4. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 10. 2005

Jób ekonomem

Před prázdninami na stránkách Britských listů rozhořela diskuse o roli etiky a ekonomie. Měli jsme možnost číst příspěvky skutečně ze všech stran barikády - od ekologického moralismu přes postmoderní dekonstruktivismus až k pohledu ortodoxního liberalismu. Na ohnivou argumentaci jsem si bůhví proč vzpoměl při čtení víkendových Lidových novin. Rozsáhlá esej Pavla Janouška o významu historie literatury a potažmo kulturní historie vůbec na českých školách mě donutila znovu si vzpomenout na přetahování se ekonomických a etických věd o společenskou důležitost. Navzdory všemu, co bylo řečeno, si myslím, že nejpikantnější je, že ohnisko problému leží někde docela jinde.

Nejde ani tak o absenci ušlechtilé morálky či ekologického hospodaření, ale o otázku společenského směřování. Říká-li Alex Koenigsmark v jednom ze svých nedávných fejetonů pro Britské listy, že "moderní stát je manažerem své substance, své myšlenky," chce se mi dodat, že především víry v ni. Neboť etika nikdy neabsentuje, pouze mění formy z idealistické k pragmatické apod., stejně jako ekonomie nikdy nemůže vymizet ze společenskovědního výsluní, vzhledem k tomu, jak potřebné je hospodářství k lidskému žití. Co je však tím pravým původcem soudobé povrchnosti a egoistického pragmatismu (který se vyčítá liberálům), co je tím skutečným otcem kulturní plytkosti moderních časů, jíž všichni humanističtí intelektuálové spílají, je nedostatek smyslu lidské činnosti a víry v něj.

Je velmi lehké šmahem odsoudit moderní společnost jako tzv. "špatnou", přivolávat apokalyptické blesky a kázat o krizi civilizace, ať už z pozic ekologického primitivismu nebo idealistického racionalismu. Proč však společnost "neposlouchá mravních imperativů v sobě" a netouží po kulturním růstu, je prostě proto, že v něm nevidí žádný smysl, tj. nevěří v něj.

Krize víry je především smutným dědictvím inkvizice a totalitarismů - nejen, že nám v ústech zhořkl samotný termín víra, obtěžkaný obrovským balastem církevních konotací a významů, ale nemáme ani čemu věřit: vše, od komunismu po humanismus, jakékoliv "ušlechtilé" ideologie hlásající rovnost a svobodu všech buďto zklamaly, nebo se historicky znemožnily na stovky let dopředu. Příliš snadno jsme se naučili odsuzovat jakékoliv nepohodlné myšlenky a označovat je za utopie, tj. společnosti nebezpečné. Člověk totiž pragmatismem konzumu a užitku "teď a tady" zpohodlněl natolik, že se mu ani nechce věřit v nějaký společenský či osobní růst, který logicky vyžaduje značné úsilí.

Velmi často kolem sebe slýchávám názor, že vírou dneška je přeci racionalismus a pokrok; myslím, že jde jen o cynickou alibistickou výmluvu. Pokrokem se myslí nechat neviditelnou ruku trhu a politiky, ať nás nese dopředu, racionalitou pak mýtus o všespasitelnosti tržní spravedlnosti. Jak však potvrdí každý ekonom (a ostatně i ve výše zmíněné diskusi to nejednou zaznělo), ekonomie nemá názor, myšlenku. Ekonomie je vědou o hospodaření, nikoliv úběžníkem lidského pokroku. Je-li naším cílem prosperita, pak se nutně musíme připravit na civilizační degeneraci: neboť ekonomická prosperita není samospásná. Stejné úsilí, jaké věnujeme marketingu, bychom měli věnovat i péči o lidskou kulturu, která vždy bude stát nad ekonomií a tedy ji i zahrnovat.

Pokud však chceme pěstovat kulturní progres, musíme se opřít o víru v něj. Nemůžeme očekávat okamžité plody, nemůžeme chtít mít vyprané prádlo do hodiny od zaplacení poplatku čistírně. Především však kultura není něco, co prostě jest, bez námahy a lidského vkladu - může existovat právě jen tehdy, je-li vyživována lidskou tvořivostí a pílí. A člověk tvoří nejvíce tehdy, jestliže věří sobě i tomu, co vytvořit chce, resp. čeho chce svojí tvorbou dokázat. I když svého cíle nedosáhne, cestou přispěje k rozvoji kultury ať už materiální či duchovní natolik, že otevře cesty dalším a dalším - může to být malý krok, ale jen malými kroky se dítě učí chodit. A naše kultura, ať už je sebevíc bohatá, přeci jenom takovým dítětem je.

Paradoxně je to právě tolik zprofanovaná a materialisty zlořečená Bible, která nám ukazuje, co to skutečně víra je: starozákonní Jób je pokoušen odvrhnout svoji víru příkořími, jež se mu dějí, je zkoušena jeho odolnost vůči něčemu, co není hmatatelné a třeba ani neexistuje. Přeneseno do kontextu lidské kultury: duchovní vývoj člověka je vždy spojen s cíly, které nevidíme a třeba ani netušíme a jejichž naplňování často bolí, ale víra nám dává sílu tvořit bez pocitu vyhasnutí a tápání ve tmě, víra nám dává naději.

Je škoda, že tak málo věříme. Neboť jestli se něčím člověk liší od zvířat kromě inteligence, pak právě citem víry a naděje. Koneckonců i jeden z tvůrců moderního (kritického) racionalismu, K. R. Popper, zastával názor, že jistota na všech stupních je vyloučena. A tam, kde chybí rozumová jistota, musí nastoupit (nikoliv nerozumná!!) víra v to, co činím, víra v určitý řád, mravní, lidský, víra v civilizaci, její směřování a v její kulturu. Chybí-li víra, neexistuje ani jistota a není než skončit v povrchním přítomnostním pragmatismu. Potom je tržní hospodářství skutečně filosofií toho, že co si neutrhnu, to nemám. Pak ale je vůbec zbytečné přemýšlet o nějaké etice.

                 
Obsah vydání       4. 10. 2005
4. 10. 2005 Homosexuálové jsou v ČR diskriminovaní Filip  Sklenář
4. 10. 2005 Rekord?
4. 10. 2005 Turecká vláda přijala podmínky pro vyjednávání o vstupu do EU
4. 10. 2005 Noc Petr  Hruška
4. 10. 2005 Energičtí, čestní a zmodernizovaní - proč nás vůbec Turecko potřebuje?
4. 10. 2005 Lékaři kritizují Hollywood
31. 10. 2005
4. 10. 2005 Opilí bezdomovci v Praze u Anděla? Nemusí to být problém... Jan  Čulík
4. 10. 2005 Ve Rakousku je také zakázáno pít na nádraží
4. 10. 2005 Jak se na Slovensku bojuje s korupcí - inspirace pro Českou republiku?
4. 10. 2005 Jób ekonomem Jan  Motal
4. 10. 2005 Nekorektní informace od mluvčího Chemopetrolu Miroslav  Šuta
4. 10. 2005 Alibistická pohana spravedlnosti Jaromír  Kopeček
4. 10. 2005 Nesnesitelná lehkost politiky a postelové gymnastiky Šárka  Nováková
4. 10. 2005 Bude 21. století ve znamení Asie? František  Mrázek
4. 10. 2005 Václav Klaus, intelekt a intelektuálové
3. 10. 2005 Sir David Frost bude pracovat v televizi Al Džazíra
3. 10. 2005 Sin City je nadsázka ničeho Jan  Paul
3. 10. 2005 Soumrak individuální automobilové dopravy Jiří  Jírovec
3. 10. 2005 Proč o nás nikdo neví - a nestojí Jan  Čulík
3. 10. 2005 Zvyšování platů ve zdravotnictví - problém nesystému Ivan  David
3. 10. 2005 Účelem zdravotnictví nikdy nebylo vydělávat peníze Petr  Wagner
2. 10. 2005 Vladko dělá pro gaye v ČR víc než Jiří Hromada Fabiano  Golgo
22. 11. 2003 Adresy redakce
3. 9. 2005 Hospodaření OSBL za srpen 2005