Zpráva OSN konstatuje, že vláda se uchyluje k "opakovaným útokům s cílem vyhnat civilisty" a využívá "letecké a pozemní systematické útoky proti neozbrojeným lidem, zejména proti třem africkým kmenům" a využívá při tom vyzbrojených arabských milic Jenjawids. Teror často doprovází vraždy, znásilňování, ničení veškerého majetku, zdrojů vody a zabíjení dobytka." Dárfúr díky svému neprostupnému terénu je těžko dostupný pro humanitární pracovníky či novináře, konflikt tedy probíhá bez většího zájmu veřejnosti.

Koordinátor humanitární pomoci OSN vzniklou situaci srovnává s rwandskou genocidou z roku 1994. Mnoha uprchlíkům (okolo sta tisíc) se podařilo dostat za hranice do sousedního Čadu a vypovědět své zážitky expertům z OSN. Ta ve své zprávě tedy uvedla, že "súdánská vláda je odpovědná za masové porušování lidských práv v Dárfúru a mnoho z nich by mohlo být posuzováno za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti".

Rezoluce odsuzující situaci v Súdánu měla být odhlasována minulý pátek v Komisi pro lidská práva OSN v Ženevě. Její původní text však byl značně zmírněn, slova o "systematických útocích" ani " násilné vylidňování celých oblastí" zmizela. Za změnou rezoluce stojí souhlas s novou misí OSN do Dárfúru, učiněný na poslední chvíli súdánskou vládou.

O vážnosti stavu je přesvědčená i nevládní organizace Human Rights Watch, která zejména odsuzuje bombardování a blokování humanitární pomoci. HRW otevřeně mluví o etnických čistkách: "Vesnice, jež byly zničeny a opuštěny byly vybrány na základě etnické příslušnosti obyvatel".

Nedávno jsme si připomněli výročí genocidy ve Rwandě a nyní deset let poté svět znovu odvrátil svou tvář od podobného případu. Prvními oběťmi jsou opět civilisté, vyčerpaní nekonečně trvajícími střety. Slovo "genocida" ještě nikdo nahlas v souvislosti s událostmi v Dárfúru oficiálně nepronesl, ale Mukesh Kapila, koordinátor humanitární pomoci OSN mluví o "největší humanitární katastrofě na světe". Mukesh se pro francouzský list Libération nebrání použít srovnání se zmíněnou Rwandou: "Byl jsem ve Rwandě během genocidy. Stupeň porušování lidských práv v Dárfúru je s tímto srovnatelný. Je to více než jen konflikt, je to organizovaný pokus zbavit se jedné populace. Nechápu, proč s tím mezinárodní společenství něco neudělá".

Dárfúr je chudé území obydlené populací muslimského vyznání, bez nerostného bohatství, oblast nemá ani žádný geostrategický význam. Konflikt je tedy postaven na nepřátelství mezi arabskými a africkými kmeny. Navíc je ale Dárfúr místo, odkud pochází většina důstojníků súdánské armády. Pokud by zde vláda tolerovala povstání, znamenalo by to přiznání další vnitřní krize. V blízké době by mělo dojít k vyřešení jedné z nejkrvavějších válek mezi súdánskou vládou a povstaleckým hnutím SPLA jižní části země vedené Johnem Garangem.