|
4. 11. 2003
Je zpráva německé pobočky UNICEF o dětské prostituci v ČR útokem na českou národní existenci?Německá pobočka dětského fondu OSN UNICEF vydala zprávu o tom, že prý jezdí desetisicíce Němců za pedofilním sexem do příhraničních oblastí České republiky. Zpráva může či nemusí být přesná; potíž pro české novináře a české úřady však zřejmě je, že je její autorka Němka. Pro jednoho komentátora bylo urážkou už i to, že tuto zprávu o údajné pedofilní prostituci v ČR vydala německá pobočka UNICEFU 28. října - v český státní svátek.
Zarazila mě emocionální, přehnaná a myslím dost zakomplexovaná reakce českých médií, kterou nelze charakterizovat jinak než jako defenzivně nacionalistický postoj, pramenící z nedorozumění. Důležité je, že je zpráva německé pobočky UNICEFU je totiž v první řadě kritická právě vůči bohatým Němcům, kteří údajně do ČR přijíždějí za prostitucí. Ať už je analýza UNICEFU přesná či nikoliv, je zaměřená proti německým pedofilům a sexuálním turistům a v německých politicích vyvolává pocity viny, že jejich němečtí spoluobčané prý páchají na českých občanech tyto trestné činy. Že by to však přece jen bylo spiknutí německé autorky, jehož účelem je:
|
|
"OSN odsoudila česko-německý pedofilní sex" - zní titulek zprávy internetových stránek BBC v této věci, v angličtině ZDE. Zpráva konstatuje, že analýza UNICEFU označila česko-německé pohraničí za "úkryt pro pedofilii" a poukázala na to, že některé děti prodávají do sexuálního otroctví samotní jejich rodiče. Do ČR prý jezdí zneužívat děti desetitisíce Němců. Podle autorky zprávy organizace UNICEF prý byly viděny děti ve věku pouhých osmi let, jak vyjednávají o sexu a o cenách. Ředitel německé pobočky UNICEFU Reinhard Schlagintweit uvedl, že německá a česká vláda selhaly v boji proti vykořisťování dětí a problém neřeší. Německý policejní psycholog označil českoněmeckou hranici za "největší bordel v Evropě". "Česká republika se stává levným trhem pro sex s dětmi," konstatoval podle BBC Adolf Gallwitz. Do ČR jsou podle zprávy UNICEFU přiváženy děti i z jiných částí České republiky a z jiných zemí střední a východní Evropy. Pachatelé pedofilie jsou prý většinou němečtí sexuální turisté či němečtí pedofilové. "Je šokující, že jsou děti na našich humnech takovýmto způsobem zneužívány," konstatovala Christina Rau, manželka německého prezidenta Johannesa Rau, která má nad UNICEFEM patronát. Podle autorky zprávy UNICEFU Catrin Schauerové z regionálního projektu Karo se prý autobusové zastávky, bezínová čerpadla a motoresty nedaleko českoněmecké hranice proměnily v "bazary", kde se kupuje dětská prostituce. "V některých oblastech sedí v autech anebo v oknech domů. Ženy s malými dětmi v náručí vyhlížejí německé sexuální turisty a předávají jim děti do jejich automobilů," praví se ve zprávě. Mezi pachateli pedofilních trestných činů jsou prý i Rakušané a Italové, ale většina pachatelů pochází z německých zemí Bavorsko a Sasko. Zpráva vyvolala v českých médiích pozoruhodně emocionální reakce. Nejvíce mě v pondělí 3. listopadu zaujal příspěvek Václava Vlka "Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění..." Jeho článek vyšel na populistickém serveru Neviditelný pes. Pan Vlk vidí za zprávou UNICEFU složité německé spiknutí, je to prý podle něho odplata za to, že se čeští novináři, intelektuálové a politikové stavějí vůči "německé hrozbě" příliš tolerantně:
"Pokračovali jsme v naší smířlivé politice a stále jsme 'čertům' dělali dobře. Jednali jsme s nimi, diskutovali o našich 'vinách', Lidové noviny, MF Dnes, ale třeba i internetový CS magazín poskytovaly neuvěřitelné množství místa pro názory tvrdící, že Československo byl omyl dějin, že nejlepší hranice Čech je ta, co vytvořil Protektorát, že se musíme od Němců moc a moc učit a hlavně se jim omluvit a vše vrátit, zatímco oni jsou tak dokonalí, že oni nemusí nic. Hlásnými troubami jsou již léta pánové Mandler a Doležal, Placák, přidali se Karásek, lidovci i unionisté, a tak, když jsme tak hodní, troufli si 'čerti' na první odměny pro nás."
A teď to máme: odměnou za vstřícnost pánů Mandlera, Doležala, Placáka, Karáska, lidovců a unionistů, je tu nyní facka od UNICEFU:
"Propagandistická válka kolem tzv. Benešových dekretů, Temelína atd. však pokračuje dál. A protože například kauza Temelín se neukázala jako příliš ČR poškozující, otvírají se stále další a další 'problémy'a 'otázky', které by napětí mezi ČR a Němci zvýšily. A nemusí to být hned politika. Nebo ne otevřeně. Stačí i jiné aktivity. Už nějakou dobu se německé TV a některé časopisy snaží vykreslit ČR jako ráj pedofilie. Posledním 'výkřikem' je kniha o údajné hromadné dětské prostituci v našem pohraničí zaštítěná manželkou prezidenta SRN Raua. Kniha byla vydána pod hlavičkou německé části UNICEF. To, že jde o německou část a nikoli o celý UNICEF, že kniha obsahuje zjevné nepravdy a je naprosto tendenčně napsaná, je jedno. Výrazný dopad na snížení 'ratingu' České republiky jistě bude mít. Kdo by chtěl mít něco společného se státem, kde se prodává 20 000 dětských prostitutů! To musí stát u silnic celé hloučky dvaceti tisíc nezletilých prostitutů a prostitutek, to prostě někde musí být vidět! Nepochybuji, že se tato zločinná činnost odehrává i u nás, ale rozhodně v ní nejsme takoví mistři jako pánové z Belgie, Anglie a odjinud. Ostatně, ani slovo o tom, že těmi údajnými nezletilými prostitutkami a prostituty jsou, a oni bohužel existují, ponejvíce děti Romů! Nene, pro německé publicisty jsou to vždy 'Češi'." Dělení občanů České republiky na "Čechy" a "Romy" - tedy vylučování určité části populace z národa - je taky zajímavé a pro západního komentátora možná i nepochopitelné. Paranoia těchto defenzivních a nejistých postojů si nezadá s někdejším strachem, který ze "zlých kapitalistů, Němců a revanšistů" šířila před rokem 1989 komunistická propaganda. Jiný postoj zaujímá článek "Jak německá média skočila spisovatelce na špek", publikovaný v Lidových novinách dne 31. 10. 2003 a podepsaný pouze šifrou "ona". Článek je z kategorie tzv. "character assasination" - znedůvěryhodnění autorky zprávy. Argumentuje: neobávejte se, Češi, této údajně prestižní analýzy mezinárodní organizace, ve skutečnosti je to práce jediné, potrhlé a zřejmě nedůvěryhodné osoby, německé (a tedy už tím podivné?) aktivistky Cathrin Schauerové: "Na pět set nezletilých prý vyslechla německá autorka nedávno vydané knihy Děti šlapou chodník Cathrin Schauerová. Strašlivé svědecké výpovědi, které pak zveřejnila prostřednictvím zprávy organizace Unicef, podle ní svědčí o tom, že na česko-německých hranicích hrozivě bují dětská prostituce.
(...) Navzdory tomu všemu jsou však obvinění z tolerování dětské prostituce v Česku z velké části kachnou a německá média skočila rafinované autorce knihy na špek. Není totiž bez zajímavosti, že například město Cheb se Schauerovou, která podle svých slov zkoumá dětskou prostituci šest let, ukončil spolupráci, protože nikdy nedokázala své informace prokázat." Článek cituje zkušenost "redaktora Lidových novin Martina Kadnára", novináře, který v příhraniční oblasti nebyl schopen žádnou pedofilní prostituci nalézt, a tak zjevně neexistuje a Schauerová a její spolupracovníci si vymýšlejí:
"'Samozřejmě jsme se na situaci ptali pouličních holek. Říkaly, že paní Schauerová je při rozdávání prezervativů (hlavní náplň organizace Kora) navádí, aby hlavně zahraničním novinářům říkaly, že v Chebu kraluje dětská prostituce, ale jinak že je Schauerová prima, že do Kory chodí zadarmo na kafe,' vypráví Kadnár. Se svými kolegy strávili dost času v bistru U nemocnice, kde jim výměnou za alkohol štamgasti vysvětlili, že občas se nějaký Němec ptá jejich holek na 'hodně mladé zboží'. Dívky ho pak pošlou za nimi, svými pasáky, oni pak nahoru do bytu, kde Němci řeknou, že když jim nedá 500 euro, odvedou na policii a ještě dostane nakládačku. 'Později jsem se z Německa dozvěděl, že paní Schauerová dostává na kafíčko a prezervativy milion euro ročně. Tyto peníze si zorganizovala začátkem 90tých let, když byl Cheb po pádu železné opony plný pouličních prostitutek,' říká Kadnár. 'Potom se postavily bordely, udělala městská vyhláška a opadlo prvotní nadšení německých zákazníků. Situace se výrazně zlepšila, a tak organizace Kora vytváří nový důvod pro přísun peněz.' Knihou o dětech, co šlapou chodník." Zajímavé také je to mafiánské přehlédnutí korupčního vydírání ("dáš nám pět set euro, nebo tě udáme"). Prozrazení pak, že autorka zprávy OSN "dostává na kafíčko a prezervativy" (bagatelizace její práce) "milion euro ročně", je teprve skutečnou diskreditací německé výzkumnice. Srdce každého Čecha se musí zatetelit nevolí a závistí: jen na Západě mohou rozdávat potrhlým ženským (ano, vždyť je to jen ženská!) na nesmyslné projekty tak obrovské množství peněz! Je to zajímavé: zatímco v západním prostředí bude většinou sloužit informace o tom, že kdosi dostal obrovský grant, jako potvrzení jeho autority (je známo, že se takové granty neudělují zrovna lehkomyslně), naopak v českém prostředí je to pro mnohé spíš informací diskreditační... :)
Seriózněji, zdá se, pojala zpravodajství na toto téma česká redakce BBC; z její zprávy vybíráme:
"Jak už jsme vás informovali, německý výbor Dětského fondu OSN - UNICEF uveřejnil zprávu, která mnohé šokovala, totiž zprávu o tom, že za hranicemi s Českou republikou se prostírá cosi na způsob sexuální džungle, ve které na německé pedofily čekají prý zástupy dětí. Pasácké bandy údajně zavlékají nezletilé děti z českých regionů, ale i z jiných zemí střední a východní Evropy do pohraničních oblastí s Německem. Své vlastní děti ale údajně prodávají i jejich rodiče. UNICEF na svých internetových stránkách zveřejnil výpovědi několika dětí, které údajně prostituci provozují, například šestiletý František říká. František, šest let: 'Já tady bývám brzo a pak zůstanu na ulici do setmění. Někdy si taky hraju na louce, musím při hraní dávat pozor, abych ty Němce viděl.' Iveta, deset let: 'Když mě nějaký Němec chce, dojde pro mě máma a ukáže mě, někdy je to i dost pozdě v noci.' (...) Proti závěrům zprávy se ovšem v České republice zvedla vlna kritiky. Premiér Vladimír Špidla ji označil za nerealistickou, podle něj prý neodpovídá situaci. Co si o dokumentu myslí například místostarosta Chebu Václav Jakl: 'Nemyslím si, že by tento problém byl nějak výrazně jiný než kdekoliv jinde. Já mám informaci od státní policie, která říká, že tento fenomén dětské prostituce, že by se dal zachytit na několika jedincích za několik let, dejme tomu čtyři za poslední čtyři roky, což je teda úplně jiné číslo. Někdy nabízejí děti jako záminku a pak jsou ti zákazníci, kterými mohou být i třeba zvídaví novináři tak, jako se to tady i v Chebu stalo, tak jsou někde nalákáni a tam jednoduše okradeni, že nejde o dětskou prostituci, ale o pouze záminku pro krádež, pro loupež a podobně.' Jaromír JIRÁSKA, předseda občanského sdružení Společenství Jan 10: 'Ten problém existuje, rozhodně lze v pohraničí najít děti, jejichž zkušenost je autentická, na druhou stranu desetileté romské dítě vám za bakšiš potvrdí a řekne naprosto všechno, co chcete slyšet. Rozhodně bych ho neoznačil za masový. Myslím si, že se nějak nevymyká měřítkům v jiných oblastech z pohraničí, třeba mezi bývalým Východním Německem a severními Čechami nebo jinde třeba v Praze. Za dětskou prostituci se ale označuje i prostituce dívek ve věku čtrnácti, patnácti let a tohle už popřít nelze, to je skutečnost.' Cathrin SCHAUEROVÁ, nevládní organizace Karo: 'Od roku 1996 naši streetworkeři v tomto regionu potkali pět set dětí mezi nulou a osmnácti lety věku. Podle dětské konvence OSN jsou děti všichni do osmnácti let. Ovšem většina spadá do skupiny dvanáct, patnáct, šestnáct let.'" Z toho se to zdá být docela jasné. Zjevně nejde ani o "protičeské spiknutí německých revanšistů", jak to vidí v Neviditelném psu Václav Vlk, ani o "potrhlou, nedůvěryhodnou cizinku, která našim českým poměrům nerozumí", jak to vidí anonymní článek v Lidových novinách. (Pomíjím množství článků v jiných českých médiích, které jsou více či méně naježeny tímtéž způsobem, že si někdo dovolil ze zahraničí něco v ČR kritizovat.) Přitom jde o nedorozumění -- západní společnosti jsou pluralitní a těžko lze obviňovat z "protičeských" postojů "Němce jako celek" -- připomíná to postoj, jaký nedávno britským televizním pracovníkům vyjadřovali v irácké Basře tamější občané: Protože tam střelbou do demonstrujícího davu usmrtili britští okupační vojáci několik místních lidí, mohou za to i britští televizní novináři, protože jsou příslušníky téhož "kmene Angličanů" -- a je údajně zcela spravedlivé a normální, aby i ti britští novináři za tu vojenskou střelbu byli odvetou od místních Iráčanů usmrceni. Jenže západní společnost je strukturována -- není jednotný nacionální celek. Skládá se ze samostatných struktur, mezi nimiž jsou neprodyšné hranice. Zpráva UNICEFU je daleko kritičtější vůči německým pedofilům než vůči českým dětem (tedy zejména zřejmě oněm dospívajícím dívkám), podléhajícím pedofilní prostituci. Jde zcela zjevně o kulturní nedorozumění. Západní společnosti mají prostě za posledních padesát let, kdy se tam vyvíjela postupně a pomalu demokracie, v mnoha ohledech daleko přísnější měřítka. To, že Policie ČR žádnou pedofilii v příhraničních oblastech nezaznamenala, neznamená, že tam podle západních měřítek neexistuje. Anebo vy, čtenáři, máte plnou důvěru v profesionalitu Policie ČR při odhalování trestných činů? A dále, nezapomínejme, že podle definice OSN jsou dětmi -- a tedy obětmi pedofilie -- všechny osoby do věku osmnácti let. Samozřejmě, že se případy možné pedofilie velmi špatně vyšetřují. Český ministr vnitra Stanislav Gross má jistě právo požadovat od německé pobočky UNICEFU, ať mu předloží alespoň některé konkrétní důkazy o údajné pedofilii na českých hranicích a pak je možno se o tom bavit. Jenže české úřady by asi měly jít ještě i trochu dál. Nabídne-li německá strana v této věci pomoc, měly by se pokusit systematičtěji zmapovat situaci v této kontroverzní oblasti. Výroky policistů či místních činitelů a starostů, že o žádné pedofilii nevědí, (místní činitelé mají přirozeně zájem na dobré pověsti svého města) asi není bez systematičtější studie problému průkazný. Je zjevné, že po zveřejnění této studie UNICEFU bude na ČR vyvíjen ze zahraničí nátlak, aby tento možný problém alespoň začala studovat. Zajímavé je, že mezi podrážděnými reakcemi z české strany je i přiznání, že žádné dosavadní analýzy tohoto problému v ČR dosud neexistují. Myslím, že však lze těžko nynější analýzu Cathrin Schauerové charakterizovat jako jakýsi nacionální útok "Velkoněmecké říše" na ubohý, nyní znovu utlačovaný český národ. Domnívám se, že bychom se mohli a měli chovat trochu hrději a racionálněji. |
