V New Yorku o víkendu pokračovala intenzivní jednání s cílem vypracovat rezoluci OSN, která by umožnila dalším zemím vyslat do Iráku mírové sbory, poté, co americký prezident Bush, pohlížející s obavami k blížícím se prezidentským volbám, signalizoval, že je nyní Amerika ochotna změnit svou politiku a vpustit do Iráku i vojáky z jiných zemí.

Ve Spojených státech totiž roste znepokojení ze současného amerického angažmá v Iráku a Bushovi klesá popularita. Proto se chystá ubezpečit v neděli večer americké voliče, že Spojené státy nečelí novému Vietnamu. Vzhledem k tomu, že do Ameriky nyní neustále přicházejí zprávy o zabíjení dalších a dalších amerických vojáků v Iráku, u amerických občanů vzrůstá obava, že zabřednou Spojené státy v Iráku do dlouhodobého, neřešitelného a vražedného konfliktu. Toho se možná Američané začínají nyní bát víc než mezinárodního terorismu, míní týdeník Observer.

Na obou stranách Atlantiku jsou nyní vznášeny otázky, jak je možné, že se Spojené státy a Británie dostaly ohledně Iráku do tak složité situace. Hlavní chybou, kterou prý udělal Washington a Londýn, bylo, že očekávaly, že po pádu Bagdádu budou ochotny země jako Německo a Francie při pacifikaci Iráku pomoci a vyslat do země mírové sbory. Amerika a Británie však podcenily domácí popularitu protiválečných postojů francouzských a německých politiků.

Podle britských zdrojů nyní hrají Německo a Francie vůči Spojeným státům tvrdou hru, vědí, že se Bush dostal do slepé uličky. Vědí, že mohou Bushe donutit k dalším ústupkům, řekl listu Observer jeden zdroj. Má se vyjednávat o přesném časovém rozvrhu pro předání moci irácké správě, pro vypracování ústavy a pro konání všeobecných voleb. OSN se nyní dostává ve věci Iráku do centra pozornosti, avšak jen málo států bude ochotno vyslat do nebezpečného Iráku mírové sbory, aniž by jim Spojené státy nabídly podstatné ústupky.

Bush nyní přijal varování od ministra zahraničí Colina Powella, že pokud neustoupí, jeho situace se ještě zhorší. Podpora amerických občanů pro George Bushe nyní klesla na asi 55 procent - což je o dvacet procent méně, než byla podpora pro jeho otce po první válce v Perském zálivu v roce 1991. Navzdory tomu Bush senior přesto pak prohrál prezidentské volby a americké hospodářství je nyní v horším stavu, než bylo tehdy.

V nezáviděníhodné pozici se octl i britský premiér Tony Blair, který právě schválil vyslání dalších britských vojáků do Iráku. Deník Daily Telegraph publikoval minulý týden prozrazené memorandum z britského ministerstva zahraničních věcí, které varovalo, že bude nutno vyslat do Iráku zřejmě dalších 5000 britských vojáků, pokud nemá okupace Iráku selhat.

Prozrazení tohoto memoranda vyvolalo spekulace o strategii britského ministra zahraničí Jacka Strawa, jemuž se např. podařilo vyhnout se výslechu před soudním vyšetřováním smrti dr. Davida Kellyho, přestože byl zpočátku dr. Kelly zaměstnancem právě ministerstva zahraničí. Straw by se mohl stát možným kandidátem, který by nahradil Tonyho Blaira. Blair nyní čelí ještě dalším třem týdnům podrobného soudního vyšetřování smrti Davida Kellyho.

Ve Washingtonu došlo podle týdeníku Observer také k radikálním mocenským změnám - pravicoví jestřábi jsou v defenzívě, protože jejich politika vůči Iráku selhává. Tajná analýza, kterou vypracovalo spojené velení americké armády a která byla prozrazena minulý týden, kritizovala uspěchané a nedostatečné plánování pro válku v Iráku. Poukázala na to, že se plánování příliš soustředilo na invazi a nevěnovalo se dostatečně organizování míru. V Bílém domě sílí vliv Colina Powella, zatímco vliv Condoleezzy Ricové, pravicové poradkyně pro národní bezpečnost, prý slábne. Ricová prý od samého začátku této krize předpovídala všechno, co se stane, špatně, zatímco předpovědi a varování Colina Powella se všechny splnily. Stejně jako v Británii, i v Americe vládnou velké pochybnosti o výzvědných informacích, které byly motivací pro útok na Irák. Dosud se totiž stále nenašly žádné irácké zbraně hromadného ničení.