Anketa amerického týdeníku Newsweek není pro jestřáby dobrou zprávou. Většina dotázaných se v poměru 49 : 44 procentům vyslovila proti druhému prezidentskému období George W. Bushe. Celých 40 procent dotázaných je velmi znepokojeno tím, že američtí vojáci budou muset zůstat v Iráku mnohem déle, dvě třetiny označily náklady na současnou Bushovu zahraniční politiku za velmi vysoké. Je to dosud největší pokles, od dubna jde o pokles o varovných 18 procent.

Tragická smrt brazilského vyslance Sergio Vieira de Mello, množící se sabotáže a destabilizace, která hrozí zachvátit celý region, přitom vychází především z nízkého počtu amerických vojáků, kteří byli do Iráku posláni. Američané jich tam mají 147 000. Renomovaný expert Kenneth Pollack, který jako specialista na tento region pracoval pro CIA, přitom již před válkou popsal, že pro minimální zajištění alespoň dvouleté správy bude zapotřebí 250-300 000 vojáků. Což je samo o sobě o polovinu méně, než v první irácké válce. Prohlášení vysokých činitelů - zejména s ohledem na slábnoucí sílu argumentů, které Bushova administrativa používala - mají budit dojem, že je vše v pořádku. "Závěr důstojníků vojenského velení je ten, že jednotky jsou na úrovni, které mají být," řekl bezprostředně v reakci na úmrtí brazilského diplomata Donald Rumsfeld. Za poslední čtyři měsíce zahynulo v Iráku na 130 amerických vojáků.

V nedělním rozhovoru "This week" pro televizi ABC americký administrátor Paul Bremer poznamenal, že by místo posílení vojenských sil uvítal lepší zpravodajské zdroje. "Nejde o to zvyšovat počet našich jednotek, ale měli bychom být efektivnější ve sféře zpravodajství a získat větší pomoc od Iráčanů," řekl. Tento výrok se dává do souvislosti s informací, že Američané již dva týdny verbují bývalé agenty nechvalně proslulé tajné policie Saddáma Husajna, známé pod jménem Mukhabarat. Cílem by mělo být podle agentury AP, která se odvolává na dobře informované irácké zdroje, zlepšení informačních kanálů a zastavení partyzánských akcí proti okupačním jednotkám. "Bylo tak jako tak jasné, že se musí jednou obrátit na Mukhabarat. Tato tajná služba ví vše o této zemi," cituje AP jednoho z Iráčanů, který si přál zůstat v anonymitě.

Nedělní vydání listu Washington Post cituje amerického úředníka, který tuto informaci rovněž potvrzuje."Je to jediný způsob, jak zastavit ty lidi, aby nedělali to, co dělají," cituje deník. Nábor bývalých agentů probíhá "velmi extenzivně" a počet agentů by měl dosáhnout "několika stovek". Výběr agentů přitom podléhá jenom velmi slabě kontrole Irácké vládní rady. Deník cituje Adila Abdula Mahdiho, ředitele politické kanceláře Nejvyšší rady islámské revoluce (jedné ze skupin, které tvoří prozatímní iráckou vládu), který považuje americký postup za velkou chybu."Vždy jsme kritizovali náborovou proceduru důstojníků ze starého režimu," řekl Mahdi.

Mukhabarat má za sebou "bohatou historii" vražd, atentátů a masakrů. V roce 1993 se například jejich agenti pokusili zabít nastraženou náloží otce současného amerického prezidenta George Bushe.

Užitečné odkazy: