Mám totiž obavu, že jinak teď budu platit vysoké daně a až mi bude 65, stát řekne "sorry, nejsou peníze na důchody - můžou za to předchozí vlády - to my ne. Jo a vy jste si vedle toho spořil do státem podporovaných penzijních fondů? Sorry, ale inflace produkovaná minulým vedením ČNB tyto úspory znehodnotila, nehledě k tomu, že vám ty úspory zdaníme sedmdesáti procenty, aby bylo na důchody pro ty, kteří si nespořili. Jak by k tomu ti chudáci přišli, že..."

Zároveň bych chtěl úplně přestat platit sociální pojištění, protože si myslím, že v mém oboru je riziko nezaměstnanosti relativně malé. Platit si toto pojištění má smysl přeci pouze pro ty, kteří mají reálný důvod se nezaměstnanosti obávat, ne?

Kdyby mi patřila Petřínská rozhledna, asi bych si ji také nepojišťoval proti povodni... Anebo bych se možná i proti nezaměstnanosti pojistil, ale rád bych si sjednal individuální podmínky v nějaké komerční pojišťovně, protože mám pocit, že rozumnější (pro obě strany) je odvíjet výši pojistného od míry rizika a ne od výše příjmů.

Také bych se rád zdravotně pojistil u nějaké komerční pojišťovny, opět podle míry mé zdravotní rizikovosti (sportuji, nekouřím, nepiju, nedýchám uhelný prach v dole, nebrousím sklo, nepracuji s trhavinami) a ne podle výše mého příjmu.

Také bych někde rád podepsal papír, že na smrt mé matky přísahám, že v životě nepoužiji služeb Českých drah, aby mi mohla být refundována část daní, která do ČD teče. Také si myslím, že už stát za mé základní a střední vzdělání dostal ode mne daní dost. Zas tak dobré ty školy nebyly!

Vysokou školu si platím sám, takže na školství bych již platit rád přestal. Nepřijde mi zrovna moc rozumné ani spravedlivé platit si školu sám a ještě ji platit někomu jinému jenom proto, že se u nás stát neobtěžoval zřídit studijní obor, který zrovna potřebuji studovat.

Také by mne zajímalo, jak se vyreklamovat z pravomoci Ministerstva pro místní rozvoj. Přijde mi totiž poněkud nespravedlivé, že sousední státní činžák, kde žijí vyvolení za poloviční náklady, než jaké platíme my přes ulici v družstevním domě, je nákladně rekonstruován také z mých daní.

Když si budeme chtít opravit náš družstevní dům, budeme si to muset zaplatit ze svého, ale ty daně, které platíme i na rekonstrukci sousedního státního domu, nám už nikdo nevrátí.

Přitom v tom státním domě zcela jistě nebydlí sociálně potřební občané, nejhorší auto, co před ním parkuje, je Octavia.

Také bych se chtěl zeptat, kde na magistrátu se odhlásit od služeb městské policie. Ona totiž naši čtvrť navštíví jen občas a to výhradně z důvodu montáže botiček na auta, která opět díky městskému rozhodnutí nemají kde jinde parkovat.

Bohužel již tato městská policie nijak nebrání pravidelnému vykrádáni aut či sklepů. Když jsem na toto městské policisty upozornil, doporučili mi, abychom si zřídili "domobranu" po vzoru některých sídlišť, nebo abychom si najali hlídače (ta drzost!).

To druhé bych velice rád udělal - spočetl jsem si, že kdyby se náš blok složil na nočního hlídače, vyšlo by to na cca 100Kč na jednu domácnost. Věřím, že o té doby by krádeže ustaly. Jen nevím, jak odhlásit a neplatit služby městské policie, kterou bychom pak nepotřebovali.

Proto bych se chtěl zeptat, vzhledem k tomu, že prý žijeme ve svobodném státě, na jaký úřad mám zajít, abych si mohl zaškrtat, které služby od státu chci a které ne. Je přeci nesmysl platit něco, co nepoptávám, ne? Myslím, že bych s chutí odhlásil i služby Statistického úřadu, Výzkumného ústavu predagogického, Školských úřadů, Ústavu státu a práva, Úřadu pro státní informační systém a několika stovek dalších.

Také by bylo dobré, kdyby bylo možné nějak určit cenu jednotlivých služeb, které nám stát poskytuje. Proto je ale zapotřebí, aby tyto služby byly nabízeny na tržním principu a v prostředí konkurence. Když si totiž jdu koupit housku za 5Kč, jasně tím demonstruji, že ta houska pro mne má větší cenu, než mých 5Kč, resp. že houska je pro mne to nejlepší, co si za těch 5Kč mohu koupit.

Také koupí té konkrétní housky demonstruji, že právě tato houska od tohoto konkrétního pekaře je to, co preferuji. Každý den tak vlastně svými peneženkami hlasujeme, co je pro nás důležitější a vhodnější.

Se státními službami to tak není. Neznáme jejich cenu. Nevíme, zdali by je konkurence nenabídla levněji a kvalitněji. A hlavně namáme možnost se rozhodnout, zda-li o ty služby za daných podmínek stojíme.

Můžeme odmítnout státní vzdělání a zaplatit si soukromou školu, ale povinnosti platit na státní školství nás to nezbaví. A tak je to se všemi státními službami - buď si jejich poskytování stát monopolizuje úplně, takže vůbec nemáme volbu, nemo na výběr máme, ale přesto pak musíme platit i tu státní službu, kterou jsme ale nahradili placenou službou od konkurence.

Bylo by dobré, kdyby antimonopolní úřad přinutil stát vzdát se svých monopolů (na sociální pojišťení, na emisi peněz, na rozhodování sporů, na zajišťování pořádku, atd...). Také by ten antimonopolní úřad měl postihnout sám sebe za monopolizaci práva na rozhodování antimonopolních kauz. Problém asi bude v tom, že instituce, které by nás měly i před státem chránit (od Antimonopolního úřadu až po Ústavní soud) jsou vlastně jeho součástí. A tak bych byl rád, kdybyste mi poradili, jak mám zajistit svoji svobodu, jak přestat být nevolníkem, jak platit pouze za to, co poptávám, jak sám rozhodovat o svém životě a majetku.