Podobně se vyjadřuje i španělský premiér Aznar. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel, který se ho zeptal, jestli považuje útok na Irák jako ospravedlnitelný poté, co americký prezident vícekrát zopakoval, že jde nyní o to, vyměnit režim v Bagdádu, což nesouvisí s rezolucí OSN 1441, řekl , že se zasadí, aby proces rozhodování zůstal výhradně v rukou Rady bezpečnosti. Jak se o to zasadil, víme. Stejně tak jsou španělskému ministerskému předsedovi lhostejní jeho voliči. Těch 77% proti a těch 15% pro, (podle posledních průzkumů veřejného mínění), nepotřebují žádnou další analýzu. Jeho srovnání předválečného Německa se současným Irákem je pouze nedůstojnou groteskou, kterou se snaží ospravedlnit nerespektováni Rady bezpečnosti OSN.

Nezralá a až diletanská je zahranični politika našeho jižního souseda Rakouska. Místo toho,aby se přiklonila - a i rakouská veřejnost se domnivá, že oprávněně - na stranu Německa a Francie a tím se s těmito největšími kritiky její černo-modré koalice udobřila a vyslala pozitivní signál těm ještě nerozhodnutým sousedům, nestalo se. Rakouská politická scéna je stejně hloupě rozhádaná , jako ta v České republice.

Je na nás voličích, abychom po našich politicích vyžadovali jasný text. Nevolili jsme přece amerického ani francouzského prezidenta. Volili jsme české poslance.