17. 8. 2002
Skandál na obzoru: Dejte vodě prostor!Jaroslav Zvoníček
S chmurným zadostiučiněním sleduje odborník zprávy o katastrofálních povodních v České republice. Lidské oběti jsou zvlášť smutné, protože většina škod a obětí na životech vznikla působením nejstrašnějšího živlu - lidské hlouposti. Povodně samy o sobě jsou přírodní jevy, k nimž bychom měli být přizpůsobeni a na ně připraveni. Teprve chybná aktivita (...a hrabivost, pozn. R.M.) politických orgánů, úřadů územního plánování a stavebních úřadů vytvořila podmínky k tragédiím.
|
ŘADA STAVEB v Praze vyrostla v zátopových územích v rozporu se základními zásadami, jak s povodňovými prostory zacházet. Vezmeme-li to od vrcholných městských orgánů, tedy od Zastupitelstva a Magistrátu, vypadá situace takto: První městská reprezentace nového porevolučního režimu vytvořila Komisi pro Vltavu, jež se snažila koordinovat a dávat podněty, mimo jiné i týkající se protipovodňové ochrany. Přes silný odpor mnoha architektů z tehdejšího Útvaru hlavního architekta (nyní Útvar rozvoje města) mu byl Zastupitelstvem zadán úkol dát zpracovat tzv. Generel Vltavy a Berounky (rozuměno na území Prahy). Měl to být urbanistický dokument, stanovující pro pražské řeky a jejich zátopová území pravidla zástavby, protože dosavadní způsob zpracovávání podrobnější urbanistické dokumentace zhruba po katastrech dával pochybné výsledky. Není totiž možné zpracovávat jednou část levého břehu Vltavy, pak jinou část pravého břehu, protože řeka tvoří celek a každý zásah se projeví i někde jinde proti a po toku. PO DALŠÍCH komunálních volbách byla ona "vltavská komise" zlikvidována suchou cestou. Prostě přestala být svolávána. Generel Vltavy a Berounky byl postupnými kroky převeden na architektonickou exhibici ukazující, co všechno by se v zátopovém území ještě dalo nastavět. Zejména kolik desítek mostů by se mohlo nad Vltavou pnout. Nebyl vznesen ani jeden návrh na likvidaci nevhodných staveb a na uvolnění zátopových prostorů. Také Generel skončil, aniž by byl dotažen, takže pro pořizování konceptu a poté i čistopisu Územního plánu hl. m. Prahy neexistuje žádný komplexní dokument určující, jak nakládat se zátopovým územím pražských řek a potoků. Jinak řečeno, fantazii architektů nic neomezuje a mohou i nadále posouvat hranici zástavby do řeky. NĚKOLIK MÁLO úředníků-odborníků se snaží dostát své povinnosti, tak jak ji vidí, tedy chránit povodňová území, ale podpory se jim nedostává, protože každý ze zastupitelů doufá, že stoletá voda se za jejich funkční období neobjeví. Cokoli se jim zdá přednější než ochrana proti nějaké povodni, která se už více jak sto let nedostavila a nikdo nemůže zastupitelům garantovat, že se dostaví během jejich funkčního období. Z podnětu oné uhynulé Komise pro Vltavu byla navržena vyhláška o výstavbě v zátopových územích na základě jednoho dílčího výsledku Generelu Vltavy a Berounky - kategorizace zátopových území od profesora Gabriela z ČVUT. Pražským zastupitelstvem neprošla, místo ní vznikla pouze nezávazná instrukce pro stavební úřady. Asi tušíte, na co je. BENZÍNKA NAD VODÁRNOU? Žádný problém, protože podnik Povodí Vltavy sice chápe své povinnosti, ale je svým postavením akciové společnosti tlačen k co nejvýhodnějšímu obchodování s vodou, se štěrkopísky a v neposlední řadě k pronajímání pobřežních pozemků. Byl to v jednom konkrétním případě jen Útvar rozvoje města, jež byl proti zřízení čerpací stanice pohonných hmot v zátopovém území těsně nad odběrem vody pro Podolskou vodárnu. Dokonce ani Pražské vodárny nic nenamítaly, přitom si lze těžko představit méně vhodné umístění tohoto zařízení z hlediska ochrany vod. Takže benzínka už stojí. To jen pro ilustraci, jak to v Praze chodí. A další příklad. V Hodkovičkách, poblíž Vltavy a Zátišského potoka je navrhována nová u nás největší tramvajová vozovna. Tedy do zátopového území, sice chráněná hrázemi, ale přes to ohrožovaná (propustné podloží z říčních naplavenin pod hrázemi, pozn. R.M.) Za povodně může nastat kolaps pražské dopravy, protože velká část tramvají bude zatopena, jako se to stalo nedávno (1997) tramvajím v Ostravě. Přes námitky ochrany přírody a krajiny a dokonce i místních úřadů, byla tato stavba dopravními odborníky z Útvaru rozvoje města prosazena do územního plánu s odůvodněním, že nikde jinde nebyla tak velká plocha k dispozici. ŽÁDNÁ HRÁZ nemůže z technických a finančních důvodů skýtat absolutní ochranu. Varování expertů, že dokonce i území chráněné až do úrovně stoleté vody zůstává zátopovým územím a není možné se v něm chovat jakoby povodňové nebezpečí neexistovalo, bylo ignorováno. Hráz, která chrání, se stává zdrojem ohrožení - jakmile je přelita, či se proboří, vzniká vysoká a rychlá povodňová vlna. Mnohem horší, než by byla ta přirozená. Nádrže nejdříve svým retenčním prostorem chrání a po překročení své kapacity ohrožují. Při množství srážek, které spadly na Moravě ve čtrnácti dnech, by nestačily ani maximální objemy co největších přehradních nádrží. Vltavská kaskáda vzniklá téměř úplným zaplavením vltavského údolí je schopná zadržet jen něco mezi dvaceti až třicetiletou povodní. V Praze by nám celá vltavská kaskáda byla v případě stoleté vody slušně řečeno na nic, dokonce by se povodňová vlna po plochách přehradních nádrží pohybovala rychleji. UJIŠŤOVÁNÍ vrcholných činitelů Prahy, že protipovodňová ochrana je zajištěna, protože byla uspořádána dvě cvičení a bude investováno do roku 2005 tolik a tolik miliónů je, diplomaticky řečeno, daleko od skutečnosti. Zastupitelstvo by mělo co nejdříve schválit alespoň tu vyhlášku o výstavbě v povodňovém území určující, že se v něm stavět nesmí, požadovat od svého Útvaru rozvoje města dokončení Generelu Vltavy a Berounky a od pracoviště strategického plánu na zmiňovaném Útvaru požadovat základní strategické cíle Prahy v ochraně proti povodním. Spěchá to, protože Útvar nyní zpracovává čistopis Územního plánu Prahy a nemá, jak už jsem napsal, žádné vodítko, jak se chovat v zátopových územích. A ubezpečuji, že toho architekti Útvaru patřičně využívají a všechny zdánlivě volné plochy v zátopových územích pražských řek a potoků zaplňují nově navrhovanou zástavbou. NAVRHOVANÁ ZÁSTAVBA v Radotíně, v území na soutoku Vltavy a Berounky, Hodkovičkách, v Braníku, ve Velké Chuchli, na Smíchově, v Libni, Holešovicích a v Tróji je pastí pro své budoucí uživatele. Do ní je posílá silný tlak investorů, kteří vlastní nebo mají v dlouhodobém pronájmu příbřežní pozemky. Jako například Pražská paroplavební společnost a České přístavy. Snad jen městská část Modřany je natolik osvícená, že se snaží vytlačit různá provizorní staveniště na břehu Vltavy a nesouhlasí s onou tramvajovou vozovnou v Hodkovičkách. PRO PRAŽSKÉ POTOKY byly dříve v lepším případě určeny zátopové čáry, ale v jejich povodí byla vystavěna celá sídliště a byly zřízeny dešťové kanalizace. Nemáme tedy ani zdání, jak jsou velká zátopová území těchto potoků, což však v umísťování nových staveb v praxi vůbec nebrání. Podle principu předběžné opatrnosti měl odbor územního rozhodování Magistrátu v pochybnostech zástavbu blokovat. Ta stará se zřetelně zátopovým územím vyhýbá nebo jsou v nich jen některé podružné stavby. Ne že by naši předkové byli tak chytří, ale zapracoval čas a názorně pomocí povodní předvedl, které stavby byly nevhodně umístěny. A protože předkové na rozdíl od nás tradici znali a respektovali, podruhé už tam nic nepostavili. Podepsán: RNDr. Jaroslav Zvoníček, Výzkumný ústav vodohospodářský 30.7. 1997 |
Povodně a změna klimatu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 8. 2002 | Aktuálně: V okolí holešovické tržnice a u přístavu začíná úklid | Štěpán Kotrba | |
18. 8. 2002 | Ústí nad Labem: štěstí v neštěstí | František Roček | |
18. 8. 2002 | Bude možno objekty v záplavových oblastech pojistit? | Jan Čulík | |
17. 8. 2002 | Zaplavené památky lidové architektury | Jan Kameníček | |
17. 8. 2002 | V Drážďanech dosáhlo Labe v pátek výšky 8,9 metrů | ||
17. 8. 2002 | Texty z roku 1997: V Praze je snadné být prorokem | Radek Mokrý | |
17. 8. 2002 | Skandál na obzoru: Dejte vodě prostor! | Jaroslav Zvoníček | |
17. 8. 2002 | Aktuálně: Muselo to být v takovém rozsahu? | Jan Paul | |
17. 8. 2002 | Německo organizuje povodňový summit, ale Rusko nepozvali | ||
17. 8. 2002 | Šestadvacetikilometrové jezero na Litoměřicku | ||
16. 8. 2002 | Je humor o povodních etický? | ||
16. 8. 2002 | Jaká byla povodňová situace včera kolem půlnoci | ||
16. 8. 2002 | Solenice, neznámá obec pod Orlickou přehradou | Štěpán Kotrba, Jan Paul | |
16. 8. 2002 | Kritika: Proč nepřemostili vojáci "louži" u mostu Barikádníků? | Jiří Ampér |