Traumata (a dramata) Koreje a Vietnamu - končící na ploché střeše evakuovaného velvyslanectví vyšla z módy a "babrání se" v příčinách, následcích a hlavně v činech těchto válek (byť filmově nejlépe uchopitelných) končí.

Kubrickův film "Full Metal Jackett" - nevím jak česky - snad Neprůstřelná vesta a jeho nízká uváděnost je toho dokladem.

Před lety jsem si v Německu (z jejich názvu filmu) odvodil, že je to Plnoplášťová kulka (?), ale si špatně.

U nás na internetu je nazván "Olověná vesta" - ač neuváděn v kinech českých.

Je to dobrý (proti??)válečný film u nás nepromítaný - nevím proč?

Ve srovnání s idiotskými filmy oslavujícími "poválečné" moderní války od "Zelených baretů" (kde ztráty jsou minimální a podpora týlu maximální přes všechny "Ztracené v akci", kde se dá válka vyhrát pár údery karate, až po "Tři krále" v poušti Iráku ztracené hledající (asi jako jediný osobní a postmoderní stimul k boji) Saddámův poklad, je film FMJ k zamyšlení - a asi proto ho žádná distribuční firma nekoupila.

Po jeho shlédnutí by asi náborová centra US Army (i naše) zela prázdnotou - mimochodem minulý díl JAG řešil "zběhnutí" vojákyně, které náborový agent nasliboval kariéru v letectvu, aby pak v reálu drhla palubu u US Navy - a to byl důvod dezerce.

Když byla chycena, čekal ji (vojenský) soud.

Náborový agent pak sdělil právníkovi, že není schopen splnit kvótu tří rekrutů měsíčně, proto musí těm, co k němu zabloudí, předkládat pohádky.

Náborový agent pravda nedosahoval kvalit lorda Kitchenera s jeho do adepta služby zabodnutým prstem a větou "Tebe ((právě tebe) vlast) POTŘEBUJE". (Ty jsi chtěn.). Pravda taky je, že dnes není válka a tenkrát nebyl Hollywood.

Že (ti, co na to naletěli) pak padali jako mouchy, bylo asi to, co vlast potřebovala ze všeho nejméně - byli však odchováni filmy z búrských válek, jimž Kitchener ještě tak rozuměl.

I. světová válka byla však pravda o něčem jiném a nic nedala na filmové efekty prvních studií, které (jako v případě trilogie "Zrození národa - Intolerance") natočily Gettysburg jako předobraz příštích jatek.

Se stejnou naléhavostí vyzývala (a se stejným prstem z enfasu) i matka Vlast (ve vlajících šatech Marianny z barikád) v Rusku za války vlastenecké.

Vedlo to ke stejným koncům a Mosfilm dál generoval hrdiny - podle potřeby in memoriam, povětšině však z těch, co zbyli z milionů mrtvých.

Války jsou již takové.

Plakáty s ponorkami tříd Ohio na modrém moři vynořujícími se (rychlým vynořením) pod úhlem 30° s námořníky ve věži (!!) lákaly floskulí: Chceš zažít dobrodružství (Adventure) - DEJ SE K NÁM.

Osobně nevím, co je dobrodružného žít ve smradlavé kajutě 3 měsíce pod hladinou bez ženské. Ale generální štáby armád světa to asi ví - chce to buď vlast v OPRAVDOVÉM nebezpečí, nebo alespoň jeho virtuální obraz (kromě žoldu ovšem). Proto ty zakázky Hollywoodu.

Přeživších 17% příslušníků Kriegsmarine sloužících na U-Bootech by mohlo vyprávět - těch 83% už nám nic neřekne: U-Booty neměly černé skříňky s bójí. Výsledek zakázek u firmy UFA v Baabelsbergu.

I ten Študent v Nebeských jezdcích říká (k problému veteránů jako odpověď Prckovi, že dostanou medaile a budou je vítat holky): "Jen aby" a "no uvidíme!"

Vietnamští veteráni neříkali "jen aby", ale naházeli rovnou medaile za plot domu v Pensylvania av. 1600 W. D.C. zvaného též Bílý.

Poručík ve Forrestu Gumpovi vyfasoval napřed dvoukolák, potom "dobrodružné" titanové nohy, důchod a Japonku a kromě F.G. a placených štětek na něj všichni srali.

Meresjev měl nohy dubové a pojmenovávali po něm města - možná, že to bylo rozdílem ve velikostí konfliktu, možná jen rozdílem v jeho chápání.

Hollywood tak nějak přichází na to, že to ten Mosfilm a UFA nedělaly tak úplně blbě - pochybovačné intelektuály drásající se dilematy dobra a zla nahradil prostě chlapci z Fort Braggu a West Pointu.

D. Seyersová nazvala jeden svůj román "Vražda potřebuje reklamu" - zdá se, že reklamu potřebuje už všechno - i tajné operace - byť tu z ranku klamavých - neboť o těch jsou zhusta všechny válečné filmy.

Filmy o válce "plošné" té normální a s kousky masa, které bylo ještě před chvílí člověkem se nenosí. Filmy jako "Stalingrad" by nikoho do armády nezverbovali - a lhostejno za jaké ideje by se bojovalo (ve Stalingradu a skoro všude jinde JEN O HOLÝ ŽIVOT).

Je už zapomenuta odpověď Amerického pěšáka v Korejské válce, který na dotaz reportéra co říká na problém Korejské války odpověděl : "Ten problém jsme tady my".

Hollywood chce pomalu nastavit podvědomí, že armády nejsou problémem, ale řešením.

Jelikož tak nějak schází nepřítel (všichni přece chceme mír), jsou nepřáteli marťané (Mars útočí) nebo cizí galaxie (Den Nezávislosti). 100% občanů státu tak může hluboce nenávidět "agresora", neboť je zcela jistě jiné rasy (a náboženství) než kdokoli na zemi a pocit vlastenectví je vybuzen a zůstává pro další použití.

Jízda prezidenta na bílém koni (pardon, na F 16) v čele vojsk meritorní bitvy je pak jen hloupou reminiscencí na mrtvého Cida v čele živé armády - za posledních sto let žádný prezident v čele vojsk nepadl. Že to všechno je zrovna na Independent Day tomu už nedává větší rozměr, jen žene ad absurdum vypjatý nacionalismus.

Jedině tak nás (některé) pozvolna či náhle donutí přestavět žebříček hodnot.

Zdá se, že v současnosti je na řadě VLASTENECTVÍ, které derouc se ze spodních příček žebře se postupně přejmenovává na NACIONALISMUS, aby usednuvše na špici přijalo jméno ŠOVINISMUS.

Přesvědčení generálních štábů, že technika a technologie ochrání "naše hochy" je mylné a vždycky bylo.

Byla-li technika a technologie v plenkách a válčilo se perkusními zbraněmi nebo luky, byla vždy do popředí vystrkována idea, duch a principy. Benjamin Martin v "Patriotovi" má jen sekeru, ideál, vztek a modré oči a přesto dá na prdel Anglánům. Ten jeho ideál už je přímo v názvu, aby se divák nespletl. Všichni lidi bratry jsou - ale mohou jimi být i patrioti?

Materielní převaha sice jistě každou válku nakonec vyhraje, ale to co předchází je děs.

Jamamoto taky věděl, že takticky (snad rok, dva roky) budou mít Japonci navrch, ale strategicky pak nastane kolaps - a přesto DO TOHO ŠEL.
Za cenu (nesmyslných) obětí na obou stranách.
O každé nové technologii (kulomet, bombardér, atomová/vodíková bomba, atp.) se vždy tvrdilo, že zachrání spoustu životů - opravdu tomu tak bylo ?

Už nás NIKDY nesmí najít nepřipravené zní unisono generálními štáby všech armád.

Dosud všichni byli VŽDY nepřipraveni - od Alama přes Pearl Harbor až po WTC.

K čemu to všechno je ?!

Nakonec se ukazuje (přes všechny satelity), že nejlevnějším komponentem v této struktuře je člověk. Snad Pošťák - ne ten Costnerův a Taxikář - ne ten De Nirův. Ale obyčejný - ten US Mail a Yelow Cab.

Prezident G. Bush razí teď heslo kampaně TIPS : "Jeden Američan ať je svědomím druhého Američana" (parafráze na Himmlerovo "svědomím jednoho Němce je druhý Němec" a pokus o realizaci téhož Mc Carthym v 50tých letech) - to jsou ty hořké konce technologických mezí teorie "overkill", tedy nemožnosti porazit někoho v regulérní válce, anebo ji nechtít (ještě) bojovat.

"Nepřátelům" zbývá pak neregulérní způsob boje - terorismus - a ten oslabuje národ v několika směrech.

Jednak celá vojenská mašinérie je k ničemu, a když tak se jde vždy s kladivem na mouchu a za druhé, jestli proroste multinárodnostní a multireligiozní společností, tak k šovinismu přibude ještě xenofobie a tento smrtelný koktejl pak vyústí ve volání celého národa po úderu s celou svou technologickou převahou vně této společnosti a to jen na základě přání zevnitř - což nemusí být okolím (jinými zeměmi s jinými vazbami) pochopeno.

Aby to pochopeno bylo k tomu směřuje spolupráce Hollywoodu a Pentagonu.

Přispívají k tomu paradoxně i filmy typu "Arlington Road" česky "Miluj bližního svého" kde spořádaný Američan je vlastně terorista a patologicky podezíravý občan (jehož mají všichni za blázna na to nakonec přijde) - leč FBI je tak (bigotně) demokratická, že se "tichým Američanem", leč teroristou odmítá zabývat.

To už je za námi.

Kdeže jsou 70 léta se svými "Tři dny Kondora".

Po 11.září. by tomu mělo být naopak - zajímavé je, že tento film o čistém terorismu realizovaném pravým Američanem byl natočen již v roce 1999 !!. (Snad jako reminiscence na Oklahoma City). Jeho memento k divákovi (po snězení popcornu) asi bylo : Synu, měj oči otevřené o Araby se postará 27 tajných služeb státu, o souseda s jižanským přízvukem se postarej ty.

Co už tak nahlas řečeno nebylo je, že stejně tak se už nějaký soused postará o tebe, ač třeba mluvíš oxfordskou angličtinou (nebo právě proto).

Mír a blahobyt už skoro pobořil nejeden Camelot, proto nás Hollywood udržuje ve střehu.
Pentagon pak zapůjčí hektary palub mateřských lodí.
Holywood dodá příběhy.

A tak v této symbióze platí pořád asi slova Johna Fostera Dullese pro časopis Life: "Schopnost jít až na pokraj války, aniž se do války dostaneme, je užitečné umění".