Podle § 65 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu má poškozený a jeho zmocněnec právo nahlížet do spisů a činit si z nich poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jeho částí. Přístup do spisu lze odepřít pouze ze závažných důvodů, které představuje např. zmaření výsledků přípravného řízení.

Policisté z inspekce ministra vnitra ani 12 let od konce totalitních poměrů nehodlají dodržovat základní ustanovení trestního řádu. Proti jejich postupu podává stížnost podle trestního řádu státnímu zástupci a dále stížnost řediteli inspekce ministra vnitra, z důvodu zanedbání služebních povinností pracovníků brněnského pracoviště inspekce.

Vyšetřovací policejní orgány mají povinnost kdykoli v úředních hodinách umožnit zmocněnci poškozené přístup do spisu, důvod odmítnutí nepředstavuje závažný důvod jmenovaný v trestním řádu a neslučuje se s principy právního státu. Zmocněnec poškozené má obavy, že ze strany policistů inspekce, kteří šetří případ jejich brněnských kolegů z policejní stanice, může dojít v mezidobí, kdy mu není ke spisu umožňován přístup, k manipulaci s materiály ve spisu.

Případ podle jeho názoru ukazuje nebezpečné podobnosti s předchozími vážnými selháními inspekce ministra vnitra!^[3]   .

Poslední dva níže uvedené případy včetně aktuálního případu smrti spadají do období, kdy inspekci řídí policejní plukovník Mikuláš Tomin, který tak nese zodpovědnost za nedostatečné šetření závažných případů porušování lidských práv ze strany příslušníků Policie ČR v posledních letech. Plukovník Tomin postup inspekce, která navzdory jednozančným ustanovením trestního řádu upírá zmocněnci poškozené přístup do spisu, zatím bez odůvodnění omlouvá a nevidí v něm problém.

Jiné státní orgány, který hrají v tomto případu významnou úlohu, jsou zdravotnická zařízení, které od počátku odmítají pozůstalým předat úmrtní i pitevní zprávu. Spor o předávání zpráv o úmrtí se odehrává již delší dobu mezi orgánem veřejného ochránce práv (ombudsmana) a ministerstvem zdravotnictví. Pozůstalí osoby, která přišla o život na policejní stanici, tak zůstávají již více než 40 dní naprosto napospas "utajovanému šetření státních orgánů", kteří pozůstalým skandálně utajují všechny základní informace vztahující se k nejasné smrti na policejní stanici.

Podle názoru Občanských právních hlídek v ČR stále trvá situace, kdy se v některých případech osoby, které jsou ať už důvodně či bezdůvodně zadržovány na policejní stanici, stávají oběťmi špatného zacházení ze strany policistů. Poškození i svědci těchto činů navíc mají ve většině případů strach z právního postupu proti policii a nejsou svoje zážitky ochotni zveřejňovat. Dosavadní postup státních orgánů, který zpravidla zaručuje policistům beztrestnost, ukazuje, že proklamovaný zájem na řešení problému diskriminace Romů, který je ostře sledovaný i zástupci Evropské unie, ve skutečnosti končí v konkrétních případech u prázdných slov. Občanské právní hlídky jsou proto opětně nuceny při cestě za vymahatelností základních principů právního státu a důsledného řešení závažných újem na lidských právech informovat o postupu státních orgánů významné mezinárodní organizace a instituce na ochranu lidských práv.

[1] Inspekce ministra vnitra podle již mediálně známých útržkovitých informací zatím uznala verzi policistů, podle níž došlo k této nešťastné události cestou ze záchodu, kdy měl Rom povalit dva policisty a proskočit oknem ven. Podle poškozené - matky jeho dítěte, neměl pan Pecha žádný důvod k takovému neuváženému činu, neboť se dva dni před svou smrtí dověděl, že očekává potomka.

[2] Projekt Ekologického právního servisu 'Občanské právní hlídky' monitoruje případy nezákonností a porušování lidských práv ze strany policie, v nejzávažnějších případech poskytuje také právní pomoc. Zástupci Občanských právních hlídek se v červenci 2001 účastnili jako jediní reprezentanti českých nevládních organizací zasedání Výboru pro lidská práva při OSN. Tento orgán dbá na dodržování závazků států, které přistoupili k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech. Jedním z nejzávažnějších požadavků Výboru bylo zřízení nezávislého orgánů pro kontrolu všech stížností na policisty, o jehož splnění měla ČR Výbor informovat již ve lhůtě jednoho roku. Česká republika nejenže tento požadavek nesplnila, ale ani Výbor zatím o jeho neplnění neinformovala!

[3] Jedná se o tyto podobnosti:

1. Smrt osoby romského původu na policejní stanici.
   V roce 1994 přišel na policejní stanici v Plzni o život také romský občan - pan Červeňák. Podle tehdejší velmi nevěrohodné verze policejních orgánů romský občan vytrhl policistovi pistoli a pak se s ní sám zastřelil. Ačkoli balistická expertíza potvrdila, že se nemohl zastřelit sám, v případu nebyl žádný policista obviněn a zůstane zřejmě navěky nevyřešen.
2. Skutková událost.
   Skokem z okna policejní služebny se kauza podobá případu americké občanky ze září 2000, která po bezdůvodném násilném předvedení (bylo nahráno na videokameru, záznam bezdůvodného zákroku viděli i zástupci médií) a několika hodinovém zadržování vyskočila z okna policejní služebny v Praze - Braníku. Důvodem jejího skoku bylo podle jejího svědectví násilné nakládání a upírání veškerých základních práv ze strany policie, což bylo potvrzeno výpověďmi pěti dalších zadržovaných. Ani zde nebyl nikdo alespoň za zanedbání služebních povinností potrestán a případ zůstává nadále nevyšetřen. Její zranění páteře a rozdrcení kotníku si vyžádalo trvalé následky.
3. Vyšetřovací postup.
   Postupem vyšetřování se pak kauza dostává do podobnosti s jiným známým případem z nevyšetřených násilností policie po nepokojných demonstracích v roce 2000 v Praze. Na stanici v ulici Ocelářská v Praze - Vysočanech, došlo k násilí na polském občanu, kterému byl policisty vyražen i zub. Stejně jako v případě pana Pechy Inspekce okamžitě "formálně" provedla všechna šetření, která prokázala, že zub patří skutečně postiženému polskému občanovi. Poté se ovšem několik měsíců snažila o odložení případu bez výslechu postižených osob i svědků, proti čemuž podali právníci OPH několik stížností a sami nalezli polského občana, kterého Inspekce nebyla před tím schopna vyslechnout. Navíc poté, co dotyčný poznal na předložených fotografiích jednoho z policistů, který ho mučil, Inspekce případ uzavřela s tím, že nenašla žádného konkrétního pachatele.