Stejně obyčejnou nespokojeností s vězeňskými podmínkami začala loni v říjnu hladovka nejprve v šesti českých věznicích, která se záhy rozšířila do jedenácti věznic po celé ČR a které se celkem zúčastnilo 170 vězňů většinou ze zemí bývalého SSSR. Ukončena byla až 11. listopadu rozsáhlou policejní operací "Alcatraz" (dle stejnojmenné věznice v USA), neboť se ukázalo, že takto pečlivě plánovaná a organizovaná hromadná hladovka ve skutečnosti sledovala jediný cíl: vyvolat zmatek a vzpoury - a v nich umožnit útěk šéfům "ruskojazyčných mafií", které území ČR zřejmě už považují za své domácí "operační" území; naprostá většina z nich si odpykává tresty za násilnou organizovanou trestnou činnost jako jsou např. ozbrojené loupeže, únosy, pokusy o vraždy či za rozsáhlou majetkovou kriminalitu.

Z celkového počtu 17 000 vězňů v ČR tvoří sice jen zhruba necelých 8 %, ale je mezi nimi řada bývalých vysoce postavených důstojníku vojsk a zpravodajských služeb i řadových vojáků, kteří prošli velmi tvrdými boji např. v Afghanistánu, a mají proto "v krvi" umění perfektní vojenské organizovanosti, o což jsou nebezpečnější.

A všechno je o to horší, že dle mínění Marie Benešové s nimi zřejmě spolupracují také někteří čeští vězeňští dozorci, přesněji řečeno podléhají jejich svévoli uvnitř vězeňského režimu. Při dosavadním policejním vyšetřování těchto dozorců sice nebylo ještě nic natolik prokázáno, aby mohli být obžalováni a postaveni před soud, ale i tak je všeobecně známo, že už několik let se v českých věznicích dá sehnat téměř všechno, včetně např. opiátů, alkoholu, sexu, mobilních telefonů, nebo i útočných nožů. Stav českého vězeňství je tedy zejména kvůli těmto okolnostem skutečně velmi vážný.

GŘ VS ale veřejnost opakovaně ujišťuje, že nebezpečí nehrozí a že všechny věznice v ČR jsou soustavně pečlivě monitorovány. Vězeňská stráž i policie jsou v pohotovosti, žádný z vězňů neví, kde bude ráno či už za hodinu. Staronový ministr spravedlnosti Pavel Rychetský konečně chápe, že jeho resort tu není jenom pro potřeby soudců a slibuje, že náprava v českém vězeňství je jeho prvořadým úkolem. Jeho vládní kolega: ministr vnitra Stanislav Gross rovněž slibuje poskytovat plnou pomoc svého resortu v této ožehavé otázce. Státním zástupcům se vrátila zákonná povinnost dozorovat situaci ve věznicích. Ale tohle musejí pečlivě sledovat také prezident ČR, diplomaté a především zákonodárci. Aby totiž bylo možné odsouzené vězně posílat k výkonu trestu do jejich mateřských zemí, a to i bez jejich souhlasu. Ti v ČR nyní uvěznění členové a bossové těchto "ruskojazyčných" mafií to totiž odmítají: moc dobře vědí, proč se jim "domů" nechce. Ona je tam totiž velice tvrdá a rozsáhlá konkurence, a jejich věznice tam rozhodně nejsou ani přibližně tak humánní jako v ČR.