Je zřejmé, že pro vydavatelství Presstempus, jehož spolumajitelkou je sekretář vědecké rady České lékařské komory dr. Klimovičová, je spojení s ČLK výborné public relations. Tzv. odborná garance časopisu Osobní lékař Českou lékařskou komorou má totiž zvýšit jeho prestiž a tím pochopitelně vzbudit čtenářský zájem, který by se měl projevit v dobrém prodeji časopisu. To je v konečných číslech zisk pro vydavatele, a tedy i pro dr. Klimovičovou.

Pan Rath z nás nemusí dělat hlupáky, tyto souvislosti jsou jasné. Jakékoliv argumenty pana Ratha o tom, co všechno dostala ČLK od firmy Presstempus zadarmo, jsou sice hezké, ale laciné. Jestliže odborné články vznikají pro sponzorsky darovaný prostor v Osobním lékaři jenom na zakázku ČLK, pak je s podivem, že honoráře platí autorům vydavatel a nikoliv ČLK. Pro Ratha to ovšem není zcela zjevné PR, ale opět jen sponzorský dar.

President ČLK také lže, když tvrdí, že Osobní lékař není jimi garantovaný produkt.Titulek na úvodní straně Osobního lékaře přitom nepřehlédnutelně hlásá, že měsíčník odborně garantuje ČLK ! "ČLK, ani já osobně, jsme nikdy nepropagovali žádný lék a doufám, že tak ani nikdy nebudeme činit. Spojení "Wobenzym je můj Osobní lékař" je věcí pana Kříže a jeho smlouvy s výrobcem a nemá s ČLK cokoliv společného", píše pokrytecky David Rath a přitom velmi dobře ví, že tzv. odborné garance ničím jiným než reklamou pro výrobek nejsou. Navíc jsou skvělou reklamou, protože skrze doporučení ČLK mají dostat produkty v očích veřejnosti punc důvěryhodnosti. V čísle 4 Osobního lékaře se to například týká minerální vody Magnesia a Aquila.

To samé je s Wobenzymem. Zdá se, že na hlavní stránce reklamního výtisku časopisu Osobní lékař se totiž v jeden okamžik sešlo až příliš mnoho "náhod". ČLK si moji kritiku zřejmě uvědomila a v čísle 4. na inzertní dvoustraně Wobenzymu již její logo není. Také Pavel Kříž přispěchal s projevem ke čtenářům, v němž je ubezpečuje o své "poctivosti", aby nakonec splácal dohromady uměleckou svobodu s užitečností propagovaných léků.

Samozřejmě že v médiích kritizované prohřešky jako nerozeznatelnost, co je inzerce a co nikoliv, pokračuje v Osobním lékaři dále. A tak čtenář "neví" zda ředitelka cestovní kanceláře Iríny-Tours Sotira Korecká Margaritopulu je externí spolupracovnicí redakce Osobního lékaře, anebo jen inzerujícím subjektem.

Z ředitele redakce Davida Ratha se stal v tiráži "jen" vedoucí redakčního týmu, který se sestává zřejmě pouze z MUDr. Michala Sojky, jež je podepsán u většiny redakčních textů. Koncepci časopisu by bylo možno nazvat "lékaři a výrobci léků sobě". Čtenář se sice dozví některé zajímavé informace k určitým problémům, ale hned vedle nich mu redakční tým strčí "pod nos" příslušné medikamenty zřejmě proto, aby je nemusel složitě shánět. Mě je jedno kdo se čím živí, nemám ale rád, když ze mě ČLK dělá hlupáka. Osobní lékař je totiž tvrdý PR časopis, jakkoliv schovaný pod křídla garancí.

Ano, ČLK by neměla svého "sponzora" firmu Presstempus "peskovat" jen proto, že se to nelíbí nějakému panu Paulovi, jak píše Davith Rath, ale proto, aby byla v očích veřejnosti důvěryhodná. Současná, vzájemně propachtovaná výhodnost spolupráce v časopise Osobní lékař tomu určitě nenasvědčuje.