12. 3. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 3. 2002

Mezinárodní trestní tribunál: nástroj spravedlnosti nebo nástroj velmocenské politiky?

Na půdě OSN probíhá nyní rozprava o zřízení mezinárodního trestního tribunálu. Proti jeho zřízení se zatím jako jediné země staví USA a Izrael. Podmínečnou podporu mu vyslovuje Čína. Jeho autoritu by uznala jen v případě, že by v jeho čele nezasedali Američané. Obdobný postoj neoficiálně signalizuje Irák. Ostatní členské státy - tedy drtivá většina - se již vyslovila pro zřízení mezinárodního trestního tribunálu, jakožto celosvětové a na vládách nezávislé soudní instance.

Mezinárodní tribunál by mohl být nástrojem, který aspoň zbrzdí zlovolnou činnost diktátorů, generálů a těch politiků, jejichž hlavním nástrojem je násilí vůči vlastním nebo cizím obyvatelům.

Soud s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem může ukázat, že ani prezident nemůže počítat s beztrestností za zločiny, které v politické funkci nařídil spáchat. Bude-li mezinárodní soudní tribunál skutečně institucí spravedlnosti, však ukáže budoucnost. Je nepochybné, že zločiny genocidy spáchané na kosovských Albáncích a válečné zločiny v Bosně musí být potrestány. Potrestáni by však měli být i iniciátoři a vykonavatelé teroristických činů spáchaných bojovníky UCK na srbských civilistech v Kosovu a válečné zločiny spáchané bosenskými Muslimy na tamních Srbech. V případě, že by k tomu nedošlo, by Mezinárodní tribunál pro zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii přestal být institucí spravedlnosti, ale zařadil by se mezi instituce vykonávající politickou moc velmocí "jinými prostředky".

Po ustavení Mezinárodního trestního tribunálu však silně volá i situace na Blízkém východě. Politika, kterou na rozkaz vlády generála Ariela Šarona provádí izraelská armáda, by měla být odsouzena nejen politickými prohlášeními představitelů USA a EU. Premiér-generál Šaron by měl stanout před mezinárodním tribunálem stejně, jako po II. světové válce představitelé nacistického Německa a fašistické Itálie. Nezákonná násilná okupace území jiného státu je podle mezinárodního práva válečným zločinem. Střelba z tanků na domy civilistů a dokonce na sanitky je nejen válečným zločinem, ale aktem terorismu. V tomto případě státního terorismu. Stejně tak je zločinem genocidy vyhánění statisíců palestinských civilistů do tzv. uprchlických táborů, které řadami ostnatých drátů, neexistující vodovodní a kanalizační infrastrukturou silně připomínají podmínky v koncentračních táborech, do jakých za II. světové války zavírali nacisté právě Židy. Bombardování těchto táborů raketami z letadel a vrtulníků pak v principech připomíná metody genocidy uplatňované v koncentrácích příslušníky SS pomocí plynových komor - právě na Židech.

Před mezinárodním trestním tribunálem by právě proto měl stanout jako jeden z prvních právě současný izraelský premiér Šaron. Stejně jako po II. světové válce stanuli před norimberským soudem přední nacističtí a fašističtí pohlaváři.

Nestane-li se tak, pak se asi jen těžko můžeme divit, že sebevražedných atentátníků bude přibývat. Politika sebevražedných atentátů na civilní cíle a proti civilistům je stejně zločinná jako letecké a tankové útoky proti civilním cílům a civilním obyvatelům. Ti, kdo je nařídili, by měli být potrestáni nejen za zločiny vůči nepřátelskému, ale i vlastnímu obyvatelstvu. Na druhou stranu se jejich samotným pachatelům nemůžeme až tak moc divit. Národ, který je postupně vyhlazován, a kterému je soustavně ničen veškerý majetek, se logicky brání, jak může. Když je bezmocný proti vojákům obrněným v tancích a moderních letadlech, proti kterým nemá sám co nasadit, tak se nemůžeme divit, že se snaží zlikvidovat co největší počet těch, kteří by mohli do těchto tanků a letadel usednout. Je otázka, kdo nebo co zastaví tuto nekonečnou vlnu násilí mezi Palestinci a Izraelci. Doposud podobné konflikty vždy končily až poté, co se do nich aktivně - tedy vlastními zbraněmi a vojáky - zapojily velmoci. Buď pod vlajkou OSN, jako např. v Bosně. Nebo na vlastní pěst či pod vlajkou NATO, jako v případě zbytkové Jugoslávie. Zatím se zdá, že zapojení velmocí by v případě izraelsko - palestinského konfliktu vedlo spíš než k ukončení bojů k rozpadu NATO a možná i k další světové válce. Evropská část Aliance požaduje odchod Izraele z okupované Palestiny. USA je zase neochvějným spojencem Izraele, který by bez jeho zbrojní a finanční pomoci dávno přestal existovat. Nebo by díky zbrojení a výdajům na válku a okupační armády skončil podobným státním bankrotem jako nedávno Argentina. Než k takovému konfliktu dojde, tak by bylo lépe situaci uklidnit možná i s pomocí vojsk OSN. Jejichž vyslání však brání USA právem veta v Radě bezpečnosti OSN. Po zklidnění by bylo nutno potrestat všechny válečné zločince z obou stran konfliktu Mezinárodním tribunálem. Problém je, že jeho vzniku brání USA a Izrael. Asi ví, proč.

Přestože řešení existuje, boje pokračují. Další z řady otázek zní: kdy se přenesou mimo "horké" území Blízkého východu. Na spojence a spojence spojenců. Což by se mohlo týkat i nás. Tajné složky obou znepřátelených stran již v minulosti mnohokrát ukázaly, že se neštítí používat násilných a často i teroristických nástrojů v boji proti svému nepříteli a jeho spojencům.

Autor je redaktorem týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       12. 3. 2002
11. 3. 2002 Šest měsíců po 11. září se nebojíme islámských extremistů, ale jaderné Ameriky
11. 3. 2002 Blaira čeká kvůli Iráku pár dramatických měsíců
12. 3. 2002 Ještě jednou o heslu "Náš zákazník, náš pán" Jan  Čulík
11. 3. 2002 Nový svět, ale stejný nepořádek
11. 3. 2002 Mezinárodní trestní tribunál: nástroj spravedlnosti nebo nástroj velmocenské politiky? Martin  Kunštek
12. 3. 2002 Komu patří Nova a Prima - nesmíme zveřejnit konečné vlastníky, ale každý je zná Petr  Štěpánek
11. 3. 2002 Zpřístupněním svazků Stb bude stát beztrestně šířit pomluvy o občanech Petr  Bradáč
12. 3. 2002 Neo-rasistické desatero ředitele Národní galerie prof. M. Knížáka Mirek  Vodrážka
12. 3. 2002 Cizojazyčné texty pro přijímací zkoušky na FHS UK jsou zcela v pořádku Jan  Sokol
8. 3. 2002 Jak by dopadly Spojené státy, kdyby je hodnotila zpráva amerického MZV pro lidská práva?
8. 3. 2002 Razantní Česká pojišťovna zdraví - anebo O ženách, které mají v těhotenství problémy Daniela  Pilařová
12. 3. 2002 Každý má šanci: když i já, obyčejná holka, jsem se dostala na Harvard Andrejka  Bernátová
10. 3. 2002 Další "protiteroristický" zákon v Parlamentu Tomáš  Pecina
9. 3. 2002 Proč tak dramaticky selhává zavádění elektronického podpisu Tomáš  Pecina
10. 3. 2002 Fízlové, nevinný parlament a bezmocný hlídací pes Štěpán  Kotrba
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů