Pomnichovská Česko-Slovenská republika a dnešek
28. 10. 2015 / Jan Čulík
V souvislosti s nynějším alarmujícím posunem značné části české veřejnosti i některých politiků směrem k fašizaci, je ze zpětného pohledu - také v souvislosti s dnešním svátkem 28. října, možná záhodno zauvažovat nad recenzí knihy Mary Heimannové Československo, stát, který selhal, z roku 2009. Obáváme se, že jsme tedy byli tak trochu věštci, jejichž analýza se znepokojujícím způsobem plní. Co s tím? (JČ)
Pomnichovské Česko-Slovensko reagovalo velmi zlobně na příchod německých židovských uprchlíků z Hitlerova Německa. Česko-slovenská vláda lobbovala od října 1938 u britských politiků, aby využili svého vlivu v Berlíně a přesvědčili Německo, aby do Česko-Slovenska neposílala "židy, které nechceme", a stěžovala si, že prý britská vláda projevuje sympatie "židům a německým sociálním demokratům na úkor Čechů a Slováků". Česká vlastenecká organizace Sokol vydala 23. října 1938 rezoluci, která naléhala na všechny židy, kteří se usadili v Československu po roce 1914, aby se "vrátili do svých domovů". 20. listopadu 1938 se Praha dohodla s Berlínem, že bude česko-slovenský zákon změněn tak, aby už uprchlíkům z Německa a Rakouska po Anschlussu neposkytoval ochranu. Kurt Weisskopf, německý levicově orientovaný židovský student nevěřil svým očím, když byl svědkem toho, jak byla skupina německých sociálních demokratů, projíždějících Prahou, zatčena na pražském Masarykově nádraží a odeslána do Německa, kde musela skončit v koncentráku. Když si Weisskopf stěžoval u úřadů, český úředník na druhé straně telefonu mu sdělil, že je "smradlavej žid" a "rudá svině" a práskl mu telefonem. V červnu 1939 vydali Češi antisemitský zákon, jehož cílem bylo ochránit počeštěné židy a potlačit práva německých židovských uprchlíků, kteří přišli do Československa od roku 1935.
Podle zákona z 2. března 1939 byli všichni nezaměstnaní muži nad 18 let posíláni do českých táborů nucených prací. Téhož dne Češi založili z vlastní iniciativy koncentrační tábory pro Cikány v Letech a v Hodoníně. Studenti na pražské filozofické fakultě spontánně zničili sochu T. G. Masaryka. Protižidovský rasismus byl v Čechách založen na etnicko-jazykových předsudcích, na Slovensku měl náboženský základ. Na Slovensku vznikl po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava pronacistický, katolický autoritativní stát, jehož xenofobní a nedemokratická politika měla kořeny v pomnichovském Česko-Slovensku. Heimannová opakovaně zdůrazňuje, že autoritářské a rasistické praktiky zaváděly pomnichovské Česko-Slovensko, a pak samostatné fašistické Slovensko, zcela z vlastní iniciativy.
V této souvislosti je nesmírně zajímavý argument Heimannové, že meziválečné Československo si jakžtakž udrželo základní demokratické principy jen potud, pokud byla země pod dominantní nadvládou Čechů. Byla to sice nespravedlivá demokracie, výrazně zvýhodňující české etnikum, ale když západní mocnosti odebraly Čechům v Mnichově v září 1938 právo dominovat ostatním etnikům v československém prostoru, nové Česko-Slovensko se rychle propadlo do autoritářství.
Zdroj: ZDE