Human Rights Watch:

Lidé budou u hranic EU v letošní zimě umírat

25. 10. 2015

Lidé uvízli v zoufalé situaci v důsledku odkladů, neexistence koordinace, nezájmu

Budapešť. - Schůzka členských zemí Evropské unie a západního Balkánu v neděli 25. října se musí zaměřit na odstranění utrpení migrantů a žadatelů o azyl, kteří uvízli u různých evropských hranic, varuje organizace Human Rights Watch.

Postupné uzavírání hranic, počínaje Maďarskem, které uzavřelou svou hranici se Srbskem 15. září a pak hranici s Chorvatskem 16. září a absence koordinace mezi úřady způsobily, že lidé uvízli v zoufalé situaci.

"Ponižující zacházejí s prchajícími lidmi na evropských hranicích je ostudné a musí okamžitě skončit," konstatuje Lydia Gall z organizace Human Rights Watch. "Pokud členské země EU nezačnou spolupracovat na řešení uprchlické krize, lidé budou u hranic EU letošní zimu umírat."

Dne 18. října uvízlo asi 1400 žadatelů o azyl a migrantů po dobu 24 hodin mezi chorvatskou a slovinskou hranicí. Mohli vystoupit z vlaku v Trnovci v Chorvatsku a pak přešli blízkou hranici do Slovinska. Slovinské úřady je odmítly přijmout s tím, že registrační středisko ve Srebisce ob Dravi na slovinské straně hranice, kam se vejde 300 lidí, je plné.

Chorvatské úřady je odmítly pustit zpět do Chorvatska. Celé rodiny, včetně malých dětí, starých lidí a invalidů, trpěly po celou noc a další den v téměř mrazivém počasí a v trvalém dešti, bez přístřeší. Potraviny a voda byly přivezeny až kolem patnácté hodiny, kdy se do oblasti dostaly dobrovolnické organizace.

19. října nařídila chorvatská policie nejméně dvěma skupinám přibližně dvakrát 500 lidí, aby šly pěšky ze srbsko-chorvatské hranice do tranzitního tábora Opatovac ve vzdálenosti asi 15 kilometrů. Když tam dorazili, špatné plánování a špatná koordinace vedly k zbytečnému utrpení.

"Policie nás přiměla, abychom šli pěšky šest hodin," řekl Alaa, šestnáctiletý chlapec ze Sýrie. "Asi tři sta metrů před táborem nás donutili, abychom si všichni sedli na mokrou silnici, kde jsme před vpuštěním do tábora čekali téměř tři hodiny."

Dva muži, interviewovaní každý zvlášť, svědčili o tom, že během dlouhého pochodu chorvatská policie lidi bila. Foroud, třicetiletý muž z Íránu, řekl, "Sedm až deset policistů mě bilo a další uprchlíky holemi. Nebyl pro to žádný důvod. Bili mě na ramenou, na kolenou a na nohou."

Obvinění z nepřiměřeného násilí policie by měly chorvatské úřady řádně vyšetřit.

Na slovinské straně hranice přispěly k odkladům zbytečně dlouhé procedury ve Srebisce ob Dravi a v dalších registračních střediscích. 20. října trvalo pěti policistům ve Srebisce ob Dravi asi 14 hodin, než zaregistrovali asi 260 žadatelů o azyl. Skončili až ve čtyři hodiny ráno., Převoz do oficiálního přijímacího střediska však začal až ve 13 hodin. Mezitím lidi čekali v provizorních stanech, často bez potřebných postýlek pro nemluvňata, topení a záchodů.

Rodiny jsou na hranicích často rozdělovány. Řada uprchlíků svědčila o tom, že byli odděleni od svých manželek, dětí, sourozenců a rodičů v chaosu překračování hranice, nastupování do autobusů anebo při vstupu do registračních středisek. Neví, kdy své blízké zase uvidí.

Všechny země mají suverénní právo kontrolovat své hranice, ale zákony EU a mezinárodní právo vyžadují, aby policejní opatření na hranicích respektovala základní práva, včetně právo usilovat o azyl, a státy musejí zajistit humánní zacházení. Charta EU základních práv zdůrazňuje, že "lidská důstojnost je nenarušitelná" a musí být respektována a ochraňována.

Konvence práv osob s invaliditou, kterou podepsaly státy EU, využaduje, aby státy "přijaly veškerá opatření na ochranu a pro bezpečí osob s invaliditou v rizikových situacích," včetně humanitárních krizí. Všechny členské země EU také podepsaly Konvenci o právech dítěte, podle níž mají státy povinnost zajistit, že děti, v doprovodu dospělých i bez něho, "dostanou řádnou ochranu a humanitární pomoc při ochraně jejich práv".

"Držet lidi na uzavřených hranicích nebude působit jako odstrašení a jen to už tak těžkou situaci zhorší," řekla Gallová. "Namísto, aby si Evropská unie a země západního Balkánu přehazovaly lidské bytosti jako horký brambor, při nadcházející schůzi v neděli 25. října se musejí dohodnout na realistických řešeních, aby na hranicích Evropy nezavládla zima, která bude vraždit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 23.10. 2015