Adam Curtis: Bitter Lake - Proč nic v politice nedává dnes smysl

26. 1. 2015



Televize BBC dnes zveřejnila 136 minutový dramatický dokumentární film slavného britského režiséra Adam Curtise Bitter Lake, který vysvětluje, co způsobili politikové, že už vůbec světu nerozumíme. Film obsahuje ostrou, přesvědčivou a dokonale zdokumentovanou argumentaci, ukazující jak obrovskou katastrofu vytvořil Západ svým nekompetentním zásahem v Afghánistánu, kde prohrál. Hlavním problém bylo, typicky, absolutní kulturní nedorozumění - když si západním jednotkám místní Afghánci stěžovali, že prozápadní vláda v Kábulu je zkorumpovaná, západní jednotky proti nim začaly útočit, protože se domnívaly, na základě černobílého vidění světa, že když kritizují prozápadní kábulskou vládu, musí to být Taliban. Tohoto nedorozumění pak výhodně ve válce využil právě Taliban.

Jádro problému pro Adama Curtise se však datuje už do začátku dvacátého století, kdy se Spojené státy začaly nekriticky kvůli ropě podbízet Saúdské Arábii. Ta začala zneužívat obrovského množství vydělaných petrodolarů na financování propagandy wahabismu, své středověké, vražedné a netolerantní verze islámu. Petrodolary zároveň také zpřístupnila západním bankám a osvobodila je tak od dohledu demokratických vlád, takže bankéři vyvolali finanční krizi kapitalismu.

Curtis argumentuje, že stejně fatální dopad, jaký měla sovětská invaze do Afghánistánu na rozklad sovětského systému, měla i západní invaze do Afghánistánu na západní kapitalismus, který se pod vlivem mudžahídů téměř úplně rozložil stejně tak, jak se rozložil sovětský systém. Traumatická zkušenost z bojů s archaickou afghánskou společností vedla jak Sověty, tak západní kapitalisty k uvědomění, že jejich vlastní ideologie je nepřesvědčivá a pokrytecká. Což vedlo k jejímu rozkladu. Dnes už politikové nevěří v nic.

Film mj. obsahuje množství nesestříhaného a nikdy neodvysílaného otřesného materiálu, natočeného kameramany BBC v Afghánistánu.

Upoutávka: Cílem je ochromit to, jak lidé vnímají svět, aby nikdy nevěděli, co se vlastně děje ZDE

Stránky filmu na serveru BBC, ale odtamtud je film přístupný pouze v Británii ZDE

Syriza utvoří koalici s Nezávislými Řeky

26. 1. 2015

Aktualizace 14.45: Alexis Tsipras se stal novým řeckým ministerským předsedou.

Tsiprasova "armáda levicových radikálů" utvoří koalici se skupinou populistických pravicových poslanců, kteří se r. 2012 odštěpili od Nové demokracie. Skupina Nezávislé Řecko požaduje, stejně jako Syriza, ukončení dohod o splácení řeckého dluhu, ale má daleko tvrdší postoj vůči přistěhovalectví než Syriza a požaduje, aby Německo Řecku uhradilo reparace za devastaci, kterou Řecku způsobili němečtí nacisté za druhé světové války.

Co bude dělat Tsipras ve vládě?

26. 1. 2015

Interviewoval jsem šéfa strany Syriza Alexise Tsiprase během krize dvakrát, píše z Athén ekonomický komentátor Channel Four News Paul Mason - a i když jeho strana zmírnila svou politickou strategii a Tsipras se obklopil solidními sociálnědemokratickými ekonomy a poradci, zůstává věrný základním zásadám, kolem nichž ze Syrizy vytvořil stranu schopnou utvořit vládu: ukončení politiky škrtů, nesplatitelnosti řeckého dluhu a válce proti zkorumpované oligarchii, která podle jeho názoru vládne Řecku už od druhé světové války.

Tsipras zdůraznil, že jeho vláda nebude pouze znamenat ukončení éry, která začala pádem vojenské junty, bude to ukončení politických poměrů, které vznikly během občanské války koncem čtyřicátých let.

Zamýšlí Syriza zachránit kapitalismus?

26. 1. 2015 / Boris Cvek

Jeden z hlavních cílů údajně „krajně levicové“ Syrizy je odmítnutí splácení řeckého dluhu. A mně se právě tohle už dlouho zdá jako naprosto zdravý princip klasického kapitalismu, který je založený nikoli na jistotě „investic“ do státních dluhopisů, ale na riziku investic do něčeho inovativního, na čem se dá hodně vydělat, když to vyjde, ale i prodělat, když to nevyjde. Když někdo půjčuje na projekt, který a priori nemůže fungovat, jako bylo řecké hospodářství, tak má o své investice přece přijít. Pokud to udělá nějaký bankovní management, tak má být vyhozen z práce a nikoli si užívat stále vyšších odměn.

Rada Evropy: Masové digitální špehování občanů je fundamentální hrozbou lidským právům

26. 1. 2015

Parlamentní shromáždění Rady Evropy varovalo, že masové digitální špehování je fundamentální hrozbou lidským právům a porušuje to právo na soukromí, které je zakotveno v evropském zákonodárství.

Zdůraznilo, že je "hluboce znepokojeno" "dalekosáhlými, technologicky pokročilými systémy", které používají Británie a USA k shromažďování, ukládání a analýze dat od soukromých občanů. Zpráva také varuje, že britské zákony, které poskytují špionážní agentuře GCHQQ široké pravomoci, jsou neslučitelné s Evropskou konvencí pro lidská práva, především s jejím článkem 8, který zaručuje právo na soukromí, s článkem 10, který zaručuje svobodu projevu, a s článkem 6, který zaručuje právo na spravedlivý soud.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bill Browder, vnuk předsedy Komunistické strany USA: Kreml mě chce usmrtit

26. 1. 2015

Bývalý bankéř z ultralevicové americké rodiny, kterou Spojené státy pronásledovaly, svědčí v nové knize Red Notice (Nejvyšší poplach), že Putin řídí Rusko čistě ku svému finančnímu prospěchu jako soukromou mafii.

Bill Browder je jedním z nejprominentnějších kritiků Vladimíra Putina. Déle než 10 let žil v Moskvě a řídil nejúspěšnější investiční fond v Rusku. Původně Browden Putina podporoval. Avšak v roce 2005 byl z Ruska vyhoštěn. Zkorumpovaná skupina ruských činitelů vykradla jeho investiční fond, Hermitage Capital, a zneužila ho k podvodnému daňovému přiznání. Ukradli 230 milionů dolarů.

Syriza zřejmě získá 149 parlamentních křesel

25. 1. 2015

Aktualizace 7.00: Po sečtení téměř všech hlasů je zřejmé, že Syriza získá 149 parlamentních křesel, o dvě méně, než je absolutní parlamentní většina.

Tsiprasovo vítězství, přestože bylo široce předpovídáno, je nicméně svým rozsahem a dopadem ohromující, píše Ian Traynor v deníku Guardian. Drtivá většina jedné strany je v evropských parlamentních systémech jedné strany velmi nezvyklá, existuje dnes jen v Maďarsku a na Slovensku, pod silnými vůdci z pravice a z levice. To, že v Řecku drtivě zvítězila úplně nová strana, která dosud nikdy nebyla u moci, je důkazem toho, jak evropská fiskální ortodoxie posledních pěti let dokázala postavit politiku vzhůru nohama. Zatracující lidový verdikt ohledně reakce Evropy na finanční krizi je děsivým výsledkem pro politickou elitu Evropské unie. Poprvé získali moc populističtí outsideři, kteří jsou v ostré opozici vůči Berlínu i Bruselu, i když nejsou proti Evropské unii. Poprvé se v jedné zemi EU dostává k moci dítě evropské krize, otevřeně protiškrtová politická strana.

Aktualizace 21.25: Po sečtení 40 procent hlasů má Syriza 148 křesel. K absolutní většině by jich musela získat víc než 150.

Po sečtení 20 procent voličských hlasů Syriza nezískala 37 procent voličů, které by potřebovala k utvoření samostatné vlády.

Oficiální výsledky po sečtení 20 procent hlasů:

SYRIZA 35.2
ND 29.14
Zlatý úsvit 6.3
Potami 5.65
KKE 5.3
PASOK 5.2
Nezávislí Řekové 4.6
Kinima 2.5

Kdybych byl Řek, hlasoval bych pro marxistickou Syrizu

25. 1. 2015

Píšu tohle v tvrdě konzervativním anglickém hrabství Sussex, konstatuje v britském konzervativním deníku jeho bývalý šéfredaktor a autor životopisu Margaret Thatcherové Charles Moore. Článek je samozřejmě ovlivněn intenzivním euroskeptismem autora i listu Daily Telegraph. Měl bych být snad posledním člověkem na evropském kontinentě, který by si měl přát vítězství Syrizy. Je to nevyzkoušené, nestabilní seskupení různých druhů komunistů, zábavních revolucionářů a zelených. Je pro Evropskou unii, ale nechce hradit své členství v EU.

Putin označil ukrajinskou armádu za "legii NATO"

26. 1. 2015

Ruský prezident Vladimir Putin dnes na půdě Národní minerálně-surovinové univerzity Gornyj v Sankt Petěrburgu prohlásil, že Kyjev údajně odmítá mírové řešení konfliktu v Donbasu. Tvrdí, že Kyjev využil příměří k rozhodnutí o této otázce a k přeskupení vlastních sil. Ukrajinská armáda podle něj nebrání vlastní zemi, ale jde o "legii NATO".

Ukrajinská armáda "sleduje nikoliv národní zájmy Ukrajiny, ale má v úmyslu dosáhnout geopolitických cílů zadržování Ruska", prohlásil ruský prezident, který současně označil válku na Ukrajině za "občanský" konflikt.

Zdroj v ruštině: ZDE

Potřebuje Ukrajina válečný stav?

26. 1. 2015 / Karel Dolejší

Ukrajinský parlament dnes projedná návrh na vyhlášení válečného stavu ZDE. Ve hře jsou tři varianty: Válečný stav na celém území státu, válečný stav na povstaleckých územích, nebo "jen" civilní výjimečný stav na území samozvaných republik v Donbasu.

Co z uvedeného bude nebo nebude odhlasováno je velmi důležité. Válečný stav na celém území státu by velmi výrazně omezil občanské svobody. To by pro Českou republiku, která se nedávno přihlásila k pomoci při reformě občanské společnosti, vzdělání a médií ZDE postavilo do delikátní situace. Nesla by totiž fakticky spoluodpovědnost za zmrzačení toho, co se zavázala rozvíjet.

Firma Google předala emaily zaměstnanců WikiLeaks americké vládě

26. 1. 2015

Firmě Google trvalo téměř tři roky, než informovala WikiLeaks, že předala emaily a další digitální data, patřící jejím třem zaměstnancům, podle příkazu k prohlídce, vydaného americkým federálním soudcem, americké vládě.

Google se hájil tím, že americký soudní příkaz firmě zabránil, aby o rozkazu vydat digitální data skupiny WikiLeaks informovala, ale WikiLeaks poukázaly na to, že umlčovací příkazy americké vlády bývají později vždy zrušeny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Židovští předáci požadují celoevropský zákaz antisemitismu a antiislamismu

25. 1. 2015

Předáci evropských židovských organizací za podpory celé řady bývalých šéfů zemí Evropské unie požadují zavedení celoevropského zákona, který by postavil mimo zákon antisemitismus i zesměšňování dalších náboženství.

Skupina čtyř prestižních mezinárodních odborníků na ústavní právo prováděla tři roky široké konzultace a vypracovala nyní dvanáctistránkový dokument o "snášenlivosti". Požadují, aby byl tento dokument proměněn v zákon, platný pro všech 28 zemí Evropské unie.

Politický extremismus, kanárek v dole a politická praxe

23. 1. 2015 / Jozef Bohumil Ftorek

Pojem extremismus je v referování ústředních médií hlavního proudu, stejně jako ve výrocích politiků, zdá se, stále populárnější. Nejnověji jsem se s jeho použitím setkal v souvislosti s obavou některých politiků, že domácí vzdělávání prý může nahrávat extremistům (ČRo, 21. ledna 2015: "Ministr školství je proti rozšíření domácího vzdělávání, bojí se extremismu"). Nedávno byla jako politický extremista označena státní autoritou i moje dobrá známá. Ve volném čase se veřejně angažuje. Má legitimní, neortodoxní a zajímavé názory na svět a společnost. Zmíněné skutečnosti vedou vnímavější publikum k řadě celkem prostých otázek. Co je to extremismus? Kdo je extremista? Kdo a podle čeho autoritativně rozhoduje, co je extremismus a kdo je extremista?

Britské listy se bez finančních příspěvků neobejdou

19. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři, krátce k nově nastaveným formátům reklamy a k souvislostem, které z toho vyvstávají jak pro BL, tak pro vás. BL nejsou komerční projekt, ale peníze potřebují. Proto se v současnosti bez reklamy neobejdou. V rámci nového designu jsme se snažili najít kompromis mezi její „otravností“ a užitečným přínosem.

Odmítli jsme formáty zcela běžné na většině českých mediálních portálů, drželi jsme se formátů běžných na britských a amerických médiích. I tak se určitě najdou lidé, které to bude obtěžovat. Pochopte prosím, že bez reklamy to nejde.

K čemu dnes potřebujeme filosofii?

26. 1. 2015 / Josef Šmajs

Hodnotíme-li roli filosofie v antickém Řecku, může se nám zdát, že tu filosofie běžný život neovlivňovala, že za nic důležitého neodpovídala. Podobný názor můžeme vyslovit také o filosofii dnešní. Řecká filosofie, pominu-li její antropologickou větev, byla sice ontologickou spekulací, byla jen útěchou z ontologie, ale cosi významného tu začalo. Jednalo se o vysoce abstraktní duchovní aktivitu vzdělaných lidí, o jejich zálibu kriticky přemýšlet o obecných teoretických otázkách bytí. Aristoteles tento základní motiv filosofování vyjádřil v Metafyzice obecně známou tezí, že „lidé začali filosofovat proto, že se něčemu divili“.

Uvedení na pravou míru

26. 1. 2015 / Karel Dolejší

Václav Hořejší ZDE uvádí v rámci komentářů k mé polemice ZDE s Miroslavem Polreichem ZDE tvrzení, která nejen že jsou zcela nepodložená, ale bohužel je třeba je označit dokonce za zjevně nepravdivá. (Prakticky týž text Hořejší publikoval na svém blogu na Aktuálně.cz ZDE.)

V boji proti terorismu musí být umírnění muslimové našimi spojenci

23. 1. 2015 / Jaroslav Foldyna, Jan Kavan

V posledních dnech jsme byli svědky obrovského vzedmutí vlny solidarity s francouzským satirickým časopisem Charlie Hebdo, jehož redaktoři byli zavražděni trojicí zfanatizovaných islámských radikálů. Zhruba 3,7 milionů lidí pochodovalo po celé Francii v obraně svobody slova a demokracie a proti náboženskému sektářství a nesnášenlivosti. Klobouk dolů před takovýmto klidným, důstojným a nenásilným vyjádřením neochvějného postoje.

Článek, který deník Právo odmítl vydat – což je samozřejmě jejich plné právo, poznamenává Jan Kavan.

Města změny, čili jak oživit místa, kde žijeme

26. 1. 2015 / Daniel Hrabina

Energeticky soběstačná společnost fungující na místních a obnovitelných zdrojích, která si většinu potravin vypěstuje v blízkém okolí a v komunitních zahradách. Společnost která neplýtvá, opravuje, vyrábí, co opravdu potřebuje, recykluje a navzájem si pomáhá. Společnost která funguje i bez levné ropy a netrpí chronickou nezaměstnaností. Společnost která si nenechává vysávat své peníze z kapes supermarkety a která dokáže zamezit úprku peněz a pracovních míst jinam třeba díky lokální měně a nakupováním v obchodech s potravinami napojenými na místní farmáře. Zdá se Vám to jako utopie? Antiteze současného systému? A přece to již někde takto může fungovat a takových míst neustále přibývá.

Muži jsou posedlí svým penisem

26. 1. 2015

Muži vyhledávají informace o svém penisu na internetu mnohem častěji než o všech jiných tělesných orgánech. Na pět vyhledávání o mozku připadá sto vyhledávání o penisu. Nejčastěji trpí obavou o jeho velikost. Ženy vyhledávají informace o vagíně zhruba stejně často, převážně ale v souvislosti se zdravím. Americký výzkumník Seth Stephens - Davidowitz vytěžil tzv. velká data (big data) vzešlá z vyhledávání na Googlu. Ukazuje se, že řada domněnek o sexu je irelevantních nebo zkreslených, jednoduše proto, že běžné výzkumy nejsou schopné zjistit pravdu. Davidowitz mimo jiné narazil na to, že vyhledávání o zneužívání v partnerském vztahu je ještě častější než o vyhledávání o problémech v sexu mezi partnery. Článek přinesl deník NY Times.

Proruští vzbouřenci usmrtili desítky civilistů v Mariupolu

25. 1. 2015

Rakety Grad v sobotu v ukrajinském městě Mariupol usmrtily nejméně 30 osob a více než 90 jich zranily. Uvedly to místní úřady. K útoku došlo v den, kdy šéf vzbouřenců oznámil útok proti městu, navzdory předchozím dementi od vzbouřenců, že oni za raketový útok nenesou odpovědnost.

"Dnes byla zahájena ofenzíva proti Mariupolu. To bude nejlepší možný pomník pro všechny naše mrtvé," řekl Alexander Zacharčenko.

Novinář Barrett Brown odsouzen v Texasu na 63 měsíců do vězení za "pouhé zveřejnění linků k hackersky získanému materiálu"

24. 1. 2015

Soudce na Barretta Browna (33) uvalil také pokutu ve výši více než 890 000 dolarů. Brownovi stoupenci varovali, že rozsudek bude mít ochromující dopad na novinářskou práci. V podstatě jde o to, že můžete být trestně stíhán, když do svého článku včleníte odkaz na jakýkoliv veřejně přístupný materiál na webu a bedlivě si předem neprostudujete, co v něm je.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘEČETLI JSME:

Proč se česká média nezabývají skutečně otřesnými případy odebírání dětí v Česku?

24. 1. 2015

Já bych právě moc uvítal, kdyby takovou medializaci měly mnohem otřesnější případy dětí u nás, jejichž práva jsou hrubě porušována, ať už neoprávněným odebráním do pěstounské či ústavní péče z důvodu chudoby rodičů (ještě za Topolánkovy a Nečasovy vlády zcela běžné praktiky), nebo naopak přehlížením jejich týrání či zanedbávání ze strany sousedů, sociálky, učitelů či lékařů pod heslem »přece nebudeme práskači«. Ty tisíce našich dětí by si zasloužily aspoň desetinu té pozornosti, energie, času i peněz, které na kauzu dvou celkem v pohodě žijících bratrů Michalákových vynakládají média, politici i zákonodárci. Právě ti poslední mají morální povinnost začít zájmy všech dětí upřednostňovat třeba před těmi komerčními (vyhazování rodin s dětmi na dlažbu, kšeftování obcí s ubytovnami, zisky tabákového, alkoholového a hazardního byznysu), politickými (miliardy na olympiádu či na dálnice místo na děti, které nejsou voliči) i etnickými.

Jedním z nejhorších, o němž již Haló noviny informovaly na jaře, je případ malé Dianky, u které při operaci došlo k těžkému nevratnému poškození mozku a ve svých deseti letech je na úrovni několikaměsíčního dítěte. Dianka dodnes nedostala žádné odškodné a její matka nedostala několik měsíců od otce Dianky výživné, vznikla neuvěřitelná situace, kdy matka, plně se věnující své dceři, zůstala zcela bez prostředků, nemohla platit účty, vypnuli jí elektřinu a pohrozili exekučním vystěhováním. To bylo pro řadu institucí dostatečným důvodem k tomu, aby Dianku matce odebrali a svěřili ji do péče bohatého otce, který ve skutečnosti platí na plný úvazek chůvu. A tak dítě, které potřebuje důsledné vedení, spoustu energie a hlavně spoustu lásky, si tento komfort ze strany matky nemůže v současnosti dovolit, a maminku vidí pouze dva víkendy v měsíci, kdy už si sotva vzpomene, kde vlastně je. A matka mezitím běhá od úřadu k úřadu, od právníka k právníkovi, prosí za svou dceru, vysvětluje a žádá, aby směla být s dcerou, aby jí směla pomoci… Ale bohužel, má nálepku dlužníka, obíhání úřadů a advokátů, nekonečné papírování a prošení, sbírání podkladů za práva své dcery a důkazů na svou obhajobu… to vše ji zbavilo možnosti chodit do práce a kruh se uzavírá. Ona zůstává ve svém příběhu s nálepkou dlužníka, který nemá záruky k výchově. A malá Dianka zůstává bez své matky, tedy bez někoho, kdo ji miluje nejvíc a kdo jediný jí může skutečně pomoci. Vzhledem k mimořádné náročnosti a složitosti věci proto Sdružení zastánců dětských práv iniciovalo jednání s městským úřadem, magistrátem, veřejným ochráncem práv a sociálkou a snaží se úřady dokopat k tomu, aby udělaly vše pro blaho konkrétního dítěte.

Každý, kdo rozhoduje o dítěti, musí při tom upřednostnit nejlepší zájem dítěte (článek 3 odstavec 1 Úmluvy o právech dítěte, ta platí ve všech členských státech OSN kromě USA a má přednost před vnitrostátními zákony). Občanství není rozhodující, náš stát také musí ochraňovat všechny děti zdržující se na našem území, U nás se odebírá z rodin mnohem více dětí než v Norsku a u soudu někdy bývají čteny pouze posudky, aniž by soudce dítě vyslechl »naživo«.

Práva dětí u nás stále nejsou prioritou, dítě je vnímáno jako objekt, o který se přetahují rodiče mezi sebou nebo se státem. Dítě je však svébytná bytost nadaná vlastními právy, není majetkem státu (českého ani norského) ani svých rodičů. Chceme našim dětem pomoci a také zvýšit u Norů šanci, že se bratři dostanou do rodiny v Česku, kde je zatím ještě legální bít děti a kde děti začínají s kouřením a pitím alkoholu ve věku deseti let? Zasaďme se tedy o změnu zákonů i špatné praxe!

Miroslav Prokeš v Haló novinách dne 24. 1. 2015

Miroslav Prokeš je předseda Sdružení zastánců dětských práv a koordinátor Aliance neziskových organizací za dětská práva ČR

Raketové útoky usmrtily nejméně třicet lidí v Mariupolu

24. 1. 2015

Proruští rebelové oznámili novou velkou ofenzívu na Ukrajině po útocích na přeplněnou civilní obytnou oblast

Proruští vzbouřenci v sobotu oznámili novou velkou ofenzívu na Ukrajině poté, co rakety usmrtily nejméně třicet osob v městě Mariupol, které je strategickým uzlem spojujícím vzbouřenecké území s Rusy okupovaným Krymem.

Úřad místního primátora uvedl, že při raketových útocích bylo také zraněno 97 lidí. Terčem útoků se brzo ráno stala přeplněná civilní oblast. K dalším útokům došlo nedlouho po poledni.

"Krvežíznivý Porošenko" útočí na Mariupol?

Appeaseři všech zemí, spojte se!

24. 1. 2015 / Karel Dolejší

(Pro)ruské jednotky - nepravidelné a pravidelné ruské oddíly podřízené jednotnému velení a se společným logistickým systémem, který v rámci "humanitárního konvojování" zásobuje vojska prakticky neomezeným množstvím výzbroje a munice - dnes oficiálně zahájily útok na ukrajinské město Mariupol. Útok začal ostřelováním raketomety, které útočící strana vehementně popírá, a následně byl oficiálně oznámen. Zemřely desítky civilistů. Kromě toho probíhají pokusy o obklíčení velkého ukrajinského uskupení v oblasti Debalceva. Vše pár dnů poté, co Rusko podepsalo další zbytečnou a bezcennou mezinárodního dohodu o příměří, od níž se političtí představitelé loutkových úřadů dosazených Moskvou vzápětí razantně distancovali.

Největší lež

24. 1. 2015

Největší lží, kterou český diskurs vyprodukoval na téma Norska ,je to, že Barnevern je nějaká soukromá firma, která žije z kradení dětí, píše z Norska Lukáš Kraus. Idioty, diletanty a populisty, kteří si nedokáží najít ani státní rozpočet Norska a financování jednotlivých sociálních kapitol, pouští klidně do české veřejnoprávní televize a společně se bahní ve své hlouposti a sdíleném kretenismu, který mi potom mají ještě potřebu postovat na facebookový profil. Tak takto opravdu ne přátelé. Ještě jednou se bude něco podobného opakovat, podám na českou veřejnoprávní TV trestní oznámení a budu informovat norskou vládu. Já mám s negramotismem svatou trpělivost, ale všechno má svou míru.

Státní rozpočet Norska pro úřad Barnevern ZDE

Britští konzervativci se začínají bát skotských nacionalistů

24. 1. 2015

Ve snaze zdiskreditovat možnou koaliční vládu mezi britskými labouristy a skotskými nacionalisty vydala Konzervativní strana předvolební plakát, v němž záměrně photoshopem zkreslila fotografie šéfa britských labouristů Davida Milibanda (znázornila ho jako tlustého šílence) a ukázala ho v objetí s bývalým šéfem skotských nacionalistů Alexem Salmondem (také upraveným do obtloustlosti).

Polreich vs. Dolejší (komentuje Hořejší)

24. 1. 2015 / Václav Hořejší

Již delší dobu sleduji v BL polemiky ohledně současné tragické situace na východní Ukrajině. Někteří pisatelé dost nekriticky „fandí“ putinovskému Rusku (možná v reakci na velmi jednostranné až lživé protiruské zpravodajství a komentáře velké většiny našich médií). Karel Dolejší naproti tomu téměř denně do značné míry správně upozorňoval na nesporné a průhledně zapírané angažmá Ruska v tom, co se tam odehrává. Každému aspoň trochu objektivnímu pozorovateli musí být jasné, že vůdci těch separatistických povstalců jsou nezodpovědní dobrodruzi, kteří by bez vydatné pomoci Ruska asi ani nemohli zahájit účinný ozbrojený odpor vůči kyjevské vládě (i když kdo ví – na stranu separatistů přece masově přecházely tamní ozbrojené složky…).

PŘEČETLI JSME:

Chudoba nesmí být jediným důvodem pro odebrání dítěte, rozhodl soud

24. 1. 2015

Podle údajů z loňského května žije v Česku asi 21 tisíc dětí v ústavech. Odborníci na práva dětí tvrdí, že zhruba třetina se jich tam ocitá zbytečně a další třetina v nich stráví příliš dlouhou dobu. V Evropské unii se ČR řadí mezi země s nejvyšším počtem dětí v ústavní péči.

Zdroj: ZDE

Tony Blair tajně spolupracoval s režimem Muammara Kaddáfího na mučení libyjské opozice

24. 1. 2015

Tým londýnských právníků vypracoval dokumentaci, založenou na libyjských vládních listinách, z níž vyplývá, že britská vláda Tonyho Blaira tajně spolupracovala s režimem Muamara Kaddáfího a posílala mu na mučení libyjské disidenty.

Británie a Libye za vlády Tonyho Blaira společně unášely libyjské disidenty z nejrůznější zemí zvěta a převážely je do Tripolisu na mučení.

Kreativita je základní lidská potřeba. A pravděpodobně i největší naděje na záchranu...

24. 1. 2015 / Bohumil Kartous

Disonance jako metoda učení kreativitě. Kreativita jako vědecky prokázaný stimulant myšlení. Dvě výchozí premisy pro to, aby se rozvoji kreativity věnoval zvýšený důraz při vzdělávání. Všechny strategie vzdělávání něco takového předpokládají, žádná ovšem neříká, jak to udělat. Teresa M. Tipton, vědkyně a učitelka, která se na rozvoj kreativity specializuje, poukazuje na její velký vliv na schopnost hledat nové cesty řešení problémů, opustit mechanicky naučené algoritmy uvažování, což v době prudkých sociálních změn představuje největší naději na pozitivní budoucnost. Dobrým signálem v tomto směru je, že Harvard zvažuje návrat k četbě klasické literatury jako předpokladu pro studium ekonomických oborů. Posiluje to empatii a akceptaci jiných úhlů pohledu, což brání fachidiocii. Singapur spolupracuje s MIT na komplexní reformě vzdělávání tak, aby vyprodukoval více kreativních řešení. Mimo jiné se to ekonomicky vyplatí. Proti tomu jdou konzervativní útoky na financování veřejného školství patrné v celém světě. Nejde zdaleka jen o vzdělání. Teresa Tipton mimochodem poukazuje na fakt, že evoluční změna, jakou je např. změna v přístupu ke vzdělávání, vyžaduje souvislou a silnou iniciativu zespodu. Shora lze pouze nastavovat parametry, zdola je možné měnit podstatu.

Saúdskoarabský „Kim Čong-il“ je po smrti. Aneb tisíc ran bičem

23. 1. 2015 / Daniel Veselý

Ve věku 90 let po krátké nemoci zemřel saúdskoarabský král Abdalláh ibn Abdal Azíz Saúd. Monarcha vládl klíčové blízkovýchodní zemi, která je nevětším vývozcem ropy na světě a de facto lídrem OPEC.. Na královský trůn v Rijádu dosedne nevlastní Abdalláhův bratr, 79letý korunní princ Salmán. Ten slíbil, že bude pokračovat ve šlépějích svých předchůdců; monarchie se svými středověkými zákony tedy bude zachována. Saúdskoarabský režim, který je jedním z nejrepresivnějších aparátů na světě, je zároveň nejbližším muslimským partnerem Spojených států, a to počínaje magickým rokem 1933 ZDE.

Diskuse o odebrání dětí paní Michalákové by měla vést k revizi poměrů v České republice

23. 1. 2015 / Jan Čulík

Je paradoxní, že česká média a česká společnost vesměs zuřivě reagují na skutečnost, že v Norsku byly paní Michalákové odebrány děti z důvodů, které nejsou známé a jsou přinejmenším sporné (jak na to upozornili i představitelé českého státu). Přitom zuřivé diskutéry jaksi nechává chladným, že v Norsku bylo odebráno rodičům ze sociálních důvodů méně dětí, než kolik jich bylo odebráno v České republice (Norů je 5 milionů, Čechů 10, tedy dvakrát tolik.) Proč všichni zuří proti Norsku a situace ve vlastní zemi je nechává zcela chladnými? Obávám se, že to vypadá, že je ve hře nehezká xenofobie a nacionalismus, až šovinismus. Mnohým Čechům, zdá se, vyhovuje obraz "zlých", "nacistických" cizáků v Norsku. Že je situace, která existuje v ČR, zjevně horší než v Norsku, už nikoho nezajímá.

Odebírání dětí do ústavní péče je fatální, a proto poslední možný krok

23. 1. 2015 / Bohumil Kartous

Bez ohledu na to, jaké jsou v Norsku zákony a bez ohledu na to, že neznalost zákona neomlouvá, odebírání dětí z rodin do ústavní péče má být až tím posledním krokem, k němuž právní systém přistupuje, chce-li řešit neakceptovatelné chování rodičů k dětem. Pokud skutečně norské úřady odebírají děti rodičům za lehké tělesné tresty, musí to být dozajista v souladu s norským právním řádem. Nelze to ale považovat za dobré řešení ani pro děti, ani pro rodiče. Je to podobné, jako kdyby byla oběť násilí vystavena jinému násilí jen proto, aby bylo tomu původnímu - mnohdy pravděpodobně výrazně méně závažnému - zamezeno.

Znepokojující reakce českých občanů

23. 1. 2015

Joseph Michalák se podivně pohrdavě zmiňuje o matce svých dětí, a ačkoliv bych od něj čekal minimálně účast s matkou, protože ze zneužívání těch dětí byl především podezřelý on, naopak stále opakuje, že "dětem je nejlépe v Norsku", "100% matka děti nedostane" a "ona, že není dobrá matka". Minimálně v jednom z komentářů pak takřka explicitně zmiňuje alkohol v souvislosti s Evou Michalákovou, píše Jindřich Fibiger.

Co mi na výše odkazované diskuzi ovšem nesedí je, že jsou diskutéři pod statusem hned od prvopočátku velmi agresivní a vulgární vůči (Nikonu) Michalákovi, ačkoliv z té diskuze nevyplývá, že by k tomu zavdával nějaký eminentní důvod. Jakoby jej znali zdřívějška - patrně dokonce osobně. U Daniela Hausera mi to připadne až alarmující, protože jsem jej nikdy takto nekultivovaně neviděl komunikovat s kýmkoliv, a setkávám se s ním v diskuzích už od roku 1996 v dobách Mamedií...

Evropská unie, nacionalismus a krize Evropy

23. 1. 2015 / George Friedman

„Prožíváme nyní zkoušku Evropy. Tak jako všechny lidské instituce prochází Evropa obdobím závažných problémů, v tomto okamžiku převážně ekonomických. Evropská unie byla založena pro „mír a blahobyt“. Jestliže blahobyt zmizí, byť jen v některých zemích, co se stane s mírem?“

Minulý týden jsem psal o krizi islámského radikalismu a problému evropského nacionalismu ZDE. Události tohoto týdne mi nabízejí příležitost, abych se vrátil k otázce evropského nacionalismu, tentokrát z hlediska Evropské unie a Evropské centrální banky, a to s použitím termínu, který mohl vymyslet jedině ekonom: „kvantitativní uvolňování“.

DROM, romské středisko zastavilo exekuce za více než 2,5 milionu

23. 1. 2015

Tisková zpráva DROM

Brněnská organizace DROM, romské středisko dlouhodobě a úspěšně pomáhá lidem, kteří se vinou lichvářských úvěrů ocitli v dluhové pasti. V roce 2014 soudy zastavily neoprávněně nařízené exekuce u celkem 33 klientů DROMu v celkové částce 2.532.000 Kč. V některých případech už museli exekutoři dlužníkům vymožené peníze vrátit.

Litva vydala manuál, jak přežít ruskou invazi

23. 1. 2015

Litva se během dvaceti let nezávislosti v zásadě vyhnula přírodním i technologickým pohromám. Avšak ministerstvo obrany nyní distribuuje nový manuál pro mimořádné situace. Má obyvatelstvo připravit pro případ ruské invaze.

Pokud USA podporují Ukrajinu, proč prohrává?

23. 1. 2015

V úterý večer ve Zprávě o stavu Unie převážně věnované domácí politice prezident Barack Obama předložil seznam amerických úspěchů v zahraničí, o nic méně pochybný než tvrzení, že Amerika v reakci na ukrajinskou krizi předvedla svou "sílu".

Vyhlásí Česká republika Norsku válku?

22. 1. 2015 / Jan Čulík

Pražská média mají zase vděčné zástupné téma, které u velkého množství českých čtenářů vyvolává libé pocity bezmocného rozhořčení. Mísí se v tom celá řada vděčných domácích stereotypů. Libé pocity u mnoha lidí vyvolává zjevně pocit "národního ohrožení" "zlým" norským úřadem na ochranu práv dětí, stejně jako potřeba potvrzovat tradiční zvyklosti českých domácností ("škoda každé rány, která padne vedle", "děti se musejí bít, jinak budou rozmazlené", "bili nás jako koně a vyrostli z nás dokonalí občané"). No a pak ještě pocit anarchie, který mají Češi důvodně z toho, že české zákony a soudy nefungují a každý je v české postkomunistické společnosti sám pro sebe. Že by mohly existovat vyspělejší společnosti, které se dohodly na společenském konsensu, jehož základem je nezpochybnitelný respekt vůči férovému zákonu, prosazovanému nezávislými soudy, to není zkušenost, kterou mají Češi.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2014

10. 1. 2015

V prosinci 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 106 410.70 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v řijnu 2014 částkou 1137,43 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2014 272 741,85 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Ukrajina | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák