O českých Romech v Cannes, hádky před smrtí a pitomost z České televize

10. 7. 2014 / Jan Čulík

Cesta ven (2014), film režiséra Petra Václava, je oslavován, protože to byl první český film, který byl nyní po dlouhých šestnácti letech vybrán na filmový festival do Cannes. Vypovídá to tak trochu o tom, co si asi myslí vnější svět o současné české filmové produkci. Kde jsou ty doby, kdy český film vyhrával v Cannes hlavní cenu; dnes musíme být vděčni, když nějaký český film výjimečně na tomto filmovém festivalu aspoň odpromítají. Přitom musím po jeho čtvrtečním zhlédnutí konstatovat, že Václavův snímek není nijak výjimečný a nepřináší vlastně nic nového. Je to film poctivý a slušný, i když trochu zdlouhavý, ale je zjevné, že se do Cannes dostal nikoliv pro své mimořádné kvality, avšak v důsledku jeho ultra-aktuálního tématu, jímž je diskriminace a útlak Romů v České republice.

Český film o etických hranicích, ruský film o mafiánských státních strukturách - a co je smyslem naší existence?

10. 7. 2014 / Jan Čulík

Kdokoliv kdy natočí nějaký film z historie, je to vždycky stejně o současnosti. Mám proto dost podstatnou nedůvěru k českým filmům, které se snaží rekonstruovat dobu před rokem 1989, protože to většinou může jedině sloužit dnešnímu politickému antikomunismu, který je vážnou překážkou k řešení podstatných problémů dnešní české společnosti. Lze ovšem samozřejmě přijmout, že nějaký filmový tvůrce byl dobou komunismu natolik ztraumatizován, že o svém útlaku musí pořád vydávat svědectví, asi tak, jak spisovatel Arnošt Lustig nedokázal celý život napsat nic jiného než o koncentračních táborech. Do určité míry je toto zřejmě případem režisérky Andrey Sedláčkové, která si útlak v době komunismu, jak vyplývá z jejího rozhovoru ve Festivalovém deníku v Karlových Varech zažila, a právě proto natočila film Fair Play (2014), který se letos také v Karlových Varech promítal ve festivalové soutěži.

Je to film o etických dilematech a o vydírání ze strany komunistického režimu a o otázce, kde jsou hranice a jak daleko je možno až zajít. V tom smyslu má film nadčasové, aktuální téma, protože problém vydírání, kolaborace s režimem a otázka, jak daleko může člověk eticky zajít, je velmi aktuální i v dnešním postkomunistickém režimu v České republice. Proto jsem ten film sledoval se zájmem.

Britská vláda schválí urychleně nový špehovací zákon

10. 7. 2014

Britský konzervativní premiér David Cameron se dohodl se šéfy všech tří hlavních britských politických stran o tom, že urychleně prožene schvalovacím procesem v Dolní sněmovně zákon, který umožní britské policii a britským bezpečnostním službám mít přístup k telefonním a internetovým záznamům občanů. Cameron se vyjádřil, že je naléhavě nutné tento nový zákon schválit poté, co Evropský soud pro lidská práva špehování zakázal.

Podle nového zákona budou muset britské vládě předávat informace o osobních záznamech týkajících se uskutečněných telefonátů a historie občanů na internetu i zahraničí internetové firmy, které provozují svůj byznys i ve Velké Británii.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jmenováni, nikoliv však zostuzeni

10. 7. 2014 / Jan Čulík

Reakce Jana Čulíka na dopis dr. Christophera Beedhama v časopise Times Higher Education Supplement. Beedhamův dopis je v češtině ZDE

Christopher Beedham argumentuje brilantně ve svém dopise o infekci managerialismu, která nyní postihuje britské univerzity. "A vote to leave the market", THE, 3. července), píše ve čtvrtek 10. července v týdeníku Times Higher Education Jan Čulík a pokračuje:

Myslím ale, že je nutno poukázat na ještě jednu důležitou věc. Než začal managerialismus postihovat britské vysoké školství, koncept univerzity byl založen na zkoumání nových, často výstředních myšlenek. V minulost se považovalo za normální, že univerzitní výzkumníci musejí mít svobodu zabývat se novými myšlenkami, protože je nemožné předpovědět budoucí dopad výsledků výzkumu na společnost.

Kyjev hrozí separatistům "ošklivým překvapením"

9. 7. 2014

Na pondělním setkání s prezidentem starosta Doněcka Olexandr Lukjančenko Porošenka vyzval, aby nepoužíval ke zlomení povstalců těžké dělostřelectvo a nálety.

Ukrajinská vláda dál vyvíjí ozbrojený tlak na proruské povstalce a hrozí jim "ošklivým překvapením", zatímco militanti tvrdí, že se připravují vrátit úder poté, co ztratili svou hlavní základnu.

Demokracie, ekonomika a vědeckotechnický vývoj

10. 7. 2014 / Kamil Vladislav Vaněk

Jedním z hluboce zakořeněných mýtů naší doby je víra v přímou závislost mezi ekonomickým rozvojem a demokracií -- nejen, že vyšší stupeň ekonomického rozvoje vede automaticky k dokonalejší demokracii, ale také že dokonalejší demokracie je nezbytným předpokladem pro další ekonomický rozvoj. Původem tohoto mýtu v době jeho vzniku byla všeobecná víra v pokrok, především v pokrok vědy a techniky, který povede lidstvo automaticky k lepším zítřkům.

Volebné otázniky

10. 7. 2014 / Peter Hudec

Jedným z výdobytkov v modernej histórii našej civilizácie je všeobecné volebné právo. To čo berieme dnes ako samozrejmosť, ňou ešte v relatívne nedávnej minulosti ani zďaleka nebolo.

Slzy pro žoldáky?

10. 7. 2014 / Daniel Veselý

Domnívám se, že násilné úmrtí čtyř českých vojáků nedaleko vojenské základny Bagrám v Afghánistánu celkem logicky ukazuje, jak na tom je po dlouhých dvanácti letech západní "mise" v této nešťastné zemi, již válečné útrapy sužují více než třicet let.

Memorandum

10. 7. 2014 / Pavel Barák

1. Většina přeběhlíků z československé zpravodajské služby byli málo schopní až neschopní úředníci, vesměs pasivní a bez invence. Jednou z mála čestných výjimek byl Ladislav Bittman. Většina vlastenců, i když ze služby nechtěně odešli, nezradila. Tolik mně tvrdil v soukromých rozhovorech na přelomu let osmdesátých a devadesátých Jaroslav Klíma, velitel nově zřízené Státní bezpečnosti za ministrů Štrougala a Kudrny v letech šedesátých.

2. Všichni ti "autoři" od Frolíka, Augusty po ruského Mitrochina podle mého úsudku zčásti zveřejňují trapné tzv. "latríny" (zaslechnuto na pisoáru), zčásti dostali do pera vyřazené (ty pochybné) agenturní informace zpravodajských služeb, jimž se zaprodali. Zčásti to platí i pro mediální vystupování jejich předchozích agentů, jako byl v Polsku zřejmý iniciátor většiny poválečných tzv. politických procesů Izak Fleischfarb (od podzimu 1944 s novým jménem: Józef Światło).

3. Navíc se některé zpravodajské služby rády škádlí -- tak třeba Frolík dostal od Američanů "peprné" informace o řadě "nehod" britské Secret service, ale minimum o "provalech" americké CIA. - Vlastní informace většiny přeběhlíků byly zpravodajsky takřka bezcenné -- využitelné tak leda mediálně.

4. Psychologicky ta odhalení přeběhlíků na přímého účastníka působí postupně:

4.1 Tak nějak to bylo, nemusím ani psát vlastní vzpomínky!

4.2 Některé věci byly jinak.

4.3 Celé je to - i v podstatných náležitostech - posunuté... Co s tím?

5. Tvrdím, že události, jež jsem znal od účastníků bezprostředně poté, nebo jejichž jsem byl dokonce přímým účastníkem, popisované například Mitrochinem (The Mitrokhin Archive. Londýn 1999. Kapitola 15; nejnověji ZDE), byly "trochu" jinak. Možná i podstatně. A tak je to se vším...

6. Všechna ta odhalení jsou zcela zřejmě jen částí pokračujících zpravodajských her a psychologických operací. Nekriticky je přejímat (a šířit) může jen osoba věci neznalá a rozumu prostého.

Hříčka přírody

10. 7. 2014 / Zdeňka Petáková

Podívejte se na tu knihu: desky ozdobené tiskátky s medvídkem Pú a ještě ke všemu přelepené pohlednicí s jakýmsi velmi pečlivým nákresem muchomůrky -- "Mozaika zamyšlení z polyfonické zahrady EDO -- Sborník vybraných příspěvků z Ekologických dnů Olomouc 2013: Chvála polyfonie" stojí na obálce, a ještě řada zvučných jmen: Zdeněk Neubauer, Václav Bělohradský, Václav Cílek, Ivan M. Havel, Stanislav Komárek, Zdeněk Kratochvíl a další soupeří o čitelnost s onou muchomůrkou...

Díra u Hanušovic: Děsivý obraz současné české venkovské společnosti

9. 7. 2014 / Jan Čulík

Režisérský debut herce Miroslava Krobota Díra u Hanušovic (2014), který se v Karlových Varech promítal v hlavní soutěži a do českých kin přijde koncem července, je seriozním a velmi deprimujícím pokusem o analýzu české národní totožnosti. Svým způsobem film připomíná obdobně deprimující snímek Jana Krause Městečko (2003), což je taky úpěnlivý film o lidské ubohosti. "Díra" z názvu filmu neznamená "kráter", ale prostě zapadlá, nevýznamná vesnice (do angličtiny ten název přeložili jako Nowhere in Moravia).

Co k tomu filmu říct.

Kukuřičný ostrov: oslava lidského úsilí navzdory zmaru

9. 7. 2014 / Jan Čulík

Velmi pěkný, minimalistický, ale silný, je soutěžní film Simindis kundyuli (Kukuřičný ostrov, 2014) režiséra George Ovašviliho, vzniklý v gruzínsko-německo-francouzsko-česko-kazašské produkci. Film je podstatnou měrou financován ze zdrojů Evropské unie a je vynikajícím příkladem toho, že EU dokáže vyrobit dobré filmy. Film je zároveň důkazem, že i Češi umějí natočit výrazný a silný film, pokud spolupracují s dobrým režisérem, které není ovlivňován domácími pražskými, poněkud bezmocnými filmařskými stereotypy.

Parádně pokecal - zajímavý film režisérského debutanta

8. 7. 2014 / Jan Čulík

Snímek Tomáše Pavlíčka, studenta hrané režie na pražské FAMU Parádně pokecal, je typickým famáckým produktem v tom smyslu, že je to opět jeden z velké řady nových českých filmů o ničem, nebo respektive o velmi omezené životní zkušenosti, avšak tentokrát je to málo, co film sděluje, vyprávěno bravurním stylem a podnětnou strukturou. Film si provokativně pohrává s ideou nonsensu. Používá velmi inteligentně komiku i grotesknost, paralelismy motivů a kontrapunkt. Jde o ironický film o jednom z nesčetných "nemožných" českých mužů, tentokrát je jím pětadvacetiletý budižkničemu Štěpán, který se živí jako operátor u mobilní telefonní společnosti. Neví, co dělat se životem: zkusil studovat nejrůznější obory, ale buď ho to nebavilo, anebo ho ze školy vyhodili. Jeho dívka Lucie ho - zjevně pro jeho nemožnost - opustila.

Milenky starého kriminálníka

7. 7. 2014 / Jan Čulík

Nejzajímavějším filmem z těch, které se mi podařilo zhlédnout v pondělí v Karlových Varech, byl němý snímek režiséra Svatopluka Innemanna (1896-1945) s Vlastou Burianem a Anny Ondrákovou Milenky starého kriminálníka (1927). Je trochu výmluvné, že nejzajímavějším filmem dne byl archivní snímek z roku 1927. Možná mám na letošních Karlových Varech smůlu na hloupé filmy, ale mám pocit, že festivalu chybí Eva Zaoralová, která zjevně už nepracuje na plný úvazek a bez její dramaturgické síly festival začíná klesat do bezvýznamnosti. V každém případě jsme se shodli, že jsme letos za těch pár dní tady viděli daleko více banálních a nedůležitých filmů, než kdy předtím. Doufejme, že je to jen náhoda a že třeba ještě uvidíme něco dobrého. Možná ale, že už bude zbytečné do Karlových Varů jezdit...

Film Milenky starého kriminálníka zrestaurovali v Národním filmovém archivu, bohužel analogovou, nedigitální formou, takže stále ještě byl plný škrábanců na negativu, možná, že jsme ho viděli tak, jak by ho možná viděli diváci ve dvacátých či třicátých letech.

Klauni: Další český film z pražského uměleckého prostředí

7. 7. 2014 / Jan Čulík

Dalším z českých filmů, který plně odpovídal zažitým a stále opakovaným stereotypům, co do prostředí, jaké nejnovější české filmy často zobrazují, byl snímek Viktora Tauše Klauni (2013). Zase ho bylo lze interpretovat jako důkaz toho, že pražští filmaři neznají nic kromě svého pražského kavárenského středostavovského života a točí filmy nyní hlavně o tomto prostředí. Klauni jsou zase z pražských uměleckých kruhů, zjevně dost bohatých (nejméně Oskar žije ve velmi luxusně zařízeném buržoazním bytě, to v divadle vydělával miliony?) a zase ve filmu vzpomínáme na komunismus a na emigraci, i když, nutno říci, známé "umělecké" pražské prostředí tentokrát slouží tvůrcům jako odrazový můstek k něčemu jinému. Klauni jsou příběhem tří (fiktivních) mimů, Oskara, Maxe a Viktora, kteří někdy v polovině osmdesátých let založili v Československu tvůrčí uměleckou trojici, která tehdy zaznamenávala podstatné divadelní úspěchy. Jeden z těchto tří mimů, Max, však emigroval a ostatní tedy v Československu "nechal na holičkách". Kupodivu se vrací do Československa až v současnosti, s mladou francouzskou partnerkou, kdy přijede se svým francouzským souborem uskutečnit v Praze představení. Jakoby mezi Českem a Západem byla nepřekonatelná hradba, kterou se Max rozhodl zbourat až čtvrt století po pádu komunismu. Před tím, po roce 1989, nebyl zjevně s nikým v Čechách ve styku. Je to vůbec realistické?

O sterilním životě pražské kavárenské obce

5. 7. 2014 / Jan Čulík

Režisérka Jitka Rudolfová se pokusila svým filmem s poněkud konjunkturálním názvem Rozkoš natočit film o sterilním životě současných pražských kavárenských povalečů, tzv. intelektuálů z umělecké, především filmařské a podnikatelské společnosti. Film je tak trochu potvrzením tvrzení zlých jazyků, které poukazují na to, že současní čeští filmaři v podstatě moc netuší, co se v širší české společnosti děje, protože jsou uzavřeni ve své pražské kavárenské středostavovské bublině, kde se neděje nikdy nic, žije se jim dobře a nesmírně se nudí, protože ztratili smysl života. Rozkoš není zdaleka prvním postkomunistickým českým filmem na toto téma, a zřejmě proto, že ho natočila žena, hlavním tématem jsou opět nemožní a nepoužitelní muži, často sukničkáři.

Sommerová ve filmu o Kubišové připomněla, že v šedesátých letech byla v Československu svoboda

5. 7. 2014 / Jan Čulík

Poněkud tradičně, totiž chronologickým způsobem, se rozhodla Olga Sommerová strukturovat svůj nový film o zpěvačce Martě Kubišové Magický hlas rebelky. Film je především cenný archivními záběry z šedesátých let, které dokumentují, což bývá dnes zapomínáno, anebo záměrně potlačováno, že Československo v šedesátých letech bylo zemí svobody a bouřlivého, originálního uměleckého vývoje, jaký česká společnost pak už nezaznamenala nikdy. Archivní záběry videoklipů zpívající Marty Kubišové ze šedesátých let jsou samozřejmě stylově poplatné tedejší éře i tehdejším, na dnešní poměry poněkud šokujícím zvyklostem (v jednom klipu z šedesátých leth zpívá Kubišová v plavkách, a je to nepříjemně voajeristické), jenže kontrast mezi uměleckou kvalitou toho, co vznikalo tehdy a co vzniká dnes, je nesrovnatelný. Smutně v tom smyslu vyznívají ukázky z dnešní inscenace, na níž se podílí dnešní, zestárlá Marta Kubišová - s tím, co vznikalo v šedesátých letech se to nedá srovnávat, ani co se týče kvality hlasu zpěvačky tehdy a dnes, ani co se týče kvality dnes prezentovaných děl.

Menzelovi Don Šajni: Moudrý, zralý, chytrý a hluboký film

5. 7. 2014 / Jan Čulík

Velmi příjemným překvapením byl na letošním karlovarském filmovém festivalu nejnovější film režiséra Jiřího Menzela Don Šajni (2013), na němž scénáristicky spolupracovala i spisovatelka a kritička Tereza Brdečková. Menzel v poslední době především pracuje v divadle a tento film je otevřenou a energickou poctou opernímu divadlu -- které je pro Menzela v tomto filmu metaforou vysokého, tedy objevného, originálního a autentického umění jakéhokoliv druhu.

Venkov

9. 7. 2014 / František Řezáč

To si zas ti pražští kroboti něco vyšpekulovali. Český venkov žije a zvláště rozkvétají naše západní Čechy. Jizvy po odsunu a komunismu se zacelují a venkov získává stálé a hlavně mladé obyvatele. Ti se nebrání přátelství se sousedními Němci a bývalými obyvateli německého jazyka.

Občanská společnost se příliš neliší po obou stranách hranice: spolky, tělocvičné jednoty, hasiči se starají o společenský život. Zajeďte si sem, třeba na Chodské slavnosti do Domažlic nebo na právě restaurovaný zámek v Červeném Poříčí u Švihova. Tam Pražáci jen profrčí. Nejlíp je to vidět na krajině a polích, vůbec se úrovní obdělání a strojního vybavení od Bavorska nelišíme.

My máme partu kamarádů v Lederdornu u Chamu, kteří se učí česky. Jeden kolega dělá pravidelné zájezdy do Plzně a zná ji stejně jako já. Existuje stálé společenství německých diváků plzeňského divadla. Kdyby si pan Krobot dal dva frťany místo chmuření, viděl by věci jinak. Ostatně znám i v Praze lidi, kteří jsou stejně aktivní. Ale to holt chce vyjet aspoň do Čimic.

Vůbec mi ty filmy, jak je popisujete, nescházejí. Jeden německý krajan pořídil stručné titulky k Jasného filmu Všichni dobří rodáci. Po skončení jsme si, Češi i Němci, společně zabrečeli. V Plzni jsme se pokusili o prolomení bariér mezi sousedy v akci Evropský den sousedů, viz video. Něco se povedlo víc, něco míň, ale příští rok to zopakujeme. Ale musí se holt něco dělat. Přijeďte pobejt!

Krize v Gaze nabývá na intenzitě

9. 7. 2014 / Daniel Veselý

Úterní vysílání pořadu Democracy Now!, které se týkalo aktuální krize v pásmu Gazy a věcí s touto krizí souvisejících, by mohlo být lakmusovým testem českých sdělovacích prostředků, jež opakovaně selhávají při informování o dění na Blízkém východě.

Irák: Rusy dodaná letadla zaútočila na Kurdy

9. 7. 2014

Dva z letounů Su-25 dodaných minulý týden z Ruska zaútočily na kurdské centrum v převážně turkmenském městě Tuz Chormato ležícím v provincii Saláhuddín.

Centrum kontroluje kurdská pešmerga a náleží Vlastenecké unii Kurdistánu. Budovy byly při útoku poškozeny, zemřelo jedno dítě a dalších osm osob bylo zraněno.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Ruská raketa vynesla na orbit první skotský satelit

9. 7. 2014

První skotský experimentální satelit vynesla včera odpoledne na oběžnou dráhu ruská raketa Sojuz z kosmodromu Bajkonur.

Komunikační družice UKube-1 vyrobená glasgowskou společností Clyde Space je malým objektem o objemu tří litrů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Při izraelských náletech za dva dny zemřelo nejméně 35 Palestinců, z toho 7 dětí

9. 7. 2014

Izrael od včerejška v rámci eskalující operace, která je odvetou za smrt tří mladíků, provedl 160 útoků na pásmo Gaza a při útocích zemřely desítky osob, včetně mnoha dětí. Ostřelování izraelského území raketami hnutí Hamás a dalších islamistických frakcí nemá zatím žádné hlášené oběti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Návrat Olivera Stonea

8. 7. 2014 / Daniel Veselý

České televizi se po dlouhém a ničím nerušeném zimním spánku podařilo odvysílat kvalitní, byť místy zjednodušující a romantizující historickou podívanou, která má celkem deset dílů ZDE .

Ke správným důchodům nás nepřivede komise, ale rozumná úvaha

8. 7. 2014 / Josef Mrázek

Většina z nás chce žít v harmonické společnosti a spravedlivý důchodový systém je její součástí. Jak by měl správně vypadat, se nedozvíme od komise, ve které jsou zástupci obchodních zájmů, osoby svázané ideologií a starým uvažováním a osoby omezené neschopností logicky uvažovat a dokonce i ti, kteří již v minulosti osvědčili svou nepoužitelnost.

Bývalý šéf MI5: Média a britská vláda hrozbu islámského terorismu tvrdě přehánějí

8. 7. 2014

Richard Dearlove, bývalý šéf britské rozvědky MI5, zdůraznil, že britská vláda i západní média tvrdě a nesmyslně přehánějí hrozbu islámského terorismu. Poskytují tak tomuto terorismu publicitu, která je kontraproduktivní. "Krvežíznivá" islámská videa na internetu by měla média podle něho ignorovat. Ve své pondělní přednášce v Londýně řekl Dearlove, že islámský extremismus prošel od Arabského jara podstatnou změnou a to vyvolalo velký politický problém pro Blízký východ, ovšem na Západ, včetně Británie, to má jen naprosto minimální vliv.

Zbraně islamistů mohou změnit rovnováhu sil v konfliktech v Sýrii a Iráku

8. 7. 2014

[Islamisté z nově vyhlášeného chalífátu na území Iráku] se zmocnili zásob zbraní 2. a 3. divize v Mosulu, 4. divize v Salladínu, 12. divize v oblastech poblíž Kirkúku a další divize v Dijále", říká Džabar Javar, generální tajemník [kurdského] ministerstva pešmergy...

"Hovoříme o výzbroji pro 200 000 vojáků, všechno od Američanů", uzavírá Javar, postava s knírem, jejíž kancelář v Irbílu zdobí vlastní fotografie coby mladého bojovníka pešmergy v 80. letech.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Symboly české státnosti: sv. Václav, Hus - a Masaryk

8. 7. 2014 / Bohumil Sláma

Pro každého, kdo jen trochu zná Masaryka a jeho dílo, musí být nepochopitelné a musí na to pohlížet s pocitem trpkosti: Masarykův význam je dodnes odsouván do pozadí, přitom je nepochybně největší postavou našich dějin. Je to největší Čech (neboť Karel IV. ho převýšil pouze velikostí své moci, ne však duševní velikostí a ideovým přínosem).

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2014

2. 7. 2014

V červnu 2014 přispělo 625 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 223 279,10 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v dubnu 2014 částkou 1991,75 Kč. Příjem z reklamy byl v červnu 2014 celkem 140 000 Kč.

Zůstatek byl koncem června 2014 403 628,99 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Noam Chomsky v České republice | Ukrajina | Otrokářský stát Česká republika | 17. listopad | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egyptská revoluce | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák