Budu hlasovat pro opuštění trhu

7. 7. 2014

Mám v úmyslu takto hlasovat nikoliv z nacionalistických důvodů, ale kvůli politice westminsterské vlády. Skoti si přejí uniknout finanční a ekonomické politice, která vedla k vládnímu a osobnímu zadlužení dosahujícímu ve Spojeném království 2,5 bilionu liber, a také zahraniční a obranné politice této vlády. Existuje také třetí politika, které si přeji uniknout, a to je způsob, jakým jsou vedeny univerzity.

Začátkem 90. let konzervativní vláda zavedla tržní systém. Podstatou systému je, že kvalita práce akademika je měřena množstvím peněz, které získá. Tento systém je dvojím způsobem pomýlený. Za prvé, výzkum je dailektický v tom smyslu, že je založen na nesouhlasu: Pokrok ve vědě a vzdělanosti získáte jedině tehdy, pokud se akademici neshodují. To vyvolává diskusi a prostřednictvím této debaty se dostáváme k lepší analýze. Avšak rámec výzkumné znamenitosti (Research Excellence Framwork, REF) a hodnocení grantových žádostí vědeckou radou jsou založeny na premise, že jeden nebo dva lidé mohou číst akademický text a vynést nad ním definitivní soud. Výzkum není o definitivních soudech, je o debatě a zkoumání. REF a obsese vnějším financováním potlačují debatu a trestají originalitu, zatímco odměňují konformismus.

Za druhé, když se studenti stávají zákazníky, vše je ztraceno. Přejdete od od předávání univerzitního vzdělání k uspokojování zákazníka. Tyto dvě věci jsou navzájem neslučitelné.

Zavedením tržního systému se poslání britských univerzit změnilo z hledání pravdy na shánění peněz cestou mikrofinancování. Přišli "manažeři". Jsou to ideologičtí tajní agenti, jejichž práce spočívá ve vyhrožování a obtěžování akademiků, aby se drželi v linii tržního systému. Tržní systém produkuje generaci vzdělanců, pro niž je normou poslouchat příkazy.

Nemít univerzity ve skutečném slova smyslu westminsterské vládě vyhovuje, protože tato situace jí dovoluje provádět finanční a ekonomickou, stejně jako zahraniční a obrannou politiku bez opozice intelektuálů.

Kolik ze stovek univerzitních ekonomů a specialistů na management v Británii předpovědělo, že pseudoprivatizované banky vzešlé z deregulace 80. let v letech 2007-2008 zkolabují? Žádný. Kolik politologů varovalo, že invaze do Iráku v roce 2003 skončí katastrofou, zabije milion lidí a vytvoří víc teroristů, než odstraní? Žádný.

Když akademici kontrolovali výuku a výzkum, univerzity byly vedeny klidně, kolegiálně, humánně, tolerantně, apoliticky, pragmaticky a efektivně. V tržním systému je provoz univerzit zpolitizován a zkomercializován, je frenetický, zahrnuje mikromanagement, je intervencionistický a rušivý, byrokratický, zformalizovaný, rigidní a dogmatický, bezduchý a zmateně nekompetentní.

Pokud se Velká Británie rozpadne, důvodem nebude nacionalismus, ale spíše katastrofální, extrémně pravicová politika prováděná Kapitalistickou stranou (Jižní) Anglie, ať už jde o konzervativní křídlo, liberálně demokratické nebo labouristické křídlo.

Článek v angličtině: ZDE

Vytisknout