Okouzlující zpráva o prodloužení života - pro diktátory a mimořádně bohaté

8. 7. 2014

Kdysi to byl mýtus. Teď je to sen. A brzy se stane očekáváním. Věda o prodloužení života náhle přináší pozoruhodné výsledky. Nové články naznačují možnost léčby, která může radikálně prodloužit lidskou dlouhověkost, napsal v Guardianu George Monbiot.

Děje se toho tolik, že je těžko rozhodnout, odkud začít. Ale vyberu jen dvě z hromadících se událostí. První se týká třídy enzymů zvaných sirtuiny. Červencové vydání časopisu Trends in Genetics tvrdí, že otázka, zda tyto enzymy mohou prodloužit život savců, "byla nyní rozhodnuta kladně".

Minulý měsíc nový článek v časopise Aging Cell ukázal, jak syntetické malé molekuly (jinak řečeno, potenciální lék) mohou stimulovat produkci sirtuinů u myší, což prodlužuje jejich život a zlepšuje zdraví. Článek říká, že výsledky ukazují, že je "možné vyrobit malou molekulu, která u savců zpomalí stárnutí a odsune řadu nemocí způsobených stářím, což podporuje terapeutický potenciál... u lidí".

Další událost jsme vydobyl z vřavy mimořádného nového zájmu vědy, jenž se týká externího hormonu (feromonu) vylučovaného hlísticemi, který se nazývá daumon. Nový článek tvrdí, že když je stará myš krmena daumonem, během pěti měsíců se pravděpodobnost úmrtí sníží o 48%.

Nejviditelnější šampión vědy o prodloužení života, Aubrey de Grey, tvrdí, že "mnoho lidí, kteří jsou dnes naživu, bude žít tisíc let nebo déle". Zmiňuje čtyři obvyklé obavy, jež odmítá coby "neuvěřitelné omluvy... pro stárnutí"... V prvním případě - "nebylo by to otřesně nudné?" - má pravdu. Život, pokud máme určitou ekonomickou volbu, je do té míry vzrušující, jak se sami rozhodneme.

Další obavy již nelze tak snadno vyvrátit. "Jak byste platili penze?", zní druhá otázka, kterou de Grey zlehčuje. Přeformuloval bych ji: "Jak by se velmi staří uživili bez toho, aby zničili mladé?". Už dnes v zemích jako Británie existují značné problémy v rozdělování. Bohatí senioři využívají úročení investic akumulovaných během celých desetiletí, vládnou rentiérské ekonomice, která devastuje mladé a chudé, zatímco ceny bydlení a nájmy se stávají neúnosnými. Nerovnost a potenciál pro vykořisťování, které by vznikly, pokud by lidé žili dvakrát, natož pak desetkrát déle, vyvolávají závrať.

To vede k další obavě, kterou de Grey zlehčuje: "Diktátoři budou vládnout navždy". Je toto tvrzení směšné? Už tak se drží dost dlouho, s pomocí nejlepší zdravotní péče, kterou si za nakradené miliardy mohou pořídit. Přidejte k politické moci , jakou nabízí dlouhověkost, moc ekonomickou, a není nemožné si představit, jak by tisíciletý život mohl vést k tisícileté říši.

De Greyův výsměch uráží nejvíce čtvrtou rétorickou otázkou: "A co hladovějící Afričané?" Ano, a co oni? Co když se dlouhověkost v určitý okamžik stane hrou s nulovým součtem? Co když se každé prodloužení života pro ty, kdo si je mohou dovolit, stane zkrácením života o rok či více pro ty, kdo na to nemají?

Už nyní jsou bohatí a chudí na této planetě s omezenými zdroji uvězněni v nepřiznaném konfliktu, zatímco nadměrná spotřeba oomezuje kapacitu planety podporovat život. Obilí se využívá k produkci masa místo toho, aby je jedli rovnou lidé; bezpečný manévrovací prostor pro lidstvo se zužuje skleníkovými plyny, průmyslovým znečištěním, vyčerpáváním zdrojů pitné vody a erozí půdy. Je těžké představit si, že by to mohlo skončit jinak než přímým soupeřením o prostředky obživy, v němž někteří musejí vyhrát a jiní prohrát. Možná, že bohatí musejí zemřít, aby chudí mohli žít.

Je pravda, že cena léků způsobujících dlouhověkost, která by byla nejprve astronomická, by brzy začala klesat. Jenže žijeme ve světě, kde si někteří nemohou dovolit ani antiseptickou mast. Ve světě, kde dokonce i v bohatých zemích je přístup ke zdravotní péči postupně omezován sobeckou elitou. Ve světě, v němž se nová éra personalizované medicíny nešťastnou náhodou kryje s novou érou zničující nerovnosti. Představa, že všichni budou brzy mít přístup k takovým terapiím, vypadá neproveditelně. Je možné, jak spekuluje článek v časopise Aeon, že se dvě třídy lidí, léčení a neléčení, úplně rozejdou, první bude žít stále déle, zatímco druhá bude umírat ještě dříve, než dnes.

Neznám odpovědi na tyto otázky a sotva mohu navrhovat řešení. Je to nejasné. Ale vím, že je bláznivé se jim vysmívat.

Věda o prodloužení života může vyvolat zářivý, zázračný svět svobody od strachu a dlouhodobé perspektivy. Nebo gerontokratickou tyranii. Pokud přijde to druhé, doufám, že se toho nedožiji.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 8.7. 2014