Zapomeňte na pitomou bouři ve sklenici vody kolem Zemana:
6. 11. 2014
Už nyní, v důsledku toho, že dohoda ISDS byla včleněna do daleko menších obchodních dohod, se big byznys podílí na orgii arbitrážních sporů, jejichž cílem je zlikvidovat veškeré zákony, které by nějak mohly snížit očekávané zisky korporací. Tabáková firma Philip Morris žaluje vládu Uruguaye a Austrálie za to, že se pokusily přesvědčovat veřejnost, aby nekouřila. Ropné firmě Occidental bylo arbitrážním tribunálem uděleno odškodné ve výši 2,3 miliard dolarů, které jí musí zaplatit vláda Ekvádoru za to, že zastavila vrtné ropy firmy Occidental na Amazonce, poté, co bylo zjištěno, že firma Occidental porušila ekvádorské zákony. Švédská korporace Vattenfall žaluje německou vládu za to, že vyřadila z provozu jaderné reaktory. Jedna australská firma žaluje vládu v El Salvadoru o odškodné ve výši 300 milionů dolarů za to, že El Salvador odmítl poskytnout povolení k otevření dolu na zlato kvůli obavám, že to otráví tamější pitnou vodu.
Před rokem jsem byl v zoufalství, píše v deníku Guardian George Monbiot. Nad Atlantikem vyvstával černý mrak a hrozil zlikvidovat některé svobody, za něž naši předci obětovali svůj život. Schopnost parlamentů na obou stranách Atlantiku vydávat zákony jménem svých občanů byla ohrožena překvapující smlouvou, která měla poskytnout korporacím mimořádné pravomoci žalovat vlády. Neviděl jsem možnost, jak tomu zabránit.
Téměř nikdo tehdy neslyšel o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) kromě těch lidí, kteří tuto smlouvu tiše vyjednávali. Obával jsem se, že se o tom ani nikdo nedoví. Napasl jsem o tom z jednoho důvodu: abych mohl říci svým dětem, že jsem nezůstal v této věci v nečinnosti.
