SÝRIE:

Děti z Aleppa: Krev jako voda...

26. 3. 2013

"Když jsem sem poprvé přišel, byl jsem šokován a překvapen, co se děje v našem světě. A pak jsem prostě začal pracovat a pomáhat zraněným a lékařům. Po určité době mi to přišlo normální. Už jsem si na to zvykl. Den po dni jsme si na to zvykli a prostě pracujeme dál. Ať Bůh utěší všechny lidi."



Německý dokumentarista Marcel Mettelsiefen strávil několik týdnů ve společnosti dětí v syrském městě Aleppu, které pracují v místní nemocnici. "Původně jsem byl šokován, ale teď už jsem na to zvyklý," vysvětluje dvanáctiletý Mohamed Asaf. "Krev je pro mě jako voda." Do nemocnice přivážejí těžce zraněné osoby, mrtvé, bez hlavy, bez končetin. Chlapec věcně pracuje od osmi od rána do jedenácti v noci.

Mettelsiefenova reportáž z Aleppa začíná od 3. minuty tohoto zpravodajského bloku:

Předsedo ČMKOS Zavadile, u Zemana o nás bez nás?

26. 3. 2013 / František Štván

Pokud předsedové jednotlivých odborových svazů věděli, že se u prezidenta Zemana nebude jednat jen o zdvořilostní návštěvu, pak se laskavě měli zeptat nás řadových odborářů, s jakým argumentačním mandátem k němu mají jít. Doslova v odborářském šoku jsem po té co jsem se dozvěděl, že prezident Zeman přesvědčil vedení odborů, aby netrvalo na zvýšení minimální mzdy o tisíc korun, ale jen o korun pět set. Zvlášť, když svůj názor M.Zeman odborovým ekonomickým špičkám vyvrátil neprůstřelným(?) odhadem, že by nárůst o tisíc korun naše ekonomika neunesla, aniž by se pochlubil na základě jakých složitých prognostických propočtů k této částce přišel. Což mi právem může připomínat cucání z prstu a nebo, jelikož stejnou cifru navrhuje za MPSV i L.Müllerová, veřejnou podporu Nečasovy vlády, na které v boji o Hrad nenechal nit suchou.

Policie zasahuje proti rozkrádání veřejného majetku

26. 3. 2013 / Boris Cvek

Je to poměrně překvapivé... nedávno seděl pražský primátor Svoboda s Jiřím Dienstbierem v Otázkách V. Moravce a notovali si, jak je Praha prožraná mafiemi, jak je třeba proti tomu bojovat, a dnes čteme o tom, že policie obvinila současné pražské radní, až na jednu výjimku, z trestné činnosti, spojené s Opencard.

Čili to zastupitelstvo, které primátor Svoboda pod svým vedením chápal jako protikorupční, čelí policejnímu obvinění z trestného činu "porušení povinnosti při správě cizího majetku".

Skoro by to mohlo vyznít tak, že ti, kdo Opencard vymysleli a založili, tedy zastupitelstvo za primátora Béma, byli nevinní, protože policie proti nim nijak nezasáhla, zatímco současní zastupitelé, jejichž většina zápasí s primátorem Svobodou a jeho spojencem Zdeňkem Tůmou o kontrolu nad Dopravním podnikem, jak se ukázalo v případu odvolání bývalého ředitele Liche, jsou vinni.

Víme však, že v dřívějších dobách prostě policie proti té nejstrašnější finanční kriminalitě nezasahovala, a můžeme doufat, že její dnešní "vpád" do problematiky pražského Dopravního podniku povede k rozplétání spletence zločinů až k těm skutečně hlavním viníkům.

Policie obvinila pražské radní kvůli projektu Opencard. Přímo při jednání na magistrátu ZDE

Dva ostrovy a lodě bez přístavu

26. 3. 2013 / Marek Řezanka

Pomalu se nám blíží "supervolební" rok 2014, v němž by kromě voleb parlamentních měly proběhnout i volby do části Senátu, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu. Proběhnou všechny volby v duchu odporu vůči stávající vládě, nebo budou akcentovat svou rozdílnou povahu? Lze očekávat, že volby do zastupitelstev obcí budou více o konkrétních kandidátech, a v ostatních typech voleb se spíše projeví hledisko stranické?

Utrpí vládní strany v Senátu další debakl, nebo naopak posílí?

Superhrubá mzda umožňuje vládě předstírat, že jsou daně v ČR malé

26. 3. 2013

Jak je to se superhrubou mzdou, tj. ve své podstatě s úplnými mzdovými náklady zaměstnavatele, doopravdy? Sám jsem absolvoval na VŠ zkoušku z účetnictví, v posledních letech jsem se zabýval mikroekonomií rodin a makroekonomií, přesto se obrátím pro vysvětlení ke dvěma známým ekonomům, Markétě Šichtařové a V. Pikorovi. Jejich knížka nazvaná "Všechno je jinak", má zcela přiléhavý název i v případě problematiky mzdových odvodů. Dovolím si uvést, co o tom píše profesionální ekonom V. Pikora v kapitole nazvané "Prý je to bez rizika. Jo? Fakt?"; cituji: "Oficiálně vzato, část (pojistného) platí zaměstnanec, část zaměstnavatel. Ovšem prakticky je to vlastně jen fiktivní rozdělení. Má to asi takovou logiku jako tvrdit, že levá polovina vašeho nového zlatého retrívra patří manželce a pravá polovina manželovi. Pro zaměstnavatele je coby jeho náklad na pracovní sílu relevantní celý odvod státu. Stejně tak zaměstnance zase zajímá jeho čistý příjem. ... Stát tak jenom maskuje rozepsáním na různé položky, kolik peněz je mu vlastně z mezd odváděno", píše Ivo Patta.

Jak nám z kritiky multikulturalismu vyrostla statná islamofobie

25. 3. 2013 / Michal Pavlásek

Diskuze nad unesenými dívkami v Pákistánu odhalila velký problém, který toho prozrazuje hodně o vztahu naší společnosti k Cizímu, v tomto případě vůči islámské kultuře. Že uvolnila stavidla islamofobii, je víc než zřejmé, stejně tak to, že se vyrojily odmítající reakce. Situaci ale lze číst i jako karikaturu seriózní debaty, jež by se měla vést nad budoucností imigrační politiky a integrace cizinců.

Politika škrtů povede v Evropě k extremismu

25. 3. 2013

V eurozóně je prostě příliš mnoho zemí, které by tam vlastně neměly být, a byly do ní připuštěny jen proto, že politika převládla nad ekonomikou, píše v deníku Guardian Larry Elliott.

To, že Kypr byl daňový ráj, se v Evropě často ignorovalo, stejně tak jako neexistence konkurenceschopnosti v Řecku a vysoká zadluženost Itálie. Tuto absenci soudržnosti už nelze přehlížet, a má-li euro fungovat, bude to vyžadovat daleko větší centralizaci moci. V praxi to znamená, že země jako Řecko, Španělsko, Itálie a Kypr budou muset plnit příkazy z Německa a budou muset přijmout status regionů, nikoliv suverénních států.

To by bylo obtížné přijmout pro tyto hrdé národy i v dobrých časech. Skutečnost, že prožíváme v Evropě tvrdě špatné časy, je druhým největším problémem jednotné měny, protože ministři financí eurozóny se sice vytahovali, že krize v eurozóně už skončila, jenže ona zjevně neskončila pro ty občany eurozóny, postižené pomalým růstem, rostoucí nezaměstnaností a bolestivými škrty. A postihuje to většinu občanů eurozóny, protože problémy, které vznikly v jejích vzdálenějších částech, se nyní rozšířily do jejího centra. Francie má problémy, stejně tak Nizozemí a Německo začíná také trpět.

Zemřel Čestmír Císař

25. 3. 2013 / Jan Čulík

Ve věku 93 let zemřel jeden z nejzajímavějších představitelů Pražského jara 1968, tehdejší československý ministr školství a favorit studentů na volbu prezidenta v březnu 1968, Čestmír Císař. Muvíme-li o nutnosti projektu kulturní diplomacie v souvislosti s tím, jak dokonale to uměli nejvyšší představitelé meziválečné Československé republiky (Masaryk, Štefánik), musím se zmínit o svém prvním osobním setkání s Čestmírem Císařem, o němž píšu v této recenzi z r. 2005 níže, poznamenává Jan Čulík. Bylo to na litoměřickém Salonu kritického myšlení, který pořádal pod záštitou někdejšího ministra kultury Pavla Dostála (kdeže jsou ty časy, že by ministr kultury ČR podporoval kritické myšlení!!). Během diskuse tam vystoupil vysoký, přesvědčivě vystupující muž s krátkým sestřihem vlasů. Postavil se a přednesl spatra asi desetiminutový příspěvek. Byl dokonale rozmyšlený a strukturovaný. Čestmír Císař uměl myslet a mluvit. Byl to gentleman francouzského stylu. Byl totiž absolventem střední školy v Dijonu, jedné z první mezinárodní školské výměny, kterou v meziválečném období měla Československá republika. Uvědomil jsem si, jak obrovský prospěch měla pro českou společnost tato kulturní diplomacie. Čestmír Císař byla vynikající osobnost.

Níže publikujeme znovu recenzi Císařových pamětí z r. 2005.

Prominuli jsme jako národ českým zběsilcům jejich zločiny po osvobození 1945, a to ve jménu dějinného šílenství druhé světové války. Přišly další hříchy a neštěstí v podobě nezákonných procesů a justičních vražd, páchaných ne nějakou zdivočelou pouliční cháskou, nýbrž lidmi nárokujícími si úctu představitelů státu. Opět nastalo - po deliriu souhlasu s krutými rozsudky - dlouhé mlčení, vystřídané jen váhavým napravováním křivd a škod. Ještě nebyl morálně obrodný proces s rehabilitacemi nevinně odsouzených zcela dokončen a již tu bylo nové bezpráví, opět z popudu "úctyhodných" činitelů. Ve jménu tzv. normalizace se rozpoutal rozsáhlý kádrový masakr, který postihl statisíce lidí. A zase dlouhé mlčení, tentokrát pro jistotu oficiálně střežené a při narušení přísně trestané. Po převratu v listopadu 1989 jsme chtěli být jiní než "oni", tj. svržení autoritáři, avšak zase zvítězili hluční mstitelé nad rozumnou většinou a začalo se lustrovat, restituovat, proškrtávat dějiny. Chtělo by se volat: Národe český, jak dlouho ještě budeš snášet tento stav?

Čestmír Císař: Paměti. Nejen o zákulisí Pražského jara. Praha, Sin Con, 2005, U Libeňského pivovaru 10, Praha 8. 1284 stran. 799 Kč. ISBN80-86718-53-0

S Čestmírem Císařem jsem se poprvé osobně setkal na letošním Salonu kritického myšlení, který se konal v květnu v Litoměřicích. Zasáhl tam z obecenstva velmi vzdělaným způsobem - jako člověk s překvapivě uvážlivou inteligencí a širokým rozhledem, spatra, do diskuse o politice a kultuře. Asi špatně umím lidem odhadovat věk: přišlo mi, že mu může být tak kolem sedmdesátky. Samozřejmě, nemůže: Čestmír Císař byl výrazným protagonistou Pražského jara v roce 1968, a tak jsem zjistil, že se narodil v roce 1920 - letos mu bylo pětaosmdesát let.

Připadám si jak Cassandra

V rychle se destabilizující Evropě by měla Česká republika se středoevropskými spojenci zahájit projekt kulturní diplomacie

25. 3. 2013 / Jan Čulík

Tušil někdo v Evropě roku 1932, že se za deset let budou vraždit židé po milionech? Co bude v Evropě za deset let ode dneška?

Mám opravdu strach. V rychle se destabilizující a extremizující se Evropě budou za pár let znovu zcela pominuty české a středoevropské zájmy. Přes čtyři sta let je domácí česká politická a ekonomická situace určována ze zahraničí. Česká republika a ostatní středoevropské země by měly mít dlouhodobou a udržitelnou strategii kulturní diplomacie a financováním středoevropských kulturně-jazykových studií v zahraničí aspoň na jednom významném místě v západní Evropě si tak vytvářet v místních populacích západních i jiných zemí strategické spojence, lidi informované o poměrech ve středovýchodní Evropě a ochotné v době budoucích krizí ve svých zemích veřejně vystoupit na obranu Česka a středovýchodní Evropy. Opakuju to už asi rok, bohužel, česká politika je natolik sebestředná, že tohle čeští politikové zřejmě vůbec nechápou. Projekt nepodpořil nikdo, přitom každý, kdo ví, jak je na Západě a v jiných zemích vnímána (nevnímána, zcela pomíjena) střední Evropa, si uvědomuje, jak je to důležité. Je to dlouhodobá věc a Česká republika by opravdu měla - se středoevropskými spojenci - na těchto věcech pracovat. Jiné země to dělají.

Masaryk a Štefánik dobře věděli, jak je kulturní diplomacie prostřednictvím univerzitní výuky v západních zemích důležitá, a uměli to vynikajícím způsobem. Proto se jim podařilo vytvořit Československo.

Podrobnosti ZDE ZDE

Chudá církev

25. 3. 2013 / Lenka Procházková

František z Assisi naplnil Ježíšovu zvěst o návratu k pokoře. Svou proměnou František fascinoval současníky a inspiroval následníky. Význam osobnosti pro dějiny je vždy hodnocen nejen podle vlivu na dobu, kdy žila, ale i podle ozvuků přetrvávajících v dobách příštích. František z Assisi šel jinou cestou než později Jan Hus. Nekřičel po pravdě, ale splynul s ní. Jeho život po velké změně už byl prost utrpení i zápasů, byla to cesta lásky a vnitřní radosti. I církev svatá, vyčerpaná válkami a vnitřními spory, pochopila, koho ve Františkovi má a moudře jej delegovala mezi světce.

Dohoda "trojky" s Kyprem: Zrušení daňového ráje, zachování pojištění vkladů

25. 3. 2013 / Karel Dolejší

Jak vyplývá z prohlášení euroskupiny (ministrů financí eurozóny) vydaného na závěr víkendových jednání s Kyprem, středozemský ostrov v důsledku zavedení makroekonomického přizpůsobení fakticky přestává být daňovým rájem. Kromě restrukturalizace druhé největší banky ho totiž čeká také postupná redukce bankovního sektoru na úroveň v Evropě běžnou. Bankovnictví ovšem dosud bylo nejdůležitějším kyperským ekonomickým odvětvím - a tak kromě toho, že se země obrovsky zadluží, zbude jí jen málo toho, z čeho dluhy splácet.

Pravda, o vyjednané dohodě by měl ještě hlasovat kyperský parlament. Jenže německý ministr financí Wolfgang Schäuble se už předem nechal slyšet, že je to vlastně jen zbytečná formalita.

Kypr: Obrysy výsledné dohody o finanční pomoci

25. 3. 2013

Pozdě v noci na pondělí byly publikovány hlavní body plánu záchrany kyperského bankovního sektoru, kterého se pod hrozbou zastavení půjček pro kyperské banky podařilo na poslední chvíli dosáhnout.

Dohoda povede ke zrušení druhé největší kyperské banky Laiki a bude znamenat velké ztráty pro nepojištěné vkladatele, včetně bohatých Rusů.

Vklady pod 100 000 eur budou z této banky převedeny do Bank of Cyprus, která tak vytvoří "dobrou banku" spravující zbylá aktiva Laiki.

Vklady nad 100 000 eur, které podle legislativy EU nejsou pojištěny, budou zmrazeny a použity ke splacení pohledávek. Banka Laiki bude zrušena a zaniknou tisíce pracovních míst.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Kyperský prezident pohrozil rezignací

25. 3. 2013

Kyperský prezident Nikos Anastasiades během nedělních jednání o balíku finanční pomoci v Bruselu pohrozil, že odstoupí. Na setkání s "trojkou" - Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií - prohlásil, že neúspěšné rozhovory neponechávají žádnou možnost, jak by jeho zemi mohlo být pomoženo.

"Předložím jeden návrh - řeknete ne. Navrhnu vám další a vy řeknete ne - co víc chcete? Přejete si, abych rezignoval? Tak to prostě řekněte," citovala prezidenta stanice RIK.

MONITOR JANA PAULA:

O velké zemi a malých prostých lidech, aneb Nastává pašijový týden

25. 3. 2013 / Jan Paul

Vrátil jsem se z několika týdenního pobytu v Číně, přesněji řečeno z Čínské lidové republiky, kde jsem byl na pozvání přátel. Moc se mi odlétat do vzdálené země nechtělo, z morálních důvodů. Tibet, potlačování náboženských svobod, společenská hybridnost -- specificky čínský "komunismus" versus tržní hospodářství či kapitalismus, atd. Dokonce jsem ani nevěřil, že jako občasný kritik poměrů v Číně, o nichž se ovšem dovídám jen z našich médií, obdržím potřebné vízum. Jenomže na čínské ambasádě jsou jistě zaměstnáni mnohem důležitějšími věcmi, než sledováním článků někoho tak nevýznamného pro ně, jako jsem já.

Budování demokracie v Iráku a jeho následky

25. 3. 2013 / Daniel Veselý

Nefungující stát v naprosté destrukci, kde bují mučení. Tak dnešní Irák po deseti letech od zahájení ilegální invaze popsal reportér Dahr Jamail, který dlouhá léta dění v této nešťastné zemi monitoruje. Jamail informuje, že podle vyprávění samotných Iráčanů je situace v zemi dnes "mnohem horší" co se bezpečnosti, ekonomiky, dostupnosti potravin a dalších nezbytných věcí týče, než za vlády Saddáma Husajna, i když Iráčané vesměs uznávají, že zbavení Husajna moci byla dobrá věc.

Omlouvání komunistů je folklórem dezorientovaných levičáků

25. 3. 2013 / Petr Nachtmann

V článku Pol Pot a marxismus Miroslava Tejkla s překvapením čtu:

Tak především marxismus není koncepce, kde by rovnost měla být nějakým cílem, o který je přes všechny překážky usilováno. Má to být spíš by-produkt podle Marxe nezbytného (historicky determinovaného) vývoje, kdy budoucnost má být spojena s možností každého člověka naplňovat své lidství a své tvůrčí předpoklady (známá maxima marxismu, že "svobodný rozvoj jedince je podmínkou svobodného rozvoje všech").

Věc -- konina

25. 3. 2013 / Jan Sláma

Obyvatelstvo naší zemičky je poslední dobou zmítáno jednou potravinovou aférou za druhou. Téměř denně nám v televizi předvádějí různá nahnilá masa, plesnivé uzeniny, nemocné brambory. Podaří-li se jim při tom odchytit nějaký personál, mnoho se nedovíme. Prodavači jsou zastrašeni. Obávají se svých manažerů, neboť vedoucí v obchodních řetězcích nejsou nic menšího než manažeři.

O ševcovských kopytech

25. 3. 2013 / Stanislav Křeček

Ševcovské kopyto je výborná pomůcka: opravovaná bota se v něm krásně upne a švec může zdárně pracovat. Proto také známé přísloví nabádá ševce, aby se svých kopyt drželi, tedy aby se nepokoušeli opravované boty umísťovat jinam, na jiné předměty, protože pak by se jim práce nedařila. Nejde však zdaleka jen o ševce, neboť i když vztah ševce a jeho kopyta je dnes už spíše záležitostí historie nebo řemeslnického skanzenu, výzva k tomu, aby se každý měl držet toho, čemu rozumí, zdaleka není dnes zbytečná.

V pouhých 15 minutách BBC rozdrtila dobrou pověst londýnského primátora

24. 3. 2013 / Jan Čulík

Boris Johnson, londýnský konzervativní primátor a svého druhu populární veřejný šašek, udělal v neděli velkou chybu: nechal se interviewovat v pořadu Andrew Marr Show zaskakujícím rozhlasovým reportérem Eddie Mairem (Andrew Marr se zotavuje po infarktu). Neočekávaně, tichý, ale důrazný Mair, v patnáctiminutovém rozhovoru naprosto zničil Johnsonovu pověst. Donutil Johnsona přiznat, že když pracoval jako novinář v deníku Times, vymyslel si citát od interviewované osoby, a z Timesů ho za to vyhodili. Donutil Johnsona také přiznat, že když byl šéfem Konzervativní strany Michael Howard a ptal se Johnsona, zda je nevěrný manželce, Johnson šéfu své strany zalhal, že nevěrný není. Howard ho za lhaní vyhodil z funkce. A do třetice donutil Eddie Mair Johnsona přiznat, že když mu telefonoval kamarád a chtěl kontaktní adresu na novináře, kterého chtěl nechat zmlátit, Boris Johnson mu tu kontaktní adresu bez skrupulí dal.

"Vy jste vlastně pěkná svině, že?" reagoval na Johnsonova přiznání Eddie Mair. Boris Johnson aspiruje na funkci britského premiéra a Eddie Mair v neděli dopoledne v televizi, jen tak jako by se nechumelilo, prozkoumal jeho integritu. Johnsona naprosto zdrtil. Jak k tomu napsal deník Guardian: Ke konci rozhovoru "se většina televizních diváků skrývala za kanapem, přesvědčovala své děti, civějící na to s otevřenou pusou, aby se raději dívali jinam, a telefonovala zoufale do BBC, aby raději vysílali monoskop."

Zdá se, že ještě existují země, kde lze poměřovat chování lidí ideály slušnosti a integrity, aniž by se politik dokázal drze bránit, že všechno je relativní a nic takového jako základní hodnoty nelhat a nechovat se sprostě neexistují.

Klíčová místa tohoto rozhovoru uvidíte ZDE

Johnsonův otec: "BBC se zachovala odporně, měla respektovat úřad"

25. 3. 2013

Stanley Johnson, otec londýnského primátora Borise Johnsona, se vyjádřil v komerčním londýnském rozhlase LBR k nedělnímu televiznímu rozhovoru mezi Eddiem Mairem a Borisem Johnsonem, v němž Mair odhalil několik kontroverzních rysů primátorovy osobnosti. Podle Stanleyho Johnsona to byl snad "nejodpornější" rozhovor za dlouhou dobu. Moderátor na interviewovaného "otevřeně útočil při legitimním rozhovoru". "Moderátor přece musí respektovat úřad, když už nerespektuje osobnost." Naproti tomu sám Boris Johnson uznal, že Eddie Mair s ním uskutečnil "vynikající rozhovor". "Není pochyb, že od tohohle právě je BBC - musí nás nutit, abychom se zodpovídali. Uznávám, že to nebyl můj nejlepší rozhovor, ale to bylo v podstatě proto, že jsem byl připraven hovořit o Olympijských hrách a o bytovém fondu v Londýně, ale Eddie Mair chtěl hovořit o jiných věcech. Měl samozřejmě plné právo na mě zaútočit - vlastně by to bylo šokující, kdyby to neudělal. Pokud by moderátor z BBC neměl možnost zaútočit na zlovolného konzervativního politika, to by přece nebylo možné. Myslím, že by Eddie Mair za ten rozhovor měl dostat Oskara, byl to výkon na úrovni Oskara. Myslím, že dostane Pullitzerovu cenu".

BBC dostala na rozhovor, který sledovalo 1,7 milionu diváků, 384 stížností. Divákům vadil moderátorův výrok "Vy jste vlastně pěkná svině, že?" Všechno předchozí prý bylo legitimní, ale diváci měli pocit, že moderátor neměl právo činit tento hodnotící výrok. Vedení BBC se v tiskové zprávě za moderátora plně postavilo.

Zdroj v angličtině ZDE

Miloš Zeman

ANALÝZA SJEZDU SPOZ

Setkání chovatelů králíků, bývalých policajtů a tlustých pupků

24. 3. 2013 / Štěpán Kotrba

Musím před závorku vytknout, že od soboty velmi výrazně až nepřekročitelně odděluji od sebe prezidenta „dolních deseti milionů“ Miloše Zemana a „jeho“ stranu. Ta strana není jeho. To za prvé. On není její, i když se tak (prozatím) tváří. Když ptáčka lapají... pěkně mu zpívají. A on lapá ptáčky na jejich hypertrofované ambice. Každý z vás může být Zemanem... Ještě ji chce potřebovat – na korekci sociálních demokratů. Strana práv občanů – Zemanovci je ale klamáním veřejnosti. Navenek lidově levicová, uvnitř elitářsky nafoukaná. „Pro dolních deset milionů“ není. Auta před vchodem to vylučovala. Pro horních deset tisíc je zas moc plebejská. Žádný losos, žádný kaviár. Pravé české knedlíky.

FOTOGALERIE

Čína v odběru ruského zemního plynu zastíní Německo

24. 3. 2013

Po více jak desetiletých jednáních Rusko v pátek odsouhlasilo zdvojnásobení dodávek zemního plynu do Číny, což znamená, že se zbaví tlaku evropských regulátorů a největším odběratelem zmíněné ruské suroviny už nebude Německo. Čínský stát získá podíl v ruském plynařském průmyslu.

Rusko dalo přednost Číně. Evropa může mít do deseti let vážný problém

24. 3. 2013 / Karel Dolejší

Tvrzení, že v jednáních o ruském zemním plynu pro Evropu je to právě EU, kdo tahá za kratší konec, protože Moskva může začít dodávat surovinu raději do Číny, bylo dlouho zesměšňováno. Argumentovalo se perspektivností sjednoceného evropského trhu, pomalu se ochlazujícími vztahy Moskvy s Pekingem a v poslední době také údajně zásadní změnou situace v důsledku rozvoje těžby energetických surovin (ropy, plynu) technologií hydraulického štěpení.

Pokud ovšem mají pravdu experti, kteří poukazují u této technologie na malou průměrnou výtěžnost jednotlivého vrtu a relativně rychlý pokles těžby - zhruba do pěti let - i tam, kde je zpočátku výtěžnost solidní, pak technologie hydraulického štěpení přinese i v tom nejlepším případě pouze dočasné uvolnění, ale nikoliv zásadní změnu k lepšímu.

Velký objev -- jak pro koho...

24. 3. 2013 / Boris Cvek

Stal se obrovský objev... tedy obrovský objev pro lidi, kteří nevědí, co je to láska a lásku nahrazují moralizováním o sexu (myslím, že katolická církev to pochopí možná kolem roku 3000). Mně vždycky přišlo naprosto samozřejmé, že dítě potřebuje lásku, ať už ho vychovávají biologičtí rodiče, prarodiče, strýcové a tety, pěstouni, jedna žena, jeden muž, dva muži nebo dvě ženy. To, že někdo je něčí biologický rodič ještě vůbec neznamená, že má ke svému dítěti lásku. Nemluvím jen o tom, že biologičtí rodiče mohou své děti zneužívat, týrat, mluvím o tom, že k nim mohou být lhostejní, že je mohou špatně vychovat, že prostě neexistuje automatické rovnítko mezi biologickým rodičem a láskou k potomkovi. Přitom láska je to, co dítě potřebuje nejvíce. To, co dělá biologického rodiče pravým rodičem, je jeho láska, nikoli kopulační pohyby, díky nimž dítě zplodil.

Zločin na kulturním dědictví v českých zemích

24. 3. 2013 / Michal Horák

Je s podivem, jak snadno je možné podat na bývalého prezidenta podání k ústavnímu soudu s cílem dosáhnout obvinění z velezrady. Přitom ovšem je zde řada skutečností, které s ohledem na úlohu bývalého prezidenta a jemu blízkého okolí v období privatizace přinesly našemu národu podstatně vyšší škody, než bylo pár excesů opakované kriminální činnosti amnestovaných. Nechci zde specielně přihlížet k amnestii podle článku 2 -- abolice.

Jak (ne)vypadá demonstrace síly

22. 3. 2013 / Marek Řezanka

Premiérovi, Petrovi Nečasovi, se nelíbí, jak je obsazována rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Div nevaruje před armagedonem, že by zločiny totalitního režimu mohli posuzovat odporní levičáci.

Jaká to drzost. A co se vlastně stalo, že po "bandě plukovníků, která nebude rozhodovat o osudu vlády", jsou na tapetě "levicové živly"? Ve středu byl totiž do rady přijat politolog Jan Bureš, zatímco pravicovému kandidátovi vystavil Senát stop. ČSSD tak podle Nečase nehorázně demonstruje sílu a nadbíhá "komunistickým spojencům".

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2013

19. 3. 2013

V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.