Superhrubá mzda umožňuje vládě předstírat, že jsou daně v ČR malé

26. 3. 2013

Jak je to se superhrubou mzdou, tj. ve své podstatě s úplnými mzdovými náklady zaměstnavatele, doopravdy? Sám jsem absolvoval na VŠ zkoušku z účetnictví, v posledních letech jsem se zabýval mikroekonomií rodin a makroekonomií, přesto se obrátím pro vysvětlení ke dvěma známým ekonomům, Markétě Šichtařové a V. Pikorovi. Jejich knížka nazvaná "Všechno je jinak", má zcela přiléhavý název i v případě problematiky mzdových odvodů. Dovolím si uvést, co o tom píše profesionální ekonom V. Pikora v kapitole nazvané "Prý je to bez rizika. Jo? Fakt?"; cituji: "Oficiálně vzato, část (pojistného) platí zaměstnanec, část zaměstnavatel. Ovšem prakticky je to vlastně jen fiktivní rozdělení. Má to asi takovou logiku jako tvrdit, že levá polovina vašeho nového zlatého retrívra patří manželce a pravá polovina manželovi. Pro zaměstnavatele je coby jeho náklad na pracovní sílu relevantní celý odvod státu. Stejně tak zaměstnance zase zajímá jeho čistý příjem. ... Stát tak jenom maskuje rozepsáním na různé položky, kolik peněz je mu vlastně z mezd odváděno", píše Ivo Patta.

Vrátím se k chemikovi. Snaha pana ministra financí M. Kalouska je zjevná. Zrušení vykazování superhrubé mzdy vládě pomůže s lepším maskováním faktu, kolik peněz je zaměstnanci ze mzdy ve skutečnosti strháváno.

Podívejme se na konkrétní příklad, např. na zaměstnance s průměrnou hrubou mzdu ve výši 25 101,- Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou v daném případě 33 637,- Kč. Čistá mzda zaměstnance pak 19 235,- Kč. Vrátím-li se zpět k p. V. Pikorovi a problematice mzdových odvodů. Zaměstnanec odvede na sociálním pojištění (SP) částku 1 632,- Kč, zaměstnavatel téměř čtyřnásobek, přesně 6 276,- Kč. V případě odvodu zdravotního pojištění (ZP) je to 1 130,- Kč u zaměstnance a dvojnásobek, tj. 2 260,- Kč u zaměstnavatele. Nahlížíte, jak je jednoduché oblafnout občany bez základů ekonomického vzdělání, tj. většinu z nás? Vláda zosobněná v daném případě panem ministrem M. Kalouskem může klidně tvrdit, že sebere zaměstnanci z jeho mzdy 24,4%, ve skutečnosti je to 42,8%. Je to čarování, na jehož konci nezmizí hodinky, zato více než 8 500,- Kč měsíčně. Každý měsíc se takovým způsobem vypaří z kapsy zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu 8 536,- Kč bez toho, že by to zaregistroval.

Zajímalo by mne a možná i mnohé z Vás, zda se nejedná o důkaz vyšší inteligence vlády ve srovnání s občany? Nemyslím si, že by taková otázka byla příliš troufalá. Podobné myšlenky mne znepokojují v případě politických stran a to periodicky, ve čtyřletých intervalech, při pohledu na volební výsledky.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 26.3. 2013