Oznámení občanům, vládě České republiky a církvím a náboženským společnostem

20. 2. 2013 / Lenka Procházková

Vážení občané České republiky,
členové vlády České republiky,
představitelé a členové církví a náboženských společností (vymezených ustanovením dle § 3 zákona č. 428/2012 Sb.)

Dne 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Dne 20. února 2013 oznámila vláda ČR, že její předseda pan Petr Nečas podepíše dne 22. února 2013 smlouvy o vypořádání s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi dle návrhu ministryně kultury.

Ze zákona mělo návrh smlouvy o vypořádání doručit Ministerstvo kultury každé z dotčených církví a náboženských společností do 2 měsíců ode dne účinnosti zákona. Smlouva o vypořádání mezi státem a dotčenou církví a náboženskou společností má být uzavřena do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.

Politici nejsou schopni vidět skutečné příčiny

20. 2. 2013 / Aleš Uhlíř

Na stránkách města Frenštát pod Radhoštěm je text Starostka města Frenštát pod Radhoštěm se vyjadřuje k některým nepravdivým informacím. Starostka Mgr. Zdeňka Leščišinová jej ukončuje větou: "Je nyní na nás občanech, abychom vyvíjeli tlak na zákonodárce ke změně legislativy, která v budoucnu umožní obcím a policii ochránit spořádané občany před podobnými hrozbami".

Podstatou frenštátské tragedie je ignorovaný a neřešený problém exekucí

20. 2. 2013

S velkým zaujetím sleduji informační strategii, která je aplikována na výbuch ve frenštátském panelovém domě, píše Petr Pokluda.

Excelentně je precizován obraz duševně vyšinutého jedince, který spáchal masovou vraždu.

Pouze v prvních reportážích tzv. sdělovacích prostředků byly zveřejňovány komentáře obyvatel Frenštátu, kteří se zmiňovali i o možné příčině tohoto neštěstí.

A to o tom, že majitel bytu měl být exekučně vystěhován.

Ó, jak jsme si dříve byli svorni

20. 2. 2013 / Jan Mrskoš

Však si na to dříve narození dobře pamatují. Nebylo jediného, kdo by měl na náš náhled politického dění doma i v zahraničí jiný názor než celá množina lidí shromážděných ať už při ranním kafi na pracovišti, v hospodě u stolu štamgastů, nebo na tribuně při fotbale či hokeji. Nebo dokonce i v narvaném autobuse či tramvaji, kdy někdo pronesl něco žertovného na adresu mocných. A nikdy jsem neviděl ani neslyšel o nějakém Bretšnajdrovi v tom davu. A zajisté v tom davu museli být i tací, co měli někde v kapse dobře ukrytou svou rudou legitimaci a stranický odznak šikovně zapíchnutý do rubu klopy od saka. Ale v tom okamžiku se i oni smáli buď upřímně od srdce, nebo prostě drželi partu. A po takovém hromadném veselém happeningu nám všem bylo hned lehčeji u srdce a tak s hřejivým pocitem soudržnosti a správnosti našeho náhledu jsme se vždy rozešli každý ke své práci.

Jak stařeček měnil, až vyměnil aneb Transparentní stavba roku

20. 2. 2013 / Kateřina Ryšavá

Znáte pohádku Jak stařeček měnil, až vyměnil? Dovoluji si později narozeným přiložit odkaz na stránku, která pohádku vypráví. Vřele doporučuji k vašemu laskavému přečtení. Příběh sebral František Bartoš. Stránka naštěstí uvádí její adaptaci, tedy není plná zbytečných zastaralých výrazů, kterým je někdy obtížné rozumět.

Pohádka mne napadla, když jsem se dozvěděla, že ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM) by rádi upravili zákon o veřejných zakázkách. Na tom by jistě nebylo nic divného, kdyby zákon nebyl měněn za posledních sedm let po dvacáté. Zapeklitá věc, pan Jankovský dříve snížil limit pro vypisování tendrů u stavebních prací na jeden milión korun, zatímco nyní si věc tu v součinnosti s kolegou "z obchodu" zřejmě rozmyslel a hodlá krajní mez naopak zvýšit na předešlé tři milióny. Pan ministr Kuba říká, že za milión se pořídí jen drobné investice, byla by to prý nesmyslná administrativní obstrukce. Hnidopich by možná škodolibě namítl, že argument se jeví býti poněkud necitlivým vůči kolegovi Jankovskému. Nicméně, změny je zapotřebí. Jednat se musí rychle, od ledna příštího roku zákon nabude platnosti, tedy ten s tím miliónem. Jen hlupák, když dojde k jinému závěru, navíc v tak složitém čase, v době v pravdě revolučních změn, svůj postoj nezmění, nelze tedy panu ministru Jankovskému obměnu názoru jakkoli vytýkat.

Jihočeská výmarská republika?

20. 2. 2013 / Radek Mikula

Sotva se na jihu Čech podařilo donutit radní pro školství za KSČM k odstoupení z funkce, hned zaplavila kraj další vlna demagogické hysterie. Tentokrát nejde již jen o hloučky zfanatizovaných výrostků. Signál k obnovení štvanice tentokrát přichází přímo z nejvyšších míst, od hejtmana Zimoly. Ten, když si uvědomil, že mediální tlak proti jeho politickým kolegům poškozuje i jeho samotného, rozhodl, že rozvášněným žurnalistům bude předhozen obětní beránek a zaútočil na své koaliční partnery. Záminkou se stalo bulvární obvinění komunistického radního pro rozvoj venkova a životního prostředí Václava Kučery. Jak už se v tomto kraji stalo zvykem, objektem politického honu je slušný, bezúhonný člověk. Sám hejtman musel uznat, že se jedná o zkušeného komunálního politika.

Kdy je možno v demokratické zemi vyhnat zvoleného ústavního činitele z funkce?

20. 2. 2013 / Jan Čulík

Uvažuji na základě britské zkušenosti, zda je přípustné vyhnat zvoleného ústavního činitele z funkce tak, jak se to děje v jižních Čechách komunistickému radnímu pro rozvoj venkova a životního prostředí Václavu Kučerovi. V Británii je donucen odstoupit poslanec, když vyjde najevo, že se dopustil nějakého trestného činu. Nejnověji to postihlo vysokého funkcionáře liberálních demokratů Chrise Huhna. Ten si namluvil milenku a zhrzená manželka na něho prozradila, že před deseti lety, v roce 2003, falešně svědčila, že řídila Huhnův automobil, když na dálnici z Londýna na letiště v Stanstedu překročil povolenou rychlost - Huhne by totiž dostal už poslední tři z dvanácti trestných bodů na řidičský průkaz a přišel by o něj. Falešné svědectví je trestný čin a znamenalo to nejen Huhnův politický pád a odsouzení za trestný čin, ale před soudem stanula i manželka.

(Jeden satirický pořad v britském rozhlase ovšem poznamenal: "Tato země je šílená. Odsuzuje do vězení člověka, který lhal kvůli třem trestným bodům za porušení rychlosti. Neodsuzuje jeho stranu, která před volbami lhala, že zruší univerzitní školné a po volbách, když se dostala k moci, ho ztrojnásobila.")

Do vězení se dostali i někteří poslanci britské Dolní sněmovny za to, že falšovali své výkazy na diety.

Velmi sporný je hon na čarodějnice na pana Kučeru za to, že pracoval v bezpečnostních složkách komunistického režimu. Je to trestné? A pokud ano, proč za to nebyl potrestán po dobu čtvrt století? Zdá se, že hon na čarodějnice, uspořádaný na pana Kučeru, je politicky účelový. To je velmi znepokojující, a opravdu vážné je, že se na něm podílí, bez jakékoliv reflexe, bulvární deník iDnes či dokonce veřejnoprávní ČT. Ohrožují tím v ČR demokracii.

Mé mladé přítelkyni II

20. 2. 2013 / Jiří Jírovec

Nevím, jestli znáš úsloví "kde blb, tam nebezpečno", navazuji tam, kde jsem posledně skončil. Někdy bývá připisováno Werichovi, jindy Horníčkovi, což ovšem jeho pravdivost nikterak neovlivňuje. Nebezpečno je zejména v případech, kdy začne blbce spojovat pár hesel.

Předcházející odstavec byl původně zamýšlen jako úvod k líčení zkušenosti s dobou, kdy měla hesla zlaté časy. Když jsem začal chodit do základní školy, byli jsme rozděleni do čtyř skupin, které spolu soutěžily. Rupa byla, tehdy možná ještě soukromá, továrna na čokoládu, později známá jako Orion Modřany. Delta měla název podle pily u nádraží Braník. Stalinovy závody mohly být odkudkoli, kdežto poslední skupina se jmenovala Sokol. Ta se vyznačovala tím, že v ní byla třídní kráska Zdenka Krymlová. Tu jsem velmi miloval, aniž bych jí to byl kdy řekl. Ve třetí třídě to byla partie, protože její maminka měla mlékárnu a tatínek byl řezník hned za rohem pod kopcem zvaným "Hodkovičák".

Já mám prostě jinou zkušenost

20. 2. 2013 / Jan Čulík

Ernest Gellner, slavný český antropolog, žijící v Británii, který zemřel na pražském letišti r. 1995, varoval, že legitimita západních demokracií je nesmírně vratká. Spočívá totiž podle něho na "argumentu ledničky". Dosud, tedy do doby Gellnerovy smrti, byly západní demokracie ekonomicky efektivnější, a tedy výrazně bohatší než diktatury. Právě jedině to, že demokracie plodila bohaté společnosti, bylo zdrojem její legitimity. Jenže, varoval Gellner, co se stane, pokud se situace změní a ekonomicky úspěšnější a bohatší budou diktatury? V roce 1995 se to zdálo být nemožné, jenže pohleďme dnes na (komunistickou) Čínu. I když má ještě mnoho co dohánět, velké části dnešní Číny jsou dnes nesmírně bohaté a supermoderní (viz například vysokorychlostní železnice Maglev, nic takového v Evropě vůbec není) a působí dojmem země z 22. století.

Šedá síla sílí! -- Grey power is growing!

20. 2. 2013

Vynikající dobrá zpráva pro seniory: všichni senioři dostávají v zimě příspěvek na topení.

A tak k dosavadním seniorským výhodám -- m.j. osvobození od televizních poplatků a bezplatného jízdného, přibude seniorům další. A k tomu všemu budou ještě mít zaručen růst penzí vyšší než růst průměrných výdělků!

Ne, nechytl mě fantas ani jsem včera nepřiletěl z Marsu. Je to pravda pravdoucí a ne že ne. Země, která svým seniorům poskytuje takové výhody, skutečně existuje. Má to ovšem jeden malý háček -- ta země se nejmenuje Česko, ta země se jmenuje Velká Británie a nejedná se o seniory české, ale o seniory britské. Píše o tom Neil O'Brien, ředitel Policy Exchange ve svém článku: "Šedá síla sílí -- a může udělat Británii lepší", píše Milan Hemzal.

Otřepané fráze politiků u Moravce

20. 2. 2013

V nedělním pořadu Václava Moravce (dne 17.02.2013) usedli k rozhovoru ministerský předseda Petr Nečas a předseda opoziční strany ČSSD Bohuslav Sobotka. To, že se rozhovor vedl v jistém vzájemném pochopení obou pánů není v současné době nic neobvyklého a dokládaly to pohledy a gesta, kterými si stvrzovali oba pánové jen málo odlišná stanoviska, píše Michal Horák.

Co ovšem snad už ani není zarážející byla skutečnost, že na otázky Václava Moravce odpovídali v podstatě dávno již známými a otřepanými frázemi.

"Abychom neměli řecké školství"

20. 2. 2013 / Lukáš Matoška

Senátní slyšení k petici "Za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání" umožnilo konfrontaci učitelů a studentů s ministerstvem školství. Účastníci se dozvěděli, že financování školství zajímá všechny, jen vládu ne. Jaké změny potřebuje vysoké školství, zní téma dalšího slyšení, které se koná 20. února. Odpověď, kterou si ministerstvo nepřipouští, zní: podfinancovaný rezort potřebuje především více prostředků. Že na to není kde brát? Určitě je, pokud bylo třeba na církevní restituce.

Syrští aktivisté: "Obama blokuje vojenskou pomoc povstalcům"

20. 2. 2013

Podle syrských opozičních aktivistů je prezident Barack Obama jednou z největších překážek poskytnutí přímé americké vojenské pomoci syrským povstalcům. V posledních dvou týdnech při senátním slyšení vyšlo najevo, že už pouze Bílý dům blokuje schválení požadavků povstalců. Odcházející ministr obrany Leon Panetta a předseda Sboru náčelníků štábů Martin Dempsey plán podporují, stejně jako ministerstvo zahraničí a CIA. Prezident se však opírá o nové ministry zahraničí a obrany Kerryho a Hagela a přímé vyzbrojování povstalců podezřelých z napojení na radikální islamisty i nadále odmítá.

Požár v krvi

20. 2. 2013 / Daniel Veselý

Nový dokument Fire in the Blood ZDE, který naše veřejnoprávní televize jistě neuvede, pojednává o okolnostech, kvůli nimž více než 10 milionů lidí zemřelo na AIDS poté, co velké farmaceutické společnosti, včetně koncernů Pfizer a GlaxoSmithKline, a Spojené státy znemožnily rozvojovým zemím dovoz laciných generických léků. Přestože snímek zachycuje dění konce 90. let a začátku první dekády 21. století, tato děsivá tragédie pokračuje dále.

Petice nejsou jen pro namyšlené snoby

20. 2. 2013

Skutečné umění by na dotacích mělo záviset co nejméně. Ale Troška nedělá umění

20. 2. 2013 / Boris Cvek

V současné době se opět vynořilo téma kultury, a to jak v souvislosti s prezidentskou volbou, kdy se významné tváře "kultury" postavily na stranu Karla Schwarzenberga a PEN klub zpíval píseň "Kníže má k lidu blíže", tak v souvislosti s financováním kultury, kdy se často ti samí představitelé "kultury" postavili proti ministryni kultury, která je jmenována stranou, již Schwarzenberg předsedá. Nejnověji se dostalo téma kultury do médií v diskusi nad úspěchem filmu pana Trošky Babovřesky. Napsal jsem už o svých postojích ke kultuře, k financování kultury atd. desítky článků do literárního časopisu Téma, který jsem pět let bez jediné koruny dotací vydával. V dnešním novém zájmu o téma kultury bych však chtěl znovu zdůraznit některé své dlouhodobé myšlenky a postoje.

"Vysoké umění" kulturní společnost potřebuje, existuje ale v dnešní ČR?

19. 2. 2013 / Jan Čulík

Jsem poněkud překvapen doporučením Štěpána Kotrby, aby čeští umělci nežadonili u státu o granty, ale aby se podbízeli pokleslou kulturou "lidu", který jediný za ni dokáže zaplatit. Ono to ani v tom devatenáctém století nebylo tak jednoduché, jak to líčí Štěpán Kotrba - "Božka" Němcová si literaturou moc nevydělala a jak je známo, spíš hladověla. Smetanova Prodaná nevěsta byla sice dílem, odehrávajícím se "mezi lidem", jenže ta opera, zejména Smetanova hudba, je sakra sofistikovaná. Hudebně není Prodaná nevěsta žádné Babovřesky. Kdyby tomu tak bylo, těžko by se úryvky z Prodané nevěsty hrály ve světových rádiích, specializujících se na klasickou hudbu, skoro každý den.

Čechy v devatenáctém století kromě toho nejsou moc dobrý příklad, protože občané byli motivováni nacionalismem a často konzumovali českou kulturu prostě z národního nadšení, podle hesla "co je české, to je hezké". Globalizace neexistovala a čeští umělci mohli oslovovat národ na domácím písečku v podstatě nerušeně, bez zásahů cizích vlivů. (I když například obrovské oslavy shakespearovského výročí v Praze r. 1864 se z české zahleděnosti dost vymykaly.)

Rozumím argumentu Štěpána Kotrby, že dnešní pražští "umělci" žijí ve své vlastní bublině a ve svých dílech skoro vůbec nezohledňují, co se v zemi skutečně děje. Lze přijmout argument, že kdyby třeba čeští filmaři natáčeli příběhy, které se týkají dnešních problémů, byla by česká kinematografie zřejmě mezinárodně tak slavná, jako je dnešní kinematografie rumunská - jenže po českých filmech nyní mezinárodně neštěkne pes.

Kotrbovo doporučení, aby se umělci "snížili k lidu" je však nebezpečné. Podstatou umění je originalita. Definicí uměleckého díla je, že přináší nový estetický a kognitivní zážitek - vrhá světlo na skutečnost z nového úhlu pohledu. Divák či čtenář si uvědomí: "Ano, tohle je pravda, ale mně samotného to nenapadlo."

Představa, že umělci budou recyklovat stereotypy a konvenční myšlení "lidu", aby se mu zavděčili, by byla pro umění smrtící.

Se státními dotacemi pro umění je to potíž. Samozřejmě musejí existovat, je to podmínkou základní kulturnosti dané společenské komunity, jenže, jak vidíme na příkladu pražských umělců, existence dotací není zárukou kvality.

Dotace vyžadovat je nutné, ale přitom by v umělecké obci měla vzniknout debata o směřování, postojích a talentu současné české kultury. Měřítkem pro mě je skutečnost, že se v posledních pětadvaceti letech do širšího mezinárodního povědomí v podstatě neprosadil jediný český spisovatel, hudebník či filmař.

Pozor! Šetření na elektřině někdy vyjde pěkně draho

20. 2. 2013

Ušetřit na ceně energií změnou dodavatele několik stokorun se dá, o tom není pochyb.Dají se na tom i prodělat kalhoty.

Cesťáci dodavatelů energií cestují křížem krážem, zvoní a nabízejí nižší cenu. A člověk se dá snadno přesvědčit.

Přitom se dá ošklivě narazit, píše Radek Kujínek

DEBATNÍ KLUB:

Zdeněk Kratochvíl a František Fuka: Film a počítačové hry, jako obraz světa

20. 2. 2013

Nabízet? A zadarmo?

20. 2. 2013 / Pavel Táborský

Pan Karel Dolejší cituje v úvodu svého článku Vážení stařešinové! kategorický imperativ pana Ondřeje Slačálka adresovaný starým, starším, ba i nejstarším spoluobčanům: "Moji generaci nemáte co nabídnout!" Naivita této myšlenky je přímo odzbrojující. Když s pochopením pro ekonomické potřeby mládí odhlédneme od soustavného dotování věkově dospělých, ale finančně závislých potomků a pochopíme opičí lásku těch rodičů, kteří si své mamánky pěstují u rodinného stolu dlouho po třicítce, už obtížně budeme třeba hledat vysvětlení pro dravčí jednání těch jednotlivců, kteří v domovech důchodců čekají na přísun nějaké hotovosti od svého stařečka či stařenky. Co těmto příslušníkům střední, mladé a nejmladší generace po právu i bez něj náleží a co by jim řada rozumných lidí nejraději nabídla, to by nebylo tak těžké uhodnout. Určitě by se tato potřebná nabídka zvládla, protože jich naštěstí prozatím nebude většina. I když touha po hmotných statcích za každou cenu dosahuje v současnosti obludných rozměrů včetně forem jejího uspokojování.

Politická jelita nemají dostat nic zadarmo

20. 2. 2013 / Karel Dolejší

Pan Pavel Táborský trochu úsměvným, leč myslím charakteristickým způsobem "nepochopil", co jsem napsal. A hned se rozepisuje o "dravčím jednání" opičí láskou milovaných dětí, které vysávají ještě i rodiče v domovech důchodců.

Jenže nezbývá, než se prostě vrátit před úvodní dezinterpretaci, čímž se předejde nutnosti komentovat litanie o nevděčnících následující po údajném "kategorickém imperativu". Ondřej Slačálek se už před nějakou dobou obrátil na tehdejší sociální demokraty, aby je upozornil, že jejich strana je pro mladé opravdu velmi neatraktivní. Pro méně chápavé dodávám, že je to něco podobného, jako bychom lidem z generace obdivující JFK předkládali dejme tomu postavu Nevilla Chamberlaina a očekávali, že budou nadšení, protože ten obstarožní a velmi nezajímavý pán slibuje notné výhody "pro naši generaci".

Výmar po česku

19. 2. 2013 / Ilona Švihlíková

Výmarská republika (1918-1933) se stala symbolem mnohačetných omylů a selhání, které nakonec vedly k nástupu Adolfa Hitlera k moci.

Německá výmarská republika vykazovala po téměř celou dobu svého fungování značnou nestabilitu, která se na první pohled projevovala nárůstem radikální levice a pravice a jejich pouličními boji. Kombinace znaků a slabostí Výmaru (viz dále) ale nakonec Německo přivedla k nejhorší totalitě 20. století.

DEBATNÍ KLUB:

Ilona Švihlíková - Jiří Svoboda: Proč je ČR kolonie

18. 2. 2013

Ilona Švihlíková a Jiří Svoboda ve své debatě vycházeli z textu "Proč je ČR kolonie?" od autorky Ilony Švihlíkové. Kořeny problémů účastníci debaty spatřují hlavně v ekonomické rovině, ve vytvořených nadnárodních institucích majících za jediný cíl maximalizovat zisk v zemích, jako je ČR, bez ohledu na následky a v neschopnosti národních elit této skutečnosti vzdorovat.

Taky platím, i když plyn nespotřebovávám

19. 2. 2013

Rád bych reagoval na úvod příspěvku paní Radky Jandové "Základní spravedlnost by měl hájit stát", píše Petr Stanislav.

Před několika lety jsem totiž měl srovnatelnou zkušenost s Pražskou plynárenskou. Domnívám se, že obyčejný člověk nemá nejmenší šanci se bránit. Máte-li chuť, čtěte mou osobní zkušenost.

V naší domácnosti nikdy nebyla příliš velká spotřeba plynu a tomu odpovídaly kvartální zálohy, které se pohybovaly po dobu mnoha let v rozmezí 400 až 700 Kč v závislosti na skutečné spotřebě a samozřejmě na aktuálních cenách energií.

Vlivem okolností jsem více než rok plynový spotřebič nepoužíval, a tudíž jsem nepropálil ani jeden jediný kubík plynu. Po pravidelném odečtu a po následném vyúčtování jsem se však nestačil divit.

KORUPCE:

Studentský favorit Karolíny Peake usedne v dozorčí radě Budvaru

19. 2. 2013 / Boris Cvek

Karolína Peake se svého času rozhořčovala nad tím, jak poslanci ODS dostávají trafiky. On se taky David Rath rozhořčoval nad korupcí, a pak ho chytli s bednou, kde měl "sedmičku"... i když tedy není odsouzen, ba ještě ani souzen, v člověku to zanechává divný pocit. Peake na tom z hlediska politické konsistence nebude o nic lépe než Rath, jelikož podle Ihned.cz student (ano, student), který měl za jejího krátkého a dramatického panování na ministerstvu obrany šéfovat jejím poradcům, usedne v dozorčí radě Budvaru. Příběh tohoto studenta, Pavla Kotrby, ostatně svědčí o zdejším politickém prostředí velmi výmluvně nejen s ohledem na toto vyvrcholení jeho kariéry:

DEBATNÍ KLUB:

Jan Kavan a Zora Hesová o Arabském jaru

18. 2. 2013

Staří blbáci, mladí chytráci?

19. 2. 2013 / Milan Daniel

S údivem zjišťuji, že Karel Dolejší to s dělením společnosti podle věku myslí navzdory své inteligenci a vzdělání vážně. Ve svém posledním článku opět s jistou obsedancí užívá argumentů, jimiž se snaží podepřít teorii, že za zaostávání české společnosti může "starší generace" ("stařešinové", "geronti", atd.), která brání tomu, aby se prosadila generace mladých, podle jeho názoru zřejmě moderně uvažujících a šmahem pokrokových lidí.

Rozbory voličského elektorátu z prezidentských voleb jakoby tuto teorii podepíraly. Zemana, představitele (podle Dolejšího) "převážné části starší generace, pro niž je většinou obraz světa odpovídající přelomu 60. a 70. let minulého století úběžníkem všeho uvažování o správně uspořádané společnosti a která si neumí nebo odmítá byť jen připustit, že a proč tohle v podstatně složitějším světě dneška přestalo fungovat", volili skutečně zejména starší lidé na venkově. Jak to ale souvisí s tím, že se v posledku vybíralo mezi dvěma "geronty"? Koho volili mobilizovaní mladí lidé v prvním kole? Byl to snad mladý a moderní reprezentant kýžené společenské změny, nebo feudál s naroubovaným punkovým účesem?

Nepárat se s paradigmatem, aneb Cestou slepých ptáků

19. 2. 2013 / Karel Dolejší

Slavná kniha Thomase Kuhna z roku 1962 s názvem Struktura vědeckých revolucí upozorňuje kromě jiného na jeden zajímavý fenomén: Zastánci "starého způsobu myšlení" ve vědě zpravidla nikdy nepřistoupí na nový pohled na problém a žádný typ racionálních argumentů je nepřesvědčí, i když v rozpravě prohrají. Změna paradigmatu proto nakonec proběhne tím způsobem, že zastánci toho starého jednoduše fyzicky vyhynou.

"Opoziční smlouva byla protikorupční"

19. 2. 2013

Karel Dolejší ve svém článku "Nepárat se s paradigmatem, aneb Cestou slepých ptáků" znovu argumentuje, v souladu s názorem pražských médií, že opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS na přelomu tisíciletí byla "korupční". Upozorňujeme tedy znovu na analýzu Václava Žáka , která ukazuje, že opoziční smlouva byla svou podstatou protikorupční (i když samozřejmě všechnu korupci nevymetla), především proto, že v jejím rámci byly zprivatizovány české banky.

Václav Žák se mimochodem ve svém hodnocení opoziční smlouvy hodně shoduje s názory mezinárodních politologů, viz například Andrew Roberts v tomto akademickém politologickém článku. (JČ)

Rekviem za "celospolečenskou" funkci grantových sosačů

19. 2. 2013 / Štěpán Kotrba

Kdyby ten Masaryk žil, co by vám řekl, augusti? Že rolí státu je stavět domovy důchodců, a ne podporovat augusty. Že rolí státu je stavět Ženské domovy a ne ekonomicky podporovat transsexuální básnířky. Že rolí státu je postavit kanalizaci k Národnímu divadlu, ale ne krmit jeho herce. To už musí lid. Slyšíte? LID ! To je množství jedinců, které angažovaně či procítěně tleská (a platí přitom vstupné). To je ta "poddanská zemědělská a plebejsky městská populace periferie impéria"...

EU jako zmatený chameleon

19. 2. 2013 / Jiří Kalát

Svatá země 7. týdne roku 2013: Jeruzalém na několik hodiny ochromil strach z teroristického útoku. Došlo k odsouzení několika policistů i židovského teroristy. V izraelských celách se odehrál tajuplný příběh neznámého vězně. Po celé Palestině se bojovalo a několik dalších informací navrch.

Pijí-li matky v těhotenství alkohol, vážně to poškozuje nenarozený plod

19. 2. 2013

Briští lékaři požaduji, aby bylo zavedeno povinné testování těhotných žen na konzumaci alkoholu. V Británii v současnosti žije až 8000 mladých lidí s trvalým poškozením mozku, způsobeným trvdým pitím matky během těhotenství. Alkoholismus těhotných matek způsobuje nenarozeným dětem i celou řadu dalších nevratných chorob. Více než 60 procent dětí, které končí v sociální péči, jsou v Británii děti narkomanů či alkoholiků. Poškození mozku se u nich však poprvé projeví teprve po začátku školní docházku.

Lékaři požadují, aby se do záznamů rodičky vpisovaly údaje o množství alkoholu, které zkonzumovala v těhoteství, a aby tyto údaje byly uváděny i na kojencově zdravotní kartě. Jedině toto opatření umožní pozdější správnou diagnózu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Čína ruší své gulagy

19. 2. 2013

Čínská komunistická strana oznámila, že bude letos "prosazovat reformu" systému gulagů, čínských pracovních táborů. Úřady také podstatně snížily za poslední měsíce využívání těchto pracovních táborů. Ve vedení Čínské komunistické strany údajně "existuje konsensus", že by měl být systém pracovních táborů zrušen. Systém pracovních táborů laojiao je mocným symbolem bezpráví čínského systému. Byl vybudován v padesátých letech s cílem umlčet kritiky a tajná policie v nich vězní své odpůrce.

Podle vládních údajů z roku 2009 bylo v pracovních táborech 160 000 lidí. Avšak před dvěma měsíci přestala policie do táborů posílat další vězně. Koncem roku 2012 byl prý počet vězňů v táborech přibližně 50 000 a do konce roku 2013 jich tam bude zřejmě jen 20 000.

Právníci a soudci v Číně protestují, že systém pracovních táborů v Číně je protiústavní.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Základní spravedlnost by měl hájit stát

18. 2. 2013

Včerejší sledování debaty v OVM s paní Vitáskovou z Energetického regulačního úřadu vytočilo můj údiv,rozčilení a bezmoc do takových otáček,že ještě stále vidím rudě, píše Radka Jandová.

Pan Moravec vytáhne fakturu,ze které vyplývá,že zákazník neodebral na energiích vůbec NIC - tedy 0,00 ale přesto musí zaplatit energetické společnosti přes 800,- Kč. Zákazník neví,co proti tomu může dělat, kontrolní úřad neví, co proti tomu může dělat, neví to ani pan moderátor, neví to nikdo - zato exekutor bude mít naprosto jasno! Co také čekat ve státě, kde v době celosvětové finanční krize je ministrem financí hulvátský asociální chemik a kde musí rozhodovat soud o tom, jestli je průměr totéž co součet.

O širších souvislostech skandálu s koňským masem

18. 2. 2013

O širších souvislostech skandálu s koňským masem hovořila v britském rozhlase v neděli v poledne novinářka Rosie Boycott, poradkyně londýnského konzervativního primátora Borise Johnsona pro otázky potravinářství:

Každý den další šokující titulky. Ale neměli bychom být překvapeni. Rozsah skandálu s koňským masem je nevyhnutelný důsledek potravinového řetězce, který je založen na ziscích, ne na poctivosti. Vyžadujeme, aby byly potraviny stále levnější, a tak to máme. Všechno je v pořádku, pokud se moc nebudeme na nic ptát. Veřejnost neví skoro nic o podivných praktikách, kterých využívá moderní potravinářský průmysl. Namísto toho, abychom se ptali, necháváme se oblbnout krásnými obrázky na barevných krabicích s hotovými jídly. Myslíme si, že vousatí farmáři, stojící na obrázcích u vrat, za nimiž se v zapadajícím slunci pokojně pasou krávy, jsou skutečností. Je to útěšlivé, když si myslíme, že chleba, který kupujeme, vám upekl sympatický pekař a vajíčka, která kupujeme, snesly šťastné slepice, které celý den pobíhají v jabloňovém sadu. Přitom jsme obětí snad největšího a nejmocnějšího průmyslového odvětví na tomto světě, jehož moc nezvládne žádná jednotlivá národní vláda.

"Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost...", aneb o potřebě mezigeneračního dialogu

18. 2. 2013 / Jaroslav Bašta

Tato Orwellova myšlenka se v Čechách stala součástí praktické politiky již kolem roku 1820, kdy se v jednom pražském bytě sešlo asi dvacet intelektuálů, většinou stoupenců tehdy módního romantismu, aby se dohodli na tom, jak obnovit slavný český národ. Domlouvali se o tom německy, protože část z nich česky neuměla vůbec a čeština té doby neměla dostatek odborných výrazů. Jejich prvým úkolem se proto stalo vytvoření moderního českého jazyka. Svou práci tehdy odvedli dokonale, jak nás dnes přesvědčují třeba dokumenty Evropské unie. Český překlad je vždy tím nejkratším textem. Souběžným požadavkem se stalo napsání Dějin národa českého, nakonec touto novou řečí, a toho se zhostil František Palacký. Ten také zanechal zprávu o onom setkání, vyjmenoval všechny jeho účastníky a zakončil ji poznámkou: "Kdyby tehdy v té místnosti spadl strop, nebylo by českého národního obrození!"

Heger je na tahu -- ne s "černými" figurkami, ale plombami!

18. 2. 2013 / Jiří Baťa

Jakkoliv je na každém jednotlivci, aby pečoval o své zdraví, tak i v tomto případě jsou jisté meze, kde veškerá snaha může vyjít naprázdno. Ministr Heger je přesvědčen, že přísloví "každý svého štěstí strůjcem" lze aplikovat i na zdraví (každý svého zdraví strůjcem). Škoda, že má medicínské vzdělání, že je lékař a že by tedy měl vědět (pokud náhodou v tu dobu nechyběl ve škole), že řada zdravotních indispozic je dědičná. Mezi ně ve velkém patří i chrup. Je dokázáno, že dědičnost v některých případech nelze potlačit zvýšenou péčí o ten který tělesný orgán, protože zde existuje onen dědičný gen, který prostě potlačit nelze.

BRITÁNIE:

Lékaři požadují zavedení dvacetiprocentní daně na limonády

18. 2. 2013

220 000 britských lékařů požaduje zvýšení cen cukrových limonád o dvacet procent, méně prodejen hamburgerů u škol a zákaz prodeje nezdravých potravin ve školách ve snaze zastavit rychle se šířící epidemii obezity u britských dětí. V Británii je v současnosti obézní každý čtvrtý člověk a očekává se, že do roku 2050 bude obezních 60 procent mužů, 50 procent žen a 25 procent dětí. Obezita stojí britské zdravotnictví 5,1 miliard liber ročně.

Lékaři varují, že "společnost jako celek musí podniknout kroky, aby se krize obezity nestala neřešitelnou." Lékaři požadují kampaně proti nezdravému způsobu života a dodávají: "Stejně, jako bylo nutné přesvědčit společnost, že její hluboce zakořeněný zvyk kouřit je proti jejím zájmům, musíme změnit to, co jíme a do jaké míry se hýbáme. Je to nutnost."

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2012

7. 1. 2013

V prosinci 2012 přispělo finančně na Britské listy 210 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 984,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2012 částkou 2801,71 Kč.

93 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2012 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 60 421,37 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 31. 12. 2012: byla 258 165.75 Kč, z toho na exekutorský projekt 161 475.59 Kč a na na provoz Britských listů 96 690.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.