Staří blbáci, mladí chytráci?

19. 2. 2013 / Milan Daniel

S údivem zjišťuji, že Karel Dolejší to s dělením společnosti podle věku myslí navzdory své inteligenci a vzdělání vážně. Ve svém posledním článku opět s jistou obsedancí užívá argumentů, jimiž se snaží podepřít teorii, že za zaostávání české společnosti může "starší generace" ("stařešinové", "geronti", atd.), která brání tomu, aby se prosadila generace mladých, podle jeho názoru zřejmě moderně uvažujících a šmahem pokrokových lidí.

Rozbory voličského elektorátu z prezidentských voleb jakoby tuto teorii podepíraly. Zemana, představitele (podle Dolejšího) "převážné části starší generace, pro niž je většinou obraz světa odpovídající přelomu 60. a 70. let minulého století úběžníkem všeho uvažování o správně uspořádané společnosti a která si neumí nebo odmítá byť jen připustit, že a proč tohle v podstatně složitějším světě dneška přestalo fungovat", volili skutečně zejména starší lidé na venkově. Jak to ale souvisí s tím, že se v posledku vybíralo mezi dvěma "geronty"? Koho volili mobilizovaní mladí lidé v prvním kole? Byl to snad mladý a moderní reprezentant kýžené společenské změny, nebo feudál s naroubovaným punkovým účesem?

Ač s Karlem Dolejším velmi souhlasím s tím, že v českém prostoru je "doba" skutečně za zenitem, nemohu souhlasit s tím, že je to způsobeno jenom lidmi z mé generace šedesátníků. Ti přece většinou neovládají veřejný diskurs. V médiích pracují na produktivních pozicích lidé, kteří patří k Dolejšího (42) generaci. Také v současné sněmovně je věkový průměr 47 let, vylepšují jej poslanci zvolení za Věci veřejné (průměrný věk 40 let). Že by právě oni byli těmi nositeli pokroku?

Zákony tvoří především poslanci, což jsou většinou pravda figurky ovládané různými lobby, ale zvolili si je občané, kteří to částečně udělali z přesvědčení, dílem ale buď volili "menší zlo", nebo se nechali oklamat. Dolejší sám pregnantně dovozuje, že "vztah mezi kritikou a emancipací zmizel, z radikální potřeby emancipace se stal pouhý fetiš náhradně ukájený obrazem soukromého konzumního ráje, do nějž se uniká před neodstranitenými všeobecnými problémy". To je ale obecný, ne generační jev.

Stejně jako já v článku "Geronti věkem, geronti myšlením" ilustruje Karel Dolejší úroveň myšlení v české společnosti tím, jak se velká část starší generace dívá na ekologii. K odpůrcům nesmyslné investice do dostavby Temelína ale patří i část starší generace. Velká část generace mladší však současně ve vzácné shodě s Václavem Klausem pokládá ekology za "ekoteroristy"a o důsledcích činnosti člověka vůbec nepřemýšlí. Je tendence zlikvidovat "Nedej se!", jediný bojovný ekologický pořad v TV, obdobně i "Zeměžluč" na ČRo.

Média si problematiky všímají jen výjimečně (např. "geronti" Klos, Bezouška či Just), spíše však mimo mainstream a bez souvislostí. Část generace vnuků nás, šedesátníků, pak pokládá ekology za zemské škůdce... Nejnověji to zřejmě odnese Šumava, z níž se má stát nová průmyslová zóna. Podívejme se ale třeba i na současné "diskuse" o energetické politice státu, potažmo fotovoltaice, na zpravodajských portálech. Je to snad vina šedesátníků, nebo obecně vina lidí, kteří krátkozrace vidí okolní svět jenom konzumními brýlemi? Lidí, jejichž ideový prostor je ovlivňován špatnou politikou a prodejnými médii?

Prosívat progresivitu myšlení věkem je hloupost. Starší lidé mají logicky větší zkušenosti a lépe vnímají širší souvislosti. Mladší lidé, kteří přicházejí s progresivními myšlenkami a řešeními schopnými posunout svět dopředu, by měli být vychováváni ke spolupráci, k tomu, aby zkušenosti a souvislosti přijali a spolu se svým vkladem přetavili v novou kvalitu. Opak je jen umělá barikáda, která odvádí pozornost od podstaty a brání potřebným změnám.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 19.2. 2013