Miroslav Štěpán: Světoví politikové si v roce 1989 se situací v Československu nevěděli rady, a tak vsadili na Václava Havla

2. 12. 2013 / Jan Čulík

Štěpánova kniha je důležitým příspěvkem k úvahám o tom, jak by Češi měli vstupovat do vztahů se zahraničními mocnostmi, které určují poměry v Čechách, a jakou by si pro to měli vypracovat strategii. Jinými slovy: Víme, že vždycky nám vnutí změnu domácích poměrů zvnějšku svět, ale uvažujme nad tím, jak to aspoň trochu z Česka systematicky ovlivňovat. Ze Štěpánovy knihy vyplývá, že čeští politikové nikdy neměli takovou strategii žádnou, a dodnes ji ke své škodě nemají a ani o ní neuvažují.

Miroslav Štěpán/Petr Holec, Můj život v sametu, aneb Zrada přichází z Kremlu. Praha, nakladatelství Malý princ, 2013

Poměry v Československu se vždycky určovaly ze zahraničí, a tak tomu bylo i v roce 1989, tvrdí ve svém právě vydaném knižním rozhovoru s redaktorem týdeníku Reflex Petrem Holcem Miroslav Štěpán, někdejší druhý nejmocnější činitel autoritářské Komunistické strany Československa před rokem 1989. Na rozhovory, ať knižní či časopisecké, se dívám většinou velmi skepticky, protože ono se toho v českém prostředí nakecá ("Názory, ty mi jdou," přiznal se kdesi nedávno bezelstně spisovatel Ludvík Vaculík), publikace, které jsou založené na věcné analýze faktů dají samozřejmě daleko větší práci. Nicméně Miroslav Štěpán byl jedním z nejvýznamnějších představitelů KSČ před listopadem 1989, a měli bychom proto jeho svědectví z této doby i jeho subjektivním názorům na to, co se tehdy odehrálo, asi věnovat určitou pozornost.

BRITÁNIE:

Šokující příběh o deportaci hladovkáře

2. 12. 2013

Britská konzervativní ministryně vnitra Theresa May se ocitá pod sílícím tlakem ohledně zpackaného pokusu deportovat vážně nemocného muže z Británie do Nigérie soukromým letadlem.

Ifa Muaza, který na protest proti rozhodnutí britských úřadů deportovat ho zpět do Nigérie, kde mu hrozí smrt, drží 100 dní hladovku, je proto ve vážném zdravotním stavu a je na nosítkách. Přesto rozhodla Theresa Mayová, že muže nechá deportovat do Nigérie. Komerční letecká společnost ho odmítla do Nigérie dopravit, neboť je v tak strašném zdravotním stavu, že podle jejího úsudku nemůže být dopravován komerčním letadlem. Lékaři také varovali, aby nebyl odvážen z nemocnice.

Česko mimo mezinárodní politický diskurs

2. 12. 2013 / Jan Čulík

Pokusil jsem se na konferenci o televizi, která se konala v pátek v Bratislavě, upozornit na to, že se Česká republika octla mimo mezinárodní kulturněpolitický diskurs, protože vůbec nezná severské televizní seriály žánru nordic noir, což jsou většinou napínavé thrillery s podprahovými vazbami na aktuální společenské a politické otázky, jako třeba seriály dánské provenience Forbrydelsen (The Killing, Zločin) (ten se sice v ČT vysílal, ale ve čtvrtek v noci, takže ho skoro nikdo v ČR neviděl a nezná), The Bridge, anebo politický seriál Borgen, jehož třetí série se právě hraje v televizi BBC.

Bylo mi vysvětleno, že české televize sice tyto seriály nevysílají, prezentují veřejnosti jen komerční americké sračky, na něž je česká divácká obec zvyklá, ale že pod vlivem nordic noir vznikl v ČR netypický televizní seriál Cirkus Bukowski, který sice získává mezinárodní ceny, avšak jeho sledovanost v samotné České republice je nízká. A české televize se podřizují divácké obci, takže sorry.

No tak dobře. Zhlédl jsem dnes první dva díly třetí série dánského televizního seriálu Borgen, na který se mimochodem dívají čelní politici z celé (západní) Evropy, a témata, jimiž se zabýval, by nemohla být v českém kontextu aktuálnější. No, posuďte sami:

  • V ohnisku příběhu seriálu Borgen je tentokrát středolevicová politická strana, jejíž zoufalé úsilí dostat se do vládní koalice za každou cenu znamená, že strana zaprodá své základní principy a zapomene na svůj předvolební program. Schvaluje v parlamentě zákony, které porušují ústavu. (Že by to v ČR nemělo žádnou rezonanci?)
  • Bývalá premiérka levostředové politické strany, kterou vyšachovali kariéristé, kteří se chtějí spojovat s pravicí, je donucena založit novou politickou stranu. Uspěje?
  • Poslanci jsou ve svých stranách nuceni hlasovat, jak si přeje jejich stranické vedení. Mají s tím často vážný etický problém. Jeden poslanec je tak nucen schválit protiústavní zákon, který neférově může postihnout jeho vlastního syna. Najdou odvahu se vzepřít?
  • V nejsledovanější televizní stanici země je jmenován nový programový ředitel, bývalý zaměstnanec americké firmy Warner Brothers, kterého naprosto nezajímá veřjenoprávní funkce televize, chce omezit investigativní a publicistické pořady a nahradit je měkkým zábavným vysíláním

Česká televize jistě usoudí, že seriál s takovýmito tématy nemůže české diváky zajímat.

Někdy mi opravdu připadá, že komunismus r. 1989 nikdy nepadl a Česko dál funguje v úplně izolovaném, nereálném světě kdesi za železnou oponou...

Dramaturgii České televize nerozumím

2. 12. 2013

Dánský seriál Zločin se nedávno na ČT vysílal, nikdy nepochopím, proč v tak pozdní hodinu, píše Dagmar Zrucká. Musela jsem si všechny díly natáčet, jinak bych ho neviděla. Dramaturgie veřejnoprávní televize je mi záhadou. Nemít možnost nahrávat pořady, neviděla bych řadu zajímavých filmů a pořadů. A vykládání o malé sledovanosti, to jsou zrovna takové žvásty, jako že si Češi rádi kupují nekvalitní výrobky a vybírají jen podle ceny. Když nemáte na výběr, tak je výběr daný. U nás rozhodují exoti, kteří jsou dílem podpláceni , dílem jen pitomí, dílem plní do roztrhání těla i nevyslovená přání vrchností, třeba jen proto aby se zavděčili. Na občany, daňove poplatníky kašlou, protože je k tomu nikdo nevede. Myslet na jiné je totiž v těch zabedněných palicích "socialistické".

Únikový film Křídla Vánoc

2. 12. 2013 / Jan Čulík

Se zvědavostí jsem se šel v Praze podívat na nový film Karin Babinské Křídla Vánoc, protože v roce 2007 natočila hluboký a citlivý ženský film Pusinky, pojednávající o třech maturantkách, které spolu tráví čas během posledních letních prázdnin kdesi na severu Čech a vydají se "na cestu bez cíle". Pusinky jsou v podstatě pikareskní film, zdánlivě bez konkrétního příběhu, soustřeďující se na mezilidské vztahy a na tápání, psychologickou neohrabanost, frustraci a nespokojenost, která se projevuje u mladých lidí.

Azarov: Situace na Ukrajině "nese rysy státního převratu"

2. 12. 2013

Ukrajinský premiér Nikolaj Azarov, jehož odvolání požaduje protestující opozice, dnes prohlásil, že situace, která vznikla v Kyjevě, nese rysy státního převratu.

Parlament má zítra hlasovat o nedůvěře Azarovově vládě.

"Je to velmi vážná věc. Prokazujeme trpělivost, ale chtěli bychom, aby i naši partneři projevovali toleranci", řekl Azarov na setkání s velvyslanci EU a USA v Kyjevě.

Zdroj v ruštině: ZDE

Ukrajina: Demonstranti obklíčili budovu vlády. V Chodorivě spatřen vlak s těžkou vojenskou technikou

2. 12. 2013

Tisíce protestujících dnes zablokovaly přístup do sídla vlády v Kyjevě a žádají odvolání premiéra a kabinetu. Narůstá hněv veřejnosti kvůli rozhodnutí prezidenta Janukovyče zmrazit přístupová jednání s Evropskou unií v dalších částech země a ohrožuje Janukovyčovu moc. V železničním uzlu Chodoriv na západě země byl spatřen vlak naložený obrněnými transportéry a samohybnými děly. Svědkové se obávají vyhlášení výjimečného stavu a propuknutí občanské války.

KBS a "kultúra smrti": výlet do Jasenovaca

2. 12. 2013 / Juraj Mesík

Povzbudená úspechom neonacistu Kotlebu zahájili 1.decembra pastierskym listom prípravy na "sviatky pokoja a mieru" aj slovenskí katolícki biskupi. List nie je ničím iným, ako vyhlásením krížovej výpravy vnukov Jozefa Tisu proti ľudským právam, predovšetkým právu žien kontrolovať svoj život.

Aby toho optimizmu z "Vatikánu s ľudskou tvárou" nebolo zas až tak veľa, zavial na Slovensku klerikálny mráz v podaní skupiny 16 slovenských biskupov združených v Konferencii biskupov Slovenska. Táto partička veľadôstojne sa tváriacich pánov pochádzajúcich z rozličných slovenských dediniek a mestečiek občiankam a občanom Slovenska pripomenula, že ich vôľa po moci a komandovaní spoločnosti si ani dnes v ničom nezadá s minulosťou.

Alca, aneb Pomník nekompetenci

2. 12. 2013 / Karel Dolejší

Armáda prý možná konečně odprodá alespoň 24 nadbytečných podzvukových bitevníků L-159 Alca. Zákazníkem má být americká firma Draken International a měla by zaplatit 15,5 milionu korun (770 000 dolarů) za kus v základní verzi, nebo 20,3 milionu (1 009 000 dolarů) za kus s funkčním radarem a výstražným radiolokačním přijímačem.

České letectvo objednalo tyto lehké bitevníky počátkem 90. let a začalo je dostávat v roce 2000. V roce 2003 stál L-159 13 milionů dolarů. Letectvo jich nakoupilo 72 kusů, ale nikdy jich nepotřebovalo více, než 24.

Například cena základní verze nadzvukového víceúčelového letounu F-16A Fighting Falcon v roce 1998 činila 18,8 milionu dolarů.

Kdyby letectvo počátkem 90. let dokázalo řádně definovat své skutečné potřeby, mohlo dostat za poloviční cenu podstatně výkonnější letouny schopné plnit úkoly i v rámci PVO. Alca teoreticky unese 2 340 kg výzbroje, F-16 až 7 700 kg.

Co se nejspíš stane s nacistickou dlouhou vlnou

1. 12. 2013 / Štěpán Kotrba

28.února 2014 dojde k vypnutí rozhlasového vysílače ČRo 1 Radiožurnálu Topolná s LW kmitočtem 270 kHz, schopným vysílat od roku 1978 s obrovským výkonem 1,5 MW. Vzhledem k obrovské energetické náročnosti vysílače a tím pádem velkým nákladům na elektřinu, byl výkon snížen na "pouhých" 650kW. Jde o historický předěl v rozhlasovém vysílání. Dlouhá vlna 270 kHz je kořistí Československa po 2. světové válce. Původně na ní vysílal nacistický Deutslandsender.

Vysílání v AM pásmech je atribut vyspělého státu

2. 12. 2013

Vážená redakce, zejména vážený pane Kotrbo,

vyjadřuji se k článku "Co se nejspíš stane s nacistickou dlouhou vlnou". Jak si pana Kotrby velmi vážím, v daném případě se domnívám, že je zcela mimo a považuji pokusy o ukončení rozhlasového vysílání na dlouhých a středních za chybu, píše Jan Černý.

Pan Kotrba zřejmě žije v Praze, používá výhradně internetové technologie a nedokáže si představit, že na tom může někdo být odlišně. Ono ale stačí odjet pár kilometrů za hranice ČR, pobývat mimo kongresové centrum, a člověk je od bezprostředního kontaktu s domovem zcela odříznut.

Stačí už jen dovolená v Chorvatsku nebo v minulosti pobyt na vojenských misích. Možnost slyšet domov na dlouhých či středních (a dříve i na krátkých) vlnách je či byla neocenitelná. Přitom postačuje pouze malý a levný přijímač napájený z baterií, není třeba mít notebook či obdobné zařízení, starat se o konektivitu, zvažovat, kolik to bude stát a také neustále shánět elektrickou zásuvku.

No a že by bylo vysílání na dlouhých vlnách ve světě něčím zastaralým, asi pravda nebude, viz odkaz.

Vždycky jsem považoval vysílání v AM pásmech i za atribut vyspělosti daného státu, za jeho schopnost starat se o své věci a dávat o sobě vědět. Jeho ukončení rozhodně není dobrým signálem.

Slepá skvrna v ohrožení

2. 12. 2013 / Marie Fareh

Nedávno zavládla internetem panika ohledně osudu zahrádkářů kvůli chystanému evropskému nařízení. Cílem alarmujících zpráv bylo podepsání evropské petice. Ohlas byl vskutku nevídaný: během několika týdnů stoupl počet podpisů na více než 23 000. Do diskuze se tedy vložili i ti, kteří mají ono nařízení na pracovním stole. Europoslanec Pavel Poc z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ENVI svou argumentaci postavil na tvrzení, že zahrádkáři nejsou v ohrožení a zachování biodiverzity je v návrhu klíčové. Že se nařízení přesto může dotýkat i zahrádkářů, vysvětluje ve své reakci Marek Kvapil, který téma podrobněji zpracoval na svých stránkách. Nakonec sám pan poslanec, po hlubším prostudování návrhu, na schůzi svého výboru tento týden doporučil jeho vrácení Komisi.

Radosław Sikorski o Ukrajině:

Poprvé jsem viděl stát, který si chce sám omezit suverenitu

2. 12. 2013

Ukrajinské úřady chtěly jednat o integraci své země s Evropskou unií spolu s Ruskem. Poprvé jsem viděl stát, který si chce sám omezit suverenitu, říká v rozhovoru pro Gazetu Wyborczu polský ministr zahraničí Sikorski.

Paweł Wroński: Jak hodnotíte situaci na Ukrajině a tam probíhající demonstrace? O čem jste mluvil na schůzce s ukrajinským velvyslancem na ministerstvu zahraničí?
Radosław Sikorski: Ukrajinský velvyslanec v Polsku převzal naše stanovisko, že užití síly proti pokojné demonstraci je nepřijatelné. Omluvil se nám za zbití polských občanů v sobotu nad ránem. Slíbil objektivní a důkladné vyšetření této záležitosti.

Situace na Ukrajině je velmi výbušná. Vyzýváme k vyvarování se násilí, neboť situace se každou chvíli může vymknout kontrole. Dialog je vždy lepší, než konfrontace.

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński řekl, že je překvapen tím, že na místě nejste osobně Vy a šéf švédské diplomacie Carl Bildt. Jaká je odpověď?
Východní partnerství, díky němuž je možný podpis přístupové smlouvy s Ukrajinou, bylo polským nápadem. Žádná jiná země, žádná jiná vláda a žádný jiný ministr zahraničních věcí nevložil do sblížení Ukrajiny s Evropou tolik úsilí, jako Polsko, prezident Komorowski, vláda premiéra Donalda Tuska a já osobně.

PŘEČETLI JSME:

Hrozba války vyžaduje politiku kompromisů

1. 12. 2013

"Tomu nerozumím! No, opravdu tomu nerozumím! Měli jsme takovou krásnou armádu. Ať si říká, kdo chce, co chce, byla to nejkrásnější armáda na světě! A co s ní udělali? Poslali ji do války!"

Krátce po skončení první světové války a rozpadu monarchie koloval po Vídni tento vtip hraběte Bobbyho.

Tento vtip objasňuje svou absurditou pošetilost politiky, která nahlíží na válku jako na legitimní politický prostředek, ba dokonce jako na náhradu politiky, přičemž ji vnímá jako naprostou katastrofu. Katastrofa, která začala v létě roku 1914 sarajevským atentátem, skončila až pádem Berlínské zdi v listopadu roku 1989.

Jednalo se o nepřetržitou smršť ismů: imperialismus -- nacionalismus -- revanšismus -- fašismus -- národní socialismus -- bolševismus -- stalinismus. To vše často propleteno takřka historickou konstantou antisemitismu, jehož realizace v praxi dosáhla nevídaného vrcholu v holocaustu. Průmyslové vyvražďování milionů lidí mělo co do činění -- nehledě na monstróznost tohoto zločinu -- také se zkušenostmi z první světové války, s její novou masovou technikou násilí, od kulometů přes tanky až po jedovatý plyn. To zažil i svobodník Adolf Hitler.

Avšak právo na sebeurčení národů, které po skončení války vyhlásil americký prezident Woodrow Wilson, se prokázalo bez ohledu na to, jak dobře bylo míněno, jako nástroj nezpůsobilý pro řešení národnostních konfliktů. To prokázaly již mírové smlouvy s Rakouskem a Maďarskem. V případě Maďarska, které ztratilo dvě třetiny svého území a tři miliony etnických Maďarů, se projevuje až dodnes a objasňuje alespoň částečně nacionalistickou renesanci za Viktora Orbána.

Založení EU se vrací přímo ke zkušenostem z druhé světové války. Ve skutečnosti je ale poučením zakotveným v hodnotách, pravidlech a institucích vycházejících z příčin "Velké války" (1914 - 1918) a toho, co následovalo. To znamená řešení konfliktů prostřednictvím vyvážení zájmů a solidarity a nikoliv násilím. Toho nelze dosáhnout bez alespoň částečného zřeknutí se národní suverenity.

Zdroj: ZDE

Chtěl bych upozornit na víkendové vydání rakouského deníku Der Standard. Je věnováno příčinám první světové války. Obsahuje varovný esej "Otec nejenom nepovedených dětí" v devíti jazycích, mimo jiné i v češtině. Číslo dále obsahuje česky článek "Je válka a jeden druhému nerozumí", píše Harald Baum.

Mnoho článků se týká přímo Československa. Celé vydání je ukázkou toho, jak pracují kvalitní noviny Der Standard

Ukrajinci si zaslouží referendum o přístupové smlouvě s EU

1. 12. 2013 / Karel Dolejší

Opoziční protesty v kyjevských ulicích se po sobotním brutálním zásahu policie a navzdory soudnímu zákazu demonstrací stupňují. Jejich účastníci nejsou nutně všichni "proevropští", jak se je snaží paušálně označovat západní tisk; významnou část tvoří nacionalisté s velmi kladným vztahem k někdejší UPA Stěpana Bandery, nebo i k záležitostem ještě temnějším (ukrajinský nacionalismus má často vřelý vztah k agresívnímu antisemitismu).

Prezident Janukovyč zařadil zpátečku a horem dolem veřejnost ujišťuje, že udělá vše pro pokračování integrace s Evropskou unií. Pochopitelně, že po jeho posledních krocích mu už téměř nikdo nevěří a opozice toho hodlá plně využít. Požaduje prezidentovu rezignaci a nepochybně hrozí další střety v ulicích.

Přitom by se Janukovyč mohl horkého bramboru rozhodnutí o přístupové smlouvě i opozičních protestů elegantně zbavit: Stačilo by, kdyby oznámil, že k tématu jednoduše proběhne referendum. Sám by byl z obliga a organizátorům protestů by sebral argument, že nebere ohled na názor lidu.

O kyblíčkovi a lopatičce

2. 12. 2013 / Karel Dolejší

"Jestlipak nás dnes Josífek vezme ven," zasnila se lopatička.

"A proč tě to tolik zajímá?", zeptal se znuděně kyblíček.

"Myslím, že v jeho životě hrajeme vlastně velkou roli," pronesla vážně. "Podle mě mu pomáhám nabírat nové zkušenosti."

"A já mám za to, že ho spíš začínám tak nějak formovat," namítl důležitě kyblíček.

Když o víru opravdu nejde...

30. 11. 2013 / Marek Řezanka

Problematika tzv. církevních restitucí je často pojímána jako spor "slušných lidí", kteří usilují o to, aby "bylo vráceno, co bylo ukradeno" a "nepřející lůzy", která tomuto "bohulibému" kroku nepřeje. Racionálním argumentům jsou tak často nadřazovány iracionální pocity a přesvědčení.

Podívejme se na hlavní námitky proti tzv. církevním restitucím v podobě, kterou prosadila vláda P. Nečase a zároveň se zaměřme i na formu, jakou byla prosazena.

Otevřený dopis kardinálu Dukovi

1. 12. 2013

Vážený pane kardinále.

Milost Vám a pokoj od Boha, našeho Otce a od Pána Ježíše Krista.

Tímto otevřeným dopisem se na Vás obracím v souvislosti s požadavkem některých politických stran na revizi církevních restitucí. V jejich výzvě k jednání vidím jedinečnou příležitost (nejen) pro Katolickou církev k vytvoření politických závazků prospěšných pro všechny strany, které se restitucí účastní - občanů, politiků, i církví. Jsem si jist, že i Vy jste si této příležitosti vědom, píše Tomáš Landovský.

Evangelii Gaudium - 1. část

29. 11. 2013 / Jorge Mario Bergoglio - papež František

přeložila česká sekce Radia Vaticana

1. Radost evangelia naplňuje srdce i život těch, kdo se setkávají s Ježíšem a kdo se od Něho nechávají vysvobodit z hříchu, smutku, vnitřní prázdnoty a osamění. S Ježíšem Kristem se vždycky rodí a obrozuje radost. V této exhortaci se obracím k věřícím křesťanům, abych je vyzval k nové etapě evangelizace vyznačující se touto radostí a ukázal putující církvi cesty příštích let.

2. Velké riziko nynějšího světa s jeho rozmanitou a dotěrnou konzumní nabídkou je individualistický smutek, který prýští ze zpohodlnělého a lakomého srdce, z chorobného dychtění po povrchních rozkoších a z izolovaného vědomí.

Daniela Drtinová

Kdo poškozuje dobré jméno veřejné služby ?

30. 11. 2013 / Radim Hreha

Pavlína Kvapilová, bývalá ředitelka nových médií ČT, vidí řešení svízelné situace zpravodajství České televize v zavedení institutu vnitroredakčního ombudsmana, který by v budoucnu obdobné problémy řešil na půdě televize. Řekla to v Rozpravách o českých médiích na FSV UK. Návrh přivítali dle článku v HN i další členové diskuse. "Vynikající nápad, já bych velice souhlasil, protože celý ten problém je o poměrech v redakci, o autoritativním rozhodování šéfredaktora, které vyvolává konflikty. Mě mrzí, že interní konflikt nahrává nepřátelům nezávislosti veřejné služby. To směřuje k poškození dobrého jména veřejné služby," uvedl například mediální odborník Milan Šmíd.

Trinásty rok milénia

2. 12. 2013 / Peter Hudec

Ani sme sa nenazdali a je tu opäť záver roka. Vianočný čas sú pekné chvíle ako stvorené na zastavenie sa a krátku bilanciu. Je to čas posedení v kruhu rodiny a stretnutí s blízkymi. Najmä vo vianočnom čase by sme si mali prejavovať vzájomnú spolupatričnosť a solidaritu a snažiť sa byť lepšími ľuďmi. So šťastím je to podobné ako s dokonalosťou. Nie je to maličkosť, ale dosahuje sa maličkosťami. Preto sa treba tešiť z drobných radostí, myslieť pozitívne, nestrácať nádej v lepšiu budúcnosť a to veľké šťastie príde aj samé.

Ukrajina - a co zřejmě následuje

30. 11. 2013 / Karel Dolejší

Ukrajinská policie ráno násilím rozehnala opoziční protest proti zastavení asociačního procesu s EU. Bez ohledu na zklamání, které mnoha Ukrajincům přinesl nečekaný obrat prezidenta Janukovyče, jde ale nejspíše přece jen o lepší scénář z celkem dvou možných.

Ruské elity vědí, že kdyby se definitivně vzdaly Ukrajiny, jejich země se stane mocností druhého řádu. A s tím nejsou v žádném případě připraveny se smířit. Jejich motivace udržet Ukrajinu ve vlastní sféře vlivu je nesrovnatelně silnější, než motivace Bruselu řešit složité rébusy ukrajinské politiky. Kdyby ukrajinské vedení nakrásně odolalo všem ruským úplatkům a výhrůžkám a smlouvu s EU přesto podepsalo, Moskva by přešla do další fáze nátlaku a začala zemi destabilizovat s cílem přinejlepším nahradit současné politiky ochotnějšími, přinejhorším západního souseda rozdělit.

Na takový scénář ovšem není Unie ani v nejmenším připravena. Vždyť není vůbec připravena ani na to málo, co se aktuálně děje. V Bruselu si to zřejmě nedokázali byť jen představit.

Koaliční jednání o budoucí vládě

30. 11. 2013 / Boris Cvek

Jednání o vládě na půdorysu ČSSD-ANO-KDU/ČSL je plné všelijakých mediálních prohlášení a spekulací, úsměvů a nadějí, že se všechny zmíněné strany dohodnou na společném vládním prohlášení. Od začátku, hned po volbách, bylo zřejmé napětí mezi předvolebními sliby levicové ČSSD a nelevicovou ANO+KDU/ČSL: církevní restituce a otázka daňové politiky. Ani v jednom případě nedošlo k žádnému faktickému posunu. Místo toho se vynořují další problémy, jako je lustrační zákon nebo zákon o státní službě, kde není v budoucí koalici zdaleka shoda.

Imperialista ve Východočínském moři? Dobře, ale který?

29. 11. 2013

KD│ Maximilian Dörrbecker je autorem mapy na německé Wikipedii, která zachycuje jak novou čínskou identifikační zónu protivzdušné obrany (ADIZ), kolem níž se strhl nesmírný mediální poprask, tak delší dobu existující obdobnou zónu japonskou, o níž se zarytě mlčí...

EU viní Rusko ze selhání asociačních jednání s Ukrajinou

29. 11. 2013

Lídři Evropské unie dnes obvinili Rusko, že donutilo Ukrajinu upustit od podpisu asociační dohody s EU. V tomto smyslu se otevřeně vyjádřili předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Manuel Barroso ("časy omezené suverenity v Evropě skončily") i francouzský prezident Francois Hollande, který poznamenal, že ruskou pákou byla otázka dodávek zemního plynu.

Rusko považuje šestačtyřicetimilionovou Ukrajinu za strategicky nepostradatelnou pro projekt obnovy vlastního impéria a prezident Vladimir Putin hovoří o "jednom státě". Kreml tvrdě pracoval proti EU. Nabídl Kyjevu půjčky a slevy, uvalil na něj těžké obchodní sankce a hrozil obrovskými účty za zemní plyn.

Profesionálové vymírají. Zbudou "odborníci"

29. 11. 2013 / Karel Dolejší

Po těžké nemoci dnes zemřel Lewis Collins, představitel Bodieho v prastarém britském akčním seriálu Profesionálové. Kromě toho, že se jedná o definitivní konec jedné větve televizní zábavy - té, která i v komunisty zcenzurované podobě pro mou generaci představovala výkladní skříň světa za železnou oponou - má celá věc ještě jeden důležitý aspekt. Jestliže zemřel profesionál, může se ještě nějaký nový narodit? Anebo to byla právě jen konkrétní doba 70. let, která jednorázově umožnila natolik zdůraznit profesionalitu, že pronikla dokonce do názvu celého audiovizuálního díla?

O naději (když už to musí být...)

29. 11. 2013 / Karel Dolejší

Německá "středověká" skupina Versengold nazpívala v "elfštině" píseň Eressa Glaer. Uměřeně zjitřená emocionalita přináší abstraktní příslib vyslovený v jazyce, jemuž nikdo ze smrtelníků nerozumí.

Žádná ideologie. Žádný "vědecký světový názor". Žádný "historický materialismus" a jeho "zákony". Žádní zbožštění vůdcové a političtí "spasitelé". Žádná náhradně náboženská víra ve vědotechniku a údajně nekonečné trvání společnosti masové spotřeby. A samozřejmě žádné "angažované umění".

Právě takto se projevuje blochovský Das Prinzip Hoffnung. Právě takto, "apolinsky", se projevuje nikterak jinak než čistě antropologicky zakotvená, autentická naděje...

O církevních restitucích z jiného úhlu

29. 11. 2013 / Oldřich Průša

Charita od církví má být navíc a dosavadní zákony namíň.

Jak se věřící staví k navracení majetku náboženským společenstvím a mnohaletému finančnímu vyrovnávání? Věřící nejsou vázáni názorem svých církevních představitelů na problematiku restitucí a je tedy možné, že jejich stanoviska nemusí být nutně stejná. Není-li to otázka k prozkoumání? Obávají se snad církevní hodnostáři názoru věřících? Stanoviska příslušníků náboženských společenství zatím zaznamenána nebyla.

Koutek reklamní tuposti:

Tudy cesta nevede

29. 11. 2013 / Tomáš Koloc

Minulý týden, když jsem se ocitl na pražském Masarykově nádraží a chystal se do metra, místo známého vstupu do stanice Náměstí republiky mě však zarazila plechová bariéra a opodál tato informační cedule, volně opřená o refýž blízké zastávky tramvaje (!) a zakrývající na ní umístěnou reklamu. Vyvedená hezky dvojjazyčně upozorňuje případného cestujícího, že vchod do metra je uzavřen. Její sdělení má jistě svou hodnotu, cestující se z ní dozví, že jiný vchod do stanice je přístupný, na rozdíl například od stanice Národní třída, která je uzavřena celá. Pátrání po tom, kde se zmíněné "ostatní vstupy" nacházejí, však už musí cestující podstoupit na vlastní pěst. Cedule (která -- jistě -- je nejspíš vyrobena v mnoha kusech pro různé stanice, nicméně by na ní mohlo být počítáno s plochou pro uvedení nějakého "lokálního dodatku") a priori počítá s Pražákem, který přece ví, že další vstup do metra je asi o čtvrt kilometru dál; rovně a vlevo. Jste-li "přespolní", užijte si ZDE dnes už zlidovělou píseň Pražského výběru z pera textařského klasika F. R. Čecha...

O sémantice v politice

29. 11. 2013 / Pavel Táborský

Polonius: "Co to čtete, princi?"
Hamlet: "Slova, slova, slova."

Když v roce 1975 vydal Umberto Eco svou Teorii sémiotiky (česky Brno,JAMU 2004, 2. vydání Praha, Argo 2009), nepochybně věděl, jak složitou oblast interdisciplinárního charakteru od obecné filosofie, estetiky, lingvistiky, specificky sémantiky strukturalisticko-lexikální přes psychologii, teorii poznání a problematiku metodologickou dále otevírá. V esejistické práci Kant a ptakopysk (česky Praha, Argo 2011) tento italský filozof, estetik, literární vědec a spisovatel čtenáře rozhodně přesvědčí, že otázky zkoumání významu sděleného a sdíleného, problematika metajazyka, budou zřejmě v budoucnu tvořit jeden ze základních pilířů noetiky.

Bezdomovci v zemi obřích trpaslíků

29. 11. 2013 / Lubomír Brožek

Moc je růstový hormon trpaslíků.
Jacob van Blom
Domov jsou ruce, do kterých smíš plakat.
Miroslav Válek

V zemi obřích trpaslíků jsou někteří trpaslíci tak obrovští, že hravě dokáží kompletně zaplnit titulní stranu jakéhokoliv bulváru. A to věru není málo, uvážíme-li, že v zemi, o níž je řeč, pojmy bulvár a mainstream prakticky splývají. Trpaslíci už dávno nepostávají za plotem, gypsovou hlavu opřenu o rýček či lopatičku a nehledí se snivou nevinností ke ztemnělému obzoru, jemuž se v trpasličích pohádkách říká světlé zítřky.

Tvrdý ageismus na stanici Regina

28. 11. 2013

Tak jsem dnes nedopatřením zaslechla reklamu na mobilního operátora ČEZ v rádiu, na stanici Regina. Tvrdý ageismus v ní obsažený mě dost nadzvedl. Stručně: Připitomělá babka nejenže nerozumí internetu, ale nazývá ho »internát« - vnoučata má pořád »připojená na tom internátu«. V podobné reklamě ze stejného zdroje zas maminka neumí pracovat s mailem, ale provolá víc než zbytek rodiny dohromady. Mám dojem,že už by se mělo s reklamami podobného typu konečně něco dělat. Nejsem si ale jista, že členové nové Poslanecké sněmovny budou k nápadům na stanovení (i zákonné) etických zásad v reklamě vstřícní..., míní Ludmila Kašparová.

Rysí pláč

28. 11. 2013 / Martin Míček

Popis a analýza důvodů a dopadů ne/přítomnosti jednoho jediného druhu zvířete, zástupce důležité živočišné skupiny. Skupiny velkých šelem, která představuje významný a zřetelný nástroj popisu proměny světa, v němž žijeme. Jejich život by nás měl zajímat. Sdílíme totiž společnou planetu i společnou budoucnost - a tedy i stejný osud.

Pár slov úvodem aneb vyznání

Na Britských listech se v poslední době objevily články popisující nápady a návrhy na tzv. "zdivočení" části Evropy, myšlenky na návrat šelem na Britské ostrovy, stejně jako krátké zprávičky o existenci zvířat údajně již člověkem dávno vyhubených (například vakovlk tasmánský).

V tomto textu bych chtěl veřejnosti zprostředkovat méně známé poznatky (shromážděné mj. Hnutím DUHA, vědci a výzkumníky), stejně jako své zážitky a zkušenosti s druhem zvířete, které by nám mělo být podstatně blíže nežli tajemní vačnatci z kontinentu na opačné straně planety Země. Zvířete, které bylo vždy "ikonou" divoké a nespoutané přírody, a tajemným "duchem" hor...

Takové normální vraždění

29. 11. 2013 / Sandra Wain

Za vraždu považujeme pouze nelegální zabití. Pokud je vraždění ošetřeno a upraveno platnými zákony, žádnou pozornost občanů a orgánů v trestném řízení nijak nebudí. Pokud vyvraždíte polovinu lidstva podle schválené úřední normy, vše je v pořádku. Nejsou snad války taková obyčejná legální jatka?

Zvířata a rostliny mrzačíme a vraždíme bez povzdechu. Ani nám to nepřijde. Zoologické zahrady či jiné koncentráky nás naplňují důležitou něžností. A co děti, pokud vám už nevymyli mozek, chtěly byste také tak žít?

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za říjen 2013

22. 11. 2013

V říjnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 226 osob bankovním příkazem celkovou částkou 54 389,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v srpnu 2013 částkou 6196.91 Kč.

Zůstatek byl koncem října 2013 436 904,90 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.