Jako trauma z války v Jugoslávii

29. 10. 2013

Mirna Šolić, profesorka českých studií na Glasgow University, toho času v Olomouci:

Koupili jsme si auto a rozhodli se odejet do Ostravy. Nikdy jsem tam nebyla a chtěla jsem se tam podívat. Bohužel se nám stalo, že jsme se tam octli během demonstrací mezi Romy a skinheady. Rozhodli jsme se hned odejet a na město jsme se vůbec nepodívali, protože jsem se bála, že někdo zase začne urážet mé dítě (a byl tam také manžel).

Já z toho incidentu ve čtvrtek mám tak traumatickou zkušenost a nemůžu se toho zbavit. Kdybych to měla s něčím porovnat, bylo by to trauma z války v Chorvatsku. Už jsem tolikrát byla v ČR, vyrostla jsem s českou kulturou, dokonce jsem věnovala kariéru české literatuře, ale teď cítím, že tady kvůli barvě svého syna a manžela už nikdy nebudu doma.

Jan Čulík:

Češi od pádu komunismu vhodně využili svobody k vyvolávání vzájemné nenávisti

29. 10. 2013 / Jan Čulík

Je naprosto ZBYTEČNÉ se takhle nenávistně hádat. Naopak by bylo potřeba se spojit nad řešením urgentních věcí. K čemu ta rozhádanost je? Vůbec nikdo neřeší žádné problémy, ale jen to, kdo koho nenávidí. K tomu používáme svobodu?

Je důležité se dát dohromady, přestat se hádat a prosazovat ješitně vlastní osobní prebendy, a řešit SPOLEČNĚ problémy, které se na nás nezadržitelně valí a my je ignorujeme. Jinak bude opravdu průšvih. Tohle krátkodobé okno svobody nebude trvat věčně, pokud ho nezajistíme.

Bude to strašná ostuda, až příští generace zase v područí nějakého režimu budou pomýšlet na to, co Češi dokázali s krátkým čtvrtstoletím svobody v letech 1989 - 2014.

Potíž je, že jak se zdá, zvolení politikové se svým mandátem v důsledku své omezenosti jinak než ke kupčení politického vlivu ku vlastnímu osobnímu prospěchu zacházet neumějí. Nemluvě o nutnosti vytvářet jakékoliv dlouhodobější politické strategie.

Trochu mě zamrazilo

29. 10. 2013

Čulík napsal:

Trochu mě zamrazilo, píše Miroslav Tejkl.

Shodou okolností jsem totiž právě dočetl bohužel jen krátké dějiny samostatného židovsko-řeckého státu v Palestině po makabejském povstání, takže mám v paměti ještě jaksi usazeno, jak mizerně využili svou asi stoletou svobodu kdysi Židé - v tom krátkém období PO syrskořeckém diadochovi a PŘED nadvládou Říma ...

Vytvořit sdružení rozumných lidí do budoucna?

29. 10. 2013

Vážený pane Čulíku,

velmi jasně a přesně jste vyjádřil podstatu skutečnosti a nebezpečí do budoucna, píše Oldřich Doležal.

Věřím, že v tomto národě je ještě i dnes dost čestných, vzdělaných a schopných lidí dokázat dobře vést ČR. Hlavní problém je v tom, že o sobě neví. Jsou roztroušeni po celé ČR (což je však do budoucna značná výhoda) a je potřeba, aby došlo k postupnému vzájemnému objevení.

Britské listy umějí velmi dobře informovat, spoluvytvářet objektivní názory na řešení problémů společnosti.

Myslím si, že by to chtělo vytvořit "Sdružení odpovědných přátel BL" na základě jasných nepřekročitelných pravidel ve vedené diskusi k řešení problémů společnosti, státu.

Je potřeba vytvořit jasně vymezený společný jmenovatel slušnosti a morálních zásad umožňujících budoucí trvalou prosperitu v prostoru českých zemí. A na základě tohoto jmenovatele sdružit odpovědné odborníky pro řízení obcí, měst a státu, EU.

Jsem přesvědčen, že je možno během roku sdružit sto tisíc odpovědných občanů, kterým není lhostejný osud českého státu, EU. A to je jediná síla, která dokáže nastolit skutečnou změnu, pevný demokratický systém.

S pozdravem

Ing. Oldřich Doležal

vodohospodářský odborník

Zmůžou něco rozumní lidé?

29. 10. 2013 / Jan Čulík

Motto:

"Každej věří na svýho výbornýho Pánaboha, ale nevěří druhýmu člověku, že ten taky věří v něco dobrýho. Člověk si může myslet, že druhá víra je špatná víra, ale nemá si myslet, že ten, kdo ji má, je špatnej a sprostej a podvedenej chlap."

Karel Čapek, Továrna na Absolutno

V souladu s tím, co píše pan Oldřich Doležal, mám úplně stejný pocit: v ČR se vždycky pohybuju jen v prostředí rozumných, vzdělaných, schopných a chytrých lidí. Problém je, že se jejich vliv v médiích a ve veřejné správě neprojevuje.

Samozřejmě, že by bylo ideální, kdyby se našlo sto tisíc - nebo víc lidí, kteří by byli ochotni fungovat jako sjednocující, rozumný korektiv v krizí postižené české společnosti.

Cíl těchto lidí by však musel být integrující. Absolutně nemá smysl zakládat další obskurní společenské sdružení, jakých jsou na internetu desítky a nikdo po nich ani neštěkne.

Chceme mluvit do dějin

28. 10. 2013 / Jan Čulík

"Česká republika se ztrácí z politické a kulturní mapy světa. Jako první krok jejího návratu je třeba zakládat a podporovat česká studia na zahraničních univerzitách a vytvářet si tak v cizině strategické přátele." Prosíme, šiřte informace o nové facebookové stránce "Chceme mluvit do dějin".

Obecná situace v českých zemích je už od roku 1526 určována ze zahraničí. Česká republika přitom dnes nemá vůbec žádné nástroje ani strategii, jak zahraničněpolitickou situaci se spojenci ovlivňovat ve svůj prospěch. Nemá ani žádné zahraniční spojence, s nimiž by koordinovaně pracovala ku prospěchu svých zájmů. (Pojmem "zahraniční spojenec" není lezení Spojeným státům kamsi - ty se samozřejmě na Českou republiku naprosto vykašlou.)

ČSSD nevyhrává volby, protože neumí oslovit středové voliče

29. 10. 2013 / Boris Cvek

Otevřený dopis

Vážení členové předsednictva ČSSD,

volil jsem ČSSD v roce 1998, kdy jsem věřil, že tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman podle svých předvolebních slibů zajistí spravedlivé vyšetřování zločinů privatizace. To se nestalo, neboť Miloš Zeman se spojil s iniciátorem a architektem privatizace Václavem Klausem. Volil jsem ČSSD v roce 2002, kdy se tato strana včela s Vladimírem Špidlou postavila proti Klausovi, vyhrála volby a vytvořila první vládu od listopadu 1989, která byla na Klausovi nezávislá. Tehdy jste Špidlu po zásluze odstranili a nahradili ho Grossem, který stlačil preference strany na 13%. Kdyby nebylo Paroubka, byla ba vaše strana zřejmě dávno mimo Sněmovnu.

Britské listy in Jihlava 4:

Dobrý řidič Smetana

29. 10. 2013 / Sam Graeme Beaton

The story of Olomouc bus driver Roman Smetana and his fondness of defacing political posters is not one that likely needs to be recapped in Britské listy, but it is worth writing a few words on the latest Klusák and Remunda film, Dobrý řidič Smetana, which has made its full-length debut in Jihlava this week. This is a reworking of the Česká televize documentary Svobodu pro Smetanu! broadcast earlier this year, with an extra twenty or so minutes added to it, and was one of the films talked up the most by film fans in the town --reflected by the large numbers of people waiting to get into the screening. It started to a standing-room only audience and, as expected, went down very well in the cinema.

Lze jednat o koalici bez předsedy ČSSD?

29. 10. 2013 / Boris Cvek

Z mého pohledu není pochyb o tom, že ČSSD potřebuje hlubokou vnitřní proměnu, rezignaci celého vedení strany, nový stranický sjezd (který ostatně nyní svolávají Sobotka i Hašek)... jinými slovy řečeno: rok až dva roky v opozici, v klidu na proměnu kvůli příštím volbám. Ukázalo se jasně, že pouhá výměna předsedy a čekání bez vnitřních radikálních řezů a reforem nemůže nemohou nic přinést (po minulých volbách rezignoval předseda Paroubek a to bylo vše, co se stalo, ČSSD se tvářila, jako by ostatní byli čistí jak lilie).

Stále vliv normalizace?

29. 10. 2013 / Uwe Ladwig

Stále ještě asi velká část kandidátů i voličů zažila poslední léta ČSSR před rokem 1989. Kdo si tu dobu pamatuje, ví, že právě v té době bylo mnoho lidí členy a funkcionáři komunistické strany jen kvůli kariéře. Proto je pro mě naprosto pochopitelné, že velká část českých politiků i dnes myslí jen na osobní kariéru. To, co mi přijde ale ohromující, je, že dodnes je voličům úplně jedno, jakou mají vládu - jestli pravicovou nebo levicovou - a že jich 40 procent vůbec nešlo volit.

Proč Hašek prohrává a proč je to pravičák

29. 10. 2013 / Štefan Švec

Michal Hašek, Zdeněk Škromach a další členové vedení ČSSD, kteří se pokusili zaříznout Bohuslava Sobotku, jsou "překvapeni" tsunami odporu, kterou jejich pokus vyvolal u členů a voličů strany. Ať už tu hru přes pískání v sále dohrají do konce nebo ne, hodně dlouho (nejspíš nikdy) se už nezbaví pověsti podrazáků. A to je v politice průšvih.

"Překvapení" Haška, Onderky, Škromacha a dalších je vysvětlitelné jen jedinou věcí: ti lidé už úplně zapomněli, za jakou stranu kopou. Studium technik boje o moc je zbavilo schopnosti uvědomit si, že hesla, která hlásají, opravdu něco znamenají.

ČSSD je strana postavená na solidaritě s neúspěšnými. Odstavit méně zdatného předsedu ODS je přirozená pravicová věc: neplníš, vypadni. Ale voliči a členové ČSSD nehodlají podporovat svět, ve kterém člověka při prvním náznaku neúspěchu vyrazí z práce.

Nechuť, kterou chování Haška a jeho rektalistů vyvolalo, není ani tolik podporou Bohuslavu Sobotkovi. Pramení z odporu, který levicový volič chová k pragmatikům, co na cestě k vlastnímu zisku použijí jakoukoliv kličku a odstřelí kohokoliv, kdo jim stojí v cestě. Michal Hašek ve chvíli krize neprojevil solidaritu, ukázal se jako pravičák. A protože to je v levicové straně a po tajném jednání s prezidentem, tak taky jako záludný manipulovatelný hlupák. A to se na levici - na rozdíl od neúspěchu - odpouští těžko.

Začátek konce ČSSD

29. 10. 2013

ČSSD právě předvedla, jaká skutečně je -- boj o moc a koryta už den po volbách. Pro mě už ale přestala existovat v okamžiku, kdy se nepostavila jasně proti cizím základnám na našem území, píše Roman Vojtík.

Co by teď měl udělat Andrej Babiš ? Čekat až se ČSSD rozpadne ? Za týden, za měsíc... Pokud by to vzal do vlastních rukou, nebylo by se čemu divit.

ANO, KSČM, ÚSVIT, KDU-ČSL (47+33+14+14 = 108 poslanců).

Jistě najdou dost zásadních společných bodů, co je třeba řešit. A k přezkumu církevních restitucí by se KDU-ČSL měla postavit čelem.

Klidně ať se mezi sebou v ČSSD požerou

29. 10. 2013

Neplanu nenávisti k nikomu, jen bych chtěla podotknout k tomu, co se děje s ČSSD, že byste taky mohli dát průchod názorům bývalých voličů ČSSD a ne jejich voličům, kteří stále volí stejně tuto stranu, aniž by přemýšleli o tom, co tato strana pro ně vlastně dělá, nebo přímo členům této strany, která nám, jejím bývalým voličům právě předvedla, že jsme měli pravdu, když jsme se od ní odvrátili, píše Eliška Houšková.

Jaké vlastnosti oceňují Poláci u svých politiků?

29. 10. 2013 / Karel Dolejší

Adam Michnik včera večer v Gazetě Wyborczej publikoval nekrolog prvního polského postkomunistického premiéra Tadeusze Mazowieckého. Nechci se teď zabývat tím, jaký Mazowiecki doopravdy byl nebo nebyl, jakkoliv to jistě není bez významu; zaměřím se výhradně na to, jak byl expremiér jednoznačně považovaný za osobu mimořádně ctihodnou ve veřejném prostoru prezentován.

Předně titulek: "Nemnoho politiků bylo tak brutálně a neuctivě atakovaných, jako on". Umíte si představit stejný titulek použitý v hypermaskulinistickém českém politickém diskursu, kde se to jen hemží poukazy na politikovy gonády - a neexistuje, aby byl někdy zobrazen jinak, než jako hyperaktivní iniciátor čehosi (čeho, to je ale nakonec vcelku jedno)?

Trojský kůň za branami blázince, aneb Dostihy tlustých chrtů

29. 10. 2013 / Lubomír Brožek

Tak jsme se konečně dočkali těch vytoužených předčasných voleb, které blázni tolik milují, že ledva skončily, už volají po dalších. Nenasytové. A také dělají, co je v jejich silách, aby se jich domohli. Zvláště ti z pavilónů nalevo, řečení socialisté, se vyznačují překvapivou hyperaktivitou, která budí oprávněné obavy, že bez včasné aplikace sedativ bude mít fatální následky. Nejenom ve smyslu sebepoškození, ale pro celý blázinec, o němž se tak hezky pěje v dojemné písni Kde domov můj, při níž mnozí chovanci slzí, zatímco v ústavní zahradě teskně opadává listí.

Gajdůšková, Štěch, Vícha: Nemůžeme věřit, že by základní organizace ČSSD předem přijaly rozhodnutí o odvolání Bohuslava Sobotky

29. 10. 2013

Alena Gajdůšková (za ČSSD v senátu):

Prohlášení předsedy klubu ČSSD, předsedy Senátu a 1.místopředsedkyně Senátu

28.10.2013

Vážené přítelkyně, vážení přátelé, obracíme se na Vás v této velmi složité situaci pro Českou stranu sociálně demokratickou a její budoucnost.

Volby do Poslanecké sněmovny nedopadly podle našich představ, ale docílený výsledek nám přesto dává šanci na sestavení vlády a prosazení části našeho programu. Příčin, které k tomuto stavu přispěly, je zajisté více a určitě mezi nejsilnější patří to, že naše sociální demokracie poměrně dlouhodobě působí směrem k veřejnosti jako strana nejednotná a hašteřivá. Tento stav trvá již tři roky od brněnského sjezdu.

Hašek: Sobotka převzal přímé řízení volební kampaně, Sobotkou byla tolerována kroužkovací kampaň pánů Patočky a Dienstbiera

28. 10. 2013 / Michal Hašek

Vážené přítelkyně, vážení přátelé, dovolte mi začít několika čísly - 26.4, 32.3, 30.2, 32.3, 22.08. To jsou volební výsledky ČSSD v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Volební výsledek 20.45 je tak nejhorším výsledkem ČSSD v historii samostatné České republiky. Oproti minulým neúspěšným volbám jsme přišli o dalších více než 130 tisíc voličů. Odmítám se tvářit, že tento výsledek je úspěchem pro naši stranu. Zvláště pak v situaci, kdy jsme kandidovali z opozice a naši hlavní soupeři byli těžce poznamenáni výsledky svého děsivého vládnutí a rozvratem celé země.

V naší straně se často hovoří o existenci dvou křídel a realisticky to nelze zpochybnit.

Sobotka nemá koule. Prohrál volby a odhání skutečné levičáky

28. 10. 2013 / Štěpán Kotrba

Sobotka nemá koule. Bohužel. Dvojvládí v sociální demokracii je nesmysl. Dělená odpovědnost také. Předseda chtěl být předsedou, stal se předsedou a určoval strategii. Výsledkem je utrpěné vítězství, které jen náhodou nebylo prohrou. Sobotkovy postoje formovaly sebevědomí "idealistické frakce" Jiřího Dienstbiera a "masarykovské frakce" Vladimíra Špidly. Tato "kavárenská" levice, nabalující na sebe některé novináře (Mitrofanov, Hekrdla), ideology (Patočka) a politology (Jelínek), posouvala více než dva roky ČSSD do mediální polohy "moderní" středové liberální strany, vhodné i pro koalici s Kalouskovou TOP 09. Volte Karla, nabádali sociální demokraty uhlazeně pražští frikulíni. Volit na levici knížete mělo být free, cool a in.

Předsednictvo ČSSD vyzvalo Bohuslava Sobotku, aby odstoupil z vedení strany

27. 10. 2013

Návrh schválilo 20 členů předsednictva ČSSD, 13 ho odmítlo. Sobotka byl také vyloučen z vyjednávacího týmu o koaliční vládě. Sobotku však může z vedení strany odvolat až ústřední výkonný výbor v tajném hlasování. Sobotka odstoupit odmítl.

Rozhodnutí čelných činitelů ČSSD namísto toho, aby se k povolebnímu koaličnímu vyjednávání sjednotili, provést stranickou čistku pod vlivem Miloše Zemana, jehož v sobotu navštívili, hrozí fatálním způsobem zlikvidovat důvěryhodnost sociálních demokratů jako politické síly, míní Jan Čulík. Jiní pozorovatelé poznamenávají, že pokud měl někdo rezignovat za chabou předvolební kampaň ČSSD a slabý volební výsledek, mělo to být celé předsednictvo. Pokusy odvolat předsedu strany před koaličním vyjednáváním ČSSD drasticky oslabují.

Andrej Babiš řekl v České televizi, že by odstoupení Bohuslava Sobotky destabilizovalo situaci. Rozdělením na dva tábory by strana podle něho zradila voliče.

PŘEČETLI JSME:

Oskar Krejčí: Vážné problémy má ČSSD, ODS i Babiš

28. 10. 2013

Už nebudu volit ČSSD

29. 10. 2013

Vážení představitelé sociální demokracie (atribut "Vážení" chápejte prosím primárně jako zdvořilostní obrat),

v nedávných volbách do Sněmovny jsem ČSSD volil. Učinil jsem tak po značném zdráhání, vyvolaném jednak jistým zklamáním z nedůrazného postoje ČSSD ve věci církevních restitucí, především ale obecnou obavou, založenou na dřívější zkušenosti, že vaše strana opět obětuje program a ideje za koryta, případně i jen za "lepší známku" v našich (naprosto nezávislých) mediích - farizejský postoj k útoku NATO na Jugoslávii jsem vám ještě nezapomněl, píše Radek Svítil.

ČSSD se zdá být ovládána hlupáky

28. 10. 2013 / Jiří Jírovec

Zjevný neúspěch ČSSD ve volbách je kombinací řady faktorů. Pokusím se krátce popsat tři z nich.

Hrozí nám osud ODS

29. 10. 2013

Stejně jako řada z vás jsem i já znechucen a konsternován tím, do jakého marasmu dokázalo naší stranu dovést současné vedení. To, co členové předsednictva předvádějí od prvního dne po skončení voleb, je až nepředstavitelné, píše čtenář Libor Malý.

Kde zůstala odpovědnost za sestavení vlády? Kde zůstaly předvolební proklamace "Sobotka for Premier"?

Přítel příteli vlkem

29. 10. 2013 / Miloslav Ransdorf

Sociální demokraté se oslovují příteli, protože slovo soudruh jim čpělo minulostí. V zahraničí jsou sice soudruzi, ale doma jsou přátelé. A tak přítel Hašek vyzval přítele Sobotku k rezignaci z postu po kterém přítel Hašek dlouho touží. Důvodem jsou volby, které předseda Sobotka zpackal, zatímco statutární místopředseda Hašek je čistý jako lilie.

Britské listy in Jihlava 3:

Dál nic

28. 10. 2013 / Sam Graeme Beaton

On the surface, some of the documentaries in this year's Czech Joy section of the Jihlava Film Festival are very strong indeed. The inclusion of Ivo Bystřičan's exploration of the controversial D8 highway in Northern Bohemia in Dál nic (it's worth noticing the play on words here) gives us a creative spin on the form of political and activist-led documentary films. A sixteen kilometre long part of the highway between Řehlovice and Lovosice has been ongoing for years, constantly delayed by deviations from the agreed plan and pressure from environmental group Děti země which has seen numerous court injunctions and spiralling costs at the expense of both the taxpayer and local residents in the region.

Politické strany jako výtah k moci

28. 10. 2013 / Veronika Sušová-Salminen

Z popisu I. Švihlíkové o poměrech ve straně SPOZ ale i soc.dem. vyplývá snad jediné. Ty strany si jedou ve svojí izolované bublině a jednotliví členové a skupiny myslí převážně na to, aby se dostali k mocenským funkcím a aby je v tom nikdo neohrozil.

Funkce by měla být prostředkem k nějakému účelu, kterým by mělo být zastupování zájmů, které se generují ze společnosti (ne, které si určí na schůzích). Neměla by být jediným účelem, který politiku redukuje na osobní zájem o lukrativní post. K této redukci ale zřejmě došlo už dávno a ta je důvodem celkového vyprázdnění politických stran. Nejde už o levicovou agendu, ale o to, jak se skrze slova a sliby dostat k mocenské pozici. Vztah k mocenské pozici je ale zase zřejmě individualizovaný a zdá se, že ztratil vztah k veřejnému zájmu.

Jak ale takové "strany" mohou očekávat, že je budou voliči opakovaně volit? A jak takové strany mohou provozovat opravdu kvalitní, smysluplnou a demokratickou politiku, to opravdu nevím.

O volební kampani a povolebním vyjednávání

28. 10. 2013 / Viktor Vereš

Odpovědi poslance MUDr. Jiřího Koskuby (ČSSD) na volební kampaň ČSSD a povolební vyjednávání.

1) Myslíte, že kampaň postavená na fotce B. Sobotky a fungujícím státu byla úspěšná?

Po bitvě je každý kaprál generálem. Ve vší úctě -- nyní Vám zřejmě odpoví negativně i ti, co ji, na rozdíl ode mne, schvalovali.

Britské listy v Jihlavě 3:

Dál nic

28. 10. 2013 / Sam Graeme Beaton

Na první pohled jsou některé dokumentární filmy v letošní sekci Česká radost na jihlavském filmovém festivalu velmi silné. Promítání filmu Ivo Bystřičana Dál nic o kontroverzní dálnici D8 v severních Čechách (stojí za to si povšimnout slovní hříčky) ukazuje tvůrčí přístup k formě politických a aktivistických dokumentů. Šestnáctikilometrová část dálnice mezi Řehlovicemi a Lovosicemi se připravuje léta, neustále je zdržována odchylkami od schváleného plánu a nátlakem ekologické organizace Děti země, která podala množství soudních stížností. Náklady na dálnici rostou na úkor daňových poplatníků i místních obyvatel v regionu.

An English version of this article is in

Většina obyvatel České republiky nejsou voliči levice

29. 10. 2013

Paní Švihlíková i pan Kotrba žijí v iluzi, že většina obyvatel s volebním právem jsou voliči levice, oné solidární a socialistické; nejsou, píše Petr Kadlec. Levici je ochotno volit cca. 1,7 mil. voličů, tj. 20% obyvatel s volebním právem, to se potvrdilo ve volbách v roce 2010 i 2013. Zbytek je nevoličů nebo voličů pravého středu a pravice. Paní Švihlíková nechápe, že největším nepřítelem ČSSD není pravice, ale KSČM. Likvidace nebo redukce volebního potenciálu KSČM pod 5% povede k posílení ČSSD. Tato strana by při každých dalších volbách spolehlivě atakovala 30% hranici a stala by se jednou z rozhodujících stran v ČR. A pokud chcete vědět proč drtivá většila lidí odmítá volit KSČM a levici obecně, stačí se podívat na film Tichá bolest.

Byl stalinistický režim levicový?

29. 10. 2013

K článečku Petra Kadlece, že většina obyvatel Čechie nevolí levici, bych chtěl podotknout, že film Tichá bolest k pochopení českého uvažování, natožpak problému levice nemusí stačit. Byl stalinistický režim levicový? Byl levicový systém Pol-Pota, či Maa? Můžeme se bavit o účinnosti schémat, které sugeruje primitivní antikomunismus. Ale jen je papouškovat, to k ničemu nevede, míní Vít Polanecký.

Velká Británie 2013

29. 10. 2013

Jděte k volbám, prosaďte sociální stát:

Kauza Obamacare

29. 10. 2013 / Karel Dolejší

Někteří autoři stále dokola opakují - už se ani nedá napsat "argumentují" - že kdyby dostatek lidí chodil k volbám, měli bychom to, to, to nebo tamto. Jedním z uváděných příkladů je systém všeobecné zdravotní péče.

Mnoho Američanů v roce 2008 volilo Baracka Obamu prezidentem právě proto, že jim slíbil reformu špatně fungujícího systému zdravotní péče. Obama zvítězil a velmi záhy začaly návrh zdravotnické reformy tvarovat lobbisté. Nakonec se téměř k nepoznání podobá návrhu, který už mnoho let před Obamou prosazovala pravicová Heritage Foundation. A ti kdo se tématem zabývají dopodrobna dokonce tvrdí, že systém, který zavedl ve státě Massachusetts pravicový guvernér Mitt Romney podporovaný právě Heritage, je ve skutečnosti k sociálně slabým přívětivější než to, co na federální úrovni prosadil "levicový" Obama.

Priority zahraniční veřejnosti

28. 10. 2013

Z mých tří posledních reportáží na anglickém serveru BBC 'Czech floating finger sends president message' ("Český prst na pontónu v řece posílá prezidentovi zprávu") byla sdílena 10,000krát, reportáž 'Czech election: Social Democrats lead but no clear winner' ("Volby v ČR: sociální demokrati vedou, ale není jasný vítěz") byla sdílena méně než 1000krát a zpráva 'Czech election: Social Democrats leader refuses to resign' ("České volby: Šéf sociální demokracie odmítá odstoupit") byla sdílena 96krát.

Tato informace obsahuje všechno, co jste potřebovali vědět o zájmu světa o politiku v ČR, píše na Facebooku Rob Cameron, pracovník Českého rozhlasu v Praze, který také pracuje jako stringer pro BBC.

Předsedkyně amerického senátního výboru pro výzvědné služby razantně odmítla odposlouchávání spojeneckých politiků

29. 10. 2013

Dianne Feinsteinová, senátorka Demokratické strany za Kalifornii a předsedkyně amerického senátního výboru pro výzvědné služby, která dosud obhajovala špehování prováděné NSA, v pondělí dramaticky změnila názor a uvedla, že se "naprosto staví proti" americkému špehování spojenců. Vyžadovala plnou revizi všech špehovacích programů. Feinsteinová ostře kritizovala skutečnost, že americká NSA odposlouchávala telefonní rozhovory spřátelených politiků, jako je Angela Merkelová.

Feinsteinová, která dosud špehovací programy NSA hájila, nyní dodala, že ani ona ani Barack Obama a ani členové jejího výboru, kteří mají dostávat utajované informace, nevěděli, že se odposlouchávají telefony zahraničních vedoucích představitelů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Šéf americké NSA požaduje, aby vláda umlčela tisk

28. 10. 2013

Důvěryhodnost USA a Británie jako strážců svobody projevu byla zdiskreditována

Šéf americké NSA generál Keith Alexander ve čtvrtek požadoval, aby americká vláda zabránila pokračujícímu vydávání článků ve světovém tisku o americkém špehování všech: "Je nesprávné, že reportéři mají přístup k všem těmto dokumentům [zpřístupněným Edwardem Snowdenem] a prodávají a rozdávají je. To prostě nedává smysl. Měli bychom si vymyslet způsob, jak tomu zabránit. Nevím, jak to udělat. Je to spíš úkol soudů a politiků, ale z mé perspektivy je nesprávné dovolit, aby to pokračovalo."

USA: Špehování v zahraničí je třeba "omezit"

29. 10. 2013

Americký špionážní aparát je třeba podřídit "dodatečným omezením", připustil v pondělí Bílý dům. Reagoval na "vážné znepokojení" španělské vlády nad zprávami, že také její občané byli terčem masivního špehování.

Gruzie: Nový prezident chce posílit vztahy s EU

29. 10. 2013

Nový gruzínský prezident Georgi Margvelašvili v pondělí oznámil, že bude prosazovat prohloubení vztahů bývalé sovětské republiky se Západem - navzdory výhradám, které proti tomu zaznívají z Ruska.

Britský premiér vyhrožuje médiím cenzurou

29. 10. 2013

Britský konzervativní premiér David Cameron apeloval na deník Guardian a další tisk, aby prokázal "společenskou odpovědnost" a přestal publikovat materiály, prozrazené Edwardem Snowdenem. Jinak premiér pro umlčení médií použije soudních příkazů, aby nemohly být zveřejňovány informace, které "poškozují bezpečnost státu". Dodal, že dává přednost diskusi s médii před soudními příkazy, avšak varoval, že jestliže média vládního varování neposlechnou, "bude obtížné vyhnout se soudním zákazům".

Předtím citoval bulvární deník The Sun nejmenovaný "vysoký výzvědný zdroj", který si stěžoval, že v důsledku zveřejnění Snowdenových materiálů o odposlouchávacích operacích "teroristé umlkli".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Emil Hruška dvakrát v edici Magnetka

29. 10. 2013 / Daniel Strož

Úvodem nutno předeslat, že ediční řada Magnetka, na jejímž vydávání se podílí nakladatelství Epocha společně s Pražskou vydavatelskou společností, navazuje od roku 2007 na někdejší, dnes již vpravdě legendární knižní edici Magnet, věnující se kdysi převážně popularizaci literatury faktu a novodobé historie. Doplňovat k tomu asi nemusím, že některé svazky bývaly tematicky poznamenány momentálním politickým vývojem. Prvním šéfredaktorem Magnetu hned po jeho vzniku v roce 1965 byl básník Jaromír Hořec, a to až do počátku let sedmdesátých, kdy se stal autorem samizdatu, posléze i různých exilových tiskovin a mj. začal též spolupracovat s mým vydavatelstvím Obrys / Kontur -- PmD v Mnichově. Ve vedení této více méně periodicky vycházející knižnice ho pak nuceně vystřídali Gustav Hajčík, Josef Gajda a postupně mnozí jiní, kteří přesto vesměs veleúspěšně pokračovali i v dalších desetiletích. Tenkrát skromná sešitová (odborněji vyjádřeno brožovaná) a číslovaná řada dosahovala totiž jednotlivými tituly nákladů až téměř dvou set tisíc výtisků. Ještě během roku 1989 ji prodávali po šesti až osmi korunách československých.

V červnu to začalo...

28. 10. 2013 / Radek Mikula

Ano, začalo to v polovině roku výbuchem levicové euforie. Konečně! Ledy se hnuly! Nečas padl, konec Kalouskových reforem! Ne že by to byl až takový úspěch levicové protivládní politiky či občanských protestů, ale proč to pro jednou nenechat na policii a státních zástupcích, když běžné politické cesty jsou tak nějak neprůchodné? I na Britských listech šiky zapřisáhlých odpůrců pravicové vlády usoudily, že hodnoty parlamentní demokracie a ústavní zvyklosti jsou jen mlhou, kterou vypouštějí dodělávající korupčníci, aby tak kryli svůj ústup z vlády.

Jak to bylo se SPOZ

28. 10. 2013 / Ilona Švihlíková

Nemám rozhodně zájem rozpoutávat zde na Britských listech svou osobní exhibici. Protože se nicméně dotazy "proč jste kandidovala za SPOZ" (byť jako nezávislá kandidátka) neustále opakují a množí, rozhodla jsem se uvést vše do kontextu a zároveň čtenáři ozřejmit to, co z mediálních výstupů nebylo jasné. Zároveň má osobní zkušenost ukazuje na fungování politických subjektů, priorit vedení kampaně apod.

Jako první je třeba podotknout, že v předchozí analýze "Proč levice nikdy nevyhraje" si nehraji na "generále po bitvě." Řadu upozornění na negativní tendence vývoje a možné problémy jsem ČSSD předložila již před tím, než byly vypsány předčasné volby. Bohužel se řada bodů, na které jsem upozorňovala, splnila a o to víc mě mrzí, že můj dopis/analýzu v ČSSD, jak jsem později zjistila, nikdo ani nečetl.

Že je Švihlíková hrobař levice?

28. 10. 2013 / Milan Daniel

Vyčítat Iloně Švihlíkové, že kandidovala ve volbách za SPOZ je vůči ní krajně nespravedlivé. Není to sichr ona, kdo prohlubuje hrob levice, je to naopak ona, kdo se ji snaží vzkřísit. Každý, kdo sleduje její vystoupení, články a další aktivity ví, že je to snad nejautentičtější levicová politička. Protože cítí svou odpovědnost za to co říká a prosazuje natolik, že je připravena jít se svou kůží na trh v každém okamžiku, měla přirozeně zájem ve volbách kandidovat.

ČSSD, pro kterou by bývala mohla znamenat i pár procentních bodů navíc, ji ale nechtěla.

Proč levice nikdy nevyhraje

27. 10. 2013 / Ilona Švihlíková

Příznivci pravice pravidelně před jakýmikoliv volbami straší možností spojení levice. U některých to vypadá, že snad skutečně věří nesmyslům o novém Únoru, putinovském směřování (což by bylo směřování státního kapitalismu, ale určitě ne komunismu) atd. Mohu je všechny uklidnit -- v ČR levice nikdy nevyhraje, maximálně se jí podaří tzv. nevýhra. Nebude mít ovšem síly na to, aby mohla prosadit to, co říká (říkat tomu program je příliš velká nadsázka). Jaké jsou důvody tohoto tristního stavu levice, do které nyní zahrnu nejen politické strany, ale také občanské iniciativy a sdružení a odbory?

ČSSD jsou dvě strany. Ale vyhodit šéfa den po vítězství ve volbách je sebevražda

28. 10. 2013 / Jan Čulík

Jak se ukazuje nyní otevřeně ze zuřivého boje, který vznikl v ČSSD po parlamentních volbách, sociální demokracie jsou dvě neslučitelné a navzájem se nenávidějící strany. Štěpán Kotrba se ve svém komentáři v Parlamentních listech plně ztotožnil s jejím haškovským a zemanovským křídlem. Má plné právo na svůj názor, i když se spíš zdá, že vinu za nekompetentně vedenou kampaň má celé vedení ČSSD, nikoliv jen Sobotka. Kotrba obviňuje sobotkovské křídlo, že se spojuje "se zahraničními i domácími pravicovými centrálami" :) a pomíjí skutečnost, že haškovské křídlo se zase spojuje s Milošem Zemanem. Zda to bude dlouhodobě ku prospěchu ČSSD, je velká otázka.

Ať je tomu jakkoliv a haškovští či sobotkovští stoupenci na to mohou mít opačné názory, nespornou zůstává jedna zásadní věc: Pokus o puč proti předsedovi strany den poté, co strana zvítězila ve volbách je neuvěřitelně destruktivní a nekompetentní. Natolik, že se to zdá být sebevraždou ČSSD. Neznám žádnou stranu nikde na světě, která by toto den po volebním vítězství učinila. Hašteří se při tom úporně příslušníci obou křídel. Je to naprosto neprofesionální.

Nejenže nemají čeští politikové žádnou dlouhodobější zahraničněpolitickou ani domácí strategii kromě prosazování svých osobních zájmů, ale ještě se - o ty osobní ješitné zájmy - do krve hašteří. Je to tristní pohled.

V důsledku voleb se ČSSD zjevně rozkládá stejně rychle jako ODS. Takže všechno zůstane zřejmě už jen na "spasiteli Babišovi". Dobrá perspektiva.

Bod zvratu

28. 10. 2013 / Lenka Procházková

Kdy začal odliv voličů sociální demokracie? Domnívám se, že v té chvíli, kdy politici ČSSD přestali trvat na referendu o tzv. církevních restitucích.

K prvnímu viditelnému selhání sociálně demokratických poslanců při schvalování tohoto nemravného zákona došlo mnohem dřív, když 13 členů klubu ČSSD umožnilo, aby návrh zákona prošel do třetího čtení. Mnohým občanům však tento "detail" unikl, jiní jej už tenkrát pochopili jako předznamenání.

Volby: Jak to dopadlo

28. 10. 2013 / Pavel Posolda

Vítěz voleb. Nepochybně jeden z nejbohatších Slováků Andrej Babiš. Navzdory obvinění ze spolupráce s STB, navzdory mediálnímu naříkání o propojování byznysu, politiky a médií, navzdory přirovnávání k Věcem veřejným, dosáhl pozice, kdy ON bude rozhodovat o tom, koho podpoří v křesle premiéra a koho odkáže do opozičních lavic. Otázkou je, zda o přesně takové vítězství stál. ODS i Kalousek mu otevřeně vzkazují NE s odůvodněním, že jedna zkušenost s podnikatelským projektem pana Bárty jim stačila. Pravda je ovšem trochu barvitější. Špičky ODS se potřebují nadechnout před vnitrostranickým bojem o pozici předsedy a Miroslav Kalousek ví, že Andrej Babiš nebude hrát roli kdysi nejsměšnější ministryně.

Sněmovna spolupráce

28. 10. 2013 / Michal Klodner

Ze sčítání hlasů vyšla sněmovna, kde je zastoupeno 7 politických stran. Není jasná žádná většinová koalice a hned se mluví o pokračování politické krize a o tom, že volby situaci nijak nevyřešily. Pozornost se obrátila na Andreje Babiše, druhého za Bohuslavem Sobotkou s 50 poslanci. Babiš totiž prohlásil, že do vlády nepůjde, což je pro mnohé šokující a nepochopitelné. Chce ve sněmovně normálně pracovat, předkládat zákony a na funkce a lákavá korýtka se nevrhá. Jak chce však z opozice ovlivňovat zákony, jak se mu podaří je prohlasovat? Vypadá to skoro jako že tento nováček o fungování politiky nic neví, ale zdání klame. Stačí si uvědomit, že Babiš není žádný naivka, že vlastní mediální vydavatelství a průmyslové impérium a zejména to, jak volby dopadly.

O skutečném "ledví" sociální demokracie

28. 10. 2013

Obávám se, že otevřeně rozjetý puč proti Bohuslavu Sobotkovi (latentně přítomný již dávno neustálým haškovským mydlením schodů uvnitř strany a dosti šmízovým předstíráním jednoty navenek) lépe koresponduje s "ledvím" (nemám to slovo rád) reálné sociální demokracie i s "vyladěním" jádra jejích voličů (neplést s rozhořčenými antizemanovskými facebookáři, prosím!), napsal na Facebooku Martin Hekrdla.

Levice má holt v Česku svého jediného patriarchu (Miloše Zemana), za nímž se táhnou Urbanové, ostatně jako pravice toho svého (Karla Schwarzenberga), v jehož stínu vegetují Kalouskové a Hávové. Mase "nespokojených občanů" (doopravdy a právem nespokojených) v téže roli "neúplatného" patriarchy nejnověji slouží Andrej Babiš, agromiliardář a mediální magnát.

Krajní antisystémové postoje jsou v Česku zahazovány do sterilního prostředí zvenku i zevnitř opouzdřené KSČM, jejíž nejprogresivnější složky se spíše blíží k sociální demokracii (Jiří Dolejš).

V tomhle začarovaném kruhu evidentně něco chybí: levice, prostě levice jakákoli, levice bez přívlastku (nikoli "autentická, progresivní, moderní" atd. apod). Bude muset být teprve vytvořena. S vědomím toho, že už ve dvacátém století "sociální demokraté a komunisté zničili dělnické hnutí" (François Chesnais).

Sobotka: "Nebudu ustupovat nátlaku, špinavé kampani a nedemokratickým praktikám"

28. 10. 2013 / Bohuslav Sobotka

ČSSD by se jako vítěz voleb do Poslanecké sněmovny, které navzdory oslabení potvrdily její pozici nejsilnější české politické strany, měla soustředit na vyjednávání o sestavení vlády tak, aby v ní prosadila co nejvíce ze svého volebního programu. Místo toho čelí bezprecedentnímu útoku na změnu poměrů ve vedení strany, které dostávají ČSSD do vážné vnitřní krize právě v okamžiku, kdy by měla projevit odpovědnost vůči voličům, jednat seriozně a státotvorně. Místo toho páchá v přímém přenosu pokus o politickou sebevraždu a hazarduje s důvěrou více než jednoho milionu svých voličů.

Ježíši, co jsme to provedli...

27. 10. 2013

Vykládá se, že sociální demokraté v těchto volbách utrpěli vítězství. Dalo se to čekat a také jsem toto předpokládal. Po sledování první debaty v TV pořadu "Debata vítězů", jsem získal pocit, že to utrpěné vítězství se nebude týkat jen sociálních demokratů. Pří pohledu na Babiše, Okamuru a konečně i na Bělobrádka jsem dospěl k závěru, že i tito pánové se svými stranami, hnutími a úsvity utrpěli vítězství, píše Vojtěch Kladný.

Ani jeden z nich nemá páru o tom, jak fungují základní pravidla parlamentní demokracie a jejích procesů. Babiš by chtěl makat a prosazovat zákony, ale ty zákony musí také někdo předkládat ve Sněmovně, kde jsou nějak rozděleny funkce.

Mám takový pocit, že Babiš nemá ani nejmenší páru o tom, koho všeho měl na kandidátce. Teď získalo ANO obrovský podíl odpovědnosti. Poradí si s tím?

Je to největší pytel blech letošních voleb. Menší pytel blech představuje Okamurův Úsvit. No. Měl jsem možnost Okamuru slyšet. Kampaň skončila a Okamura je vedle.

Ať se ho zeptali na cokoli, vedl stále tytéž stejné věty. Že jsou pro přímou demokracii a je třeba analyzovat.

Bělobrádek také neví, jak fungují jednání ve Sněmovně, jak fungují ta základní pravidla parlamentní demokracie. Jak říká, napřed budou muset ve Sněmovně najít záchody.

Jo, občané český, zvolil jsi to celé sám. Dostali se k moci lidé, kteří si dnes v noci budou říkat. "Ježíši! Co jsme to provedli." Nelze totiž zítra říci něco ve smyslu "Mě to neba...". A jít pryč.

JIný pohled na volby

27. 10. 2013

Dovoluji si, jako v případě prezidentské volby, nabídnout čtenářům BL trochu jiný pohled na průběh voleb do Poslanecké sněmovny, píše Pavel Kučera.

Z průběžných dat poskytovaných ČSÚ jsem během sčítání hlasů sestavil graf vývoje procentuálního zisku stran, které nakonec překročily 5% hranici.

Graf je k dispozici online ZDE. Na horizontální ose je procento již sečtených volebních okrsků a na vertikální ose procentní zisky stran.

Staré strany v těchto volbách voliči potrestali, musejí se zreformovat

27. 10. 2013 / Boris Cvek

Tato země potřebovala po 7 letech vlády pravice nutně výměnu u moci, tedy silnou vládu levice s jasnou zodpovědností. Levice přitom získala ve Sněmovně i po 7 letech v opozici (komunisté dokonce po více než 20 letech v opozici) pouze 83 křesel. Propadla také ODS a TOP09. Všechny tyto politické strany by potřebovaly zůstat mimo vládnutí a obnovit se. Pokud k jejich obnově nedojde, včetně ČSSD, mohou v příštích volbách zmizet z politické mapy. Případné znechucení novými hnutími a stranami totiž nemusí vůbec vést k návratu voličů ke stranám standardním, nýbrž ke vzniku nových nových hnutí -- stejně jako postupný totální kolaps VV během celého minulého volebního období nevedl k návratu k tradičním stranám.

"Parazité" profackovali ČSSD

27. 10. 2013 / Jiří Kadeřávek

Ač to nemám samozřejmě nijak podložené, tak jsem přesvědčen, že ponižující vítězství ČSSD nakonec způsobili statisíce "parazitů", kteří se nikdy nesmířili s urážkou živnostníků stínovým ministrem ČSSD Janem Mládkem., píše Jan Kadeřávek

Počítejte se mnou a s rezervou. V této zemi je 1 milión živnostníků (OSVČ), kteří se živí pouze podnikáním. Pomineme tedy další více než milión těch, kteří si podnikáním jen přivydělávají, a kteří se také mohli cítit ponížení.

Kdo prohlubuje hrob levice

27. 10. 2013 / Bohumil Kartous

Paní Švihlíková zapomněla na jeden důležitý faktor, a to jsou lidé, kteří tzv. levici reprezentují. Zejména je to masa nomenklaturních kádrů, jejichž důvěryhodnost koreluje s jejich neschopností a omezeností. A pak jsou tu jedinci profilující se jako levicová intelektualita, kteří jsou naopak ochotní kandidovat za tak zprofanované a skrz na skrz nevěrohodné spolky typu SPOZ, čímž úspěšně prohlubují hrob levice, místo aby se ji snažili reinkarnovat. Bylo by trestuhodné na to neupozornit, když už to paní Švihlíková ze skromnosti neučinila, píše Bob Kartous.

Nevkročit do Babišova smrtelného objetí

27. 10. 2013

Jediným řešením situace pro ČSSD je nevstupovat do žádné koalice. Měli by sestavit menšinovou vládu. Předložit levicový program s nosnými návrhy, kterými jsou na příklad akcie na doručitele, majetková přiznání, pozastavení církevních restituci, obecné referendum, snížení výdajů ministerstev, které utíkají proto, že pracovníkům na ministerstvech se nechce pracovat, a tak zadávají vypracování důležitých materiálu soukromým institucím a tím privatizují řízení státu, skutečná protikorupční opatření a pod. Pokud by to neprošlo sněmovou mají možnost odejít do opozice a nevkročit do smrtelného objetí Babiše. Pokud to neudělají, tak by měli začít psát nekrolog, míní Jindřich Kaštovský.

Dojde k odklonu od ideologizace politiky?

27. 10. 2013 / Jan Čulík

Za hlavní problém Nečasovy vlády považuju její ideologičnost. Lidé z ODS a TOP 09 neustále opakovali jako mantru základní neoliberální ideologické poučky a podle nich naprosto neústrojně bez schopnosti vnímat, co se ve společnosti děje, realizovali v zemi radikální ideologická řešení, přestože v tom neměli podporu občanů. Podobně jako za komunismu, ale zřejmě v daleko větším množství, používali mantru ideologických hesel jako zástěnu, za níž stát v obrovském měřítku rozkrádali.

Pravice a levice a "odborníci"

27. 10. 2013 / Boris Cvek

Já sám se nestavím ani napravo, ani nalevo -- patří k té skupině voličů, která tím, že jednou volí pravici, jednou levici umožňuje změnu vlády a trestání politiků za to, že vládli špatně. Myslím, že i v takovém Bavorsku CSU vládne tak dlouho proto, že vládne dobře a že ví, že by při velkých chybách mohla skončit. Kdyby všichni volili stále stejnou stranu bez ohledu na její chování, demokracie je nemožná. Pravo-levé schéma umožňuje systém střídání u moci a také střídání různých důrazů, geneze nových myšlenek a debat, jak je vyžaduje měnící se doba. Strany se musí měnit a obnovovat, vyrůstat ze široké členské základny a na škále od místní politiky po politiku státní naslouchat společnosti.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2013

15. 9. 2013

V srpnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 242 osob bankovním příkazem celkovou částkou 69 619,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2013 částkou 1144,60 Kč.

Zůstatek byl koncem srpna 2013 412 732,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.