14. 8. 2012
V Sahelu v západní Africe vzniká hladomor. Špatná úroda a vysoké ceny potravin ohrožují život 18 milionů lidí. Je velmi pravděpodobné, že globální cena potravin bude dále stoupat, v důsledku neúrody způsobené extremním suchem ve Spojených státech. Světové ceny cereálií v reakci na tuto katastrofu stouply minulý měsíc o 17 procent, píše v deníku Guardian George Monbiot.
14. 8. 2012
Tisková zpráva iniciativy Auto*Mat ze dne 14. srpna 2012
PRAHA -- Rada hlavního města dnes s konečnou platností schválila zrušení řady linek MHD. Má platit od září. Radní zvedli ruce pro omezení veřejné dopravy přesto, že odborný posudek ČVUT jej nedoporučil. Podle dopravních odborníků jsou úspory neprokazatelné a nepromyšlené škrty mohou lidi doslova vyhnat z tramvají a autobusů a způsobit, že budou raději jezdit auty. Nedávno přitom vyšlo najevo, že v pražském dopravním podniku se ve velkém plýtvalo penězi. Podle iniciativy Auto*Mat nesmí být za špatné hospodaření manažerů potrestáni cestující.
14. 8. 2012 / Boris Cvek
V čísle ze 16. prosince 2011 časopis Science zveřejnil článek Couzina et al. s názvem "Uninformed individuals promote democratic consensus in animal Groups" ("Neinformovaní jedinci podporují ve skupinách zvířat demokratický konsensus"). V zásadě tento článek pomocí teoretických výpočtů a na experimentech s rybami ukazuje, že jedinci, kteří nejsou dostatečně informovaní (jde tedy o jakési "ignoranty"), dokážou ve skupině výrazně zmírnit vliv úzké skupiny, jež chce manipulovat ostatní ke svému prospěchu. V komentáři k tomuto článku, řazenému v Science pod obor psychologie, autoři West a Bergstrom ("Can ignorance promote democracy?" "Může nevědomost podpořit demokracii?") shrnují přínos článku takto: "Couzin et al. ukazují, jak přítomnost neinformovaných činitelů může podporovat demokratické výstupy v rozhodování kolektivu." Zajímavé na tomto se mi zdá několik věcí.
14. 8. 2012 / Karel Dolejší
Podstatou právě probíhající ozbrojené operace syrské opozice je obětování původních povstaleckých jednotek budovaných od počátku povstání, pravděpodobně na oltář zahraniční podpory. Tyto jednotky reprezentují guerillové útvary nebo přinejlepším lehkou pěchotu a k úkolu do nějž se pustily, tedy obsazení největších populačních center v zemi, jsou absolutně nezpůsobilé. Velitel který by usiloval o uchování budoucí šance na samostatné vítězství proti režimu a tím i na politickou (a národní) samostatnost by s takovou operací nikdy nemohl souhlasit, protože je de facto sebevražedná a činí ho zcela závislým na zahraničních vlivech. Odhaduje se, že na straně povstalců bylo na počátku operací maximálně 7 000 - 8 000 vycvičených bojovníků vyzbrojených ručními zbraněmi, palebnou podporu zajišťují maximálně kulomety, ruční granátomety a minomety. Intenzivní boje v uzavřeném městském prostředí vedené proti armádě s podstatně větší palebnou silou znamenají na straně povstalců stovky obětí denně. Nebude to dlouho trvat a ztráty dosáhnou 50% nebo i víc. A kvůli čemu?
14. 8. 2012
Mezi nejvýznamnějšími britskými vědci a vládní grantovou agenturou vznikla úporná válka ohledně rozhodování, jaké projekty mají být financovány.
Čelní fyzikové, chemikové a matematikové jsou ve válce s hlavní britskou vládní grantovou agenturou pro vědecký výzkum - Engineering and Physical Sciences Research Council, EPSRC. Obviňují grantovou agenturu, že je arogantní a izolovaná, že ignoruje vědeckou odbornost a podporuje druhořadou vědu.
14. 8. 2012 / Marek Řezanka
Poradce premiéra Nečase Roman Joch přišel krátce před tragickým srpnovým výročím (pro tehdejší demokratický socialismus) s velmi tragickým výrokem (pro kohokoli demokraticky cítícího). Demokratická levicová hnutí jako ProAlt či Ne základnám jsou podle něho přímým ohrožením státu.
"Všechny otázky a úvahy o tom, kdo ve skutečnosti řídí činnost těchto spolků, jsou na místě. Jedna věc je ale jasná už nyní. Tyto organizace a jejich členové představují svými aktivitami přímé bezpečnostní riziko pro Českou republiku," konstatoval Roman Joch pro Prvnizpravy.cz.
14. 8. 2012
K výstižnému článku p. Marka Řezanky :Kdo (ne)představuje hrozbu demokracie" bych si dovolil poznamenat určité shrnutí, píše Václav Drda. Současné vládní síly transformovaly pojetí demokracie na pouhé právo mít postoj postavit se na stranu dobra. Toto "dobro" je však jen a pouze to, co tyto vládní síly ideologicky a ekonomicky prosazují.
Obsah diskuse se omezil na pouhý postoj: jsi s námi nebo proti nám.
O zbytek efektivity sdělení se postará propaganda obsahující celou škálu psychologie vedení slovní války s protivníkem. Jakýkoliv ústupek je prohra v boji s nepřítelem. Debata s protistranou je nepřípustná a je třeba protivníka ostrakizovat, marginalizovat, ponížit, negativně onálepkovat.
Demokracie se transformovala na technologii moci vykonávanou téměř stejnou metodou jakou praktikovali komunisté, jen s tím rozdílem, že když máme možnost svobodně volit, tak to je demokratické. Ovšem skutečné demokracii tito novodobí vládci neví zhola nic anebo možná ví, ale umně zneužívají trauma národa z komunismu ke svým (možná stejně nebezpečným) záměrům.
14. 8. 2012
Jsem v důchodu, chci mít informace, nechci si dát nic nabulíkovat a proto jsem aktivistkou a nyní i mluvčí iniciativy Ne základnám. Na to, abych tady nechtěla radar nemusím být ani příliš levicová, píše Eva Novotná. To, že mi na galerii poslanecké sněmovny zakázali sedět vedle manžela, protože by to vyhodnotili jako bezpečnostní riziko pro dole sedící poslance, jsem ještě brala s humorem.
14. 8. 2012 / Václav Dušek
Kolikátá generace Němců platí za světovou neodpustitelnou chybu dědů a pradědů? A jak dlouho bude ještě germánská pumpa a pramen dostatku fungovat? Evropskou unii, říkají a tvrdí odborníci na slovo vzatí, si vymysleli oni, germáni, aby ovládli svět. Vyhlásili nepostřehnutelně třetí světovou válku, přes ekonomickou závislost chudých příbuzných. Rajbovali kočce ocas, existují koumáci, co z jalové krávy vymámí na počkání tele - zlaté nejraději!
14. 8. 2012 / Lubomír Brožek
Chléb a hry, panem et circenses, prostá myšlenka, jak si zachovat přízeň prostého lidu, platí dnes stejně jako za časů Římské říše, kdy naplňovala arény diváky dychtivými podívané na gladiátorská klání či první křesťany štvané vyhládlou zvěří. A stejně jako tenkrát, platí i dnes, v zájmu zachování rovnice, že ubývá-li chleba, není od věci přidat na hrách. Nejenom na těch velkých, Olympijských, světových, pro jejichž lesk pořadatel opravdu nešpóroval, podobně jako Titus Flavius Vespasianus, jemuž peníze nesmrděly, netroškařil při budování Colossea, na němž si pošmákl zub času a nyní odevzdaně pózuje fotoaparátům turistů a slouží jako útulek toulavým římským kočkám.
13. 8. 2012 / Alex Koenigsmark
Okurkovou sezonu naplňují nejrůznější plody vyčerpaných žurnalistů, což je konečně pravidlem. Zpravidla jde buď o nově vymyšlenou fámu, nebo o vzkříšení starého tématu, někdy se prostě jen vyplatí, na rozdíl od běžné nikoliv letní doby, pořádně vymlátit téma skutečně existující.
Soustavné kříšení starého tématu v okurkové formě představuje nebožák exhejtman Rath. Geniální myšlenka, že by mohl uniknout naší slepé a uchvacujícím způsobem svižné spravedlnosti přijetím občanství Izraele díky dědečkovi z babiččiny strany zaplnila v intelektuálním deníku téměř dvě stránky. Jedna dáma začala dokonce psát o zadržovaném exlékaři cosi jako román, na němž je zajímavé jen, že je zcela založen a opsán (literárně je mírně řečeno otřesný, ale chápu, že literární ceny nebyly autorčiným cílem) z policejních odposlechů, ke kterým by teoreticky neměla mít přístup a tudíž by na ni mělo být spíše podáno trestní oznámení. Nejspíš nebude. Ale případ doktora D. R. vydrží médiím ještě dlouho, dlouho.
Učitelky z naší země přestaly chorvatským žralokům chutnat a chutnají spíše chorvatským fešákům. To není žurnalisticky k ničemu.
13. 8. 2012
Tisková zpráva Národního kontaktního centra -- ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.
13. 8. 2012, PRAHA -- Dne 9. 8. 2012 přinesla Mladá fronta Dnes článek redaktorky Lindy Kholové s názvem "Výzkum je příliš mužský, stěžují si vědkyně", který se týká kritického stanoviska Národního kontaktního centra -- ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., k nízkému zastoupení žen mezi experty připravujícími Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
V článku je citován člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.: "Až bude mezi ženami více expertů na studium toho či onoho, budou mít větší vliv ženy.". Ženy se podle něj nyní mohou takto realizovat třeba ve školství. "Tam je jich víc, tak ať se z toho radují," říká Höschl.
13. 8. 2012
Paolo Gabriele, komorník papeže Benedikta XVI, bude postaven před soud ohledně skandálu, který odhalil boje o moc ve vedení katolické církve. Gabriele byl zatčen v květnu letošního roku za to, že údajně ukradl dokumenty, dokazující tento skandál. Skandál ztrapnil Vatikán, protože odhalil boje o moc na nejvyšší úrovni v církvi, zejména mezi církevními preláty. Veřejný soud s Gabrielem se má konat letos v září.
Podrobnosti v angličtině ZDE
13. 8. 2012
tisková zpráva
Plzeň, 13.srpna 2012 -- Již více než 15 000 občanů odeslalo během tří týdnů prostřednictvím Hnutí za přímou demokracii protestní dopis poslancům a senátorům vládní koalice, ve kterém nesouhlasí se zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a požadují k němu referendum. Politici však na takovýto způsob komunikace s voliči nejsou zvyklí a nazývají ho spamem, kyberšikanou nebo hackerským útokem.
13. 8. 2012 / Jan Mrskoš
Ano, částečně jste uhodli, ne u Nás. Ale např. v německé TV talkshow Menschen bei Maischberger (zde je možno dát příklad o nedokonalosti německého jazyka, u českého názvu bychom se nespletli, že to je Lidé u Maischbergera, ale u Maischbergerové). A když ještě tím hostem minulý týden byl Helmut Schmidt, bývalý spolkový kancléř v letech 1974 - 1982, vede tu debatu moderátorka Sandra Maischberger jen o trochu taktněji, než když má jako jindy ve studiu více hostů s velmi odlišnými názory.
13. 8. 2012 / Uri Avnery
Mám-li zhodnotit úvodní ceremoniál olympijských her jedním slovem: kýč.
Mám-li zhodnotit úvodní ceremoniál olympijských her dvěma slovy: nádherný kýč.
Čestné přiznání: jsem anglofil.
Když mi bylo 15, začal jsem pracovat pro jednoho právníka, který vystudoval v Oxfordu. V kanceláři se mluvilo jen anglicky. A tak jsem se musel učit a okamžitě jsem se beznadějně zamiloval do anglického jazyka a britské kultury obecně.
Někdo se nad tím může podivovat, protože v téže době jsem vstoupil do teroristické organizace, jejímž cílem bylo bojovat proti Britům a vyhnat je z Palestiny.
13. 8. 2012 / Jiří Baťa
Novinky.cz upozorňují na opravdu zajímavou skutečnost. Dlouhodobě hospitalizovaným lidem, kteří skončili upoutáni na nemocničním lůžku, by měl soused nebo příbuzný pravidelně vybírat a kontrolovat došlou poštu. Stejně tak pozůstalí, třeba po zemřelých rodičích, by měli co nejdříve probrat schránku svého blízkého zemřelého.
14. 8. 2012
Myslím si, že málokdo ví, zřejmě ani nejvyšší církevní hodnostáři, že financování církví je v současné době upraveno zákonem, který byl přijat po Únoru 1948, píše František Štván. Tímto zákonem byly církve odkázány na příjmy ze státního rozpočtu. Předpokládám, že kdyby to například kardinál Duka věděl, tak by musel, obrazně řečeno, upravit svůj názor, že vše co je od bolševika, je dílo ďáblovo, neboť mu po sametu, narozdíl od jeho oveček, umožnil mít své jisté.
14. 8. 2012
Ofqual, britský státní regulátor zkoušek GCSE a A-levels -- což jsou něco jako české plošné zkoušky v 9. třídě a maturita - rozvířil vody britské veřejnosti tím, že befelem nařídil hodnotitelům přitvrdit, píše Anthony Tun.
Výsledky zkoušek prý nesmí být lepší než minuloroční. Tímto se má předejít takzvané známkové inflaci, což je jev, který označuje soustavné meziroční zlepšování známek. Spolu s tím roste i možnost nařčení z přílišné snadnosti zkoušek, případně z větší tolerance hodnotitelů.
13. 8. 2012
Dobrý den,
četl jsem Váš dnešní článek jako reakci na názory čtenářů, píše jeden český podnikatel, jehož totožnost je redakci známa. Jeho jméno jsme zamlčeli, protože, jak píše "moji obchodní partneři jsou vesměs pravicových názorů a zveřejnění mého jména by poškodilo mou firmu". Čtenář pokračuje:
V mnoha ohledech máte pravdu.
Jistě si idealizujeme minulost ve vztahu k tvrdé realitě současnosti.
Ale moje zkušenost s převratem byla veskrze záporná již od prvních dnů po roce 1990.
14. 8. 2012
Reaguji na Váš text o umění číst, uvažovat a diskutovat bez rudé clony před očima-bez osobní roviny.
Často se po r. 1989 zamýšlím na těmito otázkami, které jste nadhodil, píše Vítězslav Štoček.
Píšete, že je nesporné,že byl režim zdegenerovaný,technologicky zaostalý a utlačovatelský,dovoláváte se mnoha historických faktů.
Položme si ale otázku,zdali se toto nedá napsat o každém režimu a k čemu vlastně určité režimy slouží a také jak dlouho je možné udržet nějaký režim v mezích,kdy se v něm většině obyvatel žije přiměřeně dobře-což by tedy měl být cíl oněch režimů,všechny se na to alespoň odvolávají.
Degenerace je průvodní jev evoluce,kdo se nezdokonaluje, degeneruje.
Minulý režim ale kupodivu onu degeneraci proměnil v jeden ze svých kladů.
14. 8. 2012
Taky se velmi často zamýšlím, čím je tento kapitalistický režim přitažlivější pro lidi, píše Daniela Ročáková. Mně je 63 roků a musím říci, že když jsem byla mladá, nevnímala jsem žádná příkoří. Rodiče ani já jsme u komunistů nebyli, ale život byl docela slušný. Sice je pravda, že komunisti měli lépe placená zaměstnání, ale pracoval každý, nebyla nezaměstnanost. Lidé měli byty, my sice byt nedostali, ale muž postavil družstevní svépomocně. Důchody i platy měli všichni lidé dost podobné, ale nebyla mezi nimi taková řevnivost, byla legrace.
Nyní je doba opravdu hodně "na nervy". Chybí všechny jistoty, alespoň mně to hodně vadí, asi pro ten věk. Mladí lidé jsou hodně zblblí patrně ze školy.
14. 8. 2012
Rád bych vám připomněl můj případ, kdy chybou elektrárenské společnosti mi naúčtovali 150 tisíc a jen tím že makám od rána do večera, tak ještě nejsem v exekuci, píše Josef Hejnák. (Pozn. JČ: Šlo o případ, kdy odběratel elektrické energie sám upozornil dodavatele elektřiny na dlouholetou chybu v měření jeho spotřeby. Elektrárenská společnost se mu okamžitě pomstila zpětným vyúčtováním ve výši 150 000 Kč, kterýžto nedoplatek vznikl v důsledku její chyby.) Tohle by se třeba za socialismu nestalo. Stát nerezignoval na svoji zodpovědnost postarat se o občany. Takže kdyby za socialismu státní elektrárenská společnost udělala chybu, je jasný, že by ona jako stát nemohla chtít zaplatit po člověku 8 násobek jeho výplaty, protože by pak neměl na jídlo a přišel by za státem....
14. 8. 2012
Nedá mi to nepřidat se k dopisu paní Kozlové, píše Jaroslav Skrb. Víte i já už mám dost těch žvástů o škodlivosti minulého režimu. Jsem ročník 1953 a tak nemohu mít žádnou osobní účast na padesátých letech. Přiznávám se už mám těch žvástů o tom co vše se špatně za komunistů dělo až po krk. Osobně mi v té době bylo kolem 35 let a tak si snad mohu ještě pamatovat, co se dělo a co ne. Určitě nebylo vše v pořádku, jinak by určitě lidé klíči nezvonili, pravda ale je že ti lidé chtěli zachování socialismu bez komunistů, pamatuji si to, protože mi nějak rozum nebral co tím ti lidé myslí, určitě ale vím, že si nepřáli to, co se tu těch 23 let ve skutečnosti dělo.
Osobně vnímám, že od doby France Josefa v naší zemi vládne jeden a ten samý rodinný klan a vždy zavčasu zjistí kam směřuje korouhvička a ukazuje ten správný směr větru, přehodí výhybky, placku z prava na levo, přehodí zleva napravo a už se o jejich lumpárnách pod praporem vládnoucího režimu nic neví, za vše může právě a jedině ten režim.
14. 8. 2012 / Jan Bím
Se zájmem jsem si přečetl zpověď pana Tůmy, který se o sobě domnívá, že je ve svých 43 letech starý. Já jsem jen o 2 roky mladší a před nedávnem jsem se oženil a čekáme s manželkou na podzim miminko. Oba jsme po delším cestovaní po světě, vzdělání a praxi v zahraničí, nadobro zakotvili v Praze, kde já jsem rodákem, manželka zde začala studovat a posléze svá studia zakončila v Británii, kde jsme se také poznali. Já Pražák a ona Moravanda na přednášce prof. Juliana le Granda z London School of Economics.
Panu Tůmovi bych odvětil, že je moc fajn, že pro nás " mladé" (omlouvám se, ale já se za mladého pořád považuji) je Evropa otevřená a je v ní tolik příležitostí, že spíše než frustrace z mého "stáří" má člověk depresi z toho, čemu se má dříve věnovat, kde působit a vzhledem k tomu, že mé partnerce bude za 2 roky 40 let, pak i přemýšlet nad založením rodiny, když pro nás "mladé" prostě nebyl do té doby na takovéto věci čas.
14. 8. 2012 / Jan Mertl
Sleduji diskusi o komparaci současného a minulého režimu. Zda se mi, že asi nejadekvátnější je konstatování, že současný systém je pravděpodobně stejně blbý jako ten před rokem 1989, jen používá jiné metody.
Co mne však velmi zaráží, je úroveň argumentů některých diskutujících. Určitě má smysl uvádět autentické osobní zkušenosti, ovšem usuzovat z nich na to, co by mohli dělat i ostatní, je zoufalé, je to klasická aplikace principu "podle sebe soudím tebe" a z tohoto hlediska je velice nefunkční.
Tudíž pokud čtenář studoval po Evropě a nyní s nadšením zakládá rodinu v ČR, je to ok, možná i inspirativní, ale vůbec z toho nevyplývá, že by to ostatní měli nebo mohli dělat také tak.
14. 8. 2012
Mám jen krátkou poznámku k hořekování pana Tůmy a jeho naivnímu pohledu na Komunistickou stranu Čech a Moravy, píše Jan Neuman. Nebudu lacině používat hesla o minulém zločinném komunistickém režimu (o kterém si myslím, že byl sice do jisté míry zločinný, ale v zásadě stejný jako systémy kdekoliv jinde v rozvojovém světě).
Spíše bych chtěl poukázat na to, že ač se komunistická strana tváří jako něco jiné než strany ostatní, již 20 let participuje na současném systému, a to zejména na komunální úrovni.
14. 8. 2012
Pane Čulíku, pod článkem paní Kozlové jste mimo jiné napsal:
"Ani není pravda, že potraviny byly za komunismu všeobecně kvalitnější."
Doporučuji abyste si šel koupit pribináček se škrobem, který se do toho dříve nedával, píše Pavel Krajtl. Čtěte etikety a zkuste najít potraviny nezahušované škrobem.
14. 8. 2012
Článek paní Kozlové odporuje jen dnes uznávané demagogii, píše Jaroslav Hadrbolec. Odkazujete na marasmus sedmdesátých a osmdesátých let, a co je dnes, nebýt internetu a znalosti cizího jazyka, ani bych nevěděl, co se ve světě skutečně děje. Vymývání mozků Novou, ČT dosáhlo daleko vyšší úrovně než za dob Rudého práva. Potraviny byly skutečně kvalitnější, párek na Slovensku byl stejný jako v Čechách a s garantovaným složením, že je to skutečně maso. Ani dnes nemů;že každý projevit svůj názor, tedy může, ale za cenu, že bude vyhozen z práce. Tedy žádná sláva, pane ;šéfredaktore.
Každý rež;im totiž drží své ovečky něčím pohromadě, dnes jsou to peníze, dříve ideologie. Ty peníze mi ale přijdou děsivější, protože za peníze jsou lidé schopni udělat vše.
14. 8. 2012 / Radek Vrajik
Píšete, že "režim, který existoval v ČR do roku 1989, byl zdegenerovaný, technologicky zaostalý a utlačitelský". Ano, je to tak, míní Radek Vrajik. Ale nebyl to útlak celoplošný, velmi rozsáhlé skupiny na režimu dokázaly profitovat. Například:
Je tedy pochopitelné, že je tu spousta lidí, kteří vzpomínají na "zlaté komunisty", protože si výrazně pohoršili. Naštěstí je většina z nich nevzdělaná a apolitická, jinak by komunisti vyhrávali každé volby, tolik lidí má materiální důvody je volit.
13. 8. 2012 / Jan Čulík
Příspěvek pana Tůmy "Proč budu volit komunisty aneb Tahle země není pro starý" záslužně poukázal na jeden z četných závažných problémů dnešní české společnosti, totiž na hrubou diskriminaci lidí středního věku, kteří se ucházejí o zaměstnání. Vyvolal velkou pozornost a četné čtenářské reakce, protože jde zjevně o problém, kteří mnozí pociťují, ale nepíše se o něm.
Čtenářské reakce však byly mnohdy pro mě zklamáním. Namísto úvah či návrhů o tom, co konstruktivně dělat přišly povýtce ideologické reakce. Buď od lidí, kteří šmahem odmítají celý současný režim v Česku, anebo od lidí, kteří odmítají jakoukoliv kritiku. Zdá se mi to oboje dost zaslepené a je to zdrojem znepokojení, protože lidi s ideologickými klapkami na očích problémy věcně vyřešit nedokážou. Budeme se motat v kole.
Aniž bych to chtěl rozmazávat, chtěl bych se zmínit stručně jen o dvou věcech, které vyvolávají neskutečně ideologicky zadřené reakce.
1. Je zcela nesporné, že režim, který existoval v ČR do roku 1989, byl zdegenerovaný, technologicky zaostalý a utlačitelský. Historický faktů je o tom k dispozici množství. A proboha, to, že někdo poukazuje na tyto nesporné skutečnosti, přece neznamená, že tím vychvaluje režim dnešní. Není to dichotomie: tehdy to bylo špatné, nyní je to krásné. Existuje bohužel velmi pravděpodobná možnost, že blbý byl režim i před roku 1989, i po něm.
2. Nechápu lidi, kteří se dodnes bojí komunistů. Stejně jako bod 1. je absolutně nesporné, že KSČM bez vojenské moci Sovětského svazu nikdy nebude mocnou totalitní stranou, jako bývala Sověty podporovaná KSČ. Představa, že by po volebním vítězství KSČM vytvořila uprostřed Evropské unie (bez hraničních a hospodářských kontrol) v Česku malý totalitní skanzen a zavedla dráty na hranicích a koncentrační tábory, je, promiňte, směšná, ať píší vážně míněné dopisy o tom, že komunisté jsou zločinci a nikdy se svých totalitních záměrů nezbavili, třeba stovky čtenářů. Třeba se nezbavili, ale vždyť je to jedno: nikdy nebudou mít tu moc.
Je tohle skutečně nutno vysvětlovat? Co takhle se zaměřit na možná řešení, jak by se mohlo pomoci lidem v situaci pana Tůmy?
A závěrem ještě jednu věc. Je zjevné, z četných čtenářských reakcí, že v Česku dnes žije značný počet lidí (nedokážu odhadnout procento), kteří si v důsledku deziluze ze zkorumpovanosti dnešního režimu tvrdě idealizují režim, který v zemi vládl před rokem 1989. Je otázkou, zda skutečně tehdy žili v izolovaném ráji, kdy se jich útlak režimu, hysterický ideologický tlak, a technická zaostalost skutečně netýkaly, jenže o tom lze důvodně pochybovat. Protože je nesporným faktem, že v listopadu 1989 skutečně vyšly na náměstí československých měst ony statisíce lidí a zvonily klíči. Před časem jsme publikovali v BL výzvu, že rádi zveřejníme příběhy nespravedlností páchaných na lidech po roce 1989. Nikdo se nepřihlásil. Jediným, kdo k té věci něco vydal, byla paní Zdena Škvorecká ve své knize Osočení, vydané jako poslední publikaci exilového nakladatelství 68 Publishers, v níž dokumentuje několik stovek případů lidí, kteří byli nespravedlivě obviněni ze spolupráce z Stb a existenčně zničeni.
Otázkou také je, kolik vlastně v české společnosti je oněch nostalgiků po komunistickém režimu, vzhledem k tomu, že národ neustále znovu a znovu nepoučitelně při volbách hlasuje pro zkorumpované pravicové strany... :)
13. 8. 2012
Dlouho jsem uvažovala jestli mám vstoupit do této diskuze, kde převážně diskutují učení pánové, a jak je známo, páni tvorstva mají vždycky pravdu, ale nedá mi to, tak se připojuji, píše Alena Kozlová.
Mám sedmdesátku na krku, takže jsem už něco prožila a můžu ujistit jak pana Drašnara, tak pana Čulíka, že mám paměť ještě v pořádku a můžu srovnávat bez emocí, ale tak jak jsem svoje roky prožila.
Pana Tůmy je mi líto. Nedivím se že je naštvaný na celý svět a pokud tady pánové píší jak za komunistů bylo špatně, jak jsme byli utlačování a oblbování, tak se ptám, v čem je dnešní režim jiný?? Je to jenom pokrytecké vymývání mozku mladým lidem, nás staré neoblbnete, protože víme svoje.
13. 8. 2012
Vážím si osobního postoje pana Límana, ale ráda bych upozornila na několik faktů. Za prvé, každé stanovisko lze rozporovat jinými argumenty a důkazy. Za druhé, každá ze stran historického sporu má svoji pravdu a svá, i zcela odlišná přímá svědectví. Za třetí, kdykoliv v dějinách docházelo ke změnám, provázely je oběti - kolektivizaci stejně jako obrat kursu po sametovém převratu, píše Františka Vrbenská.
12. 8. 2012
Musím reagovat na pana Petra Nešvaru. Jeho příspěvek je poněkud demagogický, míní Jan Kolář. Píše, že podle jiných zpráv Evropa není pro mladé. To je vysoce manipulativní. Jako příklad uvádí Španělsko. Ale Španělsko není nic jiného než cesta, po které jdeme a jsme o zhruba patnáct let nazpět.
Po Frankově pádu se před zemí otevřely nové možnosti. Jak už to bývá, byly zapotřebí řeči, flexibilita, zkušenosti ze zahraničí(které střední a starší generace obvykle v té míře neměla) a také schopnost zacházet s tehdy zaváděnou výpočetní technikou(vzpomeňme na dobu, kdo pracoval, často pouze psal na počítači, byl považován za experta).
12. 8. 2012 / Filip Mahďák
Volit komunisty, kteří mají na svědomí morální devastaci celého českého národa je pěkný nesmysl. K nápravě věcí veřejných či ekonomiky rozhodně nevedoucí. Naopak.
11. 8. 2012 / Jan Čulík
Ač plně chápu frustraci pana Tůmy (diskriminaci starších lidí či žen, mimochodem 43 let není žádný věk, ve slušných zemích odstraňují efektivní protidiskriminační zákony) a respektuju názor zřejmě značné části dnešní veřejnosti, že byl příchod "demokracie" a "svobody" do ČR za posledních dvaadvacet let zklamáním, myslím si, že vzpomínkový optimismus a hněv nad dnešní politickou a hospodářskou situací vytváří u lidí poněkud falešné přesvědčení, že "za komunismu bylo líp".
K tomu je, ovšem, myslím nutno zdůraznit jednu důležitou věc. Vládní pravice a její mediální komentátoři straší veřejnost spojováním dnešní KSČM se stalinským režimem v Československu v padesátých a normalizačním režimem v sedmdesátých a osmdesátých letech. To je hrubá ahistorická chyba.
Komunistický totalitní režim mohl vzniknout v Československu pouze pod vlivem Sovětského svazu. Česko však už přes dvacet let není kolonií Ruska a zřejmě jí v dohledné době, nebo nikdy, už znovu nebude. Bez politické a vojenské moci Ruska není KSČM totalitní stranou a nikdy by se jí nepodařilo vytvořit znovu stalinský či normalizační režim. KSČM je poněkud hloupá, zastaralá politická strana, jejíž zejména extremističtější představitelé říkají v médiích provokativní pitomosti, avšak je to organizace, která už více než dvacet let plně respektuje demokratický provoz v České republice. Anebo snad někdo víte o tom, že by komunisté na českém území organizovali teroristické atentáty? :)
8. 8. 2012
Upozorňujeme znovu na video, zveřejněné původně koncem minulého roku
Jan Čulík v Praze se snaží vysvětlit, jak v Británii manažeři ukradli společnosti vysoké školy. Likvidace britských univerzit bude jistě napodobena i v České republice...
Hlavním problémem podle Jana Čulíka je skutečnost, že jakmile podřídíte vysoké školy komerčnímu principu, zlikvidujete jejich svobodu dělat neomezený výzkum. Komerční univerzita se musí přizpůsobit požadavkům trhu, a tedy snížit všechno, co dělá, výuku i výzkum, na nejnižšího společného jmenovatele, na to, co požaduje veřejnost. Jenže univerzity vždycky existovaly proto, aby objevovaly nové skutečnosti - skutečnosti, o niž trh a veřejnost dosud neví. Pokud budou univerzity pod tlakem komerčního principu, budou smět dělat jen to, co už je dávno známo a co je "nejpopulárnější". Zlikviduje se svoboda bádání do nejoriginálnějších a nejinovativnějších oblastí, v nichž by objevy přinesly prospěch za dlouho v budoucnosti, způsobem, který dnes nikdo neumí předvídat.
11. 8. 2012 / Egon T. Lánský
Politický boj má docela široké meze. Nejsem jistě sám, jemuž jsou často nemilé, ale tím se dnes zabývat nebudu. Církve a náboženské organizace mají meze od politiky dost odlišné. Obvyklé bývalo, že se jejich představitelé vyjadřovali mírněji a k politice se, ani v demokratických zemích, nevyslovovali.
Autor je bývalý místopředseda vlády ČR
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
8. 8. 2012
V červenci 2012 přispělo finančně na Britské listy 214 osob bankovním příkazem celkovou částkou 51 590.99 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v květnu 2012 částkou 6814 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.7. 2012 částku 197 126.12 Kč. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.