Bez práva urážet ztrácí svoboda projevu význam

10. 4. 2012

Když Izrael zakázal Günteru Grassovi cestovat do této země, uplatnil vůči němu státní cenzuru, argumentuje v deníku Guardian Robert Sharp, činitel anglického PEN klubu. Státní cenzura byla proti němu zavedena čistě za to, co tento spisovatel napsal. To je nesprávné a je to potlačením svobody slova.

Cenzura může být legitimní, když autor vyvolává násilí nebo válku, ale Grassova báseň to nečiní. Jeho přestupkem bylo, že napsal něco, co mnoho lidí považuje za urážlivé (a v důsledku jeho osobní historie jako příslušníka Waffen SS) za hluboce necitlivé. Avšak to není důvod k cenzuře: svoboda projevu ztrácí význam bez práva urážet. A to neplatí pouze o kritice izraelské zahraniční politiky, ale o kritice a satiře i jiných států, náboženství i jednotlivců. Proto se my v anglickém PEN klubu stavíme proti zákonům kriminalizujícím pomluvu a rouhání na celém světě a také argumentujeme proti zákonům zakazujícím popírání holocaustu. V této věci souhlasíme s filozofem Pierrem Vidalem-Naquetem (jehož rodiče oba zahynuli v holocaustu). Naquet argumentuje, že "proti papírovému Eichmannovi musí člověk reagovat také papírem" a indický muslimský vědec Maulama Wahiduddin Khan zdůrazňuje, že "proti knize je nutno argumentovat knihou, proti prohlášení prohlášením". Jestliže Grass napsal polemickou báseň, izraelská literární komunita by měla reagovat vlastní poezií, měla by zparodovat a roztrhat Grassův text. Literární dialog, na rozdíl od rozhořčených prohlášení oficiálních mluvčích, je daleko inteligentnější způsob jak debatovat o těchto palčivých otázkách.

Zdroj v angličtině ZDE

Syrské jednotky střílely přes hranici na uprchlický tábor v Turecku

10. 4. 2012

Syrské jednotky zranily střelbou přes hranici do Turecka tureckého tlumočníka a nejméně dva syrské uprchlíky v uprchlickém táboře v Turecku. Byl to první takový útok od loňského léta, kdy Turecko začalo poskytovat útočiště tisícům syrských uprchlíků.

Turecký vládní mluvčí uvedl, že Turecko okamžitě protestovalo proti tomuto incidentu u syrského charge d'affaires a požadovalo, aby byla střelba zastavena.

Občané EU budou mít právo navrhovat nové zákony

9. 4. 2012

Minulý týden vznikla Evropská občanská iniciativa. Umožňuje občanům Evropské unie požadovat vytvoření nových zákonů EU, pokud dají dohromady milion podpisů celkem ze sedmi členských zemí EU. Je to malý, ale přesto významný krok k větší participativní demokracii v Evropské unii. I když Evropská komise nebude mít povinnost zavést nové zákony podle návrhů iniciativ, bude mít povinnost o návrzích "vážně uvažovat". Bude se konat slyšení v Evropském parlamentě, kde bude muset Evropská komise vysvětlit svůj postoj k novému návrhu. Evropská občanská iniciative zřejmě vyvolá intenzivnější veřejnou debatu o směru evropské politiky a dá občanům možnost přímo ovlivňovat politickou agendu EU. Některé občanské organizace se však obávají, že získání podpory z jiných evropských zemí a byrokratické požadavky budou nad síly obyčejných občanů, zejména proto, že žádost o vytvoření nového zákona se musí podat do jednoho roku. Kritikové poukazují na to, že z nové iniciativy budou mít zřejmě prospěch jen podnikatelští lobbisté.

Velké multinacionální organizace však zřejmě budou moci nové iniciativy využívat relativně snadno. Už v roce 2010 shromáždil Greenpeace milion podpisů požadujících zákaz geneticky modifikovaných plodin až do doby, než jejich dopad na lidský organismus zhodnotí nezávislá vědecká organizace. Vatikán zahájil iniciativu s cílem "chránit právo na život". Nejsou to zrovna kampaně, které by vycházely z iniciativy obyčejných občanů.

Někteří občané usilují o legalizaci homosexuálních sňatků po celé Evropské unii. Jiní chtějí zajistit univerzální přístup k vodě a kanalizaci a chtějí zabránit privatizaci vodáren a vodních zdrojů. Celá řada sociálních hnutí včetně Occupy požaduje zavedení garantovaného bezpodmínečného minimálního platu pro všechny občany, což by mělo odstranit chudobu a sociální rozdíly. Několik organizací prosazuje větší internetovou svobodu a požaduje odstranění kontroverzní direktivy EU o uchovávání internetových dat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vize civilizovaného státu

10. 4. 2012 / Egon T. Lánský

Vize civilizovaného státu dosud stála - a snad nadále stojí - na předpokladu, že každá svobodně zvolená vláda se bude opírat o všechny své občany, malé i velké, starat se o jejich potřeby a zájmy a podle toho jejich - j e j i c h , nikoli svůj, stát spravovat. Současná česká vláda to bohužel neumí a snad ani dělat nechce. Vede ji parta, jež prohrála volby, hlavně díky odhalení její široké spolupráce s korupčníky a podvodníky, v koalici se dvěmi novými stranami, jejichž vznik stavěl právě na odhalení oné korupce, klientelizmu a podvodů. Slibovali fér hru a mnozí voliči jim uvěřili. Dnes je věřícím jasné, že se spletli, že ty nové strany také kradou a podvádějí zprava i zleva, ruku v ruce s onou poraženou partou, jež tuto nóbl koalici vede. Takové omyly se ale těžko rychle napravují. Vláda je dnes sotva v polovině svého mandátu a podle všech průzkumů ji věří dosud nejméně českých občanů v histórii. Na nápravu, pokud nějaká vůbec bude, si počkáme, za opravy nemravně zaplatíme.

Kauza Grass

10. 4. 2012 / Petr Wagner

Není lehké psát beztrestně cokoliv kritického o státu Izrael. Poslední kdo se o tom přesvědčil byl nositel Nobelovy ceny (prozatím?) Günter Grass.

Eurozóna: Návrh rozvodového vypořádání

10. 4. 2012

KD│ Evropská centrální banka odvrátila katastrofu, když spustila masivní pomocnou operaci - jenže nic zásadního nevyřešila. Řecko bude možná potřebovat další restrukturaci dluhu; Portugalsko a Irsko možná rovněž. Španělsko a Itálie se teprve mohou ocitnout pod palbou. Bankovní krize jsou sotva kdy vyřešeny bez odstranění toxických aktiv nebo rekapitalizace. Eurozóně dosud chybí podstatné rysy měnových unií, jejichž odolnost prověřil čas; a plánované reformy mohou vystupňovat skryté fiskální, bankovní a vnější nerovnováhy, což by přineslo eurozónu spíše méně odolnou vůči regionálním šokům, napsali Arnab Das a Nouriel Roubini.

Efekt LTRO se vyčerpává

10. 4. 2012

Efekt tzv. Dlouhodobé refinancující operace (Long-Term Refinancing Operation, LTRO), aplikované ve dvou vlnách Evropskou centrální bankou, na kursy desetiletých dluhopisů problémových evropských zemí se vyčerpává. Na přiloženém grafu je vidět, že v posledním týdnu začali investoři opět vyžadovat zisky rychle se blížící úrovni ve třetím čtvrtletí loňského roku - tj. před tím, než ECB operaci LTRO vůbec zahájila.

Německý export roste. Je tažen poptávkou mimo EU, zejména mimo eurozónu

10. 4. 2012

Německý export v únoru rostl již druhý měsíc v řadě. Ukazují to dnes zveřejněné oficiální údaje, podle nichž má pro největší evropskou ekonomiku stále větší význam poptávka mimo zadluženou eurozónu. Zásadní význam má export do USA, Británie a Číny. Nově dochází rovněž k částečnému oživení domácí poptávky.

Vatikán a hodnoty

10. 4. 2012 / Boris Cvek

Že církve bývají velmi pokrytecké, na to jsem si už zvykl a ostatně velmi přesnén vystižení této mentality učinil už Moliére ve svém Tartuffovi (za což sklidil zaslouženou nenávist francouzské katolické církve). Nicméně že v době internetu bude papež poučovat svět o tom, co je dobro a co zlo, v době Velikonoc 2012, ani ne rok po tom, co irský parlament a irský premiér obvinili Vatikán z krytí pedofilních zločinů katolických kněží v Irsku a z bránění průběhu práva a rovnosti před zákonem, to je opravdu do nebe volající drzost.

Izrael prohlásil Güntera Grasse za nežádoucí osobu

8. 4. 2012

Slavného německého spisovatele Güntera Grasse prohlásili v Izraeli nežádoucí osobou poté, co vydal báseň, v níž varuje, že jaderný program izraelského státu je hrozbou "už tak křehkému světovému míru". Kontroverze ohledně básně pokračovala během víkendu. Grass uvedl, že neměl v úmyslu kritizovat Izrael, ale politiku jeho současné vlády, v jejímž čele stojí Binyamin Netanyahu.

V neděli použil izraelský ministr vnitra Eli Yishai zákon zakazující bývalým nacistům vstup do země k tomu, aby vyhlásil Güntera Grasse nežádoucí osobou za to, že "rozdmychává plameny nenávisti proti státu Izrael a jeho lidu".

Někteří izraelští komentátoři však zdůraznili, že Grass upozornil na důležitou věc: že kritika Izraele se běžně zkresluje tím, že se označuje za antisemitismus. Larry Derfner napsal: "Günter Grass řekl pravdu, měl odvahu, že ji řekl, měl odvahu, když přiznal, že byl členem Waffen SS jako teenager, a tím, že se vyslovil proti útoku Izraele proti Íránu, dělá Izraeli velkou službu, zatímco většina Izraelců a amerických židů následují Bibiho Netanyahua skokem z útesu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Grass: "Kritizuji politiku, vytvářející Izraeli stále více a více nepřátel"

8. 4. 2012

Počítal jsem s prudkými reakcemi, ale nepočítal jsem, že se proti mně vytáhne se zraňujícím a paušalizujícím obviněním z antisemitismu. Nad tím jsem zklamán.Doufal jsem v objasňující debatu nad jistými oblastmi politiky současné izraelské vlády. O tom by se mohlo mnoho mluvit -- například o osidlovací politice na západním břehu Jordánu. Úmyslně jsem toto téma ve své básni nechal stranou a koncentroval se na doposud zalhávanou skutečnost, že Izrael je atomovou mocností. Stále ještě doufám, že se po jistém odstupu debata opět zvěcní," řekl Guenter Grass v rozhovoru se Sueddeutsche Zeitung a pokračoval:

Na Slavnost Zmrtvýchvstání Páně vylézají krysy z kanálu

8. 4. 2012 / Karel Dolejší

Katolíci dnes oslavují den, kdy podle jejich tradice Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Při té příležitosti zveřejnil server Parlamentní listy - který má s parlamentem asi tolik společného co já s římskou kurií a ve skutečnosti je projektem z velké části Mazánkovým - článek Jana Žáčka Dali zabít Krista. Tento koncentrovaný výron antisemitismu v uvedeném periodiku znamená posun laťky beztak již notně pokleslého média někam do sedmého poschodí pod zem. Namísto zmrtvýchvstání Krista tu můžeme sledovat, jak z kanálu vystrkuje čumák krysa klerofašismu.

Nadužívání antibiotik znamená konec moderního lékařství

7. 4. 2012

Antibiotika rychle ztrácejí svou efektivitu a nejsou nová. Čelíme děsivým vyhlídkám, že se lékařství navrátí do lékařského středověku před objevem penicilínu. Je to důsledkem skutečnosti, že se antibiotika nadužívají v lékařství a zejména v zemědělství. Upozornila na to dr. Margaret Chan, šéfka Světové zdravotnické organizace na nedávné konferenci uspořádané dánskou vládou.

"Éra po antibiotikách znamená konec moderního lékařství," varovala. "Nemoci tak běžné jako streptokok v krku či odřené koleno dítěte budou znovu zabíjet. Některé sofistikované lékařské procedury jako operace kyčlí, transplantace tělesných orgánů, chemoterapie a péče o předčasně narozená nemluvňata budou daleko obtížnější než dosud, anebo příliš nebezpečné na to, aby se o ně lékaři vůbec pokusili."

Co řečeno být musí

6. 4. 2012 / Günter Grass, Tomáš Koloc, Roman Kopřiva

Předevčírem, na Škaredou středu, zveřejnil nositel Nobelovy ceny za literaturu, německý spisovatel Günter Grass, v německém deníku Süddeutsche Zeitung, italské La Repubblice, španělském El País a amerických The New York Times svou báseň, upozorňující na to, že německý stát se chystá zapojit do izraelských plánů na válku s Íránem. Někteří komentátoři nazvali Grasse "velikonočním pogromistou", jeden český server zas svou správu o Grassově básni nazval "Günter Grass aneb starého esesáka novým kouskům nenaučíš". Ve světě však Grassova báseň vyvolala většinou pozitivní nebo neutrální ohlasy. Čtyřiaosmdesátiletý Grass (jehož spisovatelskou hřivnou je především vypjatá otevřenost při zpovídání se z vlastních "hříchů") se ve svém posledním románu Při loupání cibule (2006) přiznal, že v roce 1944, tedy ve svých sedmnácti letech, jako příslušník pomocných sborů válečného námořnictva (v nichž byl od svých patnácti) vstoupil dobrovolně do jednotek SS, za což tohoto pozdějšího předního antifašistu jedni obvinili z pokrytectví a druzí ze snahy vzbudit na konci své literární kariéry senzaci.

Hugo Chavez plakal v televizi a prosil Boha, aby ho uzdravil

7. 4. 2012

Po návratu z poslední cesty na léčení své rakoviny na Kubě se ve čtvrtek během velikonoční mše venezuelský prezident Hugo Chavez rozplakal a prosil Boha, aby ho zachránil.

Velmi málo je známo o nemoci, kterou trpí sedmapadesátiletý venezuelský prezident. Ani není známo, jakou má rakovinu. Chavez podstoupil za dobu kratší než jeden rok tři operace a podrobil se dvojímu léčebnému ozařování. Chavez tvrdí, že poslední operace byla úspěšná, že se uzdravuje a bude v pořádku, takže bude moci v říjnu znovu kandidovat na šestileté funkční období v úřadu prezidenta. Avšak ohledně jeho budoucnosti zůstávají otazníky a ve čtvrtek bylo zřejmé, že je Chavez ve velkém stresu.

V televizním projevu při katolické mši se Chavez rozplakal. V slzách chválil Ježíše, revolučního bojovníka Ernesa "Che" Guevaru a hrdinu jihoamerického boje za nezávislost Simona Bolívara.

"Nezapomínejme, že jsme dětmi obrů... Nemohl jsem se vyhnout slzám," řekl v projevu Chavez, bývalý voják, a pokračoval: "Dej mi svou korunu, Ježíši. Dej mi svůj kříž, své trny, abych mohl také krvácet. Ale dej mi život, protože musím pro tuto zemi a tyto lidi udělat víc. Ještě si mě neber," dodal Chavez. Stál pod obrazem Ježíše na kříži.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Monitor Jana Paula:

Velký pátek by měl být svátkem a dnem pracovního klidu

7. 4. 2012 / Jan Paul

Boris Cvek nám ve svém textu připomíná, že Velikonoce by mohli být pro člověka i příležitostí k zamyšlení nad sebou samým, a to v konfrontaci s utrpením Ježíše Krista, a jeho odhodláním zemřít za pravdu, a také, že vyústěním ukřižování nevinného je jeho vzkříšení, vítězství pravdy nad nenávistí. Kdo tomu dnes věří? Ježíš je opravdu nedosažitelná meta, ostatně zemřel potupen za nás stále chybující, a vstal z mrtvých. Přišel léčit hříšníky, nikoliv zdravé. Těm, kteří věří, ukazuje cestu, ale mohl by být také inspirací pro ty, jímž je zvěst Velikonoc vzdálena.

Německo omezuje Čechům nákup vajec

7. 4. 2012

Německé supermarkety zabraňují Čechům, aby vykupovali veškerá vejce a omezují nákup vajec jen na malé množství, napsal list Guardian, přičemž poukázal na to, že v České republice, ale i v 12 dalších zemích EU, vznikl nedostatek vajec, protože chovatelé slepic 12 let ignorují předpis Evropské unie z r. 1999, podle něhož měli povinnost přestat držet slepice v nelidsky malých klecích. Chovatelé slepic, kteří nové, větší klece zavedli, jsou nyní obviňováni, že na tom vydělávají. Například britští chovatelé slepic větší klece zavedli hned a poptávka po jejich vejcích dramaticky vzrostla. Farmáři, kteří zavedli nové klece, dostali finanční dotace od svých vlád za splnění předpisů EU. V Německu jsou v současnosti vejce asi o dvě třetiny levnější než v České republice.

Podrobnosti v angličtině ZDE

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

Wagnerovo manichejství

7. 4. 2012 / Boris Cvek

Ve středu tento týden jsem s přáteli navštívil inscenaci Wagnerovy opery Parsifal v Národním divadle a byl jsem, vzhledem ke své orientaci na klasickou operu italskou, jejíž árie člověku často učarují, aniž by znal jejich obsah a kontext, velmi příjemně překvapen. Když člověk ví (díky titulkům), o čem se ve Wagnerových áriích zpívá, je i jeho hudba srozumitelná, lahodná a snad dokonce i líbivá (což je u mne pochvala). Byl jsem také přímo okouzlen výtvarným provedením scény, výkonem zpěváků i orchestru, prostě vším -- až na sám obsah opery. Je-li nikoli hudební složka oper pro Wagnera to nejdůležitější, mění-li se v jeho pojetí opera v něco jako dílo duchovní a celou kulturu definující, ba v reflexi základních hodnot společnosti, mám tím spíše veliký problém s manichejstvím, které z Parsifala přímo číší.

Obchodníci se smrtí: r-stratég Viktor But

7. 4. 2012 / Karel Dolejší

Brian Wood a Johan Peleman ve studii The Arms Fixers: Controlling the Brokers and Shipping Agents (1999) konstatovali, že mezi dodavatele výzbroje určené pro pachatele rwandské genocidy, jež si vyžádala zhruba 800 000 životů, patřili zprostředkovatelé a dopravci ve Velké Británii, Jihoafrické republice a Francii spolupracující s dodavateli v Albánii, Belgii, Bulharsku, Egyptě, Itálii, Izraeli, na Seychellských ostrovech a v bývalém Zairu. I když Spojené státy v této "logistické operaci" nehrály závažnější roli, figurovali v ní jejich klíčoví spojenci. A samotná předchozí historie amerického pašování zbraní do regionu dala vzniknout neformálním sítím, které dosud slouží jako hlavní kanály dopravy zbraní do ohnisek nejhorších etnických konfliktů současnosti. To že byl právě v USA odsouzen k pětadvacetiletému trestu proslulý ruský pašerák zbraní a (podle jedné verze) bývalý agent GRU Viktor But, jehož příběh se stal mj. předlohou k filmu Obchodník se smrtí, tedy nevypovídá nic o tom, jak vlastně globální systém kontroly obchodu se zbraněmi funguje či nefunguje.

Destabilizační dozvuky "humanitární intervence" NATO v Libyi v širším regionu

6. 4. 2012 / Daniel Veselý

Dne 4. dubna si západní svět připomněl 63. výročí založení Severoatlantické aliance, jak ukazuje i tento lehce retardovaný klip. Domnívám se, že důvod k oslavám skutečně není, nicméně vznik, existence a především aktivity NATO a jejich důsledky je zapotřebí zevrubně reflektovat. Prokletím řady zemí se staly takzvané humanitární intervence -- právě v režii NATO, kdy se čirá agrese halí do vyšších principů mravních. Existují konkrétní případy. Mainstreamoví novináři již dříve konstatovali, že západní intervence v Libyi byla z hlediska proklamovaného cíle chránit civilní obyvatelstvo před útoky Kaddáfího armády katastrofou. Ovšem nejen samotná Libye se vypořádává s dopady "internacionalizace" původně občanského konfliktu - také i několik zemí Magrebu a Sahelu.

Křesťanská zvěst Velikonoc

6. 4. 2012 / Boris Cvek

Když se každoročně vracím v myšlenkách k centru křesťanské zvěsti, totiž k velikonočním událostem, uvědomuji si každý rok více, jak nesmírně se vymykají našemu běžnému myšlení. Pro některé lidi jsou velikonoční události zárukou jejich statusu, jejich denominace a pocitu, že stojí na té správné straně. Přitom Kristus byl přece "správnou stranou" zatčen, souzen a odsouzen -- a "správná strana" donutila Piláta Pontského k tomu, aby dal Krista umučit.

Americký vliv v krizi:

Stane v čele Světové banky nigerijská ministryně?

6. 4. 2012

Skupina bývalých zaměstnanců Světové banky dopisem podpořila kandidaturu nigerijské ministryně financí Ngozi Okonjo-Iwealové na post šéfky instituce. Postavila se tak proti tradici, která vždy upřednostňovala kandidáta s podporou USA. Ty nyní do čela banky prosazují Američana Jima Yong Kima.

Vraťte nám stát - do kavárny Slavia, prosím?

5. 4. 2012 / Karel Dolejší

Zveřejnění odposlechů telefonátů mezi Bémem a Janouškem vyvolalo ve veřejnosti otázky, jak je to vlastně s podstatou politického systému, v němž žijeme. Nejde jen o případ jednoho politika a jednoho lobbisty, ale o samotnou legitimitu systému parlamentní demokracie v ČR. Tento systém byl v minulých dnech veřejnosti představen coby velký a cynický podvod založený na zákulisních manipulacích politiky i médii. Krize legitimity politiky jako celku uprostřed širší evropské krize, to není nějaká malá obtíž, ale zásadní problém. Krajní situace si může vyžádat i krajní řešení - i to by ovšem mělo splňovat přinejmenším dvě elementární zásady: Nemohu sám porušovat principy, o nichž tvrdím, že je právě hodlám prosadit; a jde-li o obnovu legitimity, ještě více než kdy jindy platí, že špatných prostředků nelze nikdy použít k dobrým cílům.

Nemožnost jedince ovlivnit správu věcí veřejných, neschopnost jedince participovat na sociálním zabezpečení

5. 4. 2012 / Alena Šustrová

Pojem stát můžeme chápat nejen jako organizované společenství lidí žijících trvale na určitém ohraničeném území, ale také jako organizaci politické moci, která ochraňuje ekonomické a morální základy společnosti. Jeho vznik je důsledkem dlouhého řetězce dějinných událostí a okolností, z nichž nejvýznamnější byl pocit potřeby, aby se lidem dostalo organizačního plánu a autority, které by bylo možno přednášet všechny potřeby a požadavky.

Nečas chce raději nedůvěryhodnou vládu než přijít o koryto

5. 4. 2012 / Boris Cvek

Přiznávám se, že jsem nečekal, že Věci veřejné po jasných slovech o demisi svých ministrů, která už měla být u premiéra, tak radikálně obrátí a začnou se tvářit, že se vlastně vůbec nic nestalo, když jim místopředseda TOP09 v reakci na hrozbu demisemi oznámí, že jsou odpornou, polozločineckou stranou, která má ve veřejném zájmu zmizet z politické scény. Je to vůbec možné?

Holešovská výzva | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egyptská revoluce | Bělorusko | Výtržnosti, rabování a násilnosti v anglických městech, srpen 2011 | Libye | Mediální pasáci | Koutek reklamní tuposti | Zrcadlo české vědy | Wikileaks | Řádění exekutorů v České republice | Veřejné mínění v České republice | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák