Kalouskův termín "solidární příspěvek" je hodně velký eufemismus

3. 4. 2012 / Ema Rousová

U nás byla rovná 15% daň součástí volební kampaně ODS. Domnívám se, že kdyby byla opravdu zavedena, už tak velký státní dluh by se v krátkosti několikanásobně zvýšil. Proto byla pro výpočet daně vynalezena ve světovém prvenství tzv. superhrubá mzda, do níž se kromě hrubé mzdy zahrnují i odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění (v roce 2008 35% hrubé mzdy, od roku 2009 34%). Současně byl na tyto odvody zaveden strop.

Superhrubá mzda je umělá konstrukce; každého daňového poplatníka především zajímá, kolik mu stát strhne z jeho skutečně vydělaných peněz, čili z hrubé mzdy. V roce 2008 bylo skutečné procento daně z příjmů 20,25% hrubé mzdy (15x135/100, kolem 23% původního základu daně, který byl konstruován jinak), nad částkou ročního příjmu 1.034.880,- Kč to však bylo pouze 15%. Od roku 2009 činí skutečná sazba daně z příjmů 20,1% hrubé mzdy (15x134/100), ale nad částkou ročního příjmu, která převyšuje strop základu odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění je to pouze 15%. Strop základu odvodů zaměstnavatele se každý rok mění, ale princip výpočtu daně zůstává stejný. V roce 2009 mi BL na toto téma uveřejnily článek i s příkladem: http://blisty.cz/art/49307.html

Letos se stropy pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění rozdělily. V roce 2012 je maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění 1.206.576 Kč, pro zdravotní pojištění je to 1.809.864 Kč. To znamená, že skutečná sazba daně z příjmů je 20,1% do 1.206.576 Kč hrubého ročního příjmu, z částky v pásmu nad 1.206.576 Kč do 1.809.864 Kč hrubého ročního příjmu je to 16,35% (15x109/100, zde se do superhrubé mzdy připočítávají pouze odvody zaměstnavatele na zdravotní pojištění, které činí 9% hrubé mzdy) a z částky po překročení 1.809.864 Kč ročního příjmu je pak sazba daně skutečně pouhých 15%. Pokud bychom do daní započítali i odvody zaměstnanců na sociální a zdravotní pojištění (od r. 2009 sociální pojištění 6,5%, zdravotní 4,5% hrubé mzdy), pak letos do výše ročního příjmu 1.206.576 Kč činí daňové zatížení 31,1% hrubé mzdy, v dalších pásmech pouze 20,85% a 15% hrubé mzdy. Je zřejmé, že jde o daň degresivní. Z tohoto pohledu jsou řeči pana ministra Kalouska o "solidárním příspěvku" hodně velkým eufemismem. Otázka je, o jak velké procentuální zvýšení půjde, jestli vůbec dorovná pokřivenou daň.

Ještě se ale vraťme zpět do roku 2008:

Daň z příjmu se v roce 2008 snížila všem, protože byly současně zvýšeny tzv.odpočty z daně, které jsou pro každého stanoveny podle stejných pravidel bez ohledu na výši příjmu. Někomu se daň snížila hodně, nejméně však lidem se středně vysokými příjmy (lidem s příjmy kolem 20.000,- se daň z příjmu snížila o cca 50,- Kč). Avšak od 1.1.2008 byla zvednuta dolní sazba DPH z 5% na 9%. Příjmy z DPH v zásadě měly nahradit částku, o niž ČR přišla nižším výnosem na daní z příjmu. Zdražení se týkalo především potravin. Kdo tedy daňovou reformu Topolánkovy vlády v roce 2008 zaplatil? Domnívám se, že především lidé se středně vysokými příjmy. Těm se daň snížila nejmíň a nepokryla zdražení spojené s vyšší DPH. Zvyšování DPH je vůbec oblíbeným nástrojem naší vlády, jak do státní pokladny dostat více peněz. V roce 2010 se pak zvedly obě sazby DPH: na 10% a 20%, letos se zvedla nižší sazba DPH na 14% a vláda plánuje pro příští rok další zvýšení DPH. Na to nyní nejvíce doplácejí nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Na závěr se vrátím k dani z příjmů fyzických osob a dovolím si malou parafrázi: Všichni v ČR máme rovnou daň, ale někteří ji mají rovnější.

Vytisknout