Norsko truchlí nad obětmi útoků
23. 7. 2011
Norsko truchlí nad obětmi masakru na ostrově, kde se konal letní mládežnický tábor, a nad obětmi bombového atentátu v Oslo.
Na ostrově Utøya usmrtil dvaatřicetiletý Nor Anders Behring Breivik nejméně 85 osob a bomba v centru Osla zabila sedm osob. Čtyři další osoby na ostrově jsou nezvěstné. Breivik, podezřívaný z útoku na ostrově i z bombového atentátu ve městě, se okamžitě vzdal a přiznal, že na ostrově použil zbraně, uvedla policie. Policie má podezření, že se na útocích mohla podílet ještě jedna osoba. Breivik měl prý styky s pravicovými extremisty. Policie v noci prohledala jeho byt a vyslýchá ho.
Ostrov Utøya je nyní policejně uzavřen. Norsko mělo v minulosti problémy s ultrapravicovými extremisty, avšak stát se domníval, že takové organizace byly v podstatě eliminovány a jsou neškodné.
Britský list Guardian uvádí, že se Breivik vytahoval styky s britskými ultrapravicovými protiislámskými organizacemi.
Anders Breivik se k útokům přiznal, avšak odmítá trestní odpovědnost. Zabíjení podle něho bylo sice hrůzné, ale nutné. Norská policie zatkla dalších šest osob. Několik Breivikových fotografií v neoprenovém obleku s automatickou zbraní je součástí 12 minutového protimuslimského videa s názvem Templářští rytíři 2083, které bylo krátce na YouTube. Několik hodin před útoky se také na internetu objevil patnáctisetstránkový dokument zveřejněný pod pseudonymem Andrew Berwick. Z dokumentu vyplývá, že Breivik útoky plánoval řadu let.
Dokument se opakovaně zmiňuje o multikulturalismu a o muslimském přistěhovalectví, autor se prohlašuje za následovníka středověkých templářských rytířů, kteří se podíleli na křižáckých výpravách. Bělošští supremacisté někdy templáře obdivují. Dokument se zmiňuje o tom, že je třeba zaměřit se proti "kulturním marxistům a multikulturním zrádcům". IDnes v dokumentu našla, že se Breivik snažil bezvýsledně kupovat zbraně i v Praze, ale lidi se ho báli a považovali ho za blázna. Praha je podle něj daleko bezpečnější než Oslo.