Červenec 2011: Politika spálené země

21. 7. 2011 / Boris Cvek

Média by o nich měla informovat dnes a denně v podrobnostech i v širších kontextech, aby dala vládě zrcadlo, co se tu vlastně děje, a aby ukázala veřejnosti, kam až to zašlo.

Na chudých lidech se šetřit prostě nesmí, jinak to vede k naprostému popření humanity. Lidé v ČR ve 21. století nesmějí být odkázáni na 800 Kč na měsíc, nesmějí hladovět, nesmějí být štváni na hranici smrti. Je povinností státu postarat se o základní sociální standard všech obyvatel (a tomu já neříkám "sociální stát", podle mne je "sociální stát" rozhazování peněz středním a bohatším na úkor chudých, např. takové stavební spoření, různé "pastelkovné" a plošné dávky pro všechny vrstvy obyvatel, které mi vadí mnohem více než případné "zneužívání" dávek lidmi na okraji společnosti).

Paní Dobrovolná spoléhá na "víru" ministra Kalouska, což ještě více ukazuje na její zranitelnost, na to, že těchto lidí se musíme zastat my ostatní, protože oni sami nemají racionální představu o situaci (když pominu to, že sociální standardy nemohou záviset na osobním postoji nějakého ministra, ale jsou věcí společenského konsensu, musí se asi říci, že ministr Kalousek si ani jako předseda KDU-ČSL nedával příliš mnoho práce s tím, aby předstíral, že je vskutku věřící člověk).

Když si položíme otázku, jak lze zároveň vyřešit situace lidí, jako je paní Dobrovolná, a zároveň snížit míru zadlužení státu a ozdravit státní finance, dostáváme podle mého názoru jediné řešení: potlačit rozkrádání a korupci, omezit moc ekonomické kriminality, tlačit na politiku, aby byla veřejnou službou a nikoli službou pro zloděje a korupčníky, aby byla službou, která je tu pro občany a nikoli na úkor občanů.

To je v zájmu drtivé většiny voličů (patrně až na velkou část voličů ODS, jimž imponuje korupce, a proto ODS neklesají výrazně preference ani po všech skandálech od Drobila po Vondru - ostatně ODS je produktem dob divoké privatizace a hlavní ideologický zastánce volné ruky trhu bez právního zarámování, ODS a Klaus představují dlouhodobě politiku spálené země - a to říkám jako člověk, který v roce 2010 ODS volil v naději, že tato strana bude schopna reformovat se).

Současná vláda se dostala k moci zejména tím, že voličům slíbila účinný boj proti korupci, díky němuž mohly mít smysl i navrhované reformy. Z reforem se však staly škrty. A boj proti korupci skončil tím, že se otevřela střeva české politiky, střeva plná žumpy, vyrojilo se množství skandálů a nic se nevyšetřilo, vše se přešlo a údajně se má vládnout dál navzdory té špíně kvůli dalším škrtům, nazývaným "reformami".

Česká ekonomika je na tom v důsledku škrtů stále hůře, na daních se vybírá méně peněz, slabí a bezbranní lidé jsou tlačeni za hranici bídy na hranici smrti (případ paní Dobrovolné), omezuje se veřejný sektor, protikorupční doporučení NERVu jsou ignorována a za podpory Hradu na ministerstvo školství přichází pan Bátora s neskrývanými sympatiemi k fašistickým hodnotám druhé republiky, čímž se dále rozvíjí aliance Hrad-VV. Toto jsou všechno věci, kterých by se měla chopit levice a spojit velkou většinu veřejnosti na straně hodnot občanské společnosti proti této vládě. Jenže levice se jen malátně potácí, má svou grossovskou minulost (včetně šéfa ČSSD) a své hejtmany, kteří žádní chrabří bojovníci za občanskou společnost nejsou, vystavuje na pozici prvního místopředsedy člověka, který si šel pro titul JUDr. do bezvýznamné slovenské obce, a konečně levice nese na noze jako kouli nereformovatelnou KSČM s potutelným úsměvem jejích funkcionářů, kteří mají jistě ohromnou radost z toho, jak se nám ta demokracie nedaří a jak z normalizačního exkrementu prostě bič neupleteš.

Nicméně veřejný zájem je teď jasný stejně jako v roce 1998, kdy Zeman mluvil o spálené zemi po Klausových vládách: pád současné vlády (a nejlépe i zánik ODS a VV) a její odchod do opozice, dále pak nahrazení současné vlády vládou levicovou (ČSSD-KSČM), která pokud možno nezradí své voliče jako tehdy Zeman a neuzavře s ODS "opoziční smlouvu číslo dvě".

Vytisknout