Jak je důležité porozumět psanému textu

24. 1. 2008 / Darina Martykánová

Důležitost kvalitního, nejen encyklopedického, humanitního vzdělání se mi opakovaně potvrzuje vždy, když se přesvědčuji, že i velmi inteligentní, ale "netrénovaní" lidé špatně rozumějí psanému textu. Je to problém, který trápí české školství, jak dokazují špatné výsledky českých studentů v textové analýze v mezinárodním srovnání (bohužel podle reportu PISA 2006 klesá ČR i ve vědách, z 523 na 513 bodu). Stalo se to i Václavu Davidovi, velmi inteligentnímu a slušně argumentujícímu muži, který mi ovšem rozsáhle vyvrací cosi, co jsem netvrdila.

Privilegovaní umělci podporující ODS... a pak ti ostatní...

24. 1. 2008 / Monika Binke

Snad každého v poslední době zaráží, jak protekčně jsou vyzdvihováni umělci, kteří volí a veřejně podporují ODS. Každým rokem se v předvánočním čase konají desítky koncertů našich umělců v Lucerně i v halách po celé republice. Dost často bývají tyto koncerty spojovány s polokulatými a kulatými výročími umělců a bývají vyprodané. Televize však nenatáčí záznamy z těchto koncertů. V době vánoční se vysílal pouze koncert Lucie Bílé z Lucerny, která ale neslavila žádné výročí a atmosféra na jejím koncertě nebyla o nic lepší než atmosféra na koncertech ostatních kapel.

Otevřený dopis Janu Švejnarovi: Čím se lišíte od Václava Klause?

23. 1. 2008 / Petr Schnur

Vážený pane Švejnare,

Nejsem sice sice členem Parlamentu, a nemám tedy praktickou možnost volit toho či onoho kandidáta, popřípadě nevolit žádného, ale jsem podle Ústavy ČR občan-suverén a jako takový bych rád věděl, čím se skutečně od Václava Klause kromě počtu pasů lišíte. Ptám se přímo a veřejně, neboť si myslím, že i jiní spoluobčané si kladou stejnou otázku. Z českého tisku a Vašich webových stran jsem se to totiž zatím nedozvěděl.

O lučních kobylkách a rovných příležitostech aneb Jak se stát militantní feministkou

24. 1. 2008 / Michaela Appeltová

Na půdě Senátu České republiky se v úterý 22. ledna uskutečnilo veřejné slyšení na téma Rovnost příležitostí mužů a žen – přirozený vývoj nebo sociální konstrukce?, jež uspořádal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice za organizačního přispění nezávislého senátora Martina Mejstříka (Cesta změny).

Slyšení si nekladlo za cíl prezentovat široké spektrum odpovědí na tuto otázku, naopak, Martin Mejstřík záměrně „nepozval militantní feministky“, ale takové diskutující, kteří by představili zejména křesťanský pohled na rovné příležitosti. Prý proto, že „diskuse je vedena jen jedním směrem“ (kterým? Kdo tento směr určuje a kdo onu diskusi podle něj vede?).

Nerovné šance žen a mužů v Senátu

24. 1. 2008 / Zdeňka Petáková

Veřejné slyšení senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, s provokativním názvem „Rovnost příležitostí mužů a žen – přirozený vývoj nebo sociální konstrukce?“ připomínalo Potěmkinovy vesnice, ačkoli proběhlo v Čechách léta Páně 2008.

Církve versus Náhrobní kámen Ženského klubu českého

24. 1. 2008 / Mirek Vodrážka

"...na rozdíl od Rakouska, republika musí provést rozluku církve a státu a reformy s rozlukou spojené..."
T. G. Masaryk -- Světová revoluce, str. 603

"Měly byste využít celospolečenské diskuse o případném navrácení církevního a židovského majetku."

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus z dopisu ženským organizacím

V nedávné době proběhly v médiích dvě zprávy, které na první pohled nemají žádnou souvislost.

První, že ministr KDU-ČSL předloží vládě nový restituční zákon, na jehož základě chce koaliční vláda dát "300 miliard církvím", které by se pak na oplátku vzdaly majetkových nároků vůči státu. Majetek ve fyzické podobě by se měl vracet jenom řádům a kongregacím (asi desetitisíce hektarů lesa a půdy). Římskokatolická církev by měla dostat asi 80 procent všech peněz. Druhá se týkala položení základní kamene památníku JUDr. Milady Horákové a 234 obětem "československého režimu padesátých let" (komunistický režim se výslovně neuvádí), právě na výročí 106. narozenin (25. 12. 1901) popravené političky. Iniciativa vzešla z České strany národně socialistické, Masarykovy demokratické strany a Klubu Milady Horákové a památník by měl vyrůst na náměstí Hrdinů nedaleko věznice, kde mnozí političtí vězni včetně Horákové přišli o život.

Uvnitř automobilu je daleko víc zplodin, než kolik vdechují cyklisté

24. 1. 2008 / Lukáš Zádrapa

Pan Bláha píše ve své zvláštní úvaze o tom, že se cyklisti v Praze zákonitě zalykají škodlivinami. To je ovšem pravda jenom do té míry, že zplodinami se v tomto městě dusíme všichni - díky automobilistům. Je to vlastně kolektivní, společensky tolerovaný terorismus, pokud bychom chtěli obrátit běžnou rétoriku o ekofašistech. Ale má poznámka směřuje jinam:

Topolánek radí: Zadlužte se!

24. 1. 2008 / Zdeněk Roubal

O školném a jeho pozdějším splácení se začíná mluvit poslední dobou relativně často. Jako by vláda neměla jiné téma z oblasti školství. Neustále je nám dávána za vzor Velká Británie, ale bere někdo vůbec v úvahu případné zadlužení?

Na začátku ledna přišel premiér Mirek Topolánek opět s myšlenkou platit na vysokých školách školné. V „předvolební smlouvě ODS s občany ČR„ je napsáno: „Nezavedeme školné, ale změnou financování studia zvýšíme počet vysokoškoláků na průměr EU.“ a obdobně v programovém prohlášení vlády: „Vláda nezavede školné, ale otevře diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu.“

Premiér využil šalamounsky slovo diskuse v textu a prohlásil: "Programové prohlášení jasně říká, že zahájíme diskusi o odložené platbě, což tímto činím. Přičemž nikde není řečeno, že nutně musí zůstat pouze u diskuse a že už nedojde k realizaci".

Immanuel Wallerstein: Keňa: stabilní demokracie nebo rozpad?

24. 1. 2008 / Immanuel Wallerstein

se svolením autora přeložil Rudolf Převrátil

27. prosince 2007 se v Keni konaly prezidentské a parlamentní volby. Okolnímu světu byly převážně lhostejné. Pak najednou začaly titulky mluvit o rozsáhlém etnickém násilí. Západní tisk hovořil o nebezpečí „rozpadu“ a všudypřítomnosti etnických konfliktů v Africe. Zazněly naléhavé výzvy, aby se dva soupeřící vůdci smířili a uzavřeli kompromis. To se zatím nestalo a není pravděpodobné, že k tomu dojde. Co se vlastně událo?

O čem ví tesknota

24. 1. 2008 / Jiří Orten

V přestávce mezi životem a tam tím
kocourek s kamenem až na dně rybníka
pomalu vražedné andílky polyká
a tam to nepřichází tam to má vždycky čas
Vidíte kocourka? myslí si že se vrátí

Co přivázali mu to tíha nazývá se
a luna již měl rád
do vody nahlíží a udivena zdá se
že na ni nemůže zamňoukat
neboť má oči obráceny jinam

A pije pije zvolna jako by se kál
za všechny stehlíky které dřív mordoval
za všechny okapy po kterých s deštěm běhal
za všechny kočičky na které zapomíná

v přestávce mezi životem a tam tím
co jde tak pomalu jako se chodí spát
když noc už minula a chtěl bys věčně spáti
bez pomyšlení na návrat

Báseň ze sbírky Čítanka jaro, 1939 vybral Štěpán Kotrba

Přirozenou autoritu vajdů ani Čunek nenahradí...

24. 1. 2008 / Pavel Novotný

V návaznosti na rozvířené téma romské otázky a receptů předsedy křesťanské (a demokratické) strany Čunka mě zaráží mnohé. Předně, že si jakoby nikdo neuvědomuje to, že současný stav je výslednicí mnoha okolností daných vývojem za posledních 41 roků. Dlouhodobé deformování vzájemných vztahů je jedním ze závažných důvodů, proč je většinová společnost a její systém v takovém stavu, v jakém je. Málokdo si klade otázky, proč recepty z politických kuchyní většinových společností evropských zemí nefungují. Už od poslední (světové) války. Ve Francii stejně jako v SRN, u nás, ale i kdekoliv jinde.

Co je slušnost?

24. 1. 2008 / František Řezáč

V několika příspěvcích, naposledy pana Sokolíka, se lamentuje nad úpadkem mravů v naší vlasti. Já bych byl velice opatrný s těmi příklady, jak to bylo dříve, jak to je jinde, za první republiky, v Norsku atd. Pokud vím, v nynější sněmovně ještě nikdo neutrhnul desku od své lavice a netřískal s ní o stůl, aby přehlušil projev předsedy (a byla to tenkrát žena!).

Neonacista zavraždil 18-letého mladíka, média zajímá kočka

24. 1. 2008

V pátek 18. ledna ve večerních hodinách došlo v Příbrami v ulici A. Jiráska k potyčce dvou skupin mladých lidí, při které zemřel jeden z mladíků. Pobodaný mladík Jan Kučera patřil k tzv. SHARP skinheadům, tj. antifašistům a byl zabit neonacistickým skinheadem Jiřím Fousem , tzv. bonehead. Část incidentu včetně smrtelného okamžiku je zachycena na videu, píše čtenář Vojtěch Havlíček .

Kosovo jako příklad

24. 1. 2008 / Michal Vimmer

Co víte o současném Kosovu? Přesněji bych se zeptal: co víte o tom, co se v Kosovu děje? Ale ptám-li se takto obecně běžného čtenáře, kterého neznám, znamená to de facto: co víte o dění v Kosovu z mainstreamových médií? Než popřemýšlíte, co vám bylo v posledních letech vštípeno sdělovacími prostředky o problému Kosova, dovoluji si za nepřítomného spotřebitele obecného na konkrétním příkladu Kosova ukázat, jak funguje tzv. mediální mainstream, jak tzv. alternativní zpravodajství, co je paranoia a co konspirace. A co realita.

Generace, které dostávaly mizerné peníze v mizerném socialistickém hospodářství

24. 1. 2008 / Boris Cvek

Kdyby ten člověk prožil svůj život v normální společnosti, jistě by jako důchodce do Portugalska jezdit mohl. Jestliže si za svůj život nemohl nic pořádně naspořit, je to vina komunistů. Generace, které dostávaly mizerné peníze v mizerném socialistickém hospodářství s prázdnými obchody a nemožností pracovat či vzdělávat se v západních zemích, jsou oběti komunismu, i když na něj paradoxně vzpomínají často v dobrém. Je to jako když by muž uřezal své ženě ruce i nohy, a pak o ni "pečoval" někde v kleci... chápu, že té ženě se po kleci bude stýskat, pokud ji bezrukou a beznohou vpustí někdo do svobodného světa.

Děti nového režimu

24. 1. 2008

Tento článek se dá použít jako návod k efektivnímu využití bezdomovců. Podnikaví manageři by je mohli odchytávat a eskortní službou dodávat všude, kde hrozí, že bude na zahradní párty nuda. Ušetřili by i práci policii, která beztak nedohlédne dál, než k branám města... Tyto nové lidi vychoval nový, "demokratický" stát a můžeme si být celkem jisti, že pro ně by byl Jan Palach dnes jen zoufalá blbá socka, píše čtenář Jan Řehák.

Můžeme se něčím inspirovat z amerických "primárek"?

24. 1. 2008 / Miloš Dokulil

Primárky pro prezidentské volby v USA se významně týkají také občanů ČR. Nelze zavírat oči před tím, kolik energie, času a finančních prostředků to v USA stojí, než je inaugurován nový prezident. V ČR je všechno sice mnohem jednodušší, může být ale otázkou, do jaké míry je pak u nás občan spokojen s tím, co mu místo přímé volby nabídnou obě komory Parlamentu ČR tou ústavně předpokládanou nepřímou volbou. Letmo si všimneme svérázné situace před 8. únorem v ČR, ale především se povšechně podíváme, co nám o „řešetu“ výběru kandidátů na prezidenta naznačují uplynulé dva týdny v USA.

A co Ron Paul?

24. 1. 2008

Miloš Dokulil se ve svém článku zapomněl zmínit o republikánském kandidátovi Ronu Paulovi. Možná proto, že pan Dokutlil čerpá informace jen z mainstreamových médií, která fenomén Rona Paula systematicky ignorují. Ron Paul má obrovskou podporu na internetu, o čemž svědčí i jedny z největších finančních příspěvků, které kdy kandidáti na prezidenta od voličů dostali. Pro mnoho lidí je Ron Paul doslova hrdina, který bojuje za práva "obyčejných" lidí, a je jeden z mála politiků posledních let, který to myslí opravdu upřímně, píše Richard Soldan.

Protest proti G8 v Lausanne 2003

Klvaňovi došly argumenty - má přehlcenou linku

23. 1. 2008 / Štěpán Kotrba

Neuvěřitelná historka se stala koordinátorovi reklamní kampani vlády "PRO americký radar" Klvaňovi. Nadměrný zájem veřejnosti mu přehltil "zelenou" informační linku 800 44 22 44, kterou nechal za drahé vládní peníze zřídit proto, aby občanům vysvětloval, vysvětloval a do nekonečna vysvětloval, že americký radar neškodí zdraví, ani neohrožuje bezpečnost Česka či Evropy. Že nás všechny spasí. Před nebezpečím, které neexistuje... A protože nejspíše si volali pro informace občané, kteří doposud nejsou přesvědčeni o účelnosti stavby americké základny v Česku (a je jich 70% občanů této země) a pobytu amerických vojáků v Brdech, prohlásil Klvaňa: "Máme s ní velmi špatné zkušenosti, protože aktivisté proti radaru nám ji sabotují. Neustále nám ji blokují." Mýlí se. To se pouze občané dožadují stále netrpělivěji informací, které jim vláda odmítá dát pod záminkou, že jsou tajné.

A proto onu informační linku vládní koordinátor pro komunikaci s občany vypnul. Nyní se linka podle novinářů z Aktuálně.cz hlásí jako plný záznamník. Hackeři by řekli, že jim přetekl buffer. Nejspíš dělili nulou... Kladné ani záporné nekonečno nejsou ale reálná čísla. Sice to nevrací správné výsledky, ale zase to nepadá... E_USER_ERROR

Americký radar v Brdech jako základ rozbití Evropy - klíčové argumenty TÉMA BL

O budoucím českém prezidentovi může rozhodnout i Kosovo

23. 1. 2008 / Stanislav Kliment

Jestli existuje něco, na čem se většina české společnosti - bez ohledu na politickou příslušnost - může svým postojem shodnout s komunistickou stranou, je to jistě vztah vyjádřený i v politických vyjádřeních i činech komunistů k bývalé Jugoslávii. A nejde jen o odmítnutí jejího bombardování v roce 1999, ale zřejmě i akutní problém poměru k separatistickému Kosovu. A je jedno, jestli tato shoda je založená na citovém vztahu k balkánskému dění nebo na prostém požadavku neznásilňování mezinárodního práva.

Smrt za urážku islámu

24. 1. 2008 / Lukáš Lhoťan

Podle internetové stránky Institute for War and peace reporting byl "mladý Afgánec soudem v Afganistanu odsouzen za urážku islámu. Neoficiálně se mu stala osudným jeho novinářská snaha upozorňovat na porušování ženských práv, korupci a nespravedlnost v Afghánistánu."

Když jsem si přečetl tuto zprávu myslel jsem, že jsem zabrouzdal do archívu před rokem 2001, kdy v Afganistanu vládl Taliban. Kde zůstala demokracie, kterou přinášela koalice "demokratických" zemí na křídlech bombardérů a kolech obrněnců do afghánských hor?

Případ Kosovo: Výzva k solidaritě s republikou Srbsko

18. 1. 2008

Mezinárodní právo a právní stát jsou dva základní výdobytky naší civilizace. Jakkoliv nedokonalé, jsou prozatím jedinou hrází omezující zvůli a schopnou minimalizovat zákony džungle v mezinárodních vztazích. Současná situace kolem jihosrbské provincie Kosovo je aktuálním příkladem jejich porušování.

Kosovo

Rezoluce ke Kosovu v Radě Evropy prošla, ale jinak...

23. 1. 2008

ŠOK│DPA│ Po bouřlivé debatě ke Kosovu a závěrečné zprávě Russella Johnsona, který podporuje vyhlášení samostatnosti, prošlo usnesení. Názory v Parlamentním shromáždění byly zpočátku "půl na půl". Srbská delegace předložila ke zprávě pozměňující návrhy, které byly vyvážené a rozumné a otevírají prostor k dalšímu jednání. Zpráva ke Kosovu byla nakonec přijata, ale s pozměňovacími návrhy, které ji modifikují ve prospěch dalších jednání a rezoluce OSN. Proti jednostrannému vyhlášení kosovské nezávislosti se stavěly například Slovensko, které předsedá do května Radě Evropy, Rumunsko, Řecko nebo Španělsko, zásadně proti je Rusko a Kypr. Kosovo chce vyhlásit nezávislost na Srbsku pravděpodobně jeden nebo dva týdny po druhém kole prezidentských voleb v Srbsku, které by se mohly konat 3. února, prohlásil slovinský velvyslanec v ČR Franc But. Slovinsko nyní předsedá Evropské unii. Vítězem nedělního prvního kola prezidentských voleb v Srbsku se stal radiklální nacionalista Tomislav Nikolić se ziskem 39,6 procenta hlasů.

Proti nezávislosti Kosova jsou i hoolywoodské hvězdy... George Clooney a Sharon Stoneová chtějí pořádat protesty, pokud jihosrbská provincie Kosovo jednostranně vyhlásí nezávislost na Srbsku. Stoneová vyjádřila lítost nad tím, že Spojené státy, které zastupují zájmy kosovských Albánců, nezávislost Kosova prosazují bez potřebného odůvodnění a jen na základě silného lobbismu kosovských Albánců v USA.

iHNed: Proti jednostrannému odtržení Kosova protestují i hollywoodské hvězdy ZDE

Jestli se Rusko otočí východním směrem, bude to naše prohra, ne prohra Moskvy

23. 1. 2008 / Oskar Krejčí

Rozhovor redakcie Fóra pre medzinárodnú politiku s Oskarom Krejčím, autorom knihy Geopolitika stredoeurópskeho priestoru o povahe a stave svetového politického systému a postavení (nielen) Ruska a USA v ňom
Dá sa súčasný svetový politický systém stále vnímať ako unipolárny?
Spojené státy jsou stále hegemonem. Mají nejmohutnější ekonomiku, jsou nejdůležitějším ohniskem inovací, produkují politické ideje ospravedlňující elitám současné uspořádané a hollywoodské či internetové sny pro veřejnost. Zároveň se USA ze 46 % podílí na světových vojenských výdajích. Pro srovnání: v případě Číny se jedná přibližně o čtyřprocentní podíl, u Ruska je to ještě o jeden procentní bod méně.

Památník písemnictví zůstane i nadále samostatnou institucí

24. 1. 2008

Památník národního písemnictví (PNP), jehož osud několik měsíců trápil četné tuzemské odborníky, zůstane i nadále samostatnou institucí. Řekl to jeden ze členů komise, kterou ministr kultury zřídil proto, aby se zabývala transformací příspěvkových organizací. Na svém dnešním jednání, které bylo posledním, komise doporučila, aby se transformace příspěvkových organizací neděla formou jejich slučování.

ČTK: Památník písemnictví zůstane i nadále samostatnou institucí ZDE

Pár bláznivých automobilistů chce silnice jen pro sebe

24. 1. 2008

reakce na článek "V Praze by jen blázen jezdil na kole"

Autor článku nejspíše na kole nikdy neseděl a předpokládám, že patří k bohatší vrstvě obyvatel Prahy, co jezdí zásadně a všude autem, třeba i do sámošky 5 minut chůze od domova. Potom nemají být silnice zacpané auty! Úsměvný je jeho pocit, že silnice jsou tu pro auta. A odkdy? Vždyť cesty, na kterých se postupně vystavěly asfaltky tu byly mnohem dřív. Jezdilo se po nich na koních a v kočárech a později také na kolech, píše čtenář Ivo Miláček.

Tříbení názorů v Česku bude dlouhé

24. 1. 2008

Reakce na článek pana Milana Daniela - "Kdo může za české poměry?"

V článku píše autor, že lidé rezignovali na hodnoty z porevolučních 90. let. Hodnoty jako slušnost, spravedlnost a serióznost jsou hodnoty, které se objevují teprve ve vyspělé společnosti - alespoň taková je má osobní zkušenost z Německa, Velké Británie, Norska (odkud částečně pocházím) a kdysi i ze Spojených států. Nemyslím si, že by tyto hodnoty byly něčím samozřejmým a že by je každý národ musel mít zakotven ve své povaze. Myslím si, že tyto hodnoty se tvoří dlouhodobě a že Česká republika prostě není dostatečně zralá na to, aby se takovými hodnotami mohla v současnosti charakterizovat, píše čtenář Zdeněk Sokolík.

Oči velkého bratra

24. 1. 2008

tisková zpráva

Iuridicum Remedium, o.s. Vás srdečně zve na předpremiéru nového filmu ČT Oči velkého bratra, kterou pořádá 27.1.2008 od 20,30 v klubu Cross (Plynární 1096/23, Praha 7) Film natočil režisér Petr Kaňka v rámci magazínu Ta naše povaha česká. Po projekci bude následovat diskuze na téma kamerových systémů a ochrany soukromí s autory filmu a se zástupci organizace. Akce se koná v předvečer Evropského dne ochrany osobních údajů.

Bývalí vysocí důstojníci:

NATO musí mít právo použít jaderných zbraní jako první

23. 1. 2008

Skupina bývalých vysokých armádních důstojníků se vyjádřila, že NATO musí být připraveno použít jaderných útoků jako první, "aby zabránilo užití zbraní hromadného ničení svými nepřáteli", píše britských deník Daily Telegraph

Autoři "plánu na reformu NATO" - který vznikl po konzultacích s vysokými současnými vojenskými činiteli NATO, kteří nemohou mluvit veřejně o svém znepokojení ohledně vojenské strategie NATO - zahrnují bývalého britského šéfa obranného štábu lorda Petera Ingeho a amerického generála Johna Shalikashviliho, bývalého velitele NATO v Evropě a předsedu amerických společných vojenských štábů.

Barbora Tachecí

DOKUMENT: Tachecí: "jestli ten tiskový mluvčí mluví za ministra dopravy..."

23. 1. 2008

Barbora Tachecí, ředitelka Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu (ukázka): Do háje, jestli ten tiskový mluvčí mluví za ministra dopravy a volá jménem ministra dopravy po přehodnocení změn učiněných na Radiožurnálu, tedy na rádiu veřejné služby, tak to máme ministra, který chce řídit média veřejné služby?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu: Já mám dojem, že tohle vystoupení paní ředitelky patřilo spíše do nějakého zábavného pořadu než na zpravodajskou stanici. Pokud mám dobré informace, tak pan tiskový mluvčí se nepodepsal jako tiskový mluvčí ministerstva dopravy, ale uvedl pouze, že je tiskový mluvčí, čímž označil svoje povolání. Pokud vím, tak je to bývalý rozhlasák, takže ta nějaká podoba nová Radiožurnálu se ho bytostně dotýká a tahle dedukce je trošku komická.

ČRo - Rádio Česko, 22.1.2008, 15:35 Studio Česko: úplný přepis rozhovoru s Petrem Plevou ZDE

Zkušenosti důchodce (nar. 1940)

23. 1. 2008

Nevím, jak s příjmy studenta, ale s důchodem se opravdu DÁ vyžít. Naprosto stačí týdně bochník chleba (u nás 53 Kč), půl kila špeku, cibule, denně jedno pivo. Takže máte vlákninu, tuk, tekutiny, vitamin C a B, vše pěkně levně. No a v neděli se rozšoupnout a dát si čínskou polévku, buď kuřecí, zeleninovou, vepřovou, hovězí, krabí, atd. Výběr je bohatý, takže o jednotvárnosti zde nemůže být řeč. Tím pádem zbude i na léky a poplatky u lékaře. A hlavně to podstatné - na elektřinu, ekologickou daň na elektřinu, topení, teplou vodu, vlak, tramvaj, nájemné, vodné, stočné, atd., abych neskončil pod mostem po exekuci za neplacení čehokoli, píše J. Helebrand.

Je mi jasné, že na důchody nezbývá, je nutno opravit mosty a silnice, které nám tady komunisté nechali bez zajištění jejich další údržby, zaplatit prohrané spory (Diag Human a pod.), navozit sníh na Hradčanské náměstí a mnoho dalších důležitých akcí, přičemž daně je nutno vybírat od těch, kdo pracují, ne od těch, kdo vydělávají. Ten kdo má moc, ukazuje na ty dole s tvrzením, že za to všechno můžou oni, a je nutno přitvrdit. Jistě by byla zajímavá anketa o tom, co je pro koho stokoruna. Jestli návštěva lékaře a poplatek za léky, den života, nebo drobáky, o nichž se nemá cenu bavit. A jestli naši zákonodárci ví, co se dá za ni vše pořídit.

PRVNÍ SOUBORNÁ KNIHA O ČESKÉM HRANÉM FILMU OD ROKU 1989

Jací jsme

30. 11. 2007

Jan Čulík, Jací jsme: Česká společnost v hraném filmu devadesátých a nultých let. Host, Brno, 2007, 656 str. Barevná fotografická příloha. 429 Kč. ISBN 978--80--7294--254--1. Vychází s finanční podporou University of Glasgow.

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Informace ze záložky
ukázka z jedné ze shrnujících kapitol a obsah knihy ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2007

2. 1. 2008

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V prosinci 2007 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 45 847.78 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.12. 2007 částku 197 706.42 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 688.55 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.