Novým premiérem byl včera jmenován málo známý liberál Jean-Pierre Raffarin (vlevo na foto).Důvodem této nominace jsou podle některých pozorovatelů zejména taktické důvody před parlamentními volbami: Nicolas Sarkozy (RPR), považovaný za favorita, byl údajně příliš "vpravo" (a příliš ostře vystupoval vůči Chirakovu chráněnci, bývalému premiéru Alainu Juppému). Útěchou Sarkozymu budiž, že jde o vládu na období dvou měsíců, a to do jmenování nové vlády, jež vzejde z červnových voleb. Mezi důvody, které vedly Chiraka k této nominaci se uvádí rovněž obava, aby tato vláda nevypadala jako příliš chirakovská. Chirac tím reaguje na obvinění, že připravuje "stát-RPR". Třiapadesátiletý Raffarin předsedá Regionální radě v Poitou-Charentes a je členem Liberální demokracie (DL) Raffarinova vláda, jejíž jména budou zveřejněna během úterý, přesto neunikla indiskreci. Nechybějí tu ani úhelné kameny RPR: na ministerstvo vnitra by mohl být jmenován právě vlčák Nicolas Sarkozy (RPR), předsedkyně RPR Michèle Alliot-Marie si brousí zuby na ministerstvo obrany, Jean-Jacques Aillagon, bývalý šéf Centre Georges Pompidou má získat ministerstvo kultury, Dominique de Villepin, generální tajemní Elysejského paláce, usedne do křesla ministra zahraničí. Mezi dalšími Chirakovými oblíbenci nalezneme Philippe Douste-Blazyho (UDF), který zřejmě převezme ministerstvo mládeže, sportu, vzdělávání a výzkumu.

Chtěl bych pokračovat ve svých "předvolebních" úvahách a jako motto jsem si zvolil, pro mnohé asi ujetý, citát otce čínského zenového budhismu Bódhidharmy. Proč jsem to udělal? Na stránkách Britských listů jsem již vícekrát psal, že je mi cizí pýcha "moderního" člověka, který je přesvědčen, že jen poznání jeho kultury a jeho epochy je správné a vše ostatní pokládá za předsudky. Jsem přesvědčen, že právě naše současné racionalistické vidění světa není než směsí pravd, polopravd a předsudků. Budhisté vidí svět a člověka poněkud jinak. Naší verzi světa totiž neustále ovládá karteziánský předsudek(!) objektivity. Neexistuje nějaká objektivní verze světa, objektivní pravda, vše záleží jen na našem vědomí, takto nějak lze zjednodušeně popsat paradigma, podle kterého vnímají svět východní kultury.

Vrátil jsem Štěpánu Kotrbovi přístup k redakčnímu systému, který mu odebral Tomáš Pecina. Pro dosud neinformované čtenáře: mezi spolupracovníky BL Tomášem Pecinou a Štěpánem Kotrbou vznikl ostrý osobní spor. Tomáš Pecina právem poukazoval na vážné nedostatky v některých materiálech Štěpána Kotrby, nabízených k publikaci (vypadaly v předvolebním období jako PR pro sociální demokracii), neprávem však o své vůli zabraňoval Kotrbovi v přístupu do redakčního systému. Oba spolupracovníci BL se zachovali neprofesionálně, když si nedokázali tento interní spor vyřešit mezi sebou, takže vyvřel i na stránky Britských listů. Přitom jde o legitimní a závažnou otázku, kde přesně vzniká hrozba, akutní zejména v manipulativním českém prostředí, že se nezávislý list zdiskredituje, pokud vznikne - třeba jen mimoděk - podezření, že jeden z jeho redaktorů usiluje o publikaci PR. Něco takového si BL nemohou dovolit. (K této "bouři ve sklenici vody" viz zde a zde.)

Obnovený přístup má ŠK pod (nikoliv ve sdělovacích prostředcích zrovna nezvyklou) podmínkou, kterou budou, doufám, dodržovat oba členové redakce, že totiž o tom, co a v jaké formě se má v listě publikovat, a kdo má mít přístup do redakčního systému, rozhoduje - přirozeně v případech sporů po rozsáhlých konzultacích s kolegy - šéfredaktor. Na celou kontroverzi se dívám stoicky...

Princip č. 1: Až do všeobecných voleb nebudeme publikovat žádné materiály od členů redakce, které by bylo lze interpretovat jako podporu pro nějakou českou politickou stranu, tedy ani další fotografie z předvolebních akcí politických stran. Po volbách budeme zveřejňovat fotografické seriály z akcí politických stran pouze po zralé úvaze, bude-li mít akce výraznou nezávislou zpravodajskou hodnotu. - Je to, samozřejmě, běžná, civilizovaná, novinářská zásada. Pochybuji, že byste chtěli číst časopis, který by bylo lze obviňovat, že nadržuje nějaké politické straně.

Marx byl nejen velký Němec. Patří k nejvýznamnějším postavám evropského osvobozeneckého hnutí. Cokoli se z Marxe dělalo nebo dělat chtělo: motivem jeho myšlení a jeho činů bylo usilování o svobodu, o osvobození člověka z poroby a nedůstojné závislosti. Jinými slovy byl demokratickým revolucionářem v době, kdy žádná demokracie v Evropě nikde neexistovala - přesně tak, jako byli angličtí chartisté a francouzští socialisté svým způsobem demokratickými revolucionáři.

Obávám se, že do určité míry se to začíná projevovat v České republice, a to nejen proto, že někteří politikové v Rakousku a v Německu neodpovědně manipulují s pojmem Benešových dekretů a česká média jim neuralgickou reakcí dávají daleko více prostoru, než by si tyto manipulace v celkovém evropském kontextu zasloužily.

V poslední době jsme v Britských listech znovu otevřeli téma prodeje českých novin do vlastnictví dvou německých koncernů, čímž vzniká vážné riziko monopolizace českého tisku. Setkali jsme se přitom nejen se snahou tuto situaci prověřit, ale také s naprostou neznalostí pozadí a průběhu tohoto problému (a také neochotou antimonopolního úřadu ČR tuto situaci řádně prošetřit). Proto jsme se rozhodli, že tomuto tématu věnujeme v Britských listech samostatný prostor, který bude pravidelně aktualizován a v němž budou přehledně k dispozici všechny informace, o kterých jsme v BL dosud psali, ale také nová zjištění, reakce kompetentních orgánů apod. Zde najdete dotazník, jehož účelem by mělo být shromáždění informací o prodeji jednotlivých redakcí od kompetentních jedinců - konkrétně od přímých účastníků prodeje. Zpracováním shromážděných informací máme šanci získat velmi přehledný materiál, který bude vypovídat o vývoji českých tiskovin od jejich vzniku až po současnost. Dotazník může vyplnit každý, kdo se prodeje či jednání o něm přímo účastnil. Děkujeme předem všem, kteří nám při shromažďování informací pomohou třeba právě vyplněním údajů v dotazníku. Prosíme všechny, kdo tak učiní, aby údaje zaslali na adresu redigo@redigo.cz.

Vyplněný dotazník prosím pošlete na mailovou adresu redigo@redigo.cz. Na této adrese rovněž přivítáme další Vaše nápady a připomínky k uvedenému tématu. Za Váš čas předem děkuje Daniela Pilařová.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.