Chtěl bych pokračovat ve svých "předvolebních" úvahách a jako motto jsem si zvolil, pro mnohé asi ujetý, citát otce čínského zenového budhismu Bódhidharmy. Proč jsem to udělal? Na stránkách Britských listů jsem již vícekrát psal, že je mi cizí pýcha "moderního" člověka, který je přesvědčen, že jen poznání jeho kultury a jeho epochy je správné a vše ostatní pokládá za předsudky. Jsem přesvědčen, že právě naše současné racionalistické vidění světa není než směsí pravd, polopravd a předsudků. Budhisté vidí svět a člověka poněkud jinak. Naší verzi světa totiž neustále ovládá karteziánský předsudek(!) objektivity. Neexistuje nějaká objektivní verze světa, objektivní pravda, vše záleží jen na našem vědomí, takto nějak lze zjednodušeně popsat paradigma, podle kterého vnímají svět východní kultury.

Obávám se, že do určité míry se to začíná projevovat v České republice, a to nejen proto, že někteří politikové v Rakousku a v Německu neodpovědně manipulují s pojmem Benešových dekretů a česká média jim neuralgickou reakcí dávají daleko více prostoru, než by si tyto manipulace v celkovém evropském kontextu zasloužily.

Nevýrazný prezidentský kandidát francouzské pravice Jacques Chirac, donedávna ostře obviňovaný z korupce, vyhrál v neděli drtivé volební vítězství nad extrémně pravicovým kandidátem Jean-Marie Le Penem. Získal přibližně 82 procent voličských hlasů, zatímco Le Pen 18 procent. Voleb se účastnilo o devět procent více voličů než v prvním kolem před 14 dny, kdy neúčast 28 procent voličů umožnila Le Penovi porazit (nevýrazného) socialistického kandidáta Lionela Jospina. Voliči nad Chiracovým vítězstvím jásali, avšak reportéři konstatují, že se radovali více nad porážkou Le Pena než nad vítězstvím tohoto kontroverzního prezidentského kandidáta. Le Penovo vítězství v prvním kole prezidentských voleb vyvolalo v Evropě zděšení a u politiků povědomí, že se budou muset zřejmě výrazněji zabývat otázkami domácí xenofobie, diskutovat o nich a možná jí i ustupovat, nemají-li jim agendu ukrást extremně pravicové strany. V anglických komunálních volbách byli minulý čtvrtek do komunálního úřadu města Burnley v severoanglickém hrabství Lancashire zvoleni tři zástupci pravicově extremistické British National Party. V médiích to vyvolalo téměř paniku, i když pro tyto radní hlasovalo pouze 1700 voličů.

V poslední době jsme v Britských listech znovu otevřeli téma prodeje českých novin do vlastnictví dvou německých koncernů, čímž vzniká vážné riziko monopolizace českého tisku. Setkali jsme se přitom nejen se snahou tuto situaci prověřit, ale také s naprostou neznalostí pozadí a průběhu tohoto problému (a také neochotou antimonopolního úřadu ČR tuto situaci řádně prošetřit). Proto jsme se rozhodli, že tomuto tématu věnujeme v Britských listech samostatný prostor, který bude pravidelně aktualizován a v němž budou přehledně k dispozici všechny informace, o kterých jsme v BL dosud psali, ale také nová zjištění, reakce kompetentních orgánů apod. Zde najdete dotazník, jehož účelem by mělo být shromáždění informací o prodeji jednotlivých redakcí od kompetentních jedinců - konkrétně od přímých účastníků prodeje. Zpracováním shromážděných informací máme šanci získat velmi přehledný materiál, který bude vypovídat o vývoji českých tiskovin od jejich vzniku až po současnost. Dotazník může vyplnit každý, kdo se prodeje či jednání o něm přímo účastnil. Děkujeme předem všem, kteří nám při shromažďování informací pomohou třeba právě vyplněním údajů v dotazníku. Prosíme všechny, kdo tak učiní, aby údaje zaslali na adresu redigo@redigo.cz.

Vyplněný dotazník prosím pošlete na mailovou adresu redigo@redigo.cz. Na této adrese rovněž přivítáme další Vaše nápady a připomínky k uvedenému tématu. Za Váš čas předem děkuje Daniela Pilařová.

Jaký to přinese užitek divákům v České republice?

Jsme připraveni?

Fernet s energetickým drinkem Divoký kůň dobře konají svou práci a následky včerejší kalby mizí v novém krásném červnovém dopoledni. Sekretářku snad konečně sklátila padoucnice, takže tu není a neotravuje s tím idiotským Country rádiem. Ale za světlíkem se sakra něco děje.

"Hele Vildo, pojď se podívat, dneska jsou nějaký živí." Kolega, specialista na kriminalistiku a soudní procesy s poberty všeho druhu, odloží noviny a chvilku zírá.

Jistěže tento výše popsaný, ideální stav, nefunguje v normálních demokratických společnostech vždycky nejefektivněji, přesto však lze říci, že víceméně funguje. Ivan Klíma má ale zkušenost, že v českém prostředí tomu tak není. Tuto českou zkušenost poněkud neústrojně rozšiřuje na celý svět. Tak vylévá s vaničkou i dítě: zhnusen vlnou komerční zábavy dochází k názoru, že svoboda může být vlastně nebezpečná - paradoxně "omezuje svobodu občana". Jenže zavedenější společnosti fungují víceméně tak, že se to, na co si Klíma stěžuje, v nich neprojevuje tak drasticky jako v ČR. Klíma, zdá se, zahajuje na základě české zkušenosti diskusi o tom, co je v současné době v zavedenějších společnostech víceméně vyřešeno (i když není vyloučeno, že v budoucnosti vzniknou znovu problémy i tam). Avšak:

Marx byl nejen velký Němec. Patří k nejvýznamnějším postavám evropského osvobozeneckého hnutí. Cokoli se z Marxe dělalo nebo dělat chtělo: motivem jeho myšlení a jeho činů bylo usilování o svobodu, o osvobození člověka z poroby a nedůstojné závislosti. Jinými slovy byl demokratickým revolucionářem v době, kdy žádná demokracie v Evropě nikde neexistovala - přesně tak, jako byli angličtí chartisté a francouzští socialisté svým způsobem demokratickými revolucionáři.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.