s překvapením se dovědělo veřejné mínění v zahraničí, že bylo zahájeno trestní stíhání proti vydavateli Michalu Zítkovi za to, že měl odvahu vydat Mein Kampf - jeden z nejdůležitějších dokumentů současnosti, který byl ideologickým odrazovým můstkem pro druhou světovou válku, pro okupaci vaší země a pro usmrcení milionů lidí. Nyní, když jsem se dověděl z pražského rozhlasu, že 12. prosince 2000 byl vydavatel odsouzen k podmíněnému vězeňskému trestu tří let a pokutován částkou dva miliony korun za vydání této knihy, divím se, zda se ve vaší zemi od doby, kdy tam byl u moci Gustáv Husák, nic nezměnilo.

Já jsem také vydavatel a v roce 1992 jsem vydal Mein Kampf ve Švédsku. Po nátlaku z Německa a po trestním oznámení, podaném prokurátorovi Svobodného státu Bavorsko, skončil v roce 1998 tento případ u Nejvyššího soudu ve Švédsku a tvrzení Bavorska, že získalo k této knize autorská práva, bylo odmítnuto. Posléze jsem se také dověděl že tatáž kniha vyšla ve Spojených státech a ve Velké Británii a že německá ruka byla příliš krátká a její pěst příliš slabá na to, aby se jí v těchto zemích podařilo zamezit vydání této knihy. Neboli, jak to vyjádřil anglický vydavatel: "Válku jsme vyhráli my." Považuji rozhodnutí švédského Nejvyššího soudu za vítězství nezávislosti v naší zemi.

Izraelské tanky a vojáci zaútočili v pátek na vládní sídlo Jásira Arafata na západním břehu Jordánu: Izrael zahájil velkou vojenskou operaci v reakci na palestinské teroristické útoky, při nichž zahynulo během tří dnů 27 izraelských civilistů. Izraelský premiér Ariel Šaron oznámil, že Izrael nyní považuje Arafata za "nepřítele" a že bude v této etapě Arafat "zcela izolován". (Podrobnosti v angličtině např. zde.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek nejtěsnějším rozdílem jediného hlasu schválila návrh zákona, jímž se mění trestní řád a zákon o správě daní a poplatků v souvislosti se zaváděním elektronického podpisu, a to ve znění všech pozměňovacích návrhů.

Jak Britské listy upozorňovaly již několikrát, novela je vzhledem k upravované materii mimoběžná, takže zavádění elektronického podpisu ani neurychlí, ani nezpomalí; dá se čekat, že to bude probíhat svým tempem nezávisle na nekompetentním Karlem Březinou předkládaných zákonech. Komickým detailem je, že poslanci v hlasovací euforii schválili i Bendovu novelu § 163 a §163a trestního řádu, která poskytne nové možnosti hospodářské kriminalitě. Marně pak zaklínali ministři Bureš i Březina poslance a marně je prosili, aby raději zamítli předlohu jako celek...

Od vítězky soutěže, Aleny Faitlové, s níž jsem se seznámil díky jakési záležitosti, kterou jsem projednával v redakci Světa motorů, že napsání příběhu (a tímto ji srdečně pozdravuji), předcházela sázka s redaktorskými kolegy, kdo napíše větší doják. Tehdy jsem ztratil poslední zbytky nevinnosti, které skeptik mého ražení snad ješti mohl mít, a naladil se na vlnu zpochybňování, touž, kterou jsem posléze zachytil z BL. Věren tomuto principu, nemohu v prvním přiblížení považovat Romanův příběh za víc než za dílko PR, jehož smyslem implantovat čtenáři do paměti slovo DUHA.

Na České škole jsem napsal, že na příspěvky k mému návrhu nebudu jednotlivě reagovat. Sárközi ovšem zveřejnil svůj článek jinde, takže se k němu vyjádřím. V této souvislosti výslovně podotýkám, že s údajným odmítnutím Sárköziho článku Českou školou nemám absolutně nic společného. Nevím, proč se tak stalo, a je mi to líto.

Britští televizní reportéři a moderátoři jsou většinou vycvičeni na to, aby dokázali přimět politika nežvanit a odpovědět na to, na co se ho ptají. (Zajímavé je, mimochodem, že tento normální, jistě konfrontační způsob práce považují někteří čeští studenti sdělovacích prostředků za "bulvární" - jsou navyklí v médiích zdvořilému, občas pseudobornému mlžení.) Prosluly rozhovory, v nichž před posledními britskými všeobecnými volbami moderátor Jeremy Paxman doslova rozdrtil tehdejšího šéfa britských konzervativců Williama Hagua. Někdejšímu konzervativnímu ministru vnitra, který se vyhýbal odpovědí, dal Paxman otázku až patnáctkrát. Jsou to velmi dramatické rozhovory.

Podobné metody užíval slavný britský moderátor Sir Robin Day, běžně jí užívá rozhlasový moderátor BBC John Humphrys. Jak však vyplývá z níže publikovaného rozhovoru, který se vysílal na stanici Český rozhlas Ostrava dne 7. 1. 2000, moderátor České televize Milan Šíma se domnívá, že nutit politika o odpovědi je vlastně nevhodné: "Desetkrát položená otázka by diváky nebavila".

Se svolením redakce časopisu Media Tenor přinášíme výňatky z tohoto rozhlasového rozhovoru s Milanem Šímou, které tam byly přetištěny.(č. 56, leden 2002, str. 6) Diskutovalo se o prosincovém pořadu Naostro, v němž vystoupil Petr Štěpánek z RRTV. Milan Šíma proti Štěpánkovi zaujal konfrontační postoj - vznikla naděje, že se snad něco naučil a bude tak vystupovat pravidelně. Marně. V následujících pořadech Naostro Šíma opět ochabl. Níže publikovaný rozhovor vedl Marek Prorok z ostravské organizace InnoVatio, která průběžně hodnotí mj. pořady České televize. (JČ)

Proč začíná Evropa hromadně podporovat novou pravici? Mohou za to všechny ty neslané - nemastné, mlžící, sociálně demokratické strany "třetí cesty", argumentoval v deníku Guardian Ian Buruma. Konsensuální, pragmatická, mlžící politika (jako je v ČR "opoziční smlouva") vede nakonec k vzniku pravicového populismu: