Tento týden se poslanecké sněmovně projednával senátní návrh novely zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. Ve všeobecném mumraji kolem této novely zcela zanikly podivné rejdy kolem novely zákona o archivnictví.

Dle návrhu měly být přístupné spisové materiály a archiválie Komunistické strany Československa a dalších organizací založených na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Proti takto navržené novele protestoval mimo jiné i pan ministr vnitra Gross, který argumentoval příliš vágní formulací i tím, že by pak mohli občané žádat zveřejnění i archivu Veřejné bezpečnosti a dalších.

Sněmovna v pátek ve 3. čtení v těsném hlasování zamítla návrh nového správního řádu, který měl do správního řízení zavést nerovné procesní postavení účastníků, poskytnout úřadům rozsáhlé rozhodovací pravomoci a mj. usnadit povolování investic, které představují velkou ekologickou zátěž (jako např. motorárna firmy NEMAK). Analýzu, proč by bývalo přijetí této verze správního řádu postavilo občana do nesvéprávné role vůči státní byrokracii, jsme v BL publikovali zde.

Jak se očekávalo, většina poslanců bývalé Čtyřkoalice hlasovala v rozporu se svými závazky z Brandýské deklarace pro návrh. Unie svobody byla stejně jako v minulých hlasováních nejednotná, z lidovců hlasoval proti sociálně demokratické předloze pouze poslanec Libor Ambrozek. Rozhodující pro výsledek bylo, že se proti návrhu jednomyslně vyslovili poslanci za KSČM.

Přijat byl naopak soudní řád správního soudnictví (jemuž se zkráceně a jazykově poněkud anachronicky říká "soudní řád správní"). Česká republika tak bude mít po mnoha desetiletích systém úplného správního soudnictví, které bude přezkoumávat nejen zákonnost (tj. formální správnost) správních rozhodnutí, ale i jejich obsahovou stránku. Připomeňme, že iniciátorem změny byl Ústavní soud, který s odloženou účinností od 1. 1. 2003 zrušil stávající defektní úpravu. Nejvyšší správní soud, který se zákonem zřizuje, bude mít sídlo v Brně.

Překvapivě a proti vůli právnické lobby prošel pozměňovací návrh poslance za ODS Marka Bendy, jímž se odstraňuje povinnost být při podání správní žaloby zastoupen advokátem. Stávající situace byla dosti nelogická: zatímco k podání i velmi komplikovaného žalobního návrhu podle občanského soudního řádu není povinné zastoupení třeba, správní žaloby, včetně žalob informačních (tj. správních žalob podle zákona o svobodném přístupu k informacím), což mohou být ze strukturního hlediska nejjednodušší žaloby vůbec, musel za občana podávat advokát.

Může předseda ústředního úřadu veřejně lhát? V postkomunistické zemi klidně. Potíž nastane, když lež vyjde najevo a je potřeba za každou cenu ji ututlat. Poslyšte mravoučný příběh o tom, jak se taková mediální nehoda přihodila šéfce Českého statistického úřadu a co všechno Marie Bohatá a její podřízení dělají, aby lež nyní zůstala utajena.

Pentagon a CIA zahájily přípravy vojenského útoku proti Iráku, jehož se má účastnit až 200 000 amerických vojáků. Útok má být zahájen ještě letos a cílem má být svrhnout Saddáma Husajna, informoval podle amerických a podle mezinárodních diplomatických zdrojů list Guardian. Válečný kabinet George Bushe, známý jako "principals' committee", koncem ledna rozhodl, že politika zadržování, praktikovaná vůči Iráku, selhala a nyní je nutno podniknout aktivní kroky ke svržení Saddáma Husajna.

Bývalý šéf jugoslávského státu Slobodan Miloševič zahájil svou obhajobu u tribunálu pro válečné zločiny v Haagu tím, že tvrdil, že jeho obžaloba je "mořem lží", konstatovaly včera večer např. rozhlasové zprávy BBC. V dramatickém projevu obvinil Miloševič NATO z válečných zločinů při bombardování Jugoslávie a snažil se znovu argumentovat, že je celý proces protizákonný.

"Když zasedlo na lavici obžalovaných v Norimberku nacistické vrchní velení armády, neexistovala žádná dvojznačnost ohledně jejich vztahu k prokurátorům, kteří je na lavici obžalovaných posadili. Byl to proces, při němž se soudila nevyslovitelná zvěrstva. Tehdy bylo zcela jasné, kde je zlo a kde je dobro. Norimberské procesy byly morálně a právně nenapadnutelné. Široce byly uznávány nikoliv jen jako spravedlnost vítězů, ale jako spravedlnost." - Proces se Slobodanem Miloševičem není tak morálně jednoznačný, jako byly norimberské procesy s německými nacistickými zločinci po druhé světové válce, argumentoval ve čtvrtek v týdeníku Guardian komentátor Hugo Young.

Použít pro střihovou propagandu "Chaos" označení "dokument" je nestoudné. Čí stanovisko toto pásmo vlastně vyjadřovalo ? Herci i tvůrci byli zaměstnanci ČT, jde tedy pravděpodobně o stanovisko samotné ČT, resp. rozhodujícího personálu. Pokud byl pořad vyroben v době, které se stal poplatný a současná ČT zastává jiné pozice, mělo být na začátku i na konci jasné označení "Tento materiál není stanoviskem ČT". Žádné distancování se nekonalo, proto je zmíněný film (ne nepodobný týdeníkům z 50. let) nutné považovat za (nadále) vyjadřující postoje současné ČT. První otázka, která měla v debatě po "dokumentu" následovat, měla být na ředitele Balvína: Co říkáte kvalitě tohoto "dokumentu", který ČT pod vaším vedením právě odvysílala ? Považujete-li jeho nedostatky za závažné, vyvodíte z toho nějaké důsledky ? Jaké ?

Zdroj: Ekonom
Datum vydání: 14. 2. 2002
Rubrika: Lidé a události
Strana: 11

V Českém rozhlasu jde do tuhého. To, že jsou zaměstnanci obecně dost nespokojeni, je stará vesta. Že to však nyní, pár měsíců před volbami, vře i mezi šéfy, je novum. Generální ředitel Českého rozhlasu Jan Kasík vyhrotil údajně situaci až na ostří nože a určil jednoznačně: buďto odejdu já, nebo šéfredaktor Radiožurnálu Alexandr Pícha. O tom, že rozhodně nemínil čekat v koutě, svědčí fakt, že nabídl Píchovo místo úřadujícímu vedoucímu zahraniční rubriky Miroslavu Konvalinovi. Ten si vzal týden na rozmyšlenou a projevil nakonec dostatek soudnosti. Vstup na tenký led odmítl s odůvodněním, že dá raději přednost klidnějšímu místu zpravodaje ve Washingtonu.

"Na Západě se pořád píše, že Západ se na Afghánistán vykašlal a že to bylo nesprávné. Ve skutečnosti to je, obávám se, ještě daleko horší. Západ se na Afghánistán nevykašlal, Západ během studené války vyvolal v Afghánistánu zmatek a chaos. Západ podporoval fundamentalisty v Afghánistánu. Britská vláda, peníze britských daňových poplatníků, a americká vláda, financovaly lidi, kteří lili kyselinu do obličeje studentek, které odmítaly nosit závoj, lidi, kteří vypalovali školy, Británie a Amerika financovaly lidi, které šířily určitou formu terorismu. Největším zločinem Západu nebylo, že opustil Afghánistán. Největším zločinem Západu bylo, že sabotoval dohodu OSN, v jejímž důsledku z Afghánistánu odešli Rusové." - "Proti Americe však existuje kulturní nepřátelství, a v Británii ho zastává pravice i levice. Často je toto nepřátelství založeno na neznalosti Spojených států. Je pozoruhodné, jak málo lidí Ameriku skutečně studuje. Právem protestujeme proti předsudkům vůči islámskému světu, ale málokdy se lidi stavějí proti předsudkům, které lidi vznášejí proti Americe." Shrnujeme rozhovor s profesorem Fredem Hallidayem, významným mezinárodním politologem a odborníkem na Blízký Východ, který se ve středu vysílal v britském rozhlase (viz zde).

Nezávislí kandidáti čtyřkoalice slíbili obrodit politiku, asi jako mýtický Přemysl Oráč měl zasít sémě do české ornice. A stejně jako Přemysl Oráč, i nezávislí jsou pouze mýtem pro nevědomé bez paměti. Nebo lze doufat, že stejně otevřeně jako před několika měsíci bude Jakub Patočka "nezávisle" radit jako politolog amatér i Čtyřkoalici? A co jí bude radit? Něco jiného, nebo to samé? Článek z loňských Literárních novin je totiž vzácně naivním, upřímným politickým vyznáním, jaké se v české kotlině nevidí ani u větších amatérů. To muselo Hanku Marvanovou dokonale okouzlit, až ztratila rozum i soudnost. Jiné vysvětlení nedává možnost pochopit koncept vrklavé trojnožky, kterou se snaží čtvrtkoalice předvádět s nezávislými kandidáty. Jako by nestačila do široka rozkročená KDU-ČSL - od německých rytířů s plamenným mečem až po "sociálnědemokratické" misionáře, vnášející Boží slovo a horoucí srdce mezi chudinu... (ŠK)

Palackého "kdyby Rakouska nebylo museli bychom si je vytvořit" mělo racionální sílu v nutnosti podpory národní myšlenky proti německému vlivu z jiné strany, jak Masaryk v České otázce dodává "kdybychom se dostali k Německu, co by to znamenalo, ať se každý domyslí".

Členové občanského sdružení Grébovka se v současné době snaží prosadit, aby chystaná revitalizace parku a rekonstrukce objektů, které se v něm nacházejí, v kombinaci s pronájmem obou vil o.p.s. CEELI Institut, neomezily využití parku veřejností a jeho rekreační funkci. Navrhují proto, aby přípravné práce na revitalizaci (projekt, územní a stavební řízení atd.) probíhaly za větší účasti veřejnosti než dosud, aby občané byli pravidelně informováni o průběhu prací a měli možnost se k nim včas vyjádřit. O Grébovce a pochybném rozhodnutí poskytnout ji CEELI Institutu jsme v BL psali na jaře r. 2001 např. zde, zde, zde a zde.

MfD otiskla 11. července rozhovor s jednadvacetiletou, nejmladší českou poslankyní, studentkou brněnské Masarykovy univerzity Kateřinou Konečnou, která byla do parlamentu zvolena za KSČM. Řeknete - je to už historie: No a o tu vlastně jde. O historii. S chutí a zájmem jsem se pustil do čtení celostránkového rozhovoru, veden upřímnou zvědavostí, co že děvče, usmívající se na mě ze spodní části strany, přivedlo do soudružských řad. Mé zvědavosti bylo učiněno za dost hned v odpovědi na první položenou otázku, která se týkala doby před rokem 1989.

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.

Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.