7. 1. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 1. 2002
Je skutečně dobře, že se na hlavu válečných zajatců z Afghánistánu dává pytel. Přestáváme mít totiž pocit, že jsou to taky lidi, a můžeme tak snídat v klidu, argumentoval v neděli 6.1. v týdeníku Observer Terry Jones.
Sloupek

Když byl 28. prosince Tomáš Pecina u Martina Veselovského v Radiožurnálu, kde obhajoval princip svobody projevu a zároveň odsuzoval názory, které mu připadají nedemokratické anebo hloupé, jako například názory Jana Kopala, telefonovali Štěpánu Kotrbovi různí jeho známí a vyjadřovali mu pohoršení nad tím, "jak může někdo podporovat názory tak hnusného fašisty, jako je Jan Kopal".

Tato neschopnost rozlišovat zásadní skutečnosti je velmi znepokojující. Znovu po ixté opakujeme, že Tomáš Pecina nesouhlasí s Kopalovými názory a považuje je za hloupé a neinformované, avšak právem argumentuje, že v demokracii je nepřípustné, aby se i hloupé či neinformované názory trestně stíhaly. Zaráží mě, že je to pro některé lidi tak těžké pochopit. Znamená to, že postrádají racionální schopnost rozlišovat důležité podrobnosti. Ještě jednou, "Watch my lips (sledujte mi pusu)", jak by řekl někdejší americký prezident Reagan: Britské listy s názory Jana Kopala nesouhlasí, jsou však přesvědčeny, že v demokracii musí mít Jan Kopal právo je vyjádřit bez obav z trestního stíhání. Svoboda je totiž nedělitelná a po zahájení soudního stíhání v ČR bylo zjevné, jak zavál v zemi mrazivý vítr strachu. Lidi se začali bát, že by i je mohl někdo za nějaký "nevhodný" názor stíhat.

Silně mě zarazilo i to, že všichni posluchači, kteří onoho 28.12. telefonovali Veselovskému do studia, nebyli schopni přijmout princip plurality. Byli naučení, že existuje na světě jediná pravda, a kdo říká něco jiného, "nesprávného", šup s ním do lochu. Jenže svět takový není. Dnešní západní demokratické společnosti jsou hrou nejrůznějších názorů - nikdo netvrdí, že existuje jediná pravda, i když, jak o tom nedávno psal Josef Fronek, se občas vyskytují výstřelky od extremních zastánců politické korektnosti, kteří by taky chtěli svět zjednodušit na jediné prosté myšlenkové schéma.

Proč lidi nejsou schopni rozlišit, že Pecina Kopalovy názory nepodporuje, že je odmítá, avšak zasazuje se za to, že za názory nikdo nesmí být stíhán? Proč nechápou, že ve společnosti mohou existovat - bez vzájemné skandalizace - nejrůznější názory?

Mohou za to české školy. Ty většinou bazírují na získávání encyklopedických znalostí a zcela pomíjejí schopnost žáků nezávisle a kriticky je analyzovat a hodnotit. Čeští univerzitní studenti, zdá se mi, mívají ve srovnání se svými britskými kolegy širší všeobecné kulturní znalosti, avšak neumějí je příliš dobře vyjádřit a pracovat s nimi. Často neumějí dost dobře psát. (V britských školách děti píšou eseje na nejrůznější témata pořád, odmala.) Schopnost umět se racionálně vyjadřovat je základní součástí nezávislé lidské osobnosti.

Mám na Glasgow University jakožto typický český vysokoškolský učitel s místními kolegy mírné spory: poukazují na to, že je nesmyslné a studenty přetěžuje, aby se v daném oboru učili všechno: Důležité je podle anglosaského přístupu seznámit se se základním materiálem v daném oboru a naučit se - jako na příkladě - s ním aktivně pracovat. Student se tedy na univerzitě učí analytické metodě a nezávislému myšlení, které pak aplikuje na všechno další, s čím se v životě setká - očekává se, že se člověk učí celý život. Biflovat se encyklopedické informace je nesmysl - student to po zkoušce zapomene. Člověk se trvale a dobře naučí to, co prakticky dělá. Učení prostřednictvím projektů nakonec prosazoval v sedmnáctém století už Jan Ámos Komenský - v jeho vlasti se pak na tyto progresivní vzdělávací metody tak nějak zapomnělo; byly však přijaty jinde.

Je to začarovaný kruh. Petr Sládeček nás před časem informoval, že už jeho desetiletý syn ve škole v Londýně dostával domácí úkoly typu: "Urči v tomto textu, co jsou fakta a co je názor." Hovořil jsem o minulém víkendu s jednou vysokoškolskou učitelkou bohemistiky na Pedagogické fakultě UK v Praze. Shodou okolností vedla v těchto dnech seminář o metodice vyučování češtiny na českých základních školách. S jeho frekventanty se shodla na tom, že je výuka češtiny v ČR v současnosti v podstatě nesmyslná: namísto toho, aby učitelé žáky vedli k tomu orientovat se v psaném textu a ve světě a aby je učili umět se jasně a racionálně písemně vyjadřovat, hodiny češtiny jsou většinou proplýtvány na nejrůznější pedantské nesmysly, třeba na určování nejrůznějších druhů příslovečných určení ve větě...:) (Jedna frekventantka kursu jí přinesla seminární práci o publikaci, kterou učitelka v kursu ostře kritizovala. Bála se, že dostane špatnou známku, protože její názor v práci se neshodoval s názorem učitele...))

Nedávno jsem se na semináři na Glasgow University zmínil studentům z České republiky: "Víte, místní studenti dospívají v rámci kultury debatních společností. Na v britských školách se běžně konají debaty, kdy je předložen určitý argument a zároveň protiargument a účastníci se pak diskuse na dané téma účastní na té či oné straně, bez ohledu na to, jaký mají ve skutečnosti názor, nezávazně, jen pro hru té debaty a proto, aby si tříbili schopnost argumentovat." Přítomná britská studentka se na mě překvapeně obrátila: "Vy mi chcete říci, že v ČR se tohle nedělá"? (Tuhle jsem během vyučování cosi zapomenutého nesl do školy své mladší dceři a když jsem to odevzdával školnici, povšiml jsem si, že v hale školy je na ten den na televizním monitoru inzerována právě taková debata: "Třídy Secondary 1" [dvanáctiletí žáci]: Debata 12.30. Argument: Je správné či nesprávné, aby měli učitelé právo žáky tělesně trestat?")

Jenže, uzavřela vysokoškolská učitelka na Pedagogické fakultě UK, tohle se v České republice v hodinách češtiny opravdu nedá dělat. Určující jsou přijímací zkoušky a ty jsou špatné. I ten nejlepší učitel češtiny je jimi vázán. Musí vést žáky k biflování toho, co od něho budou vyžadovat při přijímacích zkouškách na střední školu. Kdyby je učil jasně a racionálně analyzovat skutečnost, dobře se vyjadřovat a mít pevné povědomí plurality světa, takový student by u přijímacích zkoušek na střední školu propadl.

7. 1. 2001
Bankrot velké energetické firmy Enron hrozí proměnit se v první velký skandál pro amerického prezidenta George Bushe, napsal včera týdeník Independent on Sunday. Jsou podle něho v této vznikající aféře přítomny všechny charakteristiky klasického washingtonského skandálu: největší podnikový bankrot v historii, ředitel bankrotujícího podniku byl tak blízkým přítelem George Bushe, že mu prezident říkal "Kenny Boy" a houstonská firma Enron poskytovala obrovskou finanční podporu předvolebním kampaním, na jejichž základě se do Bílého domu dostali Bush otec a pak i Bush syn.
7. 1. 2002
Podivný terorista, později identifikovaný jako Richard Reid, byl při trans-oceánském letu z Paříže do Miami přistižen letuškou, jak se snaží pomocí zápalek zapálit plastickou výbušninu umístěnou v podpatku své boty.
7. 1. 2002
Palestinské děti se učí, že základním rysem židů je zrádnost a nepravdomluvnost. Televize Nova zase odvysílala vpředvečer Vánoc film Pravdivé lži, kde jsou ve stejném světle vyobrazeni Palestinci. Je to krok, který nás u společnosti bezduše přejímající americkou produkci bez ohledu na kontext, nepřekvapí. Je zcela v duchu klausovské až eroticky motivované náchylnosti ke kapitalismu volné soutěže bez připouštění možnosti, že morálka a zodpovědnost se vyvíjejí spolu s tržními mechanismy a neudrží-li s nimi krok, čeká nás všeobecný porevoluční osud, který provází všechny radikální změny socioekonomického uspořádání od velké francouzské až po velkou říjnovou - zneužívání moci, ekonomické i občanské bezpráví a vnitřní i vnější xenofobie. Palestinští teroristé si svou roli zástupců zla vysloužili tím, že nemají v západní společnosti žádnou skutečnou politickou ani emocionalistickou moc.
7. 1. 2002
Rada pro reklamu pominula veškeré argumenty, proč byl "Ježíškův mobil" neetický, a vydala rozhodnutí, že tato reklama byla přijatelná a správná. Zdůvodnit toto rozhodnutí se neobtěžovala. Zdiskreditovala se tím.
7. 1. 2002

Pozoruhodně propagandistický materiál přinesla Česká televize a po ní pak ČTK na tomto místě o tom, že "muslimové se snažili vyrobit v ČR zlovolný protizápadní CD ROM". Ano, samozřejmě, ČTK i Česká televize jsou přece vyznavači víry, že na světě existuje jen jediná pravda...:) Mají v tom dlouhou praxi ze čtyřiceti let komunistické éry. Jsou velké části světa, kde mnozí lidé považují to, co uváděl tento CD ROM, zase za svou "jedinou pravdu". Seriózní média, vysílající v angličtině, se snaží tuto skutečnost zohlednit. Ale v malé České republice to asi není zapotřebí. Tam platí dodnes (jen trochu pozměněné) heslo Sovětský svaz, mírová hráz!!

7. 1. 2002
"Nemohu souhlasit s tím, aby kdejaký fašista anebo zpustlý, radikální liberál měl právo svobodně hlásat zotročování anebo zbídačování většiny," argumentuje známý český surrealistický básník a malíř, který žije v Německu.
7. 1. 2002
"Šťastný jako Pán Bůh ve Francii" je německé rčení zřejmě podobné českému "šťastný jako prase v žitě" - ale nehodlám psát o české náboženské vlažnosti. O náboženství se psát bude, a to z klávesnice bývalého redaktora novin The Ottawa Citizen, Keitha Spicera, který zastával důležité místo v kanadských sdělovacích prostředcích a dnes je ředitelem Ústavu OSN pro média a mír v Paříži. Podle autora dnešní bezbožní Francouzi říkají, že Bůh již ve Francii nežije. Tedy dosud ve Francii je, ale mluví spíš arabsky.
7. 1. 2002
Nad veřejemi příbytků někde čteme nové K+M+B. Je ukončen čas vánoční. Letos by tříkrálová písmenka patřila i nad vchody do některých médií, která zareagovala na duchovní potřeby českých občanů zásadně jinak než v letech minulých. To některé ateisty - mocné editory zlobí. Proč i oni tolerují "vánoční vyšinutí"? V rubrice "přímý úder" Lidových novin se to dočteme: " 65% obyvatel, které lze podle statistik považovat za bezvěrce, ani nemrkne, když jim zástupci té nejpravější církve s pámbíčkářsky svatou tváří ve veřejnoprávní televizi tvrdí, jak se to má s lidským hříchem, životním smyslem a posláním".
7. 1. 2002
These are critical comments by the Environmental Law Service, a public interest law organisation in the Czech Republic on the recent draft Freedom of Assembly Law, submitted to Parliament by Czech Home Secretary Stanislav Gross. We are publishing this document in English in order to make it available to Western human rights organisations. The Czech original is in Britské listy here.
Josef Nejedlý, úředník, který zatajuje informace
27. 11. 2001

Pro jednání s českými úřady typický dopis, jehož obsah lze nejlépe charakterizovat větou "Trhni si nohou, občane!", přišel tentokrát z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Josef Nejedlý (na snímku) nám v něm sděluje, že nám ÚOOÚ neposkytne text žaloby Českého statistického úřadu. S přemýšlením si arogantní úředník nedal práci a vzal prostě první paragraf, který v zákoně č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím našel: dokument se prý netýká činnosti jeho úřadu, ačkoli právě k jeho rozhodnutí se žaloba vztahuje...

Proti rozhodnutí jsme se ihned odvolali a po uplynutí patnáctidenní lhůty podáme na ÚOOÚ správní žalobu.

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
18. 12. 2001
Dopis redakci, který si autor přeje zveřejnit. Pisateli velmi děkujeme, a čtenáře vyzýváme, aby, mají-li zájem o investigativní práci Britských listů, naše snažení finančně také podpořili. Děkujeme za finanční příspěvky, které v těchto dnech dostáváme, a apelujeme na další čtenáře, aby se i oni připojili ve veřejném zájmu jakoukoliv či během roku jakkoliv rozdělenou částkou. Obrovský význam Britských listů pro rozvoj demokracie je zřejmý, stejně i jako jejich vliv - například v prvních několika týdnech po útocích na 11. září vedla nezávislá politika zveřejňování jinde v češtině nepřístupných informací, že stoupla čtenost BL proti normálu čtyř až pětinásobně, tedy na přibližně 30 000 přístupů denně. Zejména v dobách krize se lidé k BL obracejí pro nezávislé informace. Podílejte se i vy svým finančním příspěvkem pro BL na budování demokracie v České republice. Záleží čistě na vás, zda budou Britské listy moci efektivně vykonávat i nadále svou práci hlídacího psa demokracie. - Prodej reklamy se rozjíždí pomalu a pokud se nesejde alespoň obdobné množství příspěvků jako loni, nebudeme moci fungovat jako nezávislý kulturně-politický list. Mnoha lidem by to jistě přišlo vhod - takže opakujeme a zdůrazňujeme - rozhodnutí závisí na vás, na čtenářích.
7. 1. 2002

Grafička Lesley Keenová, manželka Jana Čulíka, experimentuje s programem Flash - publikujeme jednu její práci: hodiny, které jsou poctou studovně "hlavního ducha" pana Wyverna v záhrobním světě v nové verzi televizního seriálu BBC Randall a Hopkirk (která silně používá počítačovou grafiku). Studovna pana Wyverna je v neustálém pohybu - její stěny, pokryté knihami se překrývají a míjejí. Možná by se panu Wyvernovi hodily do pracovny i tyto hodiny...

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
7. 1. 2002 Pravé lži v televizi Nova Dominik  Lukeš
7. 1. 2002 Straní Rada pro reklamu otevřeně společnosti Radiomobil? Jan  Paul
7. 1. 2002 Czech Home Secretary Stanislav Gross's draft Assembly Act curtails civic freedoms   
7. 1. 2002 Můžou za to školy Jan  Čulík
6. 1. 2002 Afghánští vězni: je dobře, že se jim dává na hlavu pytel   
4. 1. 2002 Na Argentince se dívají Brazilci tak spatra jak Chorvati na Čechy Fabiano  Golgo
4. 1. 2002 Zastavení stíhání Jana Kopala je úspěch, ale to nestačí Jan  Čulík
4. 1. 2002 Pracovníci obchodu Art.cz argumentují nevěcně Jan  Čulík
4. 1. 2002 Jan Paul je v jádru negativní člověk Ondřej  Sýkora, Radan Wagner