Americký ministr obrany Donald Rumsfeld odmítl kritiku britských poslanců ohledně podmínek na americké základně na Kubě, kde jsou zadržovány osoby z Afghánistánu, informovaly v úterý v 18 hodin zprávy britského rozhlasu. Dodaly, že zacházení s vězni na základně kritizovala celá řada zemí. Červený kříž v současnosti hodnotí situaci na základně. Washingtonský zpravodaj britského rozhlasu uvedl v úterý v 18 hodin, že mají podle Rumsfelda prý kritikové "nesprávné informace": "Donald Rumsfeld vystoupil nesmírně sžíravě. Debata v britské Dolní sněmovně je podle něho 'prostě neuvěřitelná'. 'Je neuvěřitelné,' pokračoval s intenzivním sarkasmem, 'jak tomu všemu britští poslanci ze vzdálenosti 8000 km tak dobře rozumějí.' A to bylo téma amerického ministra obrany: že kritika, vznesená mnoha lidmi z pohodlné vzdálenosti, je prostě nepravdivá. Se zadržovanými osobami v zálivu Guantánamo se zachází lidsky, podle Ženevských konvencí. Rumsfeld trval na tom, že je prý správné, že nejsou zadržované osoby považovány za válečné zajatce: nenosily prý své zbraně otevřeně, skrývaly své insignie, nebojovaly jménem legitimní vlády. A, co je důležitější, řekl americký ministr obrany, jsou stále ještě nebezpečné:

'Bude se všemi jednotlivými vězni zacházeno lidsky? Samozřejmě. Když budou přesunováni z místa na místo, budou neutralizováni tak, aby bylo méně pravděpodobné, že usmrtí amerického vojáka? Samozřejmě. Je nelidské to dělat? Ne. Bylo by pitomé dělat něco jiného? Ano.'

Jeden vězeň, uvedl Rumsfeld, už prý kousl jednoho vojáka, který ho hlídal. Cílem jejich pokračujícího zadržování je podle ministra obrany zabránit jim, aby nebyli na ulicích, v letadlech a v jaderných elektrárnách.

Bylo to dosud nejrobustnější vystoupení Donalda Rumsfelda k této otázce. Po celé Evropě vzniklo v této věci znepokojení - Amerikou to nehne," uzavřel reportér britského rozhlasu z Washingtonu.

Fotografie smyslově deprivovaných zajatců, podezřívaných z členství Talibánu a organizace al Qaeda, publikované v neděli, (které, mimochodem, podle pondělního britského tisku distribuoval sám Pentagon) hrozí vyvolat první vážný konflikt mezi britskou a americkou vládou. Britský ministr zahraničí Jack Straw v neděli signalizoval rostoucí znepokojení britské vlády nad zacházením s více než jednou stovkou osob, podezřívaných z členství organizace al Qaeda, zadržovaných v zálivu Guantánamo na Kubě. "Postojem britské vlády je to, že se zajatci - bez ohledu na jejich oficiální status - musí být zacházeno humánně o podle normálních zákonů," uvedl Straw. "To jsme vždycky zdůrazňovali a Američané konstatovali, že náš názor sdílejí."

Čelní poslanci britské Dolní sněmovny využili fotografií smyslově deprivovaných zajatců jako důkazů, že se s nimi zachází ponižujícím způsobem. Mluvčí britského premiéra je však upozornil, že jde o osoby, podezřívané z členství ve vysoce nebezpečné organizaci. Dodal, že Británie vyčká svědectví vlastních činitelů, kteří tábor navštívili o víkendu, než vydá vlastní prohlášení k této věci. Americká armáda se pokusila zmírnit Strawovo znepokojení tím, že konstatovala, že tyto fotografie byly pořízeny těsně po příletu vězňů z Afghánistánu a že takto s nimi není zacházeno běžně.

Avšak tyto výroky nezastavily rostoucí rebelii mezi labouristickými poslanci v britské Dolní sněmovně. Bývalý náměstek ministra zahraničí Tony Lloyd se vyjádřil, že tyto "šokující" záběry naprosto neodpovídají normám, které mají Spojené státy povinnost dodržovat. Všestranický výbor Dolní sněmovny požadoval bezodkladné setkání s americkým velvyslancem a jeden ministr britské vlády se vyjádřil, že zacházení se zajatci je "monstrózní". Dodal, že neexistuje právní základ pro to, aby Američané odpírali podezřelým osobám statut válečného zajatce. "Jak můžeme tvrdit, že zastáváme civilizované hodnoty, je-li se zadrženými osobami takto zacházeno?" dodal ministr. Arogantní chování Spojených států silně znepokojuje činitele britské vlády, kteří tvrdí, že zacházení se zadržovanými osobami na Kubě ochromuje úsilí britské rozvědky získávat z britské muslimské komunity informace o osobách, podezřívaných z terorismu. Podrobnosti v angličtině např. zde.

Podle zpráv z pondělního odpoledne (v angličtině např. zde) se vyjádřil mluvčí britského premiéra, že si tři britští občané, zadržovaní na základně, na nehumánní zacházení nestěžují. "Mohli hovořit otevřeně a bez inhibicí," konstatoval. "Neexistují známky žádného špatného zacházení. Hovořili také s Červeným křížem. Když jsou v celách, nemají žádné začerněné brýle, žádné rukavice ani zacpané uši. Mají na nohou železa pouze, pokud jsou mimo celu." Fotografie, na nichž jsou zadržované osoby smyslově deprivované, byly prý pořízeny po jejich příjezdu na základnu. Americká armáda uvedla, že zadržované osoby smyslově deprivují, dávají jim páskou zalepené brýle, chirurgické masky, tlusté rukavice a pouta a železa "pouze, když je přepravují z místa na místo".

Zajímavé na této kontroverzi je mj. i to, že zatímco například nejnovější informace internetového zpravodajství BBC jsou striktně nezávislé (viz zde), zpravodajství CNN na internetu je defenzivní a omlouvá postoje americké vlády (viz zde - zpráva CNN například vynechala výše citované kritické výroky Jacka Strawa na adresu Spojených států). Je to jemný spin, který ovšem lze předpokládat u mediální organizace, jejíž čelný představitel instruoval loni na podzim své podřízené, aby nezdůrazňovali ve zpravodajství utrpení afghánských civilistů a pokaždé, kdy se o něm zmíní, ho dali do kontextu se smrtí nevinných lidí ve WTC. Není třeba dodávat, že tímto široce publikovaným memorandem ztratila CNN mezinárodní kredibilitu.

Červený kříž obvinil v pondělí Spojené státy, že porušily Ženevské konvence tím, že zveřejnily fotografie osob, podezřelých z členství Talibánu a organizace al Qaeda, zadržovaných v zálivu Quantánamo, napsal v úterý britský deník Independent (viz zde). Ženevské konvence totiž zakazují, aby byli váleční zajatci vystavování "zvědavosti veřejnosti". Červený kříž požaduje, aby zadržované osoby v zálivu Guantánamo byly považovány za válečné zajatce. Mluvčí Červeného kříže konstatoval, že zveřejněním fotografií porušily Spojené státy třetí Ženevskou konvenci. Do kontroverze vstoupila i Evropská unie, když Javier Solana, činitel Evropské unie pro bezpečnostní otázky, konstatoval ve španělské televizi, že by měli být tito vězňové považováni za válečné zajatce. V úterý se má federální soudce v Los Angeles zabývat peticí, kterou podal soudu Ramsey Clark, bývalý americký generální prokurátor, a další aktivisté za lidská práva, kteří tvrdí, že zadržování osob, které nebyly obviněny, je protizákonné. Independent poznamenává, že se zdá, že Pentagon, který vlna světového rozhořčení (českými médii v podstatě ignorovaná) silně překvapila, začíná do určité míry ustupovat. Pentagon uvedl, že zařizuje, aby byl vězňům na základně v zálivu Guantánamo k dispozici islámský duchovní, který by vedl jejich modlitby a vysílal vedení modliteb táborovým rozhlasem.

List Guardian k tomu dodává, že Spojené státy učinily podstatný ústupek a dovolily v důsledku nynější vlny kritiky Mezinárodnímu Červenému kříži, aby byli jeho zástupci v táboře "X ray" v zálivu Guantánamo od nynějška trvale.

20. ledna 2002 jsem byl opět svědkem servilního přístupu pracovníků české veřejnoprávní televize k politikům způsobem, který mně připomněl stejné metody používané jejich kolegy v brežněvovské éře. Mám na mysli informaci o diskuzi týkající se kontraverzního přístupu americké administrativy k zadržovaným osobám z afghánského konfliktu, která probíhá v současné době ve Spojeném království. Ve zprávě České televize totiž moderátor Klepetko s cílem zamlžit podstatu věci sice neopomněl zmínit obavy britských občanů o dobrém zacházení se zajatci, z nichž někteří jsou britského původu, avšak zamlčel podstatu diskutovaného problému, totiž, že na tyto zadržené osoby je třeba nahlížet jako na válečné zajatce, na něž se automaticky vztahují příslušné články Ženevské konvence. Spojené státy a s nimi všechny státy NATO včetně České republiky se tímto případným odstoupením od Ženevských konvencí dostávají do nezáviděníhodného postavení. Domnívám se, že čeští televizní koncesionáři mají právo se dozvědět informaci celou bez ohledu na to, zda je politikům příjemná.

Vážený pane šéfredaktore,

jako nepravidelného čtenáře Britských listů by mě zajímal váš názor na učinkování Jany Bobošíkové s Sedmičce na TV Nova. Sedmičku nesleduji, ale dvakrát jsem v tomto roce setrval několik vteřin u tohoto pořadu a nestačil jsem se divit. V obou případech se hovořilo o České televizi. Poprvé při ohlédnutí za rokem 2001 (Klaus a Zeman) a podruhé v neděli 20.1. 2002 při řešení platů zaměstnanců televize. Ani v jednom případě mi paní Bobošíková nepřipadala nad věcí (chápu, že v tom prvním ani nemohla), nedokázala být nestranná, její otázka byla téměř minutová (jestli to vůbec měla otázka být?), mluvila cosi o morálce při jmenování platových zařazení určitých profesí v ČT. Ona se neptala, ona prezentovala své názory. Dlouho jsem u tohoto programu nevydržel, to co jsem viděl mi stačilo. Ptám se vás: jak vidíte její vývoj během posledního roku? Paní Bobošíková si snad tímto způsobem vyřizuje svou "prohru" v ČT? Bývala doba, kdy jsem si této paní vážil, je pryč.

Poznámka JČ: Zatímco jsme přesvědčeni, že ostrá kritika zakonzervovaných poměrů v České televizi, která poskytuje koncesionářům za jejich peníze nekvalitní servis, je na místě, a nynější stávka zaměstnanců ČT je pozoruhodná drzost, má-li si zachovat moderátor autoritativního publicistického pořadu svou integritu, nemůže se účastnit - jako moderátor - diskuse o problému, při pokusu o jehož řešení stál ostře jako aktér na jedné straně. Jana Bobošíková si měla uvědomit, že se k situaci v České televizi nemůže jako moderátor vyjadřovat, nemá-li se tím zdiskreditovat, a kdyby měla profesionalitu, odmítla by se na obrazovce s poukazem na svou zaujatost k tomuto problému vyjadřovat, kdyby na něj přišla řeč.

"Jednou věcí je sama zpráva tohoto společného výboru obou komor Kongresu USA, tak typická pro vnější, nekvalifikované, velmi zaujaté posuzování naší země, vycházející navíc z výlučné orientace jejích autorů na jedno naše politické seskupení a na cíleně vybrané instituce. To ale asi nezměníme. Mohli bychom jen žádat naše 'informátory', aby cítili zodpovědnost za naši zemi, aby neusilovali o pouhou propagaci sebe sama a svých osobních zájmů a aby nedávali průchod své nevraživosti, zapšklosti a neukojené ambicióznosti na úkor poškozování postavení naší země ve světě," napsal ve svém článku publikovaném v internetovém deníku Neviditelný pes předseda ODS Václav Klaus.

Blahopřejeme; ani Rudé právo 70. let by se se špiniči a ostouzeči dobrého jména socialistického Československa v cizině nevypořádalo líp, dost možná by otisklo i karikaturu majestátního parníku, který se marně snaží potopit pár individuí pochybného vzezření na křehkém, rozpadajícím se voru.

Jakkoli lze souhlasit s Klausovým názorem, že úroveň veřejné debaty v této zemi je žalostně nízká a jejími nositeli jsou často lidé, jejichž morální kredit utrpěl v důsledku, mírně řečeno, nestatečného občanského postoje za komunismu, úplně jinou otázkou je, proč politická reprezentace, zvlášť po nástupu ministra Grosse, volí místo argumentů cestu trestní represe vůči nositelům nepohodlných názorů (prakticky všichni trestně stíhaní novináři se vyznačují "protioposmluvní" orientaci).

Existuje zásadní kvalitativní rozdíl mezi diskursem pokleslým a diskursem nesvobodným: novináři mají být kritizováni - a to i ze strany politiků - za chyby a povrchnosti, jichž se dopouštějí ve svých článcích, nesmějí však psát nebo vysílat s obavou, že se za názor nesympatický vládě dostanou na lavici obžalovaných, nebo dokonce, že je kvůli jejich psaní přijde zatknout policejní komando, tak jako se to stalo mně.

Tento rozdíl, myslím, autoři zprávy helsinského výboru amerického Kongresu, na rozdíl od Václava Klause, chápou zcela přesně.

Kompletní český překlad zprávy Helsinského výboru amerického Kongresu o stavu svobody projevu v ČR jsme publikovali jako jediný český list okamžitě poté, co byla zveřejněna, a to v pátek 11. ledna 2002. Její český text je zde, tam najdete odkaz i na americký originál.

Další trestní stíhání, tentokrát v tzv. zkráceném řízení, které zavedla novela trestního řádu platná od 1. ledna letošního roku, hrozí předsedovi Pravé alternativy (dříve NSB) Janu Kopalovi. Za to, že si stěžoval na soudce Obvodního soudu pro Prahu 7 Rudolfa Šídla, má být nyní postaven před soud pro pomluvu (zde je sdělení podezření).

Kopal se hájí tím, že podle § 1, odst. 3, archaické, ale dosud platné vyhlášky o stížnostech (č. 150/1958 Ú. l.) "nesmí být vůči stěžovateli činěny přímé ani nepřímé zákroky proto, že podal stížnost", ale není jisté, zda uspěje: "extremistické" názory je přece potřeba stíhat za každou cenu!

Bývalý vojenský prokurátor Šídlo, jenž měl být Kopalovými výroky poškozen, stojí za několika kontroverzními rozhodnutí, mimo jiné to byl právě on, kdo v prvním stupni odsoudil za vydání Hitlerova díla Mein Kampf Michala Zítka. V odborných kruzích má pověst jednoho z nejméně kompetentních soudců v Praze.

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.

Zjistil jsme, že z mobilních telefonů firmu Eurotel nelze spolehlivě posílat esemesky do zahraničí. Telefon se sice tváří, že esemesku odeslal, ale text adresátovi nedojde, i když bezpochyby odesílatel za esemesku Eurotelu zaplatil příslušný poplatek. Textové zprávy chodí pouze jedním směrem, např. z britských mobilních telefonů na telefony Eurotel, nikoliv však obráceně. To je naše zkušenost při posílání textových zpráv z několika mobilních telefonů Eurotelu v Praze na několik britských mobilních telefonních čísel. Pracovníci Eurotelu na pražské lince pro pomoc zákazníkům neprojevili absolutně žádnou snahu tuto technickou poruchu opravit. Sdělili nám, že Eurotel "doručování esemesek do zahraničí nezaručuje". (To mi připomíná poštu za komunismu - je dobré, že se Eurotel inspiruje komunistickou totalitou, nakonec je to - alespoň nějaká - "tradice"...:)) Z mobilních telefonů firmy Paegas lze posílat esemesky z ČR do zahraničí na rozdíl od Eurotelu spolehlivě. - Po zveřejnění této noticky se Britským listům ozval Eurotel a přislíbil, že se závadě pokusí přijít na kloub. O výsledku budeme čtenáře informovat.

Poznámka z 28.1. 2002: Dne 8. 1. 2001, v den původního zveřejnění tohoto textu, jsme obdrželi mj. tuto zprávu od Martina Žabky z Eurotelu:

Dobry den,

poprosil jsem nase techniky, zda by mohli vyselektovat pravdepodobnou pricinu neuspesneho dorucovani vasich SMS zprav. O vysledku vas budu informovat.

S pozdravem

Martin Zabka

Dosud čekáme bezvýsledně na odpověď. Textové zprávy z telefonů Eurotelu stále na inkriminované britské číslo nechodí.