"Jednou věcí je sama zpráva tohoto společného výboru obou komor Kongresu USA, tak typická pro vnější, nekvalifikované, velmi zaujaté posuzování naší země, vycházející navíc z výlučné orientace jejích autorů na jedno naše politické seskupení a na cíleně vybrané instituce. To ale asi nezměníme. Mohli bychom jen žádat naše 'informátory', aby cítili zodpovědnost za naši zemi, aby neusilovali o pouhou propagaci sebe sama a svých osobních zájmů a aby nedávali průchod své nevraživosti, zapšklosti a neukojené ambicióznosti na úkor poškozování postavení naší země ve světě," napsal ve svém článku publikovaném v internetovém deníku Neviditelný pes předseda ODS Václav Klaus.

Blahopřejeme; ani Rudé právo 70. let by se se špiniči a ostouzeči dobrého jména socialistického Československa v cizině nevypořádalo líp, dost možná by otisklo i karikaturu majestátního parníku, který se marně snaží potopit pár individuí pochybného vzezření na křehkém, rozpadajícím se voru.

Jakkoli lze souhlasit s Klausovým názorem, že úroveň veřejné debaty v této zemi je žalostně nízká a jejími nositeli jsou často lidé, jejichž morální kredit utrpěl v důsledku, mírně řečeno, nestatečného občanského postoje za komunismu, úplně jinou otázkou je, proč politická reprezentace, zvlášť po nástupu ministra Grosse, volí místo argumentů cestu trestní represe vůči nositelům nepohodlných názorů (prakticky všichni trestně stíhaní novináři se vyznačují "protioposmluvní" orientaci).

Existuje zásadní kvalitativní rozdíl mezi diskursem pokleslým a diskursem nesvobodným: novináři mají být kritizováni - a to i ze strany politiků - za chyby a povrchnosti, jichž se dopouštějí ve svých článcích, nesmějí však psát nebo vysílat s obavou, že se za názor nesympatický vládě dostanou na lavici obžalovaných, nebo dokonce, že je kvůli jejich psaní přijde zatknout policejní komando, tak jako se to stalo mně.

Tento rozdíl, myslím, autoři zprávy helsinského výboru amerického Kongresu, na rozdíl od Václava Klause, chápou zcela přesně.

Kompletní český překlad zprávy Helsinského výboru amerického Kongresu o stavu svobody projevu v ČR jsme publikovali jako jediný český list okamžitě poté, co byla zveřejněna, a to v pátek 11. ledna 2002. Její český text je zde, tam najdete odkaz i na americký originál.

V britském městě Leicester byli ve čtvrtek postaveni před soud dva Alžířané pro podezření z terorismu a dalších jedenáct osob bylo z téhož podezření zatčeno. Jeden Alžířan byl obžalován, že řídil teroristickou buňku organizace al Qaeda a vyzýval k terorismu. Oba Alžířané byli obviněni, že financovali teroristickou činnost. Mezitím dále pokračovala kontroverze ohledně zadržovaných osob na základně v Guantanamo. Prezident Bush však nyní tvrdí, že o jejich statutu "dosud nebylo rozhodnuto". "Činitelé z Mezinárodního výboru Červeného kříže budou mít možnost ve čtvrtek večer získat první dojmy z amerického tábora v zálivu Guantanamo, kam odletí z Floridy," konstatovaly zprávy rozhlasu BBC ve čtvrtek v 18 hodin. Pokračovaly:

Další trestní stíhání, tentokrát v tzv. zkráceném řízení, které zavedla novela trestního řádu platná od 1. ledna letošního roku, hrozí předsedovi Pravé alternativy (dříve NSB) Janu Kopalovi. Za to, že si stěžoval na soudce Obvodního soudu pro Prahu 7 Rudolfa Šídla, má být nyní postaven před soud pro pomluvu (zde je sdělení podezření).

Kopal se hájí tím, že podle § 1, odst. 3, archaické, ale dosud platné vyhlášky o stížnostech (č. 150/1958 Ú. l.) "nesmí být vůči stěžovateli činěny přímé ani nepřímé zákroky proto, že podal stížnost", ale není jisté, zda uspěje: "extremistické" názory je přece potřeba stíhat za každou cenu!

Bývalý vojenský prokurátor Šídlo, jenž měl být Kopalovými výroky poškozen, stojí za několika kontroverzními rozhodnutí, mimo jiné to byl právě on, kdo v prvním stupni odsoudil za vydání Hitlerova díla Mein Kampf Michala Zítka. V odborných kruzích má pověst jednoho z nejméně kompetentních soudců v Praze.

České noviny 16. 1. 2002 - hlavní zpráva s chybějící informací o Žirinovském a chybnou citací jména firmy z ruského zdroje "Falkon" namísto "Falcon"
České noviny 17. 1. 2002 - monitor tisku z téhož dne
České noviny 17. 1. 2002 4:00 - pouzávěrkový přehled zpráv, který uvolňuje informaci o Žirinovském a zamlčuje zase odsouzení Olega Lurjeho k pokutě za nepravdy v článku.
15. 1. 2002 nafukovala MfD kauzu článkem "Tajemná firma s tajemným obsazením". Nicméně v článku byla alespoň jedna jediná zajímavá informace: identifikace člena dozorčí rady Falconu Jaroslava Pacáka, který až do roku 1999 pracoval v civilní kontrarozvědce, kde měl na starost právě deblokaci ruského dluhu... MfD 16. 1. 2002 - ještě před jednáním vlády MfD odpískala kauzu Falkon ihned poté, co své informace pro vládu zveřejnila rozvědka. Nicméně za zmínku stojí, že se v tomto článku píše o podivuhodné shodě stanovisek právníků MfD a US-DEU... 17. 1. 2002 MfD o kauze Falkon už mlčela.
Hospodářské noviny nejdříve 15.1.2002 uvedly, že jakýkoliv důkaz o propojení "Falkonu" z Prahy na "Falcony" bin Ládina chybí, ale závěr z toho nevyvodily... 16. 1. 2002 dlouze převracely téma s citací ODS a US-DEU, pak k tématu přilepily Čubajsovy zájmy, a nakonec daly velký prostor Haně Marvanové k vlastní prezentaci. Po jednání vlády přiznaly barvu, ale Grosse ani Zemana příliš necitovaly. Zato neopomněly zdůraznit své "styky" s agenty české rozvědky a vyslepičit to, co jim tito zpravodajští experti navyprávěli, aniž si mohli informace jakkoliv ověřit... Nakonec se dnes HN pokusily o "velkou analýzu" a nenápadné zdůvodnění, proč se celou kachnou zabývaly. Jen ten titulek byl jaksi zvláštní a ne příliš logický ve vztahu k tématu: "Teroru prospívá utajování"...
Citáty z tiskové konference vlády 16. 1. nekomentujeme.

Upozorňujeme však, že je zcela pod úroveň, vyjadřuje-li se Miloš Zeman veřejně o této kachně jako o "novinářském pšouku". Jaksi si nedovedeme představit, že by se podobně - veřejně - vyjadřoval například premiér Tony Blair (přestože jeho poradce Alastair Campbell novinářům soukromě nadává značně agresivně). Otázka je, nakolik je odsouzení ruského novináře k pokutě za článek relevantní, neboť, přirozeně, demokracie nepokutují novináře za články...

Nejde přirozeně o politické záležitosti, ale o závažné otázky mezinárodního práva. Očekává se, že budou západní demokracie dodržovat právní normy. Spojené státy čelí rostoucímu tlaku, aby dodržovaly mezinárodní právo ohledně osob, zadržených na vojenské základně v zálivu Guantanamo na Kubě, uvedl ve středu ve 13 hodin pořad World at One rozhlasu BBC. Americké postoje kritizovala Mary Robinsonová, vysoká komisařka OSN pro lidská práva a Mezinárodní červený kříž opakovaně protestuje, že Spojené státy odmítají dodržovat v této věci Ženevskou konvenci a přiznat zadržovaným osobám na Kubě práva válečných zajatců. Pokud by Spojené státy od Ženevské konvence o válečných zajatcích ustoupily, mělo by to dalekosáhlé, vážné důsledky pro celý systém mezinárodního práva pro válečné konflikty. Nebyli by chráněni ani američtí, ani jiní západní zajatci ve válečných konfliktech. Záležitost vyvolává i silnou debatu v britské Dolní sněmovně. Problém rozebral sérií rozhovorů ve středu v poledne britský rozhlas, viz níže.

Proč nebyla např. informace o středeční tiskové konferenci Mary Robinsonové ani o kontroverzi ohledně lidských práv amerických zajatců uvedena na Českých novinách ČTK? Ohrožení Ženevské konvence není pro ČTK zpráva? Tato kontroverze ve středu dominovala britským sdělovacím prostředkům.

Na tomto místě leze ČTK Američanům jak za husákovské normalizace Sovětskému svazu kamsi:

"Zatím není jasné, jak dlouho budou vězni v táboře drženi. Americká místa také zdůraznila, že na tyto osoby se nevztahují ženevská válečná ujednání, protože nejde o válečné zajatce."

Ze záležitosti vzniká značně velký mezinárodní skandál, ale informace o něm jsme ve středu v ČTK nenašli.

Zjistil jsme, že z mobilních telefonů firmu Eurotel nelze spolehlivě posílat esemesky do zahraničí. Telefon se sice tváří, že esemesku odeslal, ale text adresátovi nedojde, i když bezpochyby odesílatel za esemesku Eurotelu zaplatil příslušný poplatek. Textové zprávy chodí pouze jedním směrem, např. z britských mobilních telefonů na telefony Eurotel, nikoliv však obráceně. To je naše zkušenost při posílání textových zpráv z několika mobilních telefonů Eurotelu v Praze na několik britských mobilních telefonních čísel. Pracovníci Eurotelu na pražské lince pro pomoc zákazníkům neprojevili absolutně žádnou snahu tuto technickou poruchu opravit. Sdělili nám, že Eurotel "doručování esemesek do zahraničí nezaručuje". (To mi připomíná poštu za komunismu - je dobré, že se Eurotel inspiruje komunistickou totalitou, nakonec je to - alespoň nějaká - "tradice"...:)) Z mobilních telefonů firmy Paegas lze posílat esemesky z ČR do zahraničí na rozdíl od Eurotelu spolehlivě. - Po zveřejnění této noticky se Britským listům ozval Eurotel a přislíbil, že se závadě pokusí přijít na kloub. O výsledku budeme čtenáře informovat.

Poznámka z 28.1. 2002: Dne 8. 1. 2001, v den původního zveřejnění tohoto textu, jsme obdrželi mj. tuto zprávu od Martina Žabky z Eurotelu:

Dobry den,

poprosil jsem nase techniky, zda by mohli vyselektovat pravdepodobnou pricinu neuspesneho dorucovani vasich SMS zprav. O vysledku vas budu informovat.

S pozdravem

Martin Zabka

Dosud čekáme bezvýsledně na odpověď. Textové zprávy z telefonů Eurotelu stále na inkriminované britské číslo nechodí.

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.

Několik čtenářů se dotazovalo, jak případně přispět na investigativní práci Britských listů v České republice úvěrovou kartou. Ti, kdo by tak chtěli učinit, nechť napíší na tuto adresu o informace. - (Děkujeme těm, kteří už přispěli.)