Nadto je pro mě postup pana Peciny těžko srozumitelný. Jestliže záměrně a demonstrativně porušil ustanovení par. 165, odst. 1 trestního zákona a výslovně žádal, aby za toto porušení platného zákona byl stíhán, lze to chápat jako občanskou neposlušnost, při níž občan na sebe vědomě bere následky svého činu s cílem dosáhnout takto změny platného práva. Současně se však pan Pecina domáhá toho, aby stíhán nebyl. To se jeví jako naprosto nelogické, jak z hlediska jeho deklarovaného cíle (to jest změny zákona cestou rozhodnutí Ústavního soudu), tak z hlediska toho, co lze očekávat od orgánů činných v trestním řízení. Orgány činné v trestním řízení musejí respektovat platné právo a jeho smysl a nelze po nich chtít, aby demonstrativní porušení zákona ignorovaly s presumpcí, že Ústavní soud by mohl příslušné ustanovení v budoucnu zrušit. V daném případě je ovšem nutno zdůraznit, že příslušný orgán trestní stíhání zastavil, neshledal tedy, že by došlo ke spáchání trestného činu.

Bohužel, ČTK, jak se zdá, dokument vůbec nepochopila a jeho hlavní argument, totiž "Zrušte paragrafy kriminalizující názory" vůbec ve svém zpravodajství na Českých novinách nepřinesla (to, jak ČTK tuto mezinárodní analýzu "zpracovala" ukazujeme citací celé její zprávy ze včerejška v závěru tohoto článku.) Mimochodem, je komické, že se ČTK rychle pokusila tento mezinárodní dokument alespoň pro domácí poměry mírně "neutralizovat" PR zprávou "Svoboda projevu není v ČR ohrožena, míní zahraniční korespondenti", viz zde. Neschopnost (či záměrný úmysl?) informovat o jádru věci a rychlá touha americkou analýzu překrýt víceméně opačnou zprávou a její argumenty zamlžit nám skutečně poněkud připomíná neblahé reakce Rudého práva na dokumenty Charty 77 v sedmdesátých letech (které komunistický tisk nezveřejnil, zato začal být najednou plný článků, že "dělníci a rolníci odsuzují reakci"). :)

Vážně zkreslená je zpráva amerického Kongresu i v dnešních Lidových novinách (zde): ty ji pojaly bulvárním způsobem jako drby o mocných ("Zeman, Klaus, kritizují média") a stereotypně zopakovaly známé kontroverze z establishmentového tisku (Olovo-Buzková, Respekt). Ostatní zcela pominuly. Je zřejmé, že ani Lidové noviny nemohou přenést přes srdce, že americký Kongres v zájmu "energické demokracie" hájí svobodu projevu i pro "extremisty", jako je Kopal či Pěcha. Byl by to šok, že, kdyby se čtenáři na stránkách Lidových novin dověděli, že američtí kongresmani hájí svobodu projevu mladého stoupence komunismu v ČR. (To samozřejmě neznamená, že američtí kongresmani jsou komunisti!) Jenže tento práh české sdělovací prostředky asi nikdy nepřekročí. Princip nedělitelnosti svobody projevu je pro ně nepochopitelný - alespoň, pokud víme, nikdo v ČR neinformoval českou veřejnost o tom, že hlavním argumentem této americké zprávy je, opakujeme: zrušte trestní stíhání za názor. Nestydí se Lidové noviny alespoň trochu, že i ony tak silně podléhají místní "konvenční" atmosféře? Co takhle odvaha přinášet čerstvý vzduch zvenčí?

Zajatci z Talibánu a z organizace al Qaeda, kteří byli dopraveni z Afghánistánu na americkou námořní základnu v zálivu Guantanamo na Kubě, jsou zadržováni v tvrdých podmínkách, informovaly mj. internetové stránky BBC (viz zde). V sobotu bylo také oznámeno (viz tato zpráva BBC), že mezi těmito zajatci se vyskytuje i britský občan a britská vláda bude od americké vlády požadovat, aby s ním bylo humánně zacházeno, konstatovalo britské ministerstvo zahraničí v Londýně. Labouristický poslanec Donald Anderson, předseda parlamentního výboru britské Dolní sněmovny pro zahraniční záležitosti, zdůraznil, že s vězni musí být zacházeno civilizovaným způsobem. Anderson řekl v rozhlase BBC: "Ať už jsou tito vězni v jakékoliv formální kategorii, přesto mají právní práva a z toho, co jsme se už [o této základně] dověděli, zdá se vyplývá, že jsou lidská práva ohrožována."

Je vyjadřováno mezinárodní znepokojení, že zajatci na základně v Guantanamo jsou zadržováni v otevřených klecích pod širým nebem o velikosti 1,8 krát 2,4 metry (klece mají stěny z kovového pletiva, betonovou podlahu a dřevěnou, případně plátěnou střechu). První skupina dopravených vězňů na základnu v Guantanamo měla při převozu na sobě brýle přelepené páskou, případně pytle na hlavě, vězni měli svázané ruce a někteří měli také pouta na nohou. V rozhovoru, který byl součástí hlavní zprávy na televizní stanici BBC News 24 v 18 hodin vyjádřila mluvčí organizace Amnesty International velké znepokojení nad způsobem, jimž jsou tito lidé zadržováni, a kritizovala také, že jim Spojené státy nechtějí udělit status válečných zajatců, na čemž trvá mezinárodní Červený kříž, který požaduje, aby se i na ně vztahovala Ženevská konvence. V rozhovoru se mluvilo o tom, že kdyby Spojené státy těmto vězňům udělily status válečných zajatců, musely by je pohnat před vojenský soud a tam by mohli být odsouzeni k případnému trestu jen na základě konkrétních důkazů. Mluvčí Amnesty International v televizi BBC varovala, že je zapotřebí, aby při zacházení s těmito lidmi byla dodržována základní lidská práva, a že je nepřípustné, aby s lidmi, kteří nejsou američtí občané, bylo zacházeno hůře než s Američany.

(Ve středu 16. 1. na tyto otázky reagoval Václav Klaus v MFD těmito slovy: :))

Já si spíše myslím, že jde o to, komu by to mohlo politicky neprospět. A tady je zřejmé, že je to namířeno na mě, na mou osobu. Na což jsem koneckonců zvyklý a ani mne to moc nepřekvapuje. Navíc se mi zdá, že si tentokrát autoři této petice, a já to považuji za petici, dali spíše vlastní gól. A sleduji-li vlastní internetové stránky, sleduji-li Britské listy a Neviditelného psa, tak i v té nevyzpytatelné komunitě účastníků internetových klání je tentokráte naprosto neuvěřitelně vysoká frekvence těch, kteří souhlasí s mou odpovědí a kritizují autory této aktivity. Já vím, že komunita účastníků internetových debat je specifická, a já bych si z ní netroufal udělat nějaké zásadní závěry na všechny občany České republiky. Je to spíše skupina extrémní. Tam bych čekal, že ta frekvence bude přesně v opačném směru.

Klausova odpověď na zde publikované "tři otázky" je zde.

Zjistil jsme, že z mobilních telefonů firmu Eurotel nelze spolehlivě posílat esemesky do zahraničí. Telefon se sice tváří, že esemesku odeslal, ale text adresátovi nedojde, i když bezpochyby odesílatel za esemesku Eurotelu zaplatil příslušný poplatek. Textové zprávy chodí pouze jedním směrem, např. z britských mobilních telefonů na telefony Eurotel, nikoliv však obráceně. To je naše zkušenost při posílání textových zpráv z několika mobilních telefonů Eurotelu v Praze na několik britských mobilních telefonních čísel. Pracovníci Eurotelu na pražské lince pro pomoc zákazníkům neprojevili absolutně žádnou snahu tuto technickou poruchu opravit. Sdělili nám, že Eurotel "doručování esemesek do zahraničí nezaručuje". (To mi připomíná poštu za komunismu - je dobré, že se Eurotel inspiruje komunistickou totalitou, nakonec je to - alespoň nějaká - "tradice"...:)) Z mobilních telefonů firmy Paegas lze posílat esemesky z ČR do zahraničí na rozdíl od Eurotelu spolehlivě. - Po zveřejnění této noticky se Britským listům ozval Eurotel a přislíbil, že se závadě pokusí přijít na kloub. O výsledku budeme čtenáře informovat.

Poznámka z 28.1. 2002: Dne 8. 1. 2001, v den původního zveřejnění tohoto textu, jsme obdrželi mj. tuto zprávu od Martina Žabky z Eurotelu:

Dobry den,

poprosil jsem nase techniky, zda by mohli vyselektovat pravdepodobnou pricinu neuspesneho dorucovani vasich SMS zprav. O vysledku vas budu informovat.

S pozdravem

Martin Zabka

Dosud čekáme bezvýsledně na odpověď. Textové zprávy z telefonů Eurotelu stále na inkriminované britské číslo nechodí.

Pro jednání s českými úřady typický dopis, jehož obsah lze nejlépe charakterizovat větou "Trhni si nohou, občane!", přišel tentokrát z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Josef Nejedlý (na snímku) nám v něm sděluje, že nám ÚOOÚ neposkytne text žaloby Českého statistického úřadu. S přemýšlením si arogantní úředník nedal práci a vzal prostě první paragraf, který v zákoně č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím našel: dokument se prý netýká činnosti jeho úřadu, ačkoli právě k jeho rozhodnutí se žaloba vztahuje...

Proti rozhodnutí jsme se ihned odvolali a po uplynutí patnáctidenní lhůty podáme na ÚOOÚ správní žalobu.

Několik čtenářů se dotazovalo, jak případně přispět na investigativní práci Britských listů v České republice úvěrovou kartou. Ti, kdo by tak chtěli učinit, nechť napíší na tuto adresu o informace. - (Děkujeme těm, kteří už přispěli.)