|
12. 1. 2002
Zajatci z Talibánu a z organizace al Qaeda, kteří byli dopraveni z Afghánistánu na americkou námořní základnu v zálivu Guantanamo na Kubě, jsou zadržováni v tvrdých podmínkách, informovaly mj. internetové stránky BBC (viz zde). V sobotu bylo také oznámeno (viz tato zpráva BBC), že mezi těmito zajatci se vyskytuje i britský občan a britská vláda bude od americké vlády požadovat, aby s ním bylo humánně zacházeno, konstatovalo britské ministerstvo zahraničí v Londýně. Labouristický poslanec Donald Anderson, předseda parlamentního výboru britské Dolní sněmovny pro zahraniční záležitosti, zdůraznil, že s vězni musí být zacházeno civilizovaným způsobem. Anderson řekl v rozhlase BBC: "Ať už jsou tito vězni v jakékoliv formální kategorii, přesto mají právní práva a z toho, co jsme se už [o této základně] dověděli, zdá se vyplývá, že jsou lidská práva ohrožována." Je vyjadřováno mezinárodní znepokojení, že zajatci na základně v Guantanamo jsou zadržováni v otevřených klecích pod širým nebem o velikosti 1,8 krát 2,4 metry (klece mají stěny z kovového pletiva, betonovou podlahu a dřevěnou, případně plátěnou střechu). První skupina dopravených vězňů na základnu v Guantanamo měla při převozu na sobě brýle přelepené páskou, případně pytle na hlavě, vězni měli svázané ruce a někteří měli také pouta na nohou. V rozhovoru, který byl součástí hlavní zprávy na televizní stanici BBC News 24 v 18 hodin vyjádřila mluvčí organizace Amnesty International velké znepokojení nad způsobem, jimž jsou tito lidé zadržováni, a kritizovala také, že jim Spojené státy nechtějí udělit status válečných zajatců, na čemž trvá mezinárodní Červený kříž, který požaduje, aby se i na ně vztahovala Ženevská konvence. V rozhovoru se mluvilo o tom, že kdyby Spojené státy těmto vězňům udělily status válečných zajatců, musely by je pohnat před vojenský soud a tam by mohli být odsouzeni k případnému trestu jen na základě konkrétních důkazů. Mluvčí Amnesty International v televizi BBC varovala, že je zapotřebí, aby při zacházení s těmito lidmi byla dodržována základní lidská práva, a že je nepřípustné, aby s lidmi, kteří nejsou američtí občané, bylo zacházeno hůře než s Američany. |
|
11. 1. 2002
Místopředseda vlády Pavel Rychetský napsal Iloně Bílkové v dopise, datovaném 3.1. 2001, že stíhání Tomáše Peciny za vyjádření názoru je "oprávněné", avšak že prý "bylo zastaveno". Tato informace, je, zdá se, nepravdivá, neboť Tomáš Pecina nedostal žádnou informaci o tom, že by bylo trestní stíhání vůči němu zastaveno. Ještě v pátek 11. 1. 2002 informovaly Lidové noviny (v pozoruhodném článku popisujícím, jak policisté pomáhali Filipu Roesslerovi na policejní stanici v Bartolomějské ulici v Praze pověsit plakát, zdůrazňující, že Roessler schvaluje útoky na USA, ale na rozdíl od Peciny ho odmítli stíhat - srovnejte dopis Pavla Rychetského s tímto článkem!), že podle mluvčí Policie ČR Pecinovo stíhání zřejmě stále trvá. Rychetský hájí také přesně ty paragrafy českého trestního zákona, o nichž v právě vydané zprávě konstatoval Helsinský výbor amerického Kongresu, že porušují mezinárodní právní závazky České republiky. Dopis Pavla Rychetského publikujeme v plném znění. Rychetský mj. tvrdí:
Nadto je pro mě postup pana Peciny těžko srozumitelný. Jestliže záměrně a demonstrativně porušil ustanovení par. 165, odst. 1 trestního zákona a výslovně žádal, aby za toto porušení platného zákona byl stíhán, lze to chápat jako občanskou neposlušnost, při níž občan na sebe vědomě bere následky svého činu s cílem dosáhnout takto změny platného práva. Současně se však pan Pecina domáhá toho, aby stíhán nebyl. To se jeví jako naprosto nelogické, jak z hlediska jeho deklarovaného cíle (to jest změny zákona cestou rozhodnutí Ústavního soudu), tak z hlediska toho, co lze očekávat od orgánů činných v trestním řízení. Orgány činné v trestním řízení musejí respektovat platné právo a jeho smysl a nelze po nich chtít, aby demonstrativní porušení zákona ignorovaly s presumpcí, že Ústavní soud by mohl příslušné ustanovení v budoucnu zrušit. V daném případě je ovšem nutno zdůraznit, že příslušný orgán trestní stíhání zastavil, neshledal tedy, že by došlo ke spáchání trestného činu. |
|
11. 1. 2002
"Česká republika se těžce potýká s otázkou 'extremistických' verbálních projevů (z extrémní pravice i levice) i s otázkou toho, co jsou přijatelné parametry veřejné debaty," konstatuje Helsinský výbor amerického Kongresu ve své právě vydané zprávě o situaci v oblasti svobody projevu v České republice. Zpráva kritizuje trestní stíhání osob za vyjadřování názoru a za pomluvu. Požaduje zrušení kriminalizace názorů a verbálních výroků v České republice. Zpráva se zmiňuje se kriticky mj. o stíhání časopisu Respekt, o případech reportérů Kubíka a Slonkové z MFD a opakovaně o šikanování Tomáše Peciny. Anglicky je dokument zde, kompletní český překlad publikujeme níže.
Bohužel, ČTK, jak se zdá, dokument vůbec nepochopila a jeho hlavní argument, totiž "Zrušte paragrafy kriminalizující názory" vůbec ve svém zpravodajství na Českých novinách nepřinesla (to, jak ČTK tuto mezinárodní analýzu "zpracovala" ukazujeme citací celé její zprávy ze včerejška v závěru tohoto článku.) Mimochodem, je komické, že se ČTK rychle pokusila tento mezinárodní dokument alespoň pro domácí poměry mírně "neutralizovat" PR zprávou "Svoboda projevu není v ČR ohrožena, míní zahraniční korespondenti", viz zde. Neschopnost (či záměrný úmysl?) informovat o jádru věci a rychlá touha americkou analýzu překrýt víceméně opačnou zprávou a její argumenty zamlžit nám skutečně poněkud připomíná neblahé reakce Rudého práva na dokumenty Charty 77 v sedmdesátých letech (které komunistický tisk nezveřejnil, zato začal být najednou plný článků, že "dělníci a rolníci odsuzují reakci"). :) Vážně zkreslená je zpráva amerického Kongresu i v dnešních Lidových novinách (zde): ty ji pojaly bulvárním způsobem jako drby o mocných ("Zeman, Klaus, kritizují média") a stereotypně zopakovaly známé kontroverze z establishmentového tisku (Olovo-Buzková, Respekt). Ostatní zcela pominuly. Je zřejmé, že ani Lidové noviny nemohou přenést přes srdce, že americký Kongres v zájmu "energické demokracie" hájí svobodu projevu i pro "extremisty", jako je Kopal či Pěcha. Byl by to šok, že, kdyby se čtenáři na stránkách Lidových novin dověděli, že američtí kongresmani hájí svobodu projevu mladého stoupence komunismu v ČR. (To samozřejmě neznamená, že američtí kongresmani jsou komunisti!) Jenže tento práh české sdělovací prostředky asi nikdy nepřekročí. Princip nedělitelnosti svobody projevu je pro ně nepochopitelný - alespoň, pokud víme, nikdo v ČR neinformoval českou veřejnost o tom, že hlavním argumentem této americké zprávy je, opakujeme: zrušte trestní stíhání za názor. Nestydí se Lidové noviny alespoň trochu, že i ony tak silně podléhají místní "konvenční" atmosféře? Co takhle odvaha přinášet čerstvý vzduch zvenčí? |
|
11. 1. 2002
V Kodexu reklamy, kapitola I., odstavec 3., Základní požadavky na reklamu, je v bodu 3.2 uvedeno, že reklama musí být mimo jiné čestná, pravdivá a musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti. Tyto požadavky jsou ovšem ve skutečnosti jen alibismem, protože Rada pro reklamu nemá žádný nástroj jak je měřit. Kodex reklamy, který by jím měl být, pravdivost reklamy sice deklaruje, ale neříká, co pod tím pojmem myslí. Pojetí pravdivosti je proto interpretačně široké a v Kodexu reklamy je z hlediska jejího naplnění jen kosmetickou ozdobou. Jde totiž o to, jak a čím pravdivost reklamy posuzovat. Z pohledu reálné existence nabízeného produktu, kde to není problém, anebo z hlediska formy, jakou je nabízen? V druhém případě jde o etická měřítka, na kterých má Kodex reklamy stát. - Nejde už jen o reklamu na Ježíškovu linku, ale i ostudný způsob, jímž zneužila k reklamě významnou pražskou kulturní hodnotu - Karlův most - restaurace McDonald's. Zasáhne Rada pro reklamu? Sotva. Platí ji přece samy společnosti, které má regulovat.
|
|
11. 1. 2002
Zajímavý případ o tom, jak mezinárodní sdělovací prostředky černobíle zkreslily skutečnost a pak už se většina z nich neobtěžovala chybné informace opravit. Šlo ve skutečnosti jen o další z tradičních srážek mezi vládou a maribskými kmeny. Od 11. září mnohé režimy na světě podlehly pokušení označovat své politické odpůrce za "teroristy". Jak se ukazuje na incidentu z Jemenu, neměli by obdobnému černobílému pokušení rozdělovat všechny na "prozápadní síly" a "organizaci al Qaeda" propadat novináři.
|
|
11. 1. 2002
Kanadský reportér Stephen Farrell zastihl v Kábulu generálku s nepřátelským výrazem v očích - velice rychle svůj hněv vůči neočekávanému nepříteli vyjádřila. Nevzpomínala ale na Sovětský svaz za to, že provedl invazi do Afganistánu, ani se zrovna nerozhořčovala na Američany za to, že ještě pořád bombardují její zemi. Dokonce ani nepřipomněla Talibánce, kteří se dlouho těšili podpoře Pákistánu, ani arabské "legie", jejichž wahabský fundamentalismus byl zdrojem vládní tvrdosti vůči afgánským ženám. Nic z toho.
Tento a další článek přeložil Miloš Kaláb z kanadského tisku ne proto, že by se ztotožňoval s názory jejich autorů, nýbrž aby předložil čtenářům Britských listů příklady toho, o čem se píše v Kanadě. |
|
11. 1. 2002
Kanadský fejetonista George Jonas soudí, že Západ nemá rozhodovat o tom, zdali mají mit ženy v Saúdské Arábii právo řídit auta. Vyjádřil se tak ve svém článku, kdy odpovídal fejetonistce Margaret Wentové na její názory uveřejněné v novinách Globe and Mail. Paní Wentová napsala, že podle mnoha známek se chování Severní aliance v Afganistánu vůči ženám neliší od stanoviska poražených Talibánů. Podobně se prý vůči ženám chovají vládcové v jiných zemích na Středním východě. - Článek přeložil Miloš Kaláb.
|
|
10. 1. 2002
Nesouhlasím s některými adjektivy ve čtvrteční poznámce Štěpána Kotrby. Je to trochu stereotypní, formalizovaný pohled na skutečnost. Svobodná Evropa byla za normalizace nejlepším zdrojem informací pro českého a slovenského posluchače o situaci v Československu - už proto, že měla výzkumné oddělení a řádné výzkumné zázemí. Shodou okolností se americké zahraničněpolitické zájmy tehdy shodovaly s českými (možná se i dnes do značné míry shodují - to nevím přesně).
Nemá smysl zkreslovat relativně pozitivní roli Svobodné Evropy, kterou shodou okolností hrála za komunismu. Ano, úkolem Svobodné Evropy bylo podvracet komunismus - a proč ne, byl to zločinný systém - nikoliv dělat objektivní novinářskou práci. Inter arma silent musae - bohužel často i nezávislá novinářská práce. RFE/RL byl nástroj (zdá se mi, oprávněného) boje, v němž se shodou okolností shodovaly české i americké zájmy.
|
|
10. 1. 2002
Podle českého zákona o telekomunikacích (č.151/2000 Sb.) má každý poskytovatel telekomunikačních služeb povinnost uchovávat dva měsíce veškerá data o telekomunikačním provozu a zpřístupňovat je "orgánům oprávněným k tomu zvláštními právními předpisy". Od roku 2001 k těmto "orgánům" patří také policie a ta nepotřebuje pro přístup k těmto datům zvláštní soudní povolení. Zdá se, že z toho vyplývá, že si tedy policie může například libovolně zjišťovat u vašeho internetového poskytovatele, s kým si e-mailujete, popřípadě jaké noviny na internetu čtete...
|
|
8. 1. 2002
Zjistil jsme, že z mobilních telefonů firmu Eurotel nelze spolehlivě posílat esemesky do zahraničí. Telefon se sice tváří, že esemesku odeslal, ale text adresátovi nedojde, i když bezpochyby odesílatel za esemesku Eurotelu zaplatil příslušný poplatek. Textové zprávy chodí pouze jedním směrem, např. z britských mobilních telefonů na telefony Eurotel, nikoliv však obráceně. To je naše zkušenost při posílání textových zpráv z několika mobilních telefonů Eurotelu v Praze na několik britských mobilních telefonních čísel. Pracovníci Eurotelu na pražské lince pro pomoc zákazníkům neprojevili absolutně žádnou snahu tuto technickou poruchu opravit. Sdělili nám, že Eurotel "doručování esemesek do zahraničí nezaručuje". (To mi připomíná poštu za komunismu - je dobré, že se Eurotel inspiruje komunistickou totalitou, nakonec je to - alespoň nějaká - "tradice"...:)) Z mobilních telefonů firmy Paegas lze posílat esemesky z ČR do zahraničí na rozdíl od Eurotelu spolehlivě. - Po zveřejnění této noticky se Britským listům ozval Eurotel a přislíbil, že se závadě pokusí přijít na kloub. O výsledku budeme čtenáře informovat. Poznámka z 28.1. 2002: Dne 8. 1. 2001, v den původního zveřejnění tohoto textu, jsme obdrželi mj. tuto zprávu od Martina Žabky z Eurotelu: Dobry den, poprosil jsem nase techniky, zda by mohli vyselektovat pravdepodobnou pricinu neuspesneho dorucovani vasich SMS zprav. O vysledku vas budu informovat. S pozdravem Martin Zabka
Dosud čekáme bezvýsledně na odpověď. Textové zprávy z telefonů Eurotelu stále na inkriminované britské číslo nechodí. |
|
10. 1. 2002
"Zdivočelá hovada" anebo "bojovníci za svobodu"?Autor vysvětluje přístupnou formou argumenty různých křídel odpůrců globalizace, které většinou nějsou jasně slyšet v hluku demonstrací a při zjednodušování sdělovacích prostředků.
|
|
9. 1. 2002
Několik čtenářů se dotazovalo, jak případně přispět na investigativní práci Britských listů v České republice úvěrovou kartou. Ti, kdo by tak chtěli učinit, nechť napíší na tuto adresu o informace. - (Děkujeme těm, kteří už přispěli.) |
|
27. 11. 2001
Pro jednání s českými úřady typický dopis, jehož obsah lze nejlépe charakterizovat větou "Trhni si nohou, občane!", přišel tentokrát z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Josef Nejedlý (na snímku) nám v něm sděluje, že nám ÚOOÚ neposkytne text žaloby Českého statistického úřadu. S přemýšlením si arogantní úředník nedal práci a vzal prostě první paragraf, který v zákoně č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím našel: dokument se prý netýká činnosti jeho úřadu, ačkoli právě k jeho rozhodnutí se žaloba vztahuje... Proti rozhodnutí jsme se ihned odvolali a po uplynutí patnáctidenní lhůty podáme na ÚOOÚ správní žalobu. |
|
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 12. 1. 2002 | Tvrdé podmínky pro zadržované Afghánce v americkém táboře | ||
| 11. 1. 2002 | Pavel Rychetský hájí přesně ty paragrafy českého trestního zákona, které podle Helsinského výboru porušují mezinárodní závazky ČR | ||
| 11. 1. 2002 | Burka je až to poslední... (názor z Afganistánu) | ||
| 11. 1. 2002 | Helsinský výbor amerického Kongresu kritizuje zákony o difamaci v ČR | ||
| 11. 1. 2002 | "Donkichotský kreténismus" v podmínkách globální tuposti | Jan Paul | |
| 10. 1. 2002 | "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby | Jan Čulík | |
| 10. 1. 2002 | Vesmírný kult strachu již pominul | František Roček | |
| 10. 1. 2002 | O lidské genetice: Vědu nesmí politika regulovat | Jiří Soska | |
| 10. 1. 2002 | Co vlastně vadí odpůrcům globalizace | Marek Fak | |
| 9. 1. 2002 | Fukuyama: Co dělat, nemá-li vzniknout nelidský, posthumánní svět | ||