25. 4. 2003
Lidské zdroje: bitvu rozhodují kádryEvropou nekráčí strašidlo komunismu, ale hrozba nezaměstnanosti. Téměř každý desátý občan v produktivním věku je zde bez práce. Jedná se zhruba o 18 milionů osob, což samo o sobě představuje závažný sociální a ekonomický problém. Evropská strategie zaměstnanosti má přinést radikální zlepšení situace. Cílem programu je napomáhat zvyšování kvalifikace uchazečů o pracovní zařazení a zabraňovat tomu, aby lidé mnohdy i bezdůvodně byli vylučováni z pracovní činnosti a tím i ze společnosti jako celku. Snadnější přístup k práci má usnadnit úprava dávek a daní, snižování administrativních překážek při hledání vhodného zaměstnání a rozšíření nabídky dalších smysluplných činností. Na čtyřech pilířích spočívá nová evropská pracovní strategie: na průběžném zvyšovaní schopností být zaměstnán, na podpoře podnikání, na přizpůsobivosti a větší pružnosti podniků v oblasti modernizace pracovních postupů a v sociální oblasti a na rovném přístupu všech občanů k pracovním příležitostem.
|
Problematice využívání lidských zdrojů, zlepšení zaměstnanosti a nejrůznějším formám rekvalifikace a profesního vzdělávání se u nás koncepčně zabývá Národní vzdělávací fond. "Zpochybňování průkazných a nutných kroků, které je pro podporu a rozvoj lidských zdrojů u nás nutné co nejrychleji udělat, považuji za nemorální. Změna k lepšímu nespočívá jen v smysluplném hospodaření s lidským kapitálem na trhu práce, ale v celé řadě legislativních a organizačních opatření," tvrdí jeho ředitelka Miroslava Kopicová. Nejde o nic menšího, než nastolit celoživotní učení jako běžnou praxi. Připravit české občany na výzvy, které přináší informační společnost, globální ekonomika a blížící se členství v Evropské unii. Zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost a přitažlivost České republiky pro zahraniční investory. A v důsledku toho nabídnout větší počet pracovních míst. V rámci programu PHARE byla řada podnětů realizována. Především to byla finanční podpora projektů PALMIF na zvýšení zaměstnanosti v regionech a vznik "Inspirační databanky", kde lze naleznout podněty pro práci s lidskými zdroji. Jednotlivé projekty a programy však trpí roztříštěností a nedostatkem legislativního zázemí. Především regionální ekonomiky nejsou schopny využívat svůj "lidský kapitál" a ani s ním dostatečně nakládat ve smyslu rekvalifikace a přeškolování. Pojem "lidský kapitál" je používán ve smyslu zásoby znalostí a dovedností ztělesněných v pracovní síle, jež jsou výsledkem vzdělání a praxe. Kdysi platilo okřídlené socialistické heslo "bitvu rozhodují kádry". Česká republika jich má na jedné straně nadbytek, ale nekvalifikovaných a nevyužitelných, na druhé straně nedostatek, protože špičkoví odborníci se nerodí sami od sebe a ani nepadají z nebe. V uvedené oblasti chybí jednotný informační servis a propojení mezi úřady práce, personálními agenturami, odbory profesní přípravy pracovníků, "observatořemi" zaměstnanosti a v neposlední řadě i mezi odborným školstvím a dalšími organizacemi. Na trhu s pracovní silou se tak otevírá ještě zdaleka nezmapovaný a nevyužitý prostor pro tvůrčí činnost. Ve slušně fungující občanské společnosti by stát měl rozvoji a využívání lidských zdrojů věnovat daleko větší pozornost. Je to i věcí profesních podnikatelských komor, vzdělávacích institucí a v neposlední řadě i neziskových organizací. Pokud se Česko nemá stát rozvojovou zemí, musí se s lidským kapitálem, protože jiného příliš nemá, naučit hospodařit a dlouhodobě a perspektivně ho využívat. |