11. 4. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 4. 2002

Mezinárodní trestní soud zahájí činnost bez účasti České republiky

Ve čtvrtek 11. dubna 2002 proběhne na půdě sídla OSN v New Yorku slavnostní ceremonie k zahájení činnosti Mezinárodního trestního soudu. Nově ustavená stálá mezinárodní instituce bude moci poprvé v dějinách v celosvětovém měřítku soudit státní činitele zodpovědné za nejvážnější zločiny. Narozdíl od zemí EU i ostatních států střední i východní Evropy, které svým časným přistoupením ke statutu soudu napomohly k rychlému započetí jeho činnosti, se mezi zakládající členy Česká republika bohužel řadit nebude. - Toto je tisková zpráva Ekologického právního servisu. K této závažné problematice, kterou česká média dosud zcela pomíjela (mají důležitější témata, jako "Benešovy dekrety") jsme publikovali v BL už několik analýz, viz zde, zde, zde a zde. Ohrozí skandální neúčast ČR na mezinárodním trestním soudu vstup České republiky do Evropské unie? Jak poznamenává jeden náš zdroj v New Yorku, "signály v této věci jsou velmi osudné, neboť naznačují vládní neschopnost".

Ustavení mezinárodního trestního soudu je podle účastníků ceremonie jednou z nejdůležitějších událostí od vzniku OSN. Římský statut, schválený na mezivládní konferenci v červenci 1998, zakládá historicky první stálý mezinárodní soud, který bude soudit osoby zodpovědné za nejzávažnější zločiny; jmenovitě genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny (poznámka 1).

Do současné doby existovaly pouze ad hoc mezinárodní soudy reagující na nejotřesnější válečné události jako byl například Norimberský a Tokijský tribunál po druhé světové válce a dosud činné tribunály pro Rwandu a bývalou Jugoslávii. Jediná dosud existující stálá soudní instituce s univerzálním dosahem - Mezinárodní soudní dvůr (poznámka 2), se zabývá jen řídkými spory mezi státy, které se na takovémto řešení sporu dohodnou. Ačkoli skeptici předpokládali, že na potřebný počet šedesáti ratifikací, na nichž se státy pro zahájení činnosti trestního soudu dohodly, nepostačí ani několik desetiletí, nakonec stačily necelé čtyři roky. K dnešnímu datu svoje ratifikační listiny totiž uložilo již 60 států potřebných k zahájení jeho činnosti (poznámka 3). Díky úsilí koalice více než tisíce nevládních organizací z celého světa, orgánů OSN a finanční podpoře některých zemí, zejména Evropské unie a Norska, tak začíná nová epocha mezinárodní spravedlnosti, v níž si do budoucna žádný ze státních činitelů porušujících lidská práva nemůže být jist svojí beztrestností.

Narozdíl od zemí EU, všech sousedních států včetně Slovenska (dále např. Maďarska, Estonska, Bulharska, Rumunska, Slovinska, Chorvatska, Jugoslávie, Bosny a Hercegoviny a dalších), které svým časným přistoupením ke statutu soudu napomohly k překvapivě rychlému zahájení jeho činnosti, mezi ně Česká republika poněkud ostudně nepatří, ačkoli se podepsala pod společné kladné stanovisko Evropské unie a kandidátů na vstup, které podporuje vznik tohoto soudu. Zástupci naší vládní administrativy při této události absentují zejména z důvodu dvojnásobného odmítnutí změn ústavního pořádku, které! jsou pro přistoupení potřeba, ze strany Poslanecké sněmovny. Ta totiž nadvakrát bez důkladnější diskuse odmítla návrhy ministerstva zahraničních věcí, které měly vést k řádné ratifikaci Římského statutu. Česká republika tak nemůže ani teoreticky uvažovat například o tom, že by do tohoto významného soudního orgánu mohl být nominován její zástupce.

Podle zástupce Ekologického právního servisu (EPS) Jiřího Kopala, který se na straně nevládních organizací jednoho z finišujících přípravných setkání OSN k Mezinárodním trestnímu soudu účastní, je hlavním důvodem absence ČR nepochopení úlohy Mezinárodního trestního soudu Poslaneckou sněmovnou a nedostatečná informovanost politických činitelů i veřejnosti. Vláda, která prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí několikrát navenek deklarovala jménem České republiky zájem na přistoupení ke Statutu, v informování české veřejnosti naprosto selhala a nepodpořila deklarovanou snahu jakoukoli viditelnější aktivitou. Její informační neschopnost ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi byla v tomto případě ještě daleko flagrantnějši než v případě otázek možného přístupu k NATO či EU. (poznámka 4). Svoje kritické stanovisko bude EPS tlumočit i zástupcům EU při jejich setkání s evropskými nevládními organizacemi na půdě OSN v příštím týdnu.

Kontakt: Pavel Černý, mobil: 0776/119 903, Ekologický právní servis, Bratislavská 31, 602 00 Brno

(poznámka 1) K formálnímu započetí činnosti soudu dojde podle dohody států v měsíci následujícím po uplynutí šedesáti dnů od předání šedesáté ratifikační listiny, tedy 1. července 2002. Vzhledem k možnosti historické účasti na slavnostní ceremonii se dokonce potřebný počet šedesáti států podařilo navýšit o mnoho dalších, mezi něž patří Slovensko, Bosna a Hercegovina, Kambodža, Mongolsko, Niger, Jordánsko a další.

(poznámka 2) Stejně jako Mezinárodní soudní dvůr bude i Mezinárodní trestní soud mít sídlo v nizozemském Haagu.

(poznámka 3) Státy, které ke Statutu přistoupí, se zavážou k předávání všech osob, které se dopustily výše uvedených zločinů podle mezinárodního práva, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. Ovšem pouze v případech, kdy vnitrostátní soudy nebudou ochotny nebo schopny odsoudit takovou osobu samy. Na rozdíl od tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu nebude mít tedy Mezinárodní trestní soud při stíhání pachatelů přednost před soudy vnitrostátními.

(poznámka 4) Na seminář, který MZV pořádalo s pomocí finančních prostředků z Evropské unie v rámci proklamovaného informování veřejnosti a státních institucí o otázkách spojených s přistoupením Mezinárodního trestního soudu a státních institucí až v prosinci 2001, ministerstvo nepozvalo ani zástupce většiny nevládních organizací.

                 
Obsah vydání       11. 4. 2002
11. 4. 2002 Mezinárodní trestní soud zahájí činnost bez účasti České republiky
11. 4. 2002 Nový globální trestní soudní dvůr se stává skutečností
11. 4. 2002 Jak ČTK dezinformuje v případě mezinárodního soudního tribunálu
11. 4. 2002 Jak se přijetím marketingové manipulace dostala politika do slepé uličky
10. 4. 2002 O tom, jak touhu po individuálním osvobození proměnili podnikatelé a politikové v lukrativní konzumerismus
11. 4. 2002 Galerie Václava Špály "vystavuje" hudbu slepého harmonikáře Jan  Paul
11. 4. 2002 Příliš skvělé na to, aby to byla pravda Miloš  Kaláb
10. 4. 2002 Benešovy dekrety, česká politika a pasti tradice Václav  Žák
10. 4. 2002 Zemřel český nekonformní umělec Ivan "Evín" Preissler Jan  Paul
10. 4. 2002 Pobídky investorům a podpora podnikání za peníze ČEZ a.s.a za laskavého dozoru MPO Pavel  Tolar
11. 4. 2002 Zkrátila se doba, za kterou se duše dostane do těla? Anna  Wintrová
10. 4. 2002 Rozzúrený dav chcel obsadiť televíziu a vešať premiéra Lubomír  Sedláčik
9. 4. 2002 Profesor Peter Demetz bude přednášet v Brně
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
11. 4. 2002 Mezinárodní trestní soud zahájí činnost bez účasti České republiky   
11. 4. 2002 Příliš skvělé na to, aby to byla pravda Miloš  Kaláb
11. 4. 2002 Jak se přijetím marketingové manipulace dostala politika do slepé uličky   
11. 4. 2002 Zkrátila se doba, za kterou se duše dostane do těla? Anna  Wintrová
10. 4. 2002 Pobídky investorům a podpora podnikání za peníze ČEZ a.s.a za laskavého dozoru MPO Pavel  Tolar
10. 4. 2002 Zemřel český nekonformní umělec Ivan "Evín" Preissler Jan  Paul
10. 4. 2002 Benešovy dekrety, česká politika a pasti tradice Václav  Žák
10. 4. 2002 O tom, jak touhu po individuálním osvobození proměnili podnikatelé a politikové v lukrativní konzumerismus   
9. 4. 2002 Co si myslí Tony Blair o Benešových dekretech? Jan  Čulík
9. 4. 2002 Nový liberální imperialismus   
9. 4. 2002 Správní řád podruhé zamítnut Tomáš  Pecina
8. 4. 2002 Pohled zvenčí: co si o sporu Železný-CME myslí američtí právníci   
8. 4. 2002 Tak máme novou miss 2002... Daniela  Pilařová
8. 4. 2002 Janě Klusákové: K čemu diskuse v Radiofóru, když jsou o ničem? Jan  Paul
8. 4. 2002 Velký zahraniční investor: V ČR se kradou podniky