Při obřadné ceremonii v sídle OSN se připojilo k celkovému počtu států, které ratifikovaly Římskou smlouvu, která ustavila mezinárodní trestní soudní dvůr, dalších deset, takže celkový počet států stoupl na 66 - je to o šest států více, než kolik jich je zapotřebí k tomu, aby vešla smlouva 1. července v platnost.

Těchto deset států - Bosna, Bulharsko, Kambodža, Kongo, Irsko, Jordánsko, Mongolsko, Niger, Rumunsko a Slovensko - předložily své dokumenty najednou, aby čest šedesátého signatářského státu nepříslušela jen jediné zemi.

"Potřebný počet šedesáti ratifikací pro realizaci římského statutu byl dosažen," řekl hlavní právník OSN Hans Correll a reakcí byl silný potlesk.

Generální tajemník OSN Kofi Annan, který hovořil prostřednictvím videolinku z Říma, kde byl přijat statut soudu, apeloval na ostatní státy, aby následovaly a mezinárodní trestní soudní dvůr ratifikovaly také.

"Dávný sen o vytvoření trvalého mezinárodního trestního soudního dvora byl nyní realizován," konstatoval Annan. "Beztrestnosti byla udělena rozhodná rána."

Očekává se, že začne tribunál fungovat příští rok v Haagu v Holandsku. Je to opožděné úsilí splnit příslib norimberských tribunálů z doby před 56 lety, kdy byli nacističtí vedoucí představitelé stíháni za nové kategorie válečných zločinů proti lidskosti.

Americká vláda prezidenta Bushe se však postavila záporně vůči svým evropským spojencům, kteří byli hlavní silou při snahách ustavit tento soud. Bushova vláda odmítla celý koncept trvalého mezinárodního soudního dvora. Všech 15 členských zemí EU kromě Řecka soud ratifikovalo.

Americká vláda také uvažuje o tom, že zruší podpis bývalého prezidenta Billa Clintona pod římskou smlouvou, i když ji Clinton nepředložil Kongresu k ratifikaci, protože se obával, že se američtí vojáci v zahraničí stanou terčem frivolního stíhání.

Nový tribunál má jurisdikci pouze pro případy, kdy jsou státy neochotny nebo neschopny stíhat jednotlivé osoby za nejhorší zvěrstva na světě: za genocidu, za zločiny proti lidskosti, za válečné zločiny a za další hrubé porušování lidských práv.

Případy mohou být předloženy soudu každou zemí, která ratifikovala dohodu o vytvoření soudu, Radou bezpečnosti OSN anebo prokurátorem tribunálu se souhlasem tří soudců. Avšak soud není retroaktivní a nemůže soudit trestné činy, spáchané před 1. červencem 2002.

Vojenské mocnosti Rusko a Čína také nepodepsaly, protože Moskva je terčem ostré kritiky za porušování lidských práv v Čečensku a Peking je kritizován za to, co dělá v Tibetu. Bývalá labouristická vláda Izraele, která soud považovala za dědictví holocaustu, podepsala smlouvu krátce po Clintonovi, avšak neratifikovala ji.

Když byl statut pro tento soudní dvůr v červnu 1998 schválen v Římě, diplomaté se domnívali, že to potrvá deset až dvacet let, než ho bude možno ratifikovat. Avšak už nyní se potřebných šedesát států k ratifikaci.

"Je to nesmírně důležitý okamžik ve světové historii, je to úspěch, že se nám podařilo založit tento soudní dvůr," řekl David Scheffer, bývalý mezinárodní velvyslanec pro válečné zločiny, který vedl za Clintonovy vlády americká vyjednávání ohledně tohoto soudu.

Hlavní úsilí pro ustavení tohoto soudu vzniklo po bosenské válce v letech 1992 - 1995 a po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Rada bezpečnosti OSN vytvořila dočasné tribunály ad hoc pro stíhání osob za spáchaná zvěrstva. Nový soud má v budoucnosti takovéto tribunály nahradit.

"Tyto dvě genocidy, které se odehrály těsně po sobě, byly motorem, které uvedly tento proces tak rychle do pohybu," konstatoval Richard Dicker z organizace Human Rights Watch. "Je to pocta obětem."

Za posledních padesát let se války změnily a nejčastěji se stávají hlavním jejich terčem civilisté. Podle Koalice za mezinárodní trestní soudní dvůr, střechové organizace asi 1000 institucí, zemřelo ve 250 válkách po celém světě asi 86 milionů lidí.

Během tohoto období také bylo více než 170 milionů lidí zbaveno svých práv, majetku a důstojnosti. "Většina těchto obětí byla prostě zapomenuta a málokteří pachatelé byli kdy potrestáni," konstatovala koalice.