Zeman, možná kontroverzně, zastává názor, že "nějakou vzdušnou obranu by Česká republika mít měla" a na nákupu švédských Gripenů ho fascinuje zejména takzvaný "offset", relativně vysoká protihodnota, v jejímž rámci budou nuceni zahraniční dodavatelé těchto vojenských letadel investicemi oživit českou ekonomiku. Používá-li tedy snad Zeman vějičky koupě Gripenů vůči jejich západním dodavatelům jako vyděračského nástroje pro modernizaci některých zaostávajících sektorů českého hospodářství a tak ho chce těsněji svázat s hospodářstvím EU, prostřednictvím kompenzačních investic, které se váží na kupní smlouvu Gripenů, třeba se to vyplatí: pro konečný verdikt bylo by ovšem potřeba mít možnost si bedlivě prostudovat všechna čísla. Otázkou také je, zda dokáže česká vláda sepsat takové dohody, kteeré by byli zahraniční investoři skutečně nuceni plnit (pomysleme na pozoruhodně vstřícnou smlouvu, jíž byla odevzdána začátkem devadesátých let automobilka Škoda firmě Volkswagen) - jinou otázkou je, do jaké míry budou po fiasku s investicemi firmy CME do televize Nova ochotny zahraniční firmy do ČR vkládat větší investice bez obav, že o ně v dosti nepevném podnikatelském prostředí přijdou.

Vzhledem k tomu, že je Zeman osobně přesvědčen, že nelze ponechat ČR bez protivzdušné obrany, nákup Gripenů s kompenzacemi od dodavatele je pro něho atraktivnější než to, co na včerejší tiskové konferenci charakterizoval jako jedinou jinou možnou alternativu, totiž koupi amerického raketového systému typu Patriot, který by prý stál cca 20 - 30 miliard Kč a dokázal by prý ochránit jen 30 procent českého území - Česká republika by přitom prý žádnou kompenzaci za poskytnutí zakázky formou investic od zahraničního dodavatele v tomto případě nedostala.

Zemanovi je zřejmě také z ideologických důvodů i z politického vlastního zájmu milejší se přičlenit se k sociálně demokratické Evropské unii než vstupovat do nerovného hospodářského svazku se vzdálenými Spojenými státy. Sociální demokraté z Evropské unie ho také jistě rádi politicky podpoří.

Není vyloučeno, že právě rozhodnutím koupit evropské Gripeny si Zeman zaváže ústředí Evropské unie k brzké veřejné předvolební podpoře české sociální demokracie. Dávejme pozor, zda před volbami vystoupí činitelé z Bruselu s pochvalnými prohlášeními na adresu české sociálně demokratické vlády, jak úspěšně připravuje ČR na vstup do EU. Pokud k tomu dojde, cynikové by mohli říci, že český daňový poplatník koupí Gripenů přispěl na Zemanovu předvolební kampaň.

Vláda včera na tiskové konferenci také oznámila, že chce vybudovat dálnici D 11 od Poděbrad směrem k Hradci Králové. Ministr dopravy Jaromír Schling řekl, že prý měl být úsek od Poděbrad do Hradce Králové hotov do konce roku 2005. Nejdřív chce vláda stavět dálnici kolem Chlumce nad Cidlinou, aby se Chlumci ulevilo od těžké dopravy. Ministr však nezaručuje, že se projekt do konce roku 2005 skutečně podaří realizovat.

Ondřej Bílek z Lidových novin položil Miloši Zemanovi to, co zřejmě považoval za "otázky na tělo". To by novinář měl dělat, potíž je, že Bílkovy otázky nebyly příliš zajímavé ani promyšlené.

Jsme si vědomi, že čeští politikové mají ve zvyku, když se jich někdo na tiskové konferenci zeptá na cokoliv konkrétněji či ostřeji, nebo jim dá otázku, která se jim nelíbí, politik se jí pokusí neutralizovat protesty, že šlo o otázku "hloupou", případně "bulvární". Právě proto by se měli asi novináři snažit, aby se ptali - ostře i konfrontačně - na závažné věci.

Dobrý novinář by například neměl periodicky propadat klišovité hrůze ze sudetských Němců a měl by být schopen nahlížet na sudetoněmecký "problém" v nevzrušeném, všeobecném, normálním kontextu - nebulvarizovat ho. Bavorsko totiž není celé Německo a sudetoněmecký problém v podstatě Němce nezajímá - to je v Čechách z něho dělají některé - no - lidovější - noviny strašáka. Kontroverze Stoiber - Zeman asi není pro seriózní noviny zpráva - alespoň ne v této formě - záležitost takto ulpívá na povrchu věcí.

A druhá Bílkova otázka, obviňující vládu, že si svou politikou zřejmě "dělá reklamu pro volby?" Ale vždyť to by snad přece právě vlády měly dělat: měly by si být vědomy tlaku voličů a měly by dělat právě takové kroky, které jsou ve prospěch obyčejných lidí a které voliči schválí. (Je ovšem určitý rozdíl mezi postavením dálnice - to je rozumné využití státního rozpočtu, které snad každý schválí - a případným využíváním státních peněz koupí Gripenů k vlastní předvolební kampani, na to se možná mohl novinář z Lidovek zeptat.)

Ovšem politik, který si cení své integrity, pověsti a profesionality, by se neměl snižovat k napadání novináře, že je jeho otázka hloupá nebo že je "projevem hyenismu". Lehce se totiž tak vystaví obvinění, třeba i nespravedlivému, že na otázku nechce či neumí zdvořile, nevzrušeně a pokorně odpovědět. Politik je totiž služebníkem občanů a vystupuje-li arogantně, působí to trapně.

Miloši Zemanovi v tomto smyslu chybí noblesa, takže, svůj k svému - na nehluboké otázky reportéra Lidových novin poskytl arogantní a nezdvořilou odpověď. Způsobem své odpovědi (jak hádavá pavlačová drbna) Zeman určité racionální jádro toho, co chce říct, zcela neutralizuje. Citujeme v plném znění:

Ondřej Bílek, Lidové noviny: Chtěl jsem se zeptat pane premiére, jestli jste už dostal dopis od bavorského předsedy vlády pana Stoibera (nesrozumitelné).

A potom druhá otázka, říkal jste, že kraje jsou dítětem této vlády, tak jsem se chtěl zeptat, jestli to objíždění krajů taky souvisí s volební kampaní a jestli například to nasazení české vlády při dostavbě dálnice D 11 nebo jejím pokračováním je také součástí předvolební kampaně sociální demokracie? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Ano, jsou to otázky, které odpovídají Lidovým novinám a s radostí na ně odpovím. Takže zaprvé, dopis pana Stoibera jsem dosud nedostal. Za druhé, až ho dostanu, tak na něj odpovím. Za třetí, moje odpověď, protože pan Stoiber volil poněkud zvláštní způsob, že svůj dopis de facto zveřejnil dříve než ho adresát dostal, bude za prvé obsahovat sdělení, že pan Stoiber si velmi špatně přečetl moje interview v rakouském časopise Profil, protože to, že mně přisuzuje mýtus kolektivní viny, by bylo možné pouze tehdy, kdybych všechny, opakuji všechny, sudetské Němce obvinil z toho, že byli Hitlerovou pátou kolonou. Ve skutečnosti byli sudetští Němci, kteří se samozřejmě postavili proti nacismu, a já si jich vážím. Takový příklad, který jsem mnohokrát uvedl, byl Leopold Pelcl, bývalý starosta Ústí nad Labem, který byl umučen gestapem v roce 1943, a těmito příklady bych mohl pokračovat. Nicméně pokud pan Stoiber nechápe, že podstatná část sudetských Němců byla skutečně Hitlerovou pátou kolonou a skutečně přispěla k rozbití Československa, pak bohužel není seznámen s historickými fakty a za pravdu se neomlouvá, pane redaktore. To je pokud jde o odpověď na vaši první inteligentní otázku.

Druhá otázka se týkala toho, zda česká vláda si zajišťuje volební kampaň svými výjezdy do jednotlivých regionů. Dovedeno ad absurdum, pak by logika vaší otázky znamenala, že v době, kdy zhruba před dvěma a půl rokem byla česká vláda na svém výjezdním zasedání v Havířově, kde mimo jiné jednala o dálnici D 47, pak s předvídavostí, právě prognostickou, si zajišťovala v Havířově svůj volební úspěch. V době, kdy česká vláda asi před půl druhým rokem byla na jiném výjezdním zasedání v Čejkovicích, kde jednala o poskytnutí podpory jihomoravským zemědělcům, kteří byli postiženi suchem, rovněž se zřejmě podle téže logiky ucházela o volební podporu těchto zemědělců. Pane redaktore, prosím, abyste vzal na vědomí, že vláda počínaje prvním dnem svého funkčního období, se uchází zcela logicky o volební podporu svými činy. Chtěl bych vás také upozornit, že právě ve východních Čechách byla tato vláda první týden po svém nástupu vystavena jisté zatěžkávací zkoušce, když musela řešit následky povodní, zejména v okrese Rychnov nad Kněžnou. Pokud se budete domnívat, že jsme tyto následky řešili s ohledem na náš volební úspěch, pak pouze přispějete k mému rozšířenému názoru o hyenismu některých novinářů.