Za okny se nám již udělal pěkný samec! Tedy aspoň tady u nás v Praze... Samec totiž říkáme, když udeří ten pravý mráz, s nímž (v minulosti ne vždy tradičně) zavítá i do našich zeměpisných oblastí Duch vánoc. Sníh překryl všechnu tu zapomenutou špínu v ulicích, zmalebnil památky šlehačkovými čepicemi, ukázal opět i dnes architektům (jak již dávno přede mnou prohlásil Vladimír Just), kde by měly správně vést chodníčky pro pěší a v mé duši se rozsvítila kontrolka signalizující: "Právě teď se ti rozhostil v srdci klid!". "Dobrá," říkám kontrolce a pokusím se stylizovat. "Dobrá," snažím se proplout do pocitu, jenž by navlékl mým nohám bačkory a do rukou vložil teplý hrnek kávy. "Dobráááá!" řvu po své kontrolce, jíž chybí tlačítko: "Vypni se!", a marně pátrám ve své duši po klidu. "Mnoho jsi četl..." počne hlodat svědomí, a já hledám svůj smysl pro zodpovědnost. "Mnoho jsi v tomto roce viděl a slyšel..." konstatuje paměť a já už se poohlížím po něčem ostřejším. "Málo jsi zažil" náhle zahřmí pragmatismus a v kapitulaci odkládám památeční slivovici pětiletku! No ano. Jak mohu rekapitulovat, osamocen se svými vzpomínkami na lokální (český) patriotismus či svou roli v tomto světě? Obávaje se (v reflexi na dny nedlouho minulé) o svůj zakuklený klid? A pak znenáhlu vystříkne ten opojný pramen, a já ve zlomku vteřiny prozřím v národní sebeúctě!

Jsme přece tak jiní. Jen si toho povšiměte!

A vememe to hezky zčerstva, neb čas kvačí a trpělivost čtenářova není nekonečná: italové mají svého San Nicolu, španělům naděluje San Nicolás, německým sousedům dárky přinese der Heilige Klaus a britským kolegům, jakož i zapacifckým přátelům Santa Claus - a co my? My jsme Svatého Mikuláše vyprovodili tradičně 6. prosince! A tak nelze, než konstatovat, že je to opět onen malý český človíček, kdo si lže do vlastní kapsy a na svátek narození Páně čeká s dárky Ježíška. Ale snad bychom měli vyjít z našeho (po roce 1989) znovunabytého provinciálního patriotismu, a po nedlouhé době a jakési závislosti na Dědovi Mrázovi si zvyknout na Santa Clause! U vědomí nastávajících vpravdě globálních změn je to vlastně spíše projev pudu sebezáchovy srovantelný jen s plastickou operací zešikmení očí... Veselé vánoce, chanuku a kdo ví jaký ten příští nový rok!