27. 11. 2001
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 11. 2001

Jak Američané bombardovali obytné domy a civilní silniční provoz

Z prašné bouře vyšla žena v šedivé šále. "Zabili mi před dvěma dny dceru," bědovala. "Američané vybombardovali náš dům v Kandaháru a spadla na ni střecha." Uprostřed chaosu a křiku jsem udělal to, co dělají reportéři. Vytáhl jsem zápisník a tužku. Jak se jmenovala? "Muzlifa." Kolik jí bylo? "Dva roky." Chci odejít. "A pak jsem měla ještě druhou dceru." Přikývne, když se jí ptám, jestli ta také zemřela. "Ve stejnou chvíli. Jmenovala se Farigha. Byly jí tři." Chci odejít. "Z mého syna nezbylo skoro nic." Vytáhl jsem zápisník napotřetí. "Když ho střecha zasáhla, proměnil se v hromadu masa a viděla jsem jen kosti. Jmenoval se Šerif. Bylo mu rok a půl." - "Tam se nedostanete," křičel na mě příslušník Talibánu.

"Severní aliance střílí do města Takta Pul a Američané bombardují střed toho města." "To není možné," řekl jsem. Město Takta Pul je vzdálenosti jen asi 25 km, několik minut cesty od pohraničního afghánského města Spin Boldak. Ale pak k nám přiklopýtal uprchlík s rozpraskanou tváří a bílými vlasy. Vypadal na sedmdesát, ale uvedl, že je mu 36." "Američané právě zničili naše domovy," křičel. "Viděl jsem, jak zmizel náš dům. Bylo to velké letadlo, které plivalo kouř a metalo po zemi oheň." Pro muže, který byl negramotný a celý svůj život strávil v provincii Kandahár, to byl děsivý popis letadla Spectre, amerického "čmeláka", který střílí na ozbrojence a civilisty se stejnou zuřivostí. A po silnici, lemované po obou stranách stromy, přišly stovky dalších uprchlíků, staré ženy s tmavými obličeji a mladé ženy plně skryté v "burkách" (hábitech zakrývajících i jejich obličej), nesly v náručí malé děti a chlapci se slzami na tvářích - všichni vyprávěli tentýž příběh. - Tato reportáž Roberta Fiska, jediného západního novináře, který se dostal do provincie Kandahár, pokud byla ještě pod kontrolou Talibánu, vyšla v pondělí v deníku Independent.

Mullah Abdul Rahman si sedl vyčerpaně vedle mě, utřel si rukou pot z tváře a vyprávěl mi, jak se právě podařilo uniknout jeho bratru, bojovníku v témže městě. "Přiletělo letadlo, které z boku vystřelovalo rakety," řekl a potřásal hlavou. "Málem mi zabilo bratra. Zasáhlo mnoho lidí."

Tak takové to je, být v americko-afghánské krvavé lázni na straně, která prohrává. Všude lidé opakovali tutéž historii zoufalství, hrůzy a odvahy. Nad hlavou nám přeletělo americké letadlo F-18 a ke mně se přiblížil muž středních let s hněvivýma očima. "Tohle jste tedy chtěli?" křičel na mě. "Šejk Osama je záminkou pro to, abyste tohle udělali islámskému lidu?"

Snažil jsem se přesvědčovat jiného talibánského bojovníka, pětatřicetiletého otce pěti dětí jménem Džamaldana, aby splnil příslib své vlády a pustil mě do Kandaháru. Podíval se na mě útrpně. "Jak vás tam mám dostat," zeptal se, "když nejsme schopni ochránit ani sami sebe?"

Silnici od íránského pohraničního města Zabulu do Kandaháru ovládli na několika místech afghánští ozbrojenci a americké speciální jednotky. Američané bombardovali civilní dopravu a Talibán na silnici, vedoucí do Spin Boldaku a vojska Severní aliance střílela přes silnici. Město Takta Pul bylo terčem americké palby a bylo obklíčeno Aliací. Kandahár se dostával do obchvatu.

Nebylo divu, že jsem našel místního velitele Talibánu, inteligentního a přemýšlivého mullu Haqqaniho, jak se připravuje na cestu do pákistánského pohraničního města Quetta ze "zdravotních důvodů".

Kandahár možná není Stalingrad Talibánu, zatím ještě ne, ale člověka napadalo slovo tragédie. Z prašné bouře vyšla žena v šedivé šále. "Zabili mi před dvěma dny dceru," bědovala."Američané vybombardovali náš dům v Kandaháru a spadla na ni střecha." Uprostřed chaosu a křiku jsem udělal to, co dělají reportéři. Vytáhl jsem zápisník a tužku. Jak se jmenovala? "Muzlifa." Kolik jí bylo? "Dva roky." Chci odejít. "A pak jsem měla ještě druhou dceru." Přikývne, když se jí ptám, jestli ta také zemřela. "Ve stejnou chvíli. Jmenovala se Farigha. Byly jí tři." Chci odejít. "Z mého syna nezbylo skoro nic." Vytáhl jsem zápisník napotřetí. "Když ho střecha zasáhla, proměnil se v balík masa a viděla jsem jen kosti. Jmenoval se Šerif. Bylo mu rok a půl."

Vycházeli z písečné bouře, tito lidé. Šukria Gul vyprávěla svůj příběh klidněji. Pod burkou (oděvem, skrývajícím i její tvář) zněla jako teenager. "Můj manžel Mazjid byl nádeník. Měli jsme dvě děti, dceru Rahimu a syna Taliba. Před pěti dny zasáhli Američané muniční skladiště v Kandaháru a kulky proletěly naším domem. Můj manžel byl usmrcen. Bylo mu 25."

V uprchlickém táboře Akhtar Trustu jsem našel dr. Ismaele Moussu, který právě přicestoval z Karáčí. Byl to doktor teologie, který rozšiřoval náboženské učení a rozdával vdovám finanční prostředky. "Američané si pro sebe vytvořili zlo," řekl. "A zaplatí za to. Všemocný Bůh poskytuje utlačiteli prostor, dává mu dost provazu, aby se na něm mohl sám oběsit, ale pak se ho zmocní a nikdy ho nepustí."

Britské ministerstvo zahraničních věcí vážně varovalo novináře, aby se na nynější pozvání Talibánu nevydávali do Kandaháru, že je to prý past pro zahraniční reportéry. Vzhledem k tomu, jak zdvořile se ke mně chovali v neděli 25. 11. i ti největší zoufalci z Talibánu, zřejmě patří toto varování britského MZV do složky "zajímavé, je-li to pravda". Dr. Moussa se zmínil o jiném důvodu, který je možná více znepokojující: že chtělo britské ministerstvo zahraničí zabránit zahraničních reportérům, aby se stali svědky takových válečných zločinů, jaké spáchali přátelé Británie v Severní aliance při pádu města Mazar-i-Sharif.

Co se týče mully Nadžibullaha, jediného představitele ministerstva zahraničí Talbánu v Kandaháru, vypadal unaveně a hluboce zdeprimovaně, přiznal, že odejel ze Spin Boldaku předchozího večera a od té doby nespal. Posléze přiznal, že všem mužům z Talibánu bylo nařízeno, aby v sobotu večer opustili Spin Boldak kvůli obavám, že by do táborů mohli vniknout bojovníci Aliance, převlečení za uprchlíky.

"Jen Všemohoucí Bůh umožnil muslimům dál bojovat proti velké ozbrojené moci Spojených států," dodal. Kdyby se podíval z okna, viděl by, jak ke Kandaháru směřují americké stihačky.

Byl to podivný jev. Muži z Talibánu, se zbraněmi na ramenou, se dívali do slunce, přes něž vedly na obloze čtyři čáry bílého kouře z tryskových motorů. Stál jsem za nimi a přemýšlel jsem o válce, kterou sleduji už dvacet let: vlnící se zástup černých turbanů z osmého století a hned za nimi kouřové čáry z letounu B-52, přilétajícího z ostrova Diego Garcia. Bůh proti technologii.

                 
Obsah vydání       27. 11. 2001
27. 11. 2001 Vzpoura zajatců Talibánu krvavě potlačena - všichni jsou mrtví
27. 11. 2001 Internetová stávka učitelů: Provokatéři, vtipálci nebo naivisté? Ivo V. Fencl
27. 11. 2001 Jak Američané bombardovali obytné domy a civilní silniční provoz
26. 11. 2001 Pět amerických vojáků vážně zranila americká bomba
27. 11. 2001 Američtí vojáci "zaútočili na kolonu vojáků Talibánu"
27. 11. 2001 Napadnou Američané nyní Irák?
27. 11. 2001 Poslanci britské Horní sněmovny protestují proti autoritářskému protiteroristickému zákonu
27. 11. 2001 Umírají ženy v ČR, protože nejsou zvány na preventivní, mamografické snímkování?
27. 11. 2001 Analýza: Kam může vést lidské klonování
27. 11. 2001 Regulujme biotechnologický průmysl, než bude pozdě
27. 11. 2001 Mladý Dán zadržený při zasedání MMF/SB odsouzen Tomáš  Pecina
27. 11. 2001 Demokracie blbých otázek a ještě blbějších odpovědí Štěpán  Kotrba
27. 11. 2001 Architektura - svědectví dob Petr  Kousal
27. 11. 2001 ÚOOÚ ignoruje zákon o svobodném přístupu k informacím Tomáš  Pecina

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
27. 11. 2001 Vzpoura zajatců Talibánu krvavě potlačena - všichni jsou mrtví   
27. 11. 2001 Američtí vojáci "zaútočili na kolonu vojáků Talibánu"   
27. 11. 2001 Napadnou Američané nyní Irák?   
27. 11. 2001 Jak Američané bombardovali obytné domy a civilní silniční provoz   
27. 11. 2001 Poslanci britské Horní sněmovny protestují proti autoritářskému protiteroristickému zákonu   
26. 11. 2001 Pět amerických vojáků vážně zranila americká bomba   
26. 11. 2001 Zahraniční bojovníci Talibánu zmasakrováni po vzbouření ve vězení   
23. 11. 2001 Jak to dopadne s Talibánem a s humanitární pomocí?   
23. 11. 2001 Světové obchodní středisko: Makléři pod dotekem smrti   
22. 11. 2001 Vedlejší škody   
22. 11. 2001 Přikrášlování skutečnosti: Jak ČTK zmírnila kontroverzi mezi USA a Británii o Afghánistánu   
22. 11. 2001 Pochlebování "mocným" Jan  Čulík
21. 11. 2001 Skandál nového britského protiteroristického zákona   
21. 11. 2001 Ministryně britské vlády obvinila USA, že blokují humanitární pomoc   
21. 11. 2001 Bude se jednat o nové afghánské vládě; avšak existují mezi USA a Británií ohledně Afghánistánu rozbroje?