Václav Chytil: Vážená redakce, článek považuji za nepravdivý. Screening mamografii se provádí zadarmo již několik let. Pacientky však má chodit ke gynekologovi pravidelně a tento jí má pravidelně posílat na vyšetření. Suma 500Kč je spíše tzv nadstandardním příspěvkem vyšetřujícímu zařízení, než-li cenou vyšetření. Věková hranice 40,45 resp.50 je předmětem rozsáhlých vědeckých epidemiologických studií, leckde např. USA však s participací pojištoven, a přesahuje jistě rámec BL. P.S. ani pravidelné vyšetření mamografií + sonografii prsou však nevylučuje vznik nádoru v prsou ani možnost přehlédnutí téhož.

Pacientky "mají chodit ke gynekologovi"

Jan Čulík: V tom je právě ten problém. Iniciativa se očekává od pacientek, které o věci ani o možnosti rakoviny prsu nemusejí vědět. Jediným efektivním způsobem, zdá se být systematické preventivní obesílání žen od 50 let - zvaní na mamografii, a to zadarmo. - Pokud tomu rozumím, nemá cenu dělat tyto snímky před věkem 50 let, neboť prs je mamografií řádně čitelný až po určitých fyziologických změnách, k nimž dochází při přechodu. Mamografie, zavedená tímto způsobem v Británii od r. 1988, snížila úmrtí na rakovinu prsu o 25 procent. Kritizuje se, že to nestačí.Jiným problémem bývá správné čtení mamografů - musí existovat přísná kvalitativní kontrola středisek, která mamografii provádějí.

Informace, uvedené v článku v BL (kdo za mamografii v ČR platí a neplatí) jsou z ČTK. Pokud jsou nepravdivé, uvítáme informace pravdivé, nemůžeme však při prvním kroku získávání informací nespoléhat na hlavní tiskovou agenturu v zemi či předpokládat, že všechno, co vydává, jsou chybné informace.

Václav Chytil: Hranice 50 let je dnes již hraniční - viz výše. V posledních 10 letech došlo k rychlému přesunu rakoviny prsu do nižšího decenia, ale vzrostla úspěšnost komplexní léčby této choroby. Preventivní a seznamovací akce probíhají jak v čekárnách praktických lékařů, ale i specialistů, samozřejmě i v masmediích, kterým těžko pacientky uniknou. Není tedy nutné vyzývat nemocné, které se jinak svému zdraví nevěnují, neb jejich " compliance" k diagnostice a léčbě nemá valných výsledků. Analogii lze najít v problematice zubního kazu ( byť jistě povrchní). Vyšetření je hrazeno ze základního pojištění, je-li doporučeno lékařem. Pacientka bez doporučení platí, jinak to ani v tomto polosocialistickému systému ani nelze, neb nevyžádané vyšetření, nebývá pojištovnou uhrazeno zdravotnickému zařízení. Informace ČTK jsou více než často nepřesné a BL práce o tom pravidelně informují.

Pan Chytil nemá pravdu

Helena: Sama ze sve zkusenosti muzu rict, ze nemate pravdu Vy. Je mi 49 let. O mamografii jsem pozadala svou lekarku loni pri pravidelne prohlidce. Dozvedela jsem se, ze nevidi duvod me na ni posilat. A dalsi priklad chovani me gynekolozky. Jsem tri roky po hysterektomii. Sono vajecniku, ktere vetsina gynekologu povazuje po teto operaci za dulezite, mi moje lekarka udelala az po mem velkem natlaku a musela jsem si ho zaplatit. A ted si predstavte, kolik zen u nas nema o techto vysetrenich ani poneti a kolik jich proto zbytecne zemre.

Václav Chytil: Je mi smutno z Vaší zkušenosti s ošetřující lékařkou. Bohužel takové jednání nelze vyloučit ani v lepších systémech a u jiných chorob. Jako informovaná pacientka máte právo změnit lékaře, vynucovat si péči např. stížností u Lékařské komory, zdravotního rady Vám příslušného obvodu. Já vím, že všechny uvedené možnosti jsou časově náročné etc. Dokud, teď se rouhám a kálím do vlastních řad, si pacienti nebudou stěžovat na non lege artis postup lékařů, nebude snadné zjednat nápravu pouhým doškolováním těchto či informováním laické veřejnosti.

A co drakonicky omezit reklamu na léky a vyhlašovat tendry na ceny?

Štěpán Kotrba: Doporučuji vaší ctěné pozornosti tento článeček ze specializovaného týdeníku pro reklamu. Případně ještě inforamce z médií o postupu kanadské vlády proti koncernu Bayer ve věci antiantraxového antibiotika CIPRO...

Pokud se začne dealerství (ekonomická zainteresovanost lékařů na distribuci konkrétního léku) trestat odebráním licence (kontrola se dá zabezpečit počítačovou frekvnční analýzou četnosti předpisu konkrétního léku u konkrétního lékaře), zakáže se reklama (nejde přece o "objektivní" informovanost, ale o reklamu... informovanost se dá zabezpečit hodnověrnými články renomovaných lékařů v odborné literatuře) a VZP či SUKL bude věnovat pozornost cenám léků s tím, že bude vypisovat tendry na ceny (podle účinné látky), povede to k miliardovým úsporám. Pak nebude problémem zaplatit lékaře či uhradit mamografii i další preventivní programy...

Fakt se domnívám, že "trh" není nejlepší řešení někde, kde stále ještě platí "zastaralé" Hippokratovy zásady. Anebo už neplatí?