Firma Advanced Cell Technology (ACT) z města Worcerster ve státě Massachussetts implantovala DNA z lidské buňky do lidského vajíčka, vytvořila tím buněčné jádro a to se začalo rozdělovat a vzniklo šest nových buněk - přesně tak, jak by se začalo dělit oplodněné vajíčko. Krátce řečeno, vytvořila embryo.

Bylo zlikvidováno.

Tato firma konstatovala, že neměla v úmyslu klonovat lidské bytosti, ale přispět k pokroku technologie získávání kmenových buněk z lidských tkání pro lékařské účely. Této technologie by se dalo užívat při léčení mnoha nemocí, včetně rakoviny, cukrovky, mrtvicí a AIDS.

Takzvané organizace "pro-life" jsou přesvědčeny, že člověk, i skládající se dosud ze jediné buňky, musí být ochraňován a má právo na život. Jsou obavy, že nejnovější vědecký pokrok, povede k implantaci vyklonovaných buněk do ženského těla.

Mainstreamovými důvody, proč klonovat lidské bytosti, je vytvoření zásobu dárcovských tělesných orgánů, jejichž prostřednictvím by bylo možno zlikvidovat genetické nemoci a umožnit neplodným manželským dvojicím mít děti. Pak existují ještě i výstřednější důvody, jako snaha naklonovat mrtvé lidi a zajistit si věčný život klonováním, když se začne blížit stáří.

To právě není jasné. Firma ACT argumentuje, že to, co vytvořila, nebyl lidský život, ale život buněčný. Avšak generální ředitel této firmy, Michael West, přiznávám, že tento šestibuněčný klastr měl potenciál stát se lidskou bytostí, kdyby byl implantován do ženského těla.

Americký dozorčí orgán Food and Drug Administration zakázala ve Spojených státech klonování lidí, a Sněmovna reprezentantů hlasováním zakázala lidské klonování pro jakékoliv účely. Avšak George Bush uvažuje o tom, zda povolit užívání vládních financí pro výzkum kmenových buněk embryí, včetně výzkumu, jehož součástí není klonování. Britský ministr zahraničí oznámil v dubnu, že Británie zakáže pokusy klonovat člověka.

Ano. Letos v listopadu zamířil kontroverzní italský vědec Severino Antinori, kteý chce vyklonovat člověka, do Británie, poté, co bylo zjištěno, že v 11 let starém zákoně o klonování je mezera.

Poradní sbor pro lidskou genetiku ho definuje jako "vytvoření buňky anebo organismu, která má stejný jaderný genom jako jiná buňka či organismus".

V roce 1997 byla z dospělé ovce vyklonována ovce Dolly tím, že jádro tělesné buňky bylo přeneseno do vajíčka, jehož jádro bylo odstraněno. Je pravděpodobné, že pokus vyklonovat člověka by využil podobné metody.

Kmenové buňky jsou základní buňky, z nichž vznikají buňky další a vyskytují se v raném stadiu vývoje embryí. Vyvíjejí se z nich všechny nejrůznější tělesné tkáně. Lékaři doufají, že budou schopni vyléčit mnoho nemocí tím, že přimějí buňky, aby z nich vznikly potřebné orgány k implantaci. V současnosti získávají vědci kmenové buňky většinou z lidských embryí, které se vyhazují při léčbě neplodnosti. Avšak lidské klonovací techniky by mohly vytvořit trvalou zásobu kmenových buněk pro výzkum tohoto druhu.

Většina mainstreamových vědců se staví proti pokusům klonovat lidi pro reprodukční účely.

Nejpřesvědčivějším argumentem je, že riziko je dosud příliš velké. Vládnou obavy, že by lidské klonování bylo kruté, protože v jeho důsledku může vzniknout velký počet potratů a znetvořených dětí, než vznikne skutečné, normální dítě. Vyklonovat ovci Dolly se totiž podařilo až po 272 pokusech. A stejně by nebylo možno zaručit, že by dítě bylo dlouhodoběji zdravé.