7. 11. 2001
Proboha, už vyhoďte šéfy americké špionáže!Krize od 11. září ukázala, jak nekompetentní jsou britští a američtí špióni, argumentoval bývalý šéfredaktor listu Guardian Peter Preston.
|
Nynější "válka proti terorismu" má mít, jak se snad mlhavě pamatujete, čtyři prvky: vojenské akce, finanční akce, diplomatické akce a - výzvědné akce. Bez výzvědných informací nejsou žádné jiné akce v podstatě k ničemu. A přesně v této situaci se dva měsíce po 11. září nacházíme. Bez výzvědných informací. Je čas začít pár lidí nakopat kamsi. Nabízejí se konkrétně čtyři jména. George Tenet, ředitel CIA, Robert Mueller, ředitel FBI a jejich britští kolegové Richard Dearlove a Stephen Lander. Je možné, že se provádějí vojenské akce, které byly chybně nazvány válkou. Je možné, že jsou ty vojenské akce prováděny na základě pochybných plánů. Taktika této "války" se zdá být hrubá anebo kontraproduktivní. Není však pochyb, že nějak, někdy, v určité chvíli, bude muset dojít k obratu, který bude možno označit za vítězství, neboť dovolit organizátorům útoků z 11. září, aby jim to prošlo, to není přijatelná alternativa. Vůbec nezáleží na průzkumech veřejného mínění. Ani nejde o oněch 43 procent britské veřejnosti, která v neděli sdělila průzkumníkům pro list Observer, že si myslí, že bin Laden nebude nikdy chycen. Jde o to, že je nutno zabránit těmto vrahům v dalších vraždách. A musíme otevřeně říci, že dosud docházelo jen o obrovským debaklům v oblasti výzvědných služeb. Není pravda, že 10. září 2001 o Osamu bin Ladenovi nikdo nevěděl. Už byl pro americkou (a tedy i britskou) policii nejhledanějším mužem - marně ho americká policie hledala dlouhá léta. Varoval květnatě, že dojde k velkému útoku. Nikdo na to nebyl připraven, nikdo neměl tušení. Výzvědné služby seděly šokovány vzadu ve třídě. A od té doby, co spadly věžáky Světového obchodního střediska, situace se ještě zhoršila. Bin Laden si sedí v horách jižního Afghánistánu se svou videokamerou. Proč ho nechytí speciální jednotky? Protože nemají tušení, kde je. Protože západní rozvědky nemají informace o tom, co se v Afghánistánu vůbec děje. Protože k povstání příslušníků kmene Pashtun proti Talibánu, které předpovídali analytikové CIA, nedošlo. Protože Talibán jsou tvrdší bojovníci, než tito slavní experti ve svých pohodlných kancelářích předpokládali. Kobercové bombardování, v jehož důsledku se proti Západu obrací arabský svět, nebylo nikdy, přirozeně, součástí původního plánu. Dlouhé týdny "vedlejších škod" a bombardování spojenců nebyly strategickými imperativy. Pokračuje to tak dál, protože nikoho nenapadlo nic inteligentnějšího a nikdo nemá lepší informace. Tupé rány a tápání sem a tam nahrazují inteligenci i výzvědné informace. A v Americe? FBI budí jen povzdech. Bylo zatčeno více než tisíc podezřelých - nezjistilo se skoro nic. Zatčen nebyl nikdo důležitý, nikdo nemluví. Dál chodí poštou dopisy s antraxem - do Keni, do Argentiny, do Pákistánu, do Washingtonu a do New Yorku. Proč? Muellerovi nejelitnější pracovníci nemají ani tušení. Občas se vydávají varování před dalšími útoky, ale není to nic natolik specifického, že by to bylo k něčemu - jen to budí strach. Selhání před 11. září se proměnilo v trvalé selhání po něm. Jeden deprimující závěr. Navzdory hrozbě, otevřeně vyjádřené, navzdory vydaným miliardám dolarů - k nimž se nyní přidává další miliarda - nemají americké výzvědné služby žádné odborné znalosti o muslimech a nemají v poli žádné muslimské agenty. Začínají doslova z ničeho. Jednají tak slepě a beznadějně jako jejich lampasáčtí kolegové, kteří si objednávají bombardéry B-52. (...) Co platí pro CIA a FBI, platí i pro Brity. Po ukončení studené války hledaly výzvědné služby nové hrozby a nový příjem. Hovořilo se (pamatujete?) o válce proti drogám. Jak bylo možno tuto válku vést bez dobrých zdrojů v Afghánistánu? Byla hrozba militantního islámu. To všechno mělo výzvědné služby na nynější situaci připravit. A co se stalo? Tak jako si Rumsfeldovi vojáci libují ve válce, kterou lze bezbolestně vést z výše 10 kilometrů, tak si moderní špióni - oni inteligentní, vzdělaní, ideální hosté na dinner parties - libují v analýze elektronických dat, získaných ze špionážních satelitů. Holt si tak neumažou ruce. Jde o systémovou chybu a proto se o tom musí veřejně hovořit. Blair a Bush by měli začít vyhazovat. Chceme chytit Osami bin Ladena. Chceme zlikvidovat jeho organizaci. Možná by nám mohli - tiše - pomoci i Libyjci a Syřané. Možná by mohl Pákistán dělat víc. Avšak argument pro přestávku v bombardování je nyní čistě praktický. Máte-li pochybnosti, přestaňte kopat a začněte myslet. To je základní zkouška inteligence. |
Obsah vydání | 7. 11. 2001 | ||
---|---|---|---|
7. 11. 2001 | Abdul Haq: Americké bombardování posiluje Talibán | ||
7. 11. 2001 | Proboha, už vyhoďte šéfy americké špionáže! | ||
7. 11. 2001 | Salman Rushdie: Krize víry - islám proti islámismu | ||
7. 11. 2001 | Jde skutečně o válku proti terorismu | ||
7. 11. 2001 | Z psychiatrické léčebny: Odráží nevraživost personálu nepřátelskou atmosféru ve společnosti? | ||
6. 11. 2001 | Americké vojenské kruhy: Razie do Afghánistánu z 20. 10. "byla katastrofou" | ||
7. 11. 2001 | David Shorf on-line | ||
7. 11. 2001 | Mohla být televize Nova kvalitní stanicí? | Jan Čulík |